Sekce

Galerie

/gallery/koření.jpg

No nejsem já chudák? Nejdřív jedna elektrika, pak potopa a nakonec...

 

30. kapitola - Fénix v domě

„Omotám jí tlamu izolepou,“ vrčela Bella a ždímala malý polštářek z gauče.

„Nezlob se,“ skuhral jsem.

„Nezlobím se na tebe, Pete. To ta mrcha, co plive oheň,“ sykla.

„Hele, Rosalie není tak špatná,“ bránil Rose Emmett a vysloužil si tím ránu vázou do temene. „Jau, Rose!“

„Nemyslela mě, Emmette. Myslela Tarinu,“ vrčela blondýna. Kousl jsem se do rtu, abych se nerozesmál, a Jacob vystřelil z obýváku jako střela, aby se posléze jeho hlasitý smích mohl roznést domem.

„To jsou všechny ty mýtický bestie takhle zákeřný?“ vyzvídala Lure a vyhodila z otevřeného okna kobereček. Byl už k ničemu, jako ostatně většina věcí tady, když byly nasáklé vodou.

„Asi ne. Třeba jednorožec by to tu asi nepodpálil, ne?“ Josh jen krčil rameny a do koše na prádlo skládal knihy z polic, aby se na půdě mohly usušit.

„No a co třeba sfinga, nebo kentaur?“ navrhl Jacob.

„Probuď se! Copak to jsou zvířata?“ Hanny si klepala nechápavě na čelo.

„A co jinýho?“ vrčel Jake.

„No, táto! Teď ses projevil, fakt. Ty nevíš, že sfinga a kentaur byli jen napůl lidi?“ smál se Josh.

„A co byli ze zbytku?“

„Lev a kůň,“ vyhrkl jsem. „Myslím,“ dodal jsem a začal nad tím přemýšlet. Měl jsem pocit, že sfinga byla speklá ještě s něčím, ale zase jsem si nebyl jistý, jestli si to nepletu s jinou řeckou sebrankou. Moment, sfinga nebyla z Řecka. Egypt? A kentaur byl fakt s koněm? To je mula, ne? Nebo mezek, a Minotaurus byl býk s člověkem?

Začal jsem se smát. Před očima se mi totiž objevil nový druh Minotaura. Místo hlavy býka měl vlčí. Ještěže se Jacob mění celý a ne jen kousek. Mít tady chodícího vlka po dvou… řecké báje by neměly číst děti, je to nebezpečně nakažlivý…

„A Medúza?“ Emmettova otázka mě vytrhla z vlastních úvah o blaho dětské mysli. „Ta má hořící hlavu, ne?“

„Ne, hadí,“ vysvětlil Edward a vyždímal mokrý hadr do kýblu. „Z ohně byl jen fénix.“

„Fénix? Tak to je ale blbost, ne? Už jste někdy viděli, aby to, co hoří, přežilo?“ vysmál se mu Emmett. „To jsou jen pohádky.“

„A na kentaura s Medúzou věříš?“ vyhrkl jsem pobaveně.

„Jasně! Nezapomínej, že sdílím ložnici s Rose… někdy taky vypadá jak medúza,“ zašeptal a než stihl mrknout, roztříštila se mu o hlavu další váza. „Auvajs, brouku, ty vázičky jsou limitované, buď tak hodná a…“ Kolem ucha mu proletěla další, jenže té se stihl vyhnout. „Ššš, Rosalie, právě tady řeším dost zásadní otázku, neruš,“ mlaskl na ni.

„Emmette! Sfinga, kentaur, Medúza… fénix! Nic z toho neexistuje, tak se laskavě chop smetáku a vymeť ty střepy ven,“ vrčela Rosalie.

„Já? Copak já tady házím porcelánem?“ odfrkl si Emm.

„Jak víš, že neexistují?“ zvažoval jsem.

„Jak víš, že existují?“ vrátila mi Rosalie.

„Já nevím, ale tak… No fajn, ti kříženci jsou nejspíš jen mýty, ale co ten fénix, třeba?“

„Rosalie, neodpovídej,“ zaúpěl Edward ve chvíli, kdy z Rosalie vypadlo:

„Neuvěřím, dokud neuvidím.“

„Máš to mít,“ zasmál jsem se a zvedl prsty. Zamával jsem do vzduchu a nastražil uši.

„Cože jsi to říkal, Edwarde?“ ptala se Rosalie, ale Edward jen protočil oči a odhodil hadr.

„Lásko, mohla bys jít ke mně?“ požádal svou manželku a schoulil si ji do náruče.

„Co je?“ nechápal jsem.

„Vidíš? Neexistují, protože jinak by tu už byl, ne,“ culila se vítězoslavně Rose.

„Skrč se,“ špitl Emmett na blondýnu.

„Co?“ mručela.

„Říkám ti, skrč se,“ zopakoval a sám se nahrbil.

„Nebudeš mi říkat, co mám dělat!“

„Miláčku, skrč se,“ škemral Emmett. Postavil jsem se vedle něj a podíval se směrem, kam koukal. Rosalie stála přímo proti dveřím a za jejími zády se k domu hrnula vzduchem ohnivá koule.

„Poslechni ho, Rose,“ vyhrkl jsem.

„Jste jak malí! Nebudu se… uá!“ zařvala, když se jí o vlasy otřelo to hořící těleso. „Hořím!“ ječela. Rozhlédl jsem se kolem sebe a do oka mi padl kýbl s vodou.

„To ne!“ zkusila mě zarazit Rose, jenže já byl rychlejší. Vychrstl jsem jí tu černou vodu do obličeje.

„Uuu…“ zaúpěli ostatní a obývák byl najednou prázdný. Jen já, Rosalie a na krbové římse fénix.

„Ehm… pardon,“ špitl jsem. Rose si z vlasů vytáhla proužek novin, které tam musely spadnout, když se likvidovaly časopisy ze stolu.

„Nešlo to jinak?“ zeptala se.

„Ještě se mohl spustit požární …“ ze stropu se začal snášet další déšť. „… hlásič.“

„Zmiz,“ sykla na mě. Jasně, že jsem neváhal a rozhodně jsem se neptal, jestli jsem jí dobře rozuměl. Vzal jsem to podél zdi, co nejdál z útočného pole Rosalie, a vpadl jsem do kuchyně. Odtamtud mě však několik rukou vytlačilo zpět do obýváku, takže jsem to vzal druhou stranou do zahrady. Až venku mi došlo, že jsem měl toho ptáka v zádech. Zůstal jsem s ním na verandě a za okny domu si nás prohlížel zbytek rodiny. Jen to vyfotit, rámeček jim dělal domeček.

„Tak ty jsi fénix?“ zeptal jsem se opatrně ptáka. Z domu se ke mně začala blížit zvědavá Hanny. Našlapovala zlehka a každou chvilku se otáčela k domu.

„To je fakt fénix?“ vyzvídala a natáhla ruku.

„Nesahej na to!“ zařval kdosi a já dostal další zásah elektrickým proudem…

„Nesahej na to!“ zařvali unisono Chris a Jacob.

„Že ona si musí na vše sáhnout!“ vztekal se Chris, když Hanny vyjekla a zase si mnula dlaň. „Pojď sem, Johano,“ durdil se Chris a natahoval ruce k Hanny, aby jí bolístku zchladil. „Já tě asi odlifruju do Arcu a bude.“

„Petere!“ Hanny?

„Pete, jsi v pořádku?“

„Jsem v pohodě, co to zase bylo?“ vrčel jsem. Pískalo mi v uších. Dost nepříjemně. Kolem mě poskakoval fénix, takže ke mně nikoho dalšího nepustil. Druhou osobní stráž držela Tarina, ale ta spíš chránila zbytek rodiny před fénixem, a samozřejmě Sage. Tomu však koukal jen ocas z vyhrabané díry v Bellině záhonku. Měl to na háku.

„Odvolej toho ptáka, nebo ho sestřelím,“ vrčela máma a pokoušela se ke mně dostat.

„Ptáku, lehni,“ vzdychl jsem bez zájmu. Fénix se na mě otočil a vypadal docela šokovaně. „Máma řekla,“ vymlouval jsem se a promnul si spánky. Hanny se mi pořád pokoušela pomoct na nohy. „Jsem v pohodě, zvládnu se postavit sám, fakt.“

„Jasně. Dvakrát za dva dny sebou práskneš, ale jsi v pohodě,“ vysmála se mi ironicky Hanny.

„Jo.“

„Jedeš, briketo!“ štěkla máma na ptáka a máchla mokrým hadrem, pro který si došla do domu.

„Maminko, když ho budeš – ji budeš dráždit, tak nepřestane plápolat a ty se ke mně nedostaneš,“ vysvětloval jsem tiše.

Z domu vyšel táta. Hrdina!

„Fanny, pojď,“ křikl. Pak se stala dost divná věc. Ten pták udělal ve vzduchu kruh a plácl sebou do trávy. Během chvilky přestal hořet a spokojeně vykročil k mému otci.

„Tak teď byste se měli vidět,“ řehtal se Emmett. Bylo mi jasné, co vidí. Mě na zemi, Hanny u mě a mámu, jak s pusou dokořán a očima navrch hlavy civíme na tátu s fénixem. Sousoší šoku!

„Fanny?“ zopakoval jsem a fénix změnil směr chůze. Vrhl se ke mně a usadil se mi u ruky. Absolutně v klidu si prohrábl pera a jako slepice se posadil do trávy. Vypadala jako orel skalní. Tedy jeho mládě, ale bože chraň, že až tohle vyroste, nebude to mít takové rozpětí. Nebo jo? „Co ty vůbec žereš?“ zajímal jsem se. Pták naklonil hlavu – asi nějaká deformace, nebo nevím – a zkoumal můj výraz tváře. Proč pořád točí ty hlavy na bok? To se fakt vyjadřuju jako debil?

Než jsem však stihl jakkoli svou inteligentní tezi rozvinout a hloubkově prozkoumat, došel mi kyslík, jelikož se máma dostala až ke mně a drapla mě kolem krku.

„Co ti je? Je ti dobře? Proč jsi zase omdlel? Nebolí tě něco…“ A tak dále, a tak dále…

„Mami jsem… Mami, jsem… Mami – mami? Mami! Mami dost!“ Fakt jsem se snažil ji překřičet, jenže copak to jde? „Odtáhněte ji někdo,“ prosil jsem z posledních sil. Ten kyslík mi fakt začínal chybět.

„Dusíš si dítě,“ upozornila ji ležérně Hanny a máma konečně povolila.

„Dík,“ vyhrkl jsem směrem k sestřence.

„No problemo, kemo…“ zasmála se. Od domu jsem jen slyšel zvědavého Joshe:

„Co to říkala?“ Edward na něj pobaveně zavrtěl hlavou a začal se smát. Rosalie stála kousek od něj, tak mi nemohlo uniknout, jak se pořád mračí.

„Rose, ta voda mě fakt mrzí,“ zkusil jsem to o hodinu později, když jsem seděl v zimní zahradě, zamotaný do dvou dek (práce maminky) a pil horkou čokoládu (pozornost Belly).

„Co?“ nechápavě se zeptala a zvedla hlavu od svého časopisu.

„No to s tou vodou. Ještě se zlobíš.“

„Ale jdi ty. To není tím. Jen se o tebe bojím. Seklo to s tebou, vzpomínáš?“

„To nic nebylo, teto.“

„Asi to tu je dost náročný, co?“ ptala se.

„Jak v čem. Je tu hodně lidí. Pořád plný dům a do toho škola a to naše tajemství…“

„Tak s tou školou sekni,“ navrhla.

„Rosalie!“ ozvalo se z kuchyně několik vyděšených hlasů.

„Tedy, jen na čas,“ dodala.

„A co bych mezitím asi dělal? Trčel tady? Rose, já vím, že to myslíš asi dobře, ale ta škola je jediná, kde mám od nich klid,“ zasmál jsem se tiše. Věděl jsem, že mě slyší, ale taky jsem věděl, že mě naprosto chápou.

„Tak pojeď k nám,“ ozvala se od dveří Alice. „U nás tihle nejsou. Budeš tam mít jen milující tetičky a strýčky.“

„Milující?“ znejistěl jsem a nechtěně zavadil pohledem o Rosalie.

„Ach jo… Proč jsem já vždycky ta zlá?“ vzdychla.

„Nejsi. To jsem nemyslel, já jen… Raději nic,“ utnul jsem svůj pokus o vysvětlení.

„Protože jsem odtažitá? To ale přece neznamená, že tě nemám ráda.“

„Jistěže ne.“

„Nechte toho. Na hádky budete mít času dost, až dorazíme do Finska,“ zubila se Alice.

„Takže já jedu za moře?“ zeptal jsem se s nadějí.

„Ne,“ zavrčela z kuchyně máma.

„Ano,“ smál se ve stejnou chvíli táta.

„Tak jak, ale?“ nechápal jsem.

„Ano,“ vzdychla máma, aby vyhověla tátovi.

„Ne,“ sykl táta stejně důrazně, jako předtím máma. Unisono.

„Tak se ale dohodněte, vy dva,“ prosil jsem.

„Ano, jedeš do Finska,“ přetlumočila to nakonec Bella. Wow.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Twilly

20)  Twilly (14.02.2011 18:39)

uaaaaaaaaaaaau... ale nezdá se ti, že nějak moc omdlívá??? a že pán tvorstva, jako?

sfinga

19)  sfinga (07.02.2011 00:42)

Hej myšáku - proč zrovna sfinga? teda já vím, co jsem zač - přesnej opak mýtické sfingy
jinak výbordelný - jak říkával můj tatínek
pádím dál

Gassie

18)  Gassie (23.01.2011 10:34)

Anna43474

17)  Anna43474 (22.01.2011 19:29)

Sorrel... Michalko, co bude?!
Proč jen mi to připomíná ten film o cestování do minulosti, kde ji zdárně změnili a po každé časové vlně se změnila budoucnost?!
TKSATVO

krista81

16)  krista81 (21.01.2011 22:53)

Tak se v tom ztrácim už jenom trochu, asi je to tak, že všichni ostatní si pamatují a jenom Peter ne? žeby mu Taav vymazal pamět? nebo je to tím návratem do minulosti???
No uvidíme v dalších kapitolkách

Ale věci se zklidnují a Peter směřuje do Finska. Takže snad už bude ok.

Zvířátka jsou zlatá ;) a Fanny jako slepice mě dostala

Těším se na další

Fanny

15)  Fanny (21.01.2011 18:56)

Proč si nic nepamatujou?:( Teda ono to zatím vychází tak nějak, ale nelíbí se mi, že si nemůže vzpomenout . A Fanny tam už je zase? To je super, bála jsem se, že ji tam snad nedáš.:D

Stelletta

14)  Stelletta (21.01.2011 18:41)

A mě se zdá, že se to zase nějak po***e :D
Ale Rose je tady super.

Jula

13)  Jula (21.01.2011 18:32)

Tak to jsem zvědavá, jak dopadne druhý pokus s Finskem

Never

12)  Never (21.01.2011 18:01)

Jé, Finsko! Konečně vytáhne paty z domu! :D
Mám otázečku... :) Kdy tam zase bude Skylar a Manu? Docela jsem si je oblíbila. :)
A opět začínám mít bordel v tom, co on všechno má... Takže... Dráčka, pantěra, fénixe a ještě něco? :D

11)  Niki (21.01.2011 17:33)

aha takže to omdlévání vážně souvisí s těma vzpomínkama? když je to stejný jako předtím tak omdlí pokud jsem to pochopilaq správně???

maky21

10)  maky21 (21.01.2011 16:33)

e? takže Tarinu přivolal... dobrý, tkže kvůli ní ten týpek nepřišel?
Dobře... dejme tomu, že ne.. ale pak nezachrání Cinny a bude to celkem někde, ne?
Nemohl by místo do Finska - počkej teď mi to docvaklo :D on jel nejdřív do Finsk a pak až ke Skylar :D já su ale tupá hlava :D
No - takže by nakonec Cinny zachránit mohl... ale to by ten týpek asi zase přišel, ne?
Nebo to bylo opravdu kvůli Fanny?

9)  Guneska (21.01.2011 16:00)

.... mělo tam být vypálila :p

8)  Guneska (21.01.2011 15:59)

Myslim, že mi Tarina vápila mozek, protože nechápu vůbec nic no neva, hlavně, že se bavim

semiska

7)  semiska (21.01.2011 15:49)

Moc hezká kapitolka. On nepoznal Fanny? To neni možný,ne? Nebo jo??? vysvětlíš nám to, že jo? ;) JInak vtipná kapitolka jako vždy. tak do Finska letí,jo? NO, tka jsme zvědavá, jestli zabrání tomu svému minulému maléru nebo ne.

Mili

6)  Mili (21.01.2011 15:27)

Super

5)  Alorenie (21.01.2011 15:14)

Tak jo. já...mám tušení. žeby Taav vymazal paměť Peterovi? Moc se těším na další!

4)  eElis (21.01.2011 12:55)

Tak teď se v tom decentně ztrácím. Peter si teda zcela evidentně nic nepamatuje, ale jak mohl Taav vědět, že se ten Fénix jmenuje Fanny, to si to jako všichni pamatují a jen Peter ne? ale jak to? Jinak nádherná kapitolka, která mě hned několikrát dostala pod stůl.

Lucie

3)  Lucie (21.01.2011 12:53)

Tak moment!! Já už jsem skoro kompletně zmatená...

2)  kamčí (21.01.2011 11:02)

perfektní kapitolka jako vždy jen se v tom teď trochu ztrácím, peter si nic nepamatuje, ale co ostatní? zdá se že oni vědí...? no nezbývá než si počkat na pokráčko

1)  Tru (21.01.2011 10:34)

Sousoší šoku! Jak je možné...oni si to pamatují skoro všichni až na Peta, mám pravdu? Jak mohl táta vědět, že je to Sage a Fanny? Eda je taky divnej, hmmmmmm... Super kapitola

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek