Sekce

Galerie

/gallery/koření.jpg

Čas letí jak bláznivý a já se nestíhám divit. Otec mi senilní, Anise moudří, Anise blbne, Anise brečí, Anise...

 

44. kapitola - Hra

Návštěvu v Kanadě jsem dokázal oddalovat měsíc, ale víc ani ťuk. Hrozilo totiž, že si pro mě máma osobně přijede. Když jsem se zhmotnil v obýváku, podlomila se mi kolena. Ta vůně. Domov. Pořád stejné a milé a vstřícné…

„Pete!“ ječela máma a skočila mi kolem krku. „Já jsem tak ráda, že jsi tady, zlatíčko.“

„To je dobře,“ řekl jsem a zbytek věty jsem raději ani nedomýšlel. „Kde jsou všichni?“

„Odjeli, trvalo ti to a museli na lov. Přijedou za 4 dny. Jsme tu jen ty, já, táta, Lure a Josh.“ Alespoň, že tak. Když mě mamka pustila, abych se přivítal se zbytkem a najedl se, vyprávěla mi novinky. S Lure se v informacích předháněly, doplňovaly a opravovaly.

„No a co bylo s tou Skye?“ vzpomněl jsem si, že tam tehdy cosi bylo.

„Se Skye?“ znejistěla máma.

„Tehdy jsi volala a říkala jsi něco o tom, že Skye… Ale nedořekla jsi to. Anise v tu chvíli vylila hrnec a já musel končit.“

„Jo tohle,“ vyjekla mamka a mávla rukou. „To nic nebylo. Jen mě naštvala, protože odmítla přijet na moje narozeniny.“ Zakuckal jsem se. Sakra, co je za měsíc? Uá!

„Mami, ty máš narozky ale až v červenci, ne?“

„No a? Budu mít kulatiny, tak si to chci pěkně naplánovat a ke všemu je chci slavit společně s kolaudací nového domu ve Forks.“

„Kdeže? Počkej, jakože v tom Forks?“ nechápal jsem.

„Rory, nemyslím si, že je to dobrý nápad,“ hekl táta. „To stěhování… Nikdy nevíš, kdo se kde může objevit a tak… Lepší je být doma s ostatními.“

„Taave, nech toho. Jsi hrozný paranoik. Co by se mi mělo asi stát?“ vrčela máma. Očividně tohle téma nakousli už několikrát.

„Taav má pravdu, co já tady? S nimi?“ stěžovala si Lure. Josh za jejími zády jen protočil panenky. „Dělá ksichty za zády, že jo?“ sykla Lure a otočila se po něm ve chvíli, kdy Josh vyplazoval jazyk koutkem úst.

„Jsem tam měl zbytek čokolády, lásko,“ vymlouval se.

„Tak já ti tu čokoládu napatlám na pozadí a jsem zvědavá, jak si ho olízneš,“ vrčela Lure a shodila ho z opěrky svého křesla.

„Nezahraje si někdo hru?“ zajímal se táta.

„Taavetti, vedeme tu důležitý rozhovor,“ utnula to Lure. „Řešíme to vaše stěhování.“

„Jak vám mám dát jasněji na vědomí, že se nikam nestěhuju. Nechci a tečka.“ Táta by normálně zbrunátněl, kdyby to bylo možné. Vážně z něj šel v tuhle chvíli strach.

„Ale prosím tě,“ odfrkla si máma. Ta s ním byla vždycky rychle hotová.

„Auroro, já to myslím vážně! Přestaň to plánovat!“ zahřměl, až jsem si málem pustil do kalhot. Mamka na něj koukala jako na zjevení.

„Ty jsi na mě právě řval?“ vyhrkla šokovaně.

„Přestaň mě neustále přehlížet. Taky k tomu mohu něco říct, nebo ne? Nebuď tak sebestředná!“ Táta fakt jel na plný pecky.

„Tati?“ oslovil jsem ho co nejvíc mírně.

„Copak si tu fakt nikdo neváží vlastního života?“ vyzvídal táta.

„Taavetti, je ti dobře?“ šeptal Josh.

„Ne, není. Nechci prostě do Forks.“

„Dobře, lásko. Neodstěhujeme se do Forks. Tak vyber jiné místo, ano?“ navrhla máma.

„Ne prostě!“ řval táta hystericky.

„Pojď ven, kámo,“ vyhrkl Josh a táhl tátu pryč.

„Mami, jsi v pořádku?“

„Jo, to bude dobrý, jen… Tohle nikdy nedělal a poslední rok a půl… Nechápu ho. Neustále se leká, ohlíží přes rameno, sleduje hodiny… Co to je? Loni místo k tobě jel raději s Edwardem do Itálie!“

„Oni jeli do Itálie? Co tam?“ vyhrkl jsem.

„To nevím. Když se vrátili, chvilku to bylo v pohodě, ale pak přišel duben a on najednou, že tě chce hrozně vidět a že tam prostě pojede celá rodina. Táhl tam i Rose s Alicí a kluky a Carlislea s Esmé…“

„Senilní,“ vzdychla Lure.

„Cože dělá?“ hýkl jsem.

„Ale no tak, to není vtipný, vy dva,“ mručela máma.

„Vzhledem k tomu, že je to upír,“ zvažoval jsem. „Ještě začne pít pigi čaj.“

„Proč pigi čaj?“ nechápala máma.

„Ty neznáš ten vtip?“ ožila Lure. „To takhle přijde upír do baru a číšník se ho ptá, co si dá…“

„Lure, ne prosím,“ úpěl jsem a zacpal si uši. „Na, na, na, tě neslyším, na, na, na…“ broukal jsem co nejvíc hlasitě a ruce z uší jsem si dal až ve chvíli, kdy máma zhnuseně zařvala:

„Lure! Budu zvracet!“

„Hnus, co?“ řehnila se Lure. Máma se sice smála, ale vypadala, že o tom zvracení nelhala. „No a co Anise? Proč nepřijela s tebou?“

„Proč by to dělala?“ nechápal jsem pointu.

„Chodíte spolu, ne?“

„My?“ zděsil jsem se.

„Rory říkala…“ začala Lure.

„No tak to pr! Já nic o jejich chození neříkala. Řekla jsem jen, že bych byla ráda, kdyby s někým začal a že Anise vypadá mile,“ opravila to máma.

„Spí spolu přes rok a nechodí? Jsi ty vůbec Cullen? Kdo z nás byl po roce vztahu ještě svobodný a bezdětný?“ zvažovala Lure.

„Já ale nemám vztah, pokud ti to stále uniká,“ vrčel jsem.

„Je to škoda,“ hekla mamka a mně se sevřel žaludek. A je to tady, napadlo mě. „Nechtěl bys…“

„Věř mi, že nechtěl, mami,“ zarazil jsem ji. „Anise a já jsme přátelé.“

„To už je trapný, nemyslíš?“ ryla Lure.

„A o co vám jde? Tak nemám manželku, no a? Já to nechci, ne?“ vztekal jsem se.

„Nejsi na kluky?“ vyzvídala teta.

„Když řeknu ano, budu mít klid od dotěrných dotazů o mých vztazích?“ zvažoval jsem lež.

„Ne, jen se změní z: už máš holku, na: už máš kluka?“ ujistila mě Lure.

„Lure, nechme ho. On je heterák jak poleno. Ale nevím, po kom je tak opatrný.“

„Po dědečkovi,“ vyhrkl jsem. „Edward s Bellou taky dlouho randil.“

„Jo, jenže Edward nezprznil polovinu školní kapely a celé družstvo roztleskávaček, nemluvě o holkách v jiných státech,“ usadila mě Lure.

„Polovinu kapelní školy? Proč to nevím!“ vyjekla máma a totálně pomotala slova.

„Ty nevíš o té tubistce?“ divila se Lure.

„No, nevím.“

„Ale víš mami, vzpomeň si, jak mi Emmett chtěl zaplatit hudební školu, že prý mi to s nástroji jde.“

„Proč ale tubistka?“ nechápala pořád máma. Zato já si na Eriku vzpomněl – tedy jestli to byla Erika. Silné plíce, velká ústa, pevné paže… Jak se asi má?

„Proč ne třeba klavíristka? Ty jsou jemné, ne?“ úpěla pořád máma.

„Jo, Bonnie byla jemnost sama,“ vzdychl jsem zasněně. Nebo tamto byla Bonnie a tohle Erika?

„Jdi si dát sprchu,“ odehnala mě se smíchem máma. „Nemůžu uvěřit, že si tady o tom s tebou povídám. Zmiz! Modlit se budeš, aby ses nedostal do pekla, hříšníku!“ ječela se smíchem. Její hlas mě pronásledoval až do mého starého pokoje. Preventivně jsem zoo nechal v Austrálii a sem jsem odjel sám. Dobrý důvod pro brzký návrat. Odjel jsem druhý den odpoledne.

Vrátil jsem se tam v červenci na mámy narozeniny a pak v září na Belliny a samozřejmě na všechny narozeniny rodiny. Jen bylo divné, že Skye o oslavu nestojí a ani Manu ne.

Anise se ukázala po půl roce, v listopadu. Zdržela se týden a zase vypadla. Potkala v tu dobu jakéhosi šarmantního Angličana, tak od něj pochytila pár fíglů, které chtěla vyzkoušet s někým, kdo v posteli neumře, jako právě on.

Když se vrátila napřesrok v červenci, básnila o sladkém Talijánovi s baculatou prdelkou a legračním přízvukem.

„Co tě naučil on?“ zajímal jsem se.

„Nic. Tak jsem ho alespoň využila jako doplněk stravy.“

„Doplněk? Proboha Anise!“ zděsil jsem se.

„Byl hubený a malý a jediný hezký byl ten zadek, tak pardon,“ odfrkla si a zatáhla mě zase do postele.

Odjela po čtrnácti dnech. Nejspíš byla hodně sexuálně frustrovaná.

A takhle to prostě šlo dál. Zvykl jsem si na to. Chvíli tu byla, hráli jsme si na spokojené milence a pak tu po ní zůstal jen vytržený kus kalendáře se stejnou větou: Zastavím se jindy. Anise.

Jenže když se objevila naposledy, věděl jsem hned, že se něco změnilo.

Seděl jsem v obýváku a fandil oblíbenému fotbalovému týmu, když se ozval domovní zvonek. Otevřel jsem a tam stála ona. Umučená tvář, třesoucí se ruce, bledá pleť. Listí ve vlasech, špinavé šaty.

„Proboha, vypadáš jako žebračka,“ vyhrkl jsem.

„Co ti nevoní? To jakože když nemám deseticentimetrový podpatky, tak nejsem dost sexy? Nebo rudé šaty s šipkou na rozkrok, abys našel cestu?“

„Hele, brzdi. Co se děje?“ Anise se roztřásla brada.

„Já už asi nechci cestovat, Petere. Já už nikam nechci. Chci tu zůstat s tebou, protože tady je bezpečí a není tady… on,“ vzlykla. Za těch šest let, co jsem ji znal, jsem Anise Starovou nikdy neviděl brečet. Tedy jestli se tomu u upíra tak říká.

„Kdo on?“ zavrčel jsem a byl fakt připravený, rozbít někomu nos.

„Neřeš to. Chci zapomenout.“

„No počkej! Podívej se, jak vypadáš! Anise, vždyť ty brečíš! A máš ve vlasech bordel a třeseš se. Co se stalo? Kde je to tvoje volná jako vítr?“ děsil jsem se.

„Necháš mě tady stát mezi dveřmi, nebo mě pustíš dovnitř?“ sykla.

„Promiň, jsem z tebe mimo. Pojď,“ vybídl jsem ji a vzal kolem ramen. Nebránila se. Naopak se ke mně přitiskla, jako kdyby mě viděla naposledy. A zase jsme byli u toho. Ten odporný pocit nejistoty. Co bude teď dál? Chce tu zůstat. Se mnou. Moje kamarádka, která posledních šest let jezdila dvakrát do roka. Jak dlouho asi tohle potrvá?

„Telefon,“ hlesla.

„Je asi v kuchyni, potřebuješ ho?“ šeptal jsem.

„Ne. Zvoní.“ Až pak mi došlo, že má pravdu. Vážně tu zvonil telefon.

„Vydrž, Anýzku. Musím to vzít. Sedni si někam… Vždyť to tu znáš.“ Šel jsem po zvuku. Už několikrát jsem zvažoval přidělat na ten telefon nějaký provázek. Neustále jsem ho někde nechával. Bezdrátová pevná linka… blbost! Zbytečný! „Ano?“ vyhrkl jsem.

„No konečně. Pete, mám pro tebe úžasnou novinu!“ áchala máma. Otočil jsem se přes rameno a viděl přímo do obýváku na smutnou Anise.

„Jakou?“ hlesl jsem.

„Tvůj táta je zpátky!“

„Co prosím? On někde byl?“ znejistěl jsem.

„Ne, to ne, ale zase je to on. Požádal mě o ruku.“

„Neopakuje se trochu?“ špitl jsem.

„Nech toho, vždyť je to krásný. Takže pojeď domů!“ smála se. Tiše jsem se pousmál její radosti. Svatby… možná by to zaměstnalo Anise.

„Mami? Můžu přivést hosta?“ zajímal jsem se.

„Hosta? Pete! Ty chceš přivést na mojí svatbu svou dívku? Jinak to nedovoluju,“ smála se. A já konečně našel další způsob, jak udělat svou matku šťastnou.

„Jo. Svou dívku, mami,“ zašeptal jsem a Anise se mi na tu dálku podívala překvapeně do očí.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

sfinga

15)  sfinga (07.02.2011 01:39)

Hele, co se Anise stalo? Před kým utíká? Hergot, Myšáku, já jsem našponovaná jak prak Jestli jim někdo půjde po krku, jestli ten někdo po druhý zabije Rory, tak, tak, já ti naplácám na zadek

14)  Guneska (06.02.2011 00:00)

Teď jsem se teda asi ztratila v těch letech, ještě, že jsi tam pak napsala, že už ji zná 6 let, jinak bych byla dost mimo. Ale jako vůbec si nepamatuju, že Taav s Edou někdy za Petem nepřijeli... chjo, není nad upíří paměť:p Svou dívku? No to jsme zvědavá jak tohle dopadne. Hele a doufám, že v další kapče bude vysvětleno z koho má Anise vítr, ačkoliv... JÁ mám jeden typ

Marketa

13)  Marketa (05.02.2011 19:09)

12)  Niki (05.02.2011 17:45)

no co se to tam dělo s tim Taavetim???

11)  Lucie (05.02.2011 16:56)

10)  nathalia (05.02.2011 16:52)

Ze by se potkala s tim golemem???
Jsem napjatajako strona :D
A chci dalsi!!!!!!!!!!

Mili

9)  Mili (05.02.2011 16:42)

semiska

8)  semiska (05.02.2011 16:29)

Taav a evidentně nějaké tiky :D Ale snad už se jich zbavil ;) Copak je s Anise? Kdo ji pronásleduje? Kdo je záhadný ON? Že by si konečně uvědomila své city k Peterovi? Jsem zvědavá jka bude reagovat na to, co řekl Pete mamce Rory. ;) Moc hezké.

Anna43474

7)  Anna43474 (05.02.2011 14:56)

Bojím, bojím, a nevím proč Nebo možná vím, jen si nejsem jistá
TKSATVO

6)  AMO (05.02.2011 14:55)

Jo, jo, jo... bude svatba??? A zase jsi nám dala námět na otázky. Od koho utekla Anise a Peter ji bude chvíli vydávat za svou přítulkyni
No a zase budeme čekat na další díl, uáááá

Jula

5)  Jula (05.02.2011 14:51)

Jsem napnutá jak kšandy, co se stalo Anise???

Fanny

4)  Fanny (05.02.2011 14:21)

Já už vzdávám jakékoli tápání o tom, co bude dál. Takže jen Taave s Edwardem si pamatují minulost,... ne už nehodlám tápat.! A to už je to šest let, co se znají? Ten čas strašně rychle letí... :( :)

3)  kamčí (05.02.2011 14:15)

jéééééé! já chci ten vtip celej!
a co se stalo Anise. a co Cinnamon teď už bude velká a dospělá? hrozně mně napínáš, víš to?

maky21

2)  maky21 (05.02.2011 13:52)

úžasný!!
Koho Anise potkala? nebo s někým tajně chodila a on se sní rozvedl? o by bylo zlý... nebo měla celou tu dobu ráda Petera?
Svou dívku, jo? Hustý!! už to asi zapadá do správnejch kolejí, ne? nebo tam ještě ten týpek přijde?

1)  Alorenie (05.02.2011 10:46)


Koho Anííí potkala? žeby toho idiota, co zabil Rory? a co je se Skye?! nenapínej nás! Peter řekl svou dívkuu ( ), tak to je skvělý!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse - Volturi