Sekce

Galerie

/gallery/koření.jpg

Hrůza a děs. Co se člověk nedozví tisíce kilometrů od domova?

 

36. kapitola - Kámoši

Jestli jsem někdy pochyboval o rčení: Zvědavá jako ženská, tak teď to rozhodně nebylo.

„Takže je to pravda? Vážně lovíte jen zvířata? Slyšela jsem, že První Cullen je doktor, fakt?“ vyzvídala.

„No, pokud prvním Cullenem myslíš Carlislea, tak ano. Je to doktor.“

„Páni. A hele, fakt jste urvali Volturiům hlavy a vysáli z nich mízu?“ V jejích očích probleskla čirá zvědavost.

„Cože jsme?“

„Ty nevíš, co je míza?“ divila se.

„Ale to ne, jistěže vím, co je míza. Kde jsi takovou blbost slyšela?“ vrčel jsem. Nedokázal jsem si totiž dost reálně představit, jak svatý Carlisle cucá někomu páteř. Br!

„Šušká se to, no,“ kuňkla. „Takže žádná míza?“ Vypadala zklamaně.

„Ne.“

„Tak jak jste je zabili?“

„Já to mám jen z vyprávění, Anise. Nevím, jak to tam tehdy bylo, ale Edward…“ začal jsem. Anise vytřeštila oči a několikrát poposkočila na sedačce v mém obýváku, kde jsme seděli.

„Edward? On je fakt živej? Fakt? Hele, má vážně tak uhrančivé oči, že se ti podlomí kolena a zapomeneš dýchat?“ Děsila mě. Zase. Víc a víc. No fakt!

„Ne,“ vzdychl jsem se smíchem.

„Možná pro tebe,“ sykla. „Určitě kecáš. Bojíš se konkurence.“

„Já? Probuď se. Mluvíš o mém pradědečkovi, který miluje Bellu.“

„No jo. Bella,“ odfrkla si. „Tuctová holka, co?“

„Kdo je tvůj zdroj?“ zajímal jsem se.

„Jak jsem řekla. Mluví o tom všichni a všude.“

„Je to tolik let. To je to pořád baví?“

„Ty to nechápeš, co? Oni jsou… heh… Před pěti lety se mi do rukou dostala kniha. Jmenuje se… sakra, teď jsem to zapomněla, no to je fuk, prostě je o nich. O vás. O vás všech, chápeš? Všechno, co jste kdy zažili, co se kde dělo… Každý váš nový člen!“ Zíral jsem na ni s pusou dokořán. Tak tohle se musí asi nahlásit. Ne, počkat. Když to zavolám domů, přijedou. Když přijedou, bude po klidu samoty. Když bude po klidu samoty, budu v háji. Takže pšt.

„Aha,“ vyhrkl jsem jedinou věc, která mě v tu chvíli napadla.

„Je to jako bible, chápeš? Je pravda… No, jak to bylo s Lure Moonovou? Fakt kouzlí?“

„Jo.“ Ani jsem se nepokoušel říkat víc, protože by mě to stejně nejspíš nenechala doříct.

„Dost jsem jí fandila s tou Tiffany, ale zajímalo by mě, jak potom dostala ta kouzla pod kontrolu,“ zvažovala nahlas. Nadechl jsem se k odpovědi, ale Anise opět změnila téma. „Chtěla bych potkat toho svalouše,“ vzdychla.

„Emmetta?“

„Toho vlastně taky. Ale spíš toho Apače.“

„Je to Quileut. Není Apač,“ vyhrkl jsem.

„Mění se ve vlka?“

„Jo.“

„A když je jako vlk, tak vy ho nesežerete, když pijete jen zvířecí krev?“

„Ne.“

„Nejsi moc výřečný.“

„Nedáváš mi prostor…“ začal jsem.

„A co Joshua? Je fakt tak sexy? Nebo Daniel? A co Taavetti? Tam to prý bylo ostrý, když se rval se Sethem. Co to je otisk? Jak dlouho vůbec žijí upíři? Chodíte normálně na…“

„A dost!“ zarazil jsem ji a preventivně si zacpal uši.

„Už nikdy mě nepřerušuj!“ vytkla mi.

„Jsi v mém domě.“

„To je další věc – proč máte domy?“ Nezmar. Ta holka byla zvědavá jako opice.

„Ty nemáš dům?“

„Bydlím v hotelovém pokoji, ale kdybys mi nabídl ubytování…“

„Ty chceš bydlet tady?“

„Jé, ty jsi milý. Beru, dík,“ vyhrkla a vstala. Chviličku mi trvalo, než mi to došlo. Sakra! „Jen si dojedu pro pár věcí.“

„To nebyla nabídka, Anise. Nechci tu nikoho. Žiju tu sám. Jen já, Sage a Tarina.“ Když jsem o nich mluvil, došlo mi, že od příjezdu jsem je neviděl.

„Imaginární kamarádi? Protože já je nevidím,“ vysmívala se mi.

„Sage je panter a asi někde chrápe a Tarina je drak.“

„Moment – cože? Drak? Jako to z těch pověr o plivání ohně a tak?“ znejistěla a rozhlédla se okolo.

„Tak nějak.“

„Ti neexistují!“

„Sleduj,“ vyhrkl jsem a natáhl ruku, abych ty dva přivolal. Prvního jsem uviděl Sage. Krčil se u květináče v rohu pokoje, oči měl navrch hlavy a ocásek vytrčený do vzduchu jako další větev. Tarina se schovávala o pár centimetrů výš. Objevil jsem ji jen díky tomu, že otevřela oči. V tom modrém květu nebyla skoro vidět. Báli se? Upíra? Oni? Vždyť to byla jen holka, probůh. Doma – v Kanadě – si Tarina troufla i na Joshe, kterého nesnášela, a Sage v klidu rozkousal podpatky u všech bot, které před ním neutekly na strom – co to kecám? Boty a utíkat na strom? „Támhle jsou, hele,“ zakecal jsem vlastní myšlenky. Anise se otočila a zcepeněla.

„Vidím jen tu kočku. Kde je ten drak? Nebojíš se, že tě podpálí?“

„Trochu ano, ale poloupíři nejsou tak vznětlivý.“

„To máš jako nouzovou zásobu jídla, nebo jak? Nechápu, proč je tu máš. To je jako kdybych si já doma chovala lidi.“

„Není. Já tomu moc neholduju. Nepotřebuju lovit moc často. Jen občas.“

„Kdy se chystáš jít?“ zajímala se, ale nespouštěla oči z těch dvou.

„Nevím. Naposledy jsem byl ještě v Kanadě, takže asi v nejbližší době. Hlavně mi dnes auto zmařilo můj plán nakoupit si něco k jídlu.“

„Můžeme jít spolu. Hele, já už jsem klidná – trochu. Sorry za to, jak jsem šílela z tvého původu, ale fakt mě to zajímalo. Celebritu nepotkáváš každý den. Toho draka taky rozdýchám, fakt. Jen je fajn, mluvit s někým od nás.“

„Jak pro koho,“ špitl jsem.

„To jsem ti fakt tak moc odporná?“ vzdychla.

„To rozhodně ne, ale nevím, co od tebe čekat. Tak nějak v podvědomí cítím ostražitost.“

„Jo v podvědomí?“ vysmála se mi. „Nebo trochu níž?“

„Zase začínáš?“

„Víš, jak se tím pročistí vzduch? Nebudeš muset snít o tom, jaké by to bylo. Zkusíš si to a pak se můžeme normálně bavit.“

„Nechci.“

„Nechceš?“ zajíkla se. „Jak – nechceš?“

„Hodně mi připomínáš Rose. Taky se vždycky namíchne, když ji někdo odmítne a odporuje jí.“

„Tak teď nevím, jestli se mám urazit, nebo být polichocena.“

„Dělej si co chceš. Já musím zpět do města – nějak. Nemám tu co jíst a docela mám hlad.“

„Tak víš co? Pozvu tě na večeři.“

„Ty ale nejíš. To tam budeš jenom sedět a koukat se, jak já jím?“

„Třeba si tam taky něco objednám,“ mrkla na mě.

„Hele. Nebudu ti sekundovat při nahánění lidí,“ vrčel jsem. „Co kdybys zkusila náš způsob?“ navrhl jsem a Anise zbledla.

„A je to tady. Já si to mohla myslet, že to zkusíš, tak hele, Amíku. Mně se můj životní styl líbí, chápeš? Sice si nemůžu pořídit vily a bydlet několik let na jednom místě, ale to mi vůbec nevadí, takže to vzdej.“

„Nevzdám. Jsem Cullen, vzpomínáš?“

„Jsi Aamu, pokud mě paměť neklame,“ ryla.

„Aamu s geny Cullenů,“ odfrkl jsem si. Mlaskla na mě.

„S tebou fakt nic pořádně není,“ hlesla a pohodila vlasy. Sevřel se mi žaludek a cuklo mi v rozkroku. Jak dlouho to Peterek neměl? Sakra. Nejspíš si toho všimla, protože si mě změřila pobaveným pohledem a zkřížila ruce na prsou. „Chceš mě, co?“

„Asi jako skořici v nose,“ odfrkl jsem si a dostal po dlouhé době facku od elektriky.

„Cinnamon je krásné jméno!“

„Je to…“

„A dost! Sám jsi nadával na překladače a teď to chceš na ně uhrát? Ještě řekni, že z ní necítíš skořici!“

„Cinnamon…“ zašeptal jsem nechápavě. Tohle bylo jiné. Nic jsem neviděl. Jen slyšel hlasy. Ženský a dva mužské. Bylo mi to povědomé, ale…

„Cože?“ vytrhla mě Anise z myšlenek.

„Ale nic, to neřeš,“ prosil jsem a vrtěl hlavou. „Jen mě něco napadlo.“

„Kde jsme předtím skončili?“ zavrněla a udělala ke mně krok.

„Že bys měla asi jít. Jsem vyčerpaný, půjdu si lehnout. Na chvíli.“

„Ty i spíš?“

„Jo. Jako člověk. Nedokážu nespat. Takže mě prosím omluv, ano?“ škemral jsem.

„Tak jo. V pohodě. Hele?“ Anise znejistěla a kmitala očima po místnosti. Pobídl jsem ji povytažením vlastního obočí. „Mohla bych zase přijít?“ Rozesmál jsem se.

„Ale jo, proč ne. Sice jsi byla občas na kudlu do srdce, ale jinak jsi docela milá. Jen už na mě nezkoušej ten tvůj sex, ano? Raději ti najdu nějakého seladona.“

„Umím si najít chlapa sama,“ odfrkla a byla zpět ve své roli.

„A umíš i takového, který tě bude chtít?“ rýpnul jsem do ní. Přimhouřila oči, načež se začala smát.

„Občas jo. Tak se tu měj, Amíku. Zase se stavím,“ vyhrožovala.

„Fajn. Zamknu se,“ řekl jsem se smíchem a potlačil nutkání to po jejím odchodu skutečně udělat. Vážně bych lhal, kdybych řekl, že to nebyl kus atraktivní ženské. Pode mě by spadla brada i otisknutému Jacobovi, kdyby viděl Anise. Dlouhé lesklé vlasy barvy ebenu, husté řasy a plné rty. Měla snad ten nejštíhlejší pas a nejsladší zadeček pod Australským sluncem. Ještě nedávno bych po ní skočil jako Sage po Tarině, když ho nesleduju, ale dneska – co to melu? Kdyby se mi do hlavy nevtiskla ta slyšina, tak bych po ní asi i skočil. Jenže co to bylo? Možná, že někdo vybíral jméno, nebo tak. Jenže co já s tím mám společného? Cinnamon?

Zaplavil mě pocit, že jsem měl touhle dobou cosi udělat. Něco hodně důležitého, ale… Vysypat koš? Ne, to jsem dělal ráno. Vypnout vodu? Probůh, ne. Cinnamon? Co to je vůbec za jméno? Já už vím, co jsem zapomněl! No jasně! Proboha, jak jsem mohl? Jak mi tohle mohlo vypadnout? Mně? Mně, který si pamatuje většinu věcí? Dobře, většinu ne, ale na tohle bych přece nikdy nezapomněl. Vždyť to bylo tak moc důležité!

Já blbec zapomněl udělat ten nákup!

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

miamam

15)  miamam (11.04.2011 10:29)

Ach jo, nákup nééé!:( Tak už si vzpomeň, vždyť tě přece neatakoval Taav!

Twilly

14)  Twilly (15.02.2011 07:12)

no ne...tak nákup, jo?

sfinga

13)  sfinga (07.02.2011 01:11)

Chudák Petrt, ta holka je horší než morová rána. A zase mi dáváš zabrat - Jak dlouho to Peterek neměl? Já už fakt nemám slov. Chápeš to? Vždyť víš, jak jsem ukecaná

maky21

12)  maky21 (28.01.2011 13:22)

Já myslela jak si vzpomnene sa Cinny a on zapomene na nákup!!! mě teda dostalo!
Anis se nám rozjíždí, co? :D
Jednou by si mohli udělat příjemnej den a Peter by jí mohl vyprávět :D Culleni a Blackovi a Aamu jsou teď celebrity, že? :D
To bude hodně zajímavý!! Doufám, že si Pete vzpomene na malou Cinny. :D

krista81

11)  krista81 (27.01.2011 22:53)

Ta poslední věta mě dostala a já už myslela, že si vzpomněl a on to nákup .

Anise je tak říkajíc fanynka Cullenových co a strašně zvědavá

Cinny - vážně jsem si myslela, že si vzpomene :(
A zbytek rodiny? Jak ti se mají???

Těším se na další

10)  Alorenie (27.01.2011 21:58)

To je idiot.
Anise je opravdu zvědavá! tak kniha, jo?
Cinny, prosíím, ať se objeví!

Jula

9)  Jula (27.01.2011 21:22)

Mě z něj klepne
Docela mi chybí Cinny, doufám, že se tam ještě objeví :) :) :)

8)  nathalia (27.01.2011 20:34)

:D :D :D To je vul :D :D nakup jo? :D :D
To bylo super.. Vsadim se, ze ta kniha ma co delat s tim golemem, nebo co to bylo za upira! Parada

Anna43474

7)  Anna43474 (27.01.2011 20:24)

Proč vždycky ten její Amík
Jen ať si vzpomene!!!
Mně se po Cinny stejská :( Chudinka buchta, kde teď asi skončila???
TKSATVO

Lucie

6)  Lucie (27.01.2011 20:14)

To je fakt- co bude s Cinny??

semiska

5)  semiska (27.01.2011 19:53)

TO bylo moc hezké. Anise vůbec nemá páru o tom, kdo jsou Cullenovi,co? :D Ale jinak se mi docela líbí. Peter je z ní vedle a Peterek taky :D Njn, jak se zakouká chlap, tak jde všechno stranou :D

eElis

4)  eElis (27.01.2011 19:42)

ty mě chceš snad zabít, tak já si už myslela, že mu to dojde a on si vzpomněl, že zapomněl nakoupit. To je opravdu hodněěě důležité.

Lilien

3)  Lilien (27.01.2011 19:39)

Tým nákupom to zabil po hlavičke! Ale ako fakt, ten chalan je božský! On namiesto na dieťa si spomenie na nákup! Jasne sak chlap!

2)  kamčí (27.01.2011 18:59)

jo tak nákup zapoměl. to má chlapec tu paměť krapet děravější, než sám tuší.
a Anise jako fanynka cullenovic klanu byla fakt super

Fanny

1)  Fanny (27.01.2011 18:59)

Já mam takovej nepřijemnej pocit, že mu někdo změnil myšlenky, nebo pameť? Hlavně neříkejte, že jsem zase vedle...:( A co ta Cinny? Zachrání ji? Vzpomene si? Jestli jsem nebyla do teď vedle, tak teď už jsem určitě. :D

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek