Sekce

Galerie

/gallery/koření.jpg

Bestie Margaret a její chorá mysl. Proč já? Co jsem komu udělal? No, a teď abych šel světem. Dostanu alespoň buchtu?

 

3. kapitola - Světe, těš se!

Jasně, že jsem to neudělal! Margaret – ta mrcha – si to celé vymyslela.

Tátovi s Edwardem a právníkům to zabralo necelé dvě hodiny, než mě vytáhli z té malé policejní stanice. Horší to bylo poté ve škole. Když jsem se vrátil z prázdnin, zavolal si mě ředitel a samozřejmě si pozval i mé rodiče, Carlislea s Esmé – jak jinak.

„Je mi to líto, ale tuhle vizitku naše malá škola nepotřebuje. Je to hrozná situace, ale… Chápete mě, že?“ dožadoval se souhlasu.

„Peter nic neudělal. To ta slečna podala falešné obvinění!“ obhajoval mě Carlisle.

„Jistěže, ale přesto… Nálepka zůstane. Jsem nucen k razantním krokům. Buď si Peter najde jinou školu sám, nebo jej vyloučíme. I tak má dost jiných průšvihů.“

„Pomaloval jsem jen zeď u tělocvičny!“ vyhrkl jsem dotčeně.

„Petere, mlč,“ utnul mě Carlisle. „Nejspíš bude lepší, když Peter změní školu, souhlasíte?“ Ředitel vypadal, jako kdyby mu spadl velký kámen ze srdce. Hrozně se mu ulevilo. Mně moc ne. Co teď? Kvůli sukni si nechám zničit budoucnost?

Když jsme pak seděli doma u dlouhého obdélníkového stolu, celá rodina, včetně mě, bylo tíživé ticho. První, kdo jej asi po pěti minutách přerušil, byl bratránek Danny.

„Dá si do konce roku volno a pak nastoupíme úplně někde jinde!“

„Jakože se odstěhujeme?“ panikařila Pearl.

„Stejně bychom to v nejbližších letech stejně museli udělat,“ uklidňoval ji Danny.

„Já vlastně ani nechci studovat,“ hlesl jsem.

„Jak – nechceš?“ nechápala máma. „Škola je důležitá!“

„Vždyť už jsem ji jednou absolvoval, mami. Mám i vysokou. Nebaví mě to znovu probírat. Můžu počkat tak padesát let, než objeví něco nového a pak se to rád naučím.“

„Ty’s zešílel!“ vzlykla.

„Mami, maminko, maminečko moje… Mě tohle mučí,“ skuhral jsem a hrál na její mateřské pudy. Zamrkal jsem dlouhými řasami a smutně se pousmál.

„Zvykneš si,“ utnula to.

„Jako ty?“ rýpl jsem si už ostřeji. „Mám tvoje geny, nediv se, že jsem takový.“

„Máš i otcovy!“ vztekala se máma.

„O to hůř,“ vzdychl táta a změřil si mě odevzdaným pohledem. Vyhrál jsem!

„Ne tak hr… Co budeš dělat, když nechceš být ve škole?“ vyzvídala Bella. Prababička Bella byla na studia ras. Milovala to. Klidně si vše opakovala do zblbnutí. Dokázala snad odrecitovat každou učebnici ve škole.

„Chci se podívat po Evropě,“ zasnil jsem se.

„To je nějaká degenerace, nebo co?“ mručela máma a změřila si pohledem Chrise s Dannym.

„Rád bych se podíval za Skylar a Manu. Neviděl jsem je rok. Mohl bych tam nějaký čas zůstat.“

„Nebo bys mohl jet nejprve k nám. Stejně tu čekáme jen na to, jak se tohle vyřeší,“ vrčela Rosalie.

„Nebo,“ hlesl jsem. Popravdě jsem neměl absolutně nic proti Finsku, o tom žádná, ale Alice s Rosalie? Ale zase Emmett s Jasperem! „Tak jo,“ souhlasil jsem a povzbudivě se usmál. „Jdu si lehnout, kvůli té krůtě jsem od včerejška nespal, jo, a jinak šťastný nový rok,“ zívl jsem.

„No to je teda štěstí,“ odfrkl si se smíchem Emm a mrkl na mě.

„Nech ho. Bez něj by byla nuda,“ durdila se Hanny. Někdo jí odpověděl, ale já už to pořádně neslyšel, protože začaly vrzat židle a poloupíři s wolpiry byli vyhnáni do postelí stejně, jako já šel dobrovolně a rád. Miloval jsem spánek. Dokázal jsem s přehledem prospat den. V pokoji jsem si jen rozepnul košili a praštil sebou na postel. V koupelně se ozvalo cákání a tupá rána.

„Amádee, lehni!“ zamumlal jsem do polštáře a opětovně zívl. Ještě chvilku a budu mít odklápěcí lebku. Tarina mi pištěla u hlavy a Sage – kterého jsem jaksi přehlédl po návratu domů – vrněl v nohách postele. Ještě tu chyběla Fanny a bylo by to kompletní. „No jo, do háje!“ vyhrkl jsem a byl naprosto vzhůru. „Co s vámi, bando?“ Tarina naklonila hlavu na stranu a vypadala, že přemýšlí. Pak sebou práskla na polštář a od nosu jí oddoutnal malý obláček kouře. Usnula. Jako vždy. Sage své předení utnul a začal se drásat pod postel. „Tam se nevejdeš, má to úložný prostor,“ setřel jsem ho. Aby mi dokázal opak, zalezl za postel ke stěně. V koupelně nastalo taky hrobové ticho. „No, umíte to skvěle, ale sebou vás vzít nemůžu.“ Jenže co s dráčetem, které má paniku z celého domu? Co s kotětem, kterému hrozí smrt z Edwardových rukou?

„Nedotknu se ho!“ ječel Edward z přízemí. Co s aligátorem ve vaně? A aby toho nebylo málo, tak fénix? Na letišti by museli být slepí, aby si nevšimli téhle zoo. No a pak mě napadlo, že je přeci moderní doba, no ne?

„Pete, nech to na ráno,“ prosil Edward a já jen rezignovaně vzdychl. Tak jo. No, ono to přeci jen ještě chvilku počká.

Usnul jsem rychleji, než mě napadla myšlenka, že bych mohl zavřít oči a probudil jsem se přespříliš brzy. Divný. Já? Pořád jsem si slintal do polštáře, když jsem zamžoural kolem sebe. Napadlo mě, že by vůbec nebylo špatné, kdyby se Silvestr teprve konal a mně se tohle všechno jen zdálo, ale to by tu nebyla Fanny, spokojeně klimbající na opěrce židle u psacího stolu.

S obvyklým hekáním a mručením, jak se svět nespravedlivej a život tvrdej, jsem se lámal z postele. Zamířil jsem do koupelny, pozdravil Amádea obvyklým lehni a pustil si vodu na hlavu. Pak jsem se oblékl, upravil, rozhlédl a vyšel z pokoje. Přestože jsem byl vyžehlený, jak puky na Carlisleových kalhotách, sotva jsem před sebe viděl.

„Dobrý,“ zabručel jsem ke skupině na pozdrav.

„Hmf…“ odfrkla si rozespalá Hanny a Danny ji probodl pohledem.

„Nechte se alespoň po ránu, do háje,“ vztekal se na své děti Josh.

„A že ty jsi vzor, co?“ mlaskla mamka a upila z obřího hrníčku kafe. Normální ráno. Upíři se před námi raději ztratili, kromě Belly. A Ness s Jacobem si jídlo brali už pěknou řádku měsíců do skutečné jídelny. Co nejdál od nás – jak se nechal slyšet Jake. Nalil jsem si džus, drapl do ruky kus toastu a sedl si na svoji barovou stoličku. Přímo naproti Belle. Ta mi s úsměvem odhrnula vlasy z čela a usmála se. Den mohl začít.

„Hanny, až budeš vzhůru, můžu s tebou mluvit?“ zahuhlal jsem s plnou pusou.

„Hmf…“ zopakovala svůj oblíbený zvuk.

„Ta se probere tak kolem sedmé večer,“ ryl Danny.

„Strč si prst do krku, bratříčku,“ sykla a vstala. Dopila čaj a nalila si do čistého hrnku kafe. „Tak jdeme, docela mě zajímá, co ty po mně můžeš chtít,“ vybídla mě.

„Já ale ještě jím!“ bránil jsem se.

„Dělej!“ sykla.

„Diktátor!“ ječel jsem. „Chrisi, tohle sis vzal?“ divil jsem se. Naštěstí nebyl v doslechu nikdo, kdo by mi odpověděl. Hanny sebou plácla na gauč.

„Tak ven s tím.“

„Potřebuju vytvořit tunel.“

„S lopatou to moc neumím, sorry.“

„Ale s kouzly ano, ne?“

„Jakože abraka dabra tunel?“ vykulila oči.

„No, jestli to jde tak lehce, tak jo.“

„Máma mě zabije, víš to?“ vydechla a v očích jí problesklo nadšení.

„Čí?“ přidal jsem si.

„Obě,“ rozesmála se Hanny. „Pojď, musíme to zkusit… Hele, cože to budeme tunelem posílat?“ zarazila se.

„Moji zoo, přece!“

„Takže je bereš do Evropy?“

„Nemůžu je tu nechat. Amádeus by s vámi vymetl bažiny.“

„Jo, myslíš ty, co jsou zamrzlý?“

„To je fakt.“

„Hele, Amádea nemůžeš přeci vzít, to snad chápeš. Fanny tu taky nech. Tarinu schováš a Sage taky. Sage je malé kotě. Než se vrátíš, o moc nevyroste. Fénixe a aligátora by si lidi všimli.“ Musel jsem kývnout. Nedala mi jinou možnost. Měla pravdu.

„Budeš mi Amádea krmit? A mazlit se s Fanny?“

„Zešílel jsi?“ vyhrkla a málem jí zaskočilo kafe. „Mazlit se s fénixem, co mi včera málem sežral ruku po loket?“

„Jen tě trošku klovla! Vždyť už ani nevíš, kde to máš!“

„To nevadí, ale psychika to ví. Hele, postarala se o sebe doteď, postará se i pak. Jo a Amádea umístím do opravdové zoo. Bude mu tam blaze. Uvědom si, že to je týrání. Ten krokouš nemá vůbec pohyb. Jen ti tam bobtná pod vodou.“

„Tak co? Zkusíme ten tunel, nebo mi tu budeš moralizovat do té doby, než přijde Lure?“ změnil jsem téma. Hanny vyšla schody a zapadla k sobě. Natáhla se pod postel a vyndala deník.

„Hm, takže nějakou díru do… Kamže to tedy teď frčíš?“

„Finsko.“

„Brr, zima.“

„Hmf…“

Koukal jsem sestřence přes rameno, když začala kreslit. V podstatě jen kroužila tužkou dokola. Čím déle to dělala, tím víc byl papír vlnitý a tmavý. V jednu chvíli jsem měl pocit, že tam prodře díru.

„Musíš pochopit, že to trvá, protože tunel je vážně hrozně těžký nakreslit.“

„Dej si kafe, tohle taky umím,“ odfrkl jsem si.

„Hele! Myslíš si, že je to brnkačka? Když ti tam nechám kousek bílý, rozrazíte si hlavy o kameny, chápeš? A jelikož to má někam vést a nebýt to jen černý flek, musí to mít nějaké stěny!“ vrčela.

„Pr, chápu a mlčím. Pokračuj v… ehm… Kroužení.“ Hanny s lehkým úsměvem protočila panenky a vrátila se k práci. Nudil jsem se. Teď bych zrovna chtěl znovu spát. Už jsem se chystal říct Hannah, že až to dokreslí, tak ať pro mě přijde do pokoje, když se ozvala:

„Už to modrá, vidíš? Ty kraje?“

„Ne.“

„Nedržkuj a raději vyber něco, co pošleme na zkoušku.“

„Tebe?“ navrhl jsem s úšklebkem.

„Na to zapomeň,“ rezonoval Hanny hlas. Musel jsem se rozhlédnout, aby mi došlo, že to samé, co Hanny, řekl i Chris stojící ve dveřích. Hanny leknutím zahodila deník a začala se zubit.

„Tak tebe si men in black do party fakt nevezmou,“ rozesmál jsem se a Hannah mě dloubla tužkou.

„Lásko, Lure by s tebou chtěla mluvit, jestli můžeš,“ šeptal Chris.

„Můžu?“ zvažovala Hanny.

„No, spíš řekla: Ať sem okamžitě nakluše!“

„Jo, tak to už zní jako moje máma. Jdu tam,“ hlesla a vyšla pryč. Chris tam chvíli stál a sledoval mě.

„Možná bys mohl poslat něco, co už mrtvé stejně je,“ navrhl.

„Jo? A co konkrétně?“

„Mě,“ nabídl se a mně spadla brada.

Jasně! Pošlu Chrise, a když nějakou nemilou náhodou vzplane, řeknu Hanny, že zdrhnul s blonďatou prsatkou! Z přízemí se ozval šílený smích Edwarda. Tak tohle mi bude chybět.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Twilly

18)  Twilly (11.02.2011 08:47)

Edward je fakt zlatíčko....

Gassie

17)  Gassie (02.01.2011 13:09)

Chris je zlatíčko...

Marketa

16)  Marketa (23.12.2010 20:52)

krista81

15)  krista81 (22.12.2010 00:05)

skvělá kapitolka - pašování tunelem a ten poslední odstavec já nemůžu - smysluplný koment dneska nebude - jen

semiska

14)  semiska (21.12.2010 23:29)

Peter je boží, poslední věty jsem fakt nemohla ;) Suprové a moc se těším na pokračování ;)

13)  zuzka (21.12.2010 21:52)

sfinga

12)  sfinga (21.12.2010 20:52)

Chudinka Peter, ale vlastně si o to koledoval. S jeho přístupem k něžnému pohlaví Ale ta holka by taky zasloužila. Pěkně jí našvihat kopřivama na holou

maky21

11)  maky21 (21.12.2010 20:35)

nj.. Chris je mrtvej, no prej když nějakou nemilou náhodou vzplane.. ale taky mě našvali ti policajti, nebo kdo, že když jim to vysvětlili, že Margaret nepotrestali, mamrdi jedni!! Určitě Peteovi něco provede a bude to zlý! A ten jejich říďa mě taky pořádně naštval! si jako myslí, že může wolpira vyhodit ze školy? teda Pet je jakože ještě víc upír než wolpire, ale stejně :D

10)  Iwka (21.12.2010 19:30)

něco mrtvého:D tskže Peter taky vyráží pryč? to bude ještě zajímavé

Mili

9)  Mili (21.12.2010 16:27)

Fantastická kapitola

SarkaS

8)  SarkaS (21.12.2010 10:46)

Jasne proc to neudelat jednoduse, kdyz to jde slozite, to by se melo stat heslem tehle rodinky Pasovani zvirat tunelem, to je neuveritelne... Chris co nemilou náhodou vzplane? Děsivá noční můra, ale v Peterově podání v popuání

7)  Tru (21.12.2010 10:26)

6)   (21.12.2010 06:56)

Mišinkóó

5)  nathalia (20.12.2010 21:37)

No a to tu Margaret nijak nevyresi? To ji jen tak projde?? To je prece divny.. Resp, jestli uz je to vyreseny, tak mi to nejspis uniklo... :(
Jinak vyborny dil!!!

Anna43474

4)  Anna43474 (20.12.2010 18:26)

Nemilou náhodou???
TKSATVO

3)  Alorenie (20.12.2010 16:57)

To mě po...po...po Nechtěl by si Peter přivolat další Zoo?

2)  Lucie (20.12.2010 16:17)

Ježíšku na křížku!!

Kaca

1)  Kaca (20.12.2010 15:45)

Ježíš! Pašování zvířectva do ciziny! - btw, že každý komentář začíkám zvoláním nějakého svatého jména Sage může cestovat jako domácí kočka a Tarina jako plastová hračička. Pokud ovšem nehodlá v letadle štěbetat s Peterem.
Spojenectví Blacků - Eavů proti matkám a všem dospělým. Hm... tak to zní zajímavě jen jim tam chybí ještě Danny.
Chrisovi uděláme pápá a vrať se brzy. JAsně, utekl s blonďatou kozatkou, vždyť se to nikdo nedozví - kromě Edwarda.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Plakát Jacob