Sekce

Galerie

/gallery/koření.jpg

A prý, že se slušné chování vyplácí! Od kdy? Někdy je fakt lepší, být ledovým králem a vykašlat se na vše. Holky jsou mrchy.

 

2. kapitola - Samá zvěř

Domů jsem přišel ve chvíli, kdy se strejda Josh mečoval s Tarinou a vyzýval ji na lítý boj.

„Se tě n-bojim! Bjojuj!“ ječel strejda. Chudák Tarina mávala křidýlky a pokoušela se někam prchnout. Očička měla navrch hlavy a uhýbala před pohrabáčem.

„Hej!“ okřikl jsem Joshe a v té krátké chvíli, kdy se na mě otočil, mu Tarina prchla přímo ke mně. Vyděšeně mi vletěla na hlavu a pokoušela se tvářit jako moje nová ofina.

„Petee!“ rozkřičela se Hanny a zkusila mi vyjít vstříc. Zakopla o vlastní nohy, ale vybrala to.

„Kde jsou upíři?“ vyzvídal jsem, když jsem chytil sestřenku a rozhlédl se okolo.

„Chlastaj venku,“ smál se Daniel. „Emm se rozhodl zkusit nalít medvědovi do krku rum a pak ho vysát, jestli to s nimi taky něco udělá.“

„Všichni šli a vás tu nechali?“ nechápal jsem.

„Odešli před chvilkou,“ ujistila mě mamka a škytla. Nejhorší je, když si doma připadáte nejstarší člen, protože ostatní jsou namol opilí a vypadají nesvéprávně.

„Hele,“ mávla máma a ukazovala na schody. V očích měla kupodivu šok. „Krk-dýl!“ vyjekla a začala se drápat na stůl.

„Amádee!“ úpěl jsem. Ta bestie se dostala z pokoje. Že já zapomněl zavřít? „Mazej zpátky!“

„Ty máš tohle doma?“ vytkla mi a stejně, jako jsem předtím rychle vystřízlivěl já, vystřízlivěla i ona.

„Jen přes svátky, mami. Pak, až sleze sníh, tak půjde po svých,“ sliboval jsem a zaháněl Amádea.

„Zlatíčka! Jsme doma!“ ozval se ze dveří Emmett. „Co ty tu?“ divil se, když mě uviděl. „A co on tu?“ Ukazoval na krokodýla u mých nohou.

„Vědět, že přijdeš, nechali bychom si od tebe jídlo poslat,“ smál se táta.

„Není problém. Jen tohle uklidím,“ vrčel jsem na Amádea, který se ploužil zpět do pokoje.

„On má doma krokodýla,“ úpěla máma. Její hlas jsem slyšel až ke dveřím.

Když jsem se pak vrátil, natáhl jsem ruku a začal vábit zvěř. Tenhle dar byla výhoda v několika bodech, samozřejmě i nevýhoda, ale já stejně nevěděl, jak to dělám, že vždycky přijdou.

„Něco většího by nebylo?“ durdil se Jasper, když zvedl z verandy malého zajíce.

„Nemůžu za to, že byl nejblíž!“ vrčel jsem a zkusil to znovu.

„Mňam!“ vyjekl Edward. Na poslední chvíli se ale zarazil. „Chůdě, je nějak malý a pohublý,“ mumlal na černého pantera na naší verandě. To zvíře na mě upíralo smutné žluté oči a ani nevrčelo. Přidřepl jsem si a on přišel až ke mně. O mámu se pokoušely mdloby, což se stávalo jen zřídkakdy, a ostatní kamenně stáli na místě. Panter doklopýtal až ke mně a otřel mi čumák o tvář.

„Copak ti je?“ mumlal jsem k němu a kocour – spíš ještě malinké kotě - se mi svalil k nohám. Byl vyčerpaný a z něčeho unavený. „Jsi nemocný?“ vyzvídal jsem a pohladil zvíře.

„Stejně nechápu, proč ti nikdy nic neudělají. Ani Amádeus, ani Tarina a ani tohle,“ šeptala Rosalie.

„To nevím, ale nechám si ho. Asi to je tím, že to jsou ještě mimina,“ usmál jsem se a panter ke mně zvedl smutně hlavu. Ani mu nevadilo, že je v domě plném upírů.

„No Amádeus na mimino vážně vypadá!“ řehtal se Emmett.

„A jak mu budeš říkat?“ nechápal Edward. „Nemůžeš si nechat pantera, Petere. Vždyť to jíme!“

„Tak tohohle nebudete, no.“

„To je, jako kdybys té kočce mával před nosem syrovým masem a řekl, že ho nesmí jíst,“ odfrkl si Emmett.

„Prostě je můj,“ zakončil jsem to a rodina jen protáčela panenky.

„Na šalvěji by byl užitečnější,“ hlesl Josh a zkusil se usmát. Panter se po něm ohlédl a vycenil zuby.

„Nelíbíš se mu,“ zasmál jsem se.

„Však on mě taky ne, neboj, neboj,“ ujišťoval mě Josh a nenápadně se posunul dál od schodů. Prý šalvěj, pche.

„Ve finštině to má hezký název,“ zašeptal Edward. Ve finštině je šalvěj sage, ale co to…

„Sage?“ zeptal jsem se nahlas.

„Proč ne? Pro pantera to je drsný, když si to nepřeložíš,“ ujistil mě Edward.

„Může být,“ rozhodl jsem se. „Líbí se ti jméno Sage, Sage?“ zeptal jsem se pantera a začal se smát. Panter pomalu a líně zavřel víčka a začal příst.

„To je i na mě moc,“ odmávla mě máma a znovu se pokusila opít.

„Jdu na vzduch, je tu moc horko,“ vyhrkla Hanny a sáhla po zimní bundě na věšáku.

„Nedrž za krk!“ začala pištět Nessie a mátoživě se sápala z židle.

„To nedržím!“ vyjekla Hanny a začala se smát, když jí došlo, že to Nessie myslela asi jinak.

„Psť to oučko!“ smála se Nessie. Řehtaly se obě. Svraštil jsem obočí a nechápal je. Co je na tom směšného? Hanny se začala kácet k zemi pod návalem smíchu. Chris se po ní napřáhl a prstem ji dloubl do oka.

„Jhau!“ vyjela na něj vztekle. „Budu pidloká!“ brblala.

„Hee, jak podlká… heh… pi dlo o ká,“ slabikoval Jacob spokojeně.

„Co je pidlooká?“ nechápal Emmett. „Jako, víš jak, kde se to vzalo?“

„To je jednooký, to nevíš?“ dobíral si ho Daniel.

„A na tos‘ přišel jak?“ smála se Bella. Daniel se k ní otočil a zamžoural.

„No, pidlo je jakože jedna, ne?“ ujasnil ji a protočil panenky.

„Cože?“ vybuchl jsem smíchy.

„No jasně!“ bránil se Daniel. Málem jsem udělal kotrmelec ze schodů.

„V jakém jazyku, prosím tě?“

„V italštině! Pidlo, duo, tre…“ vyjmenovával a pomáhal si prsty na jedné ruce. To už jsem se nesmál jen já. Dům málem těmi decibely spadl.

„A co je potom uno?“ hýkal jsem.

„To je to auto z Čech… takový to starý a ošklivý. Myslím, že ho dělá fiat,“ chechtal se Dan. Po tváři mi tekly slzy, břicho mi svírala křeč, ale já se nedokázal přestat smát. Sage spokojeně ležel vedle mě a jeho laxní přístup mě udivoval. Ani nepohnul brvou, když se všichni smáli. Nejspíš byl spokojený, že je v teple a bezpečí. No, s tím bezpečím bych pochyboval, ale snad mi Edward nevysaje domácího mazlíčka. Horší myšlenka byla – kde se tady vzal panter?

„Občas se tu objeví, věř mi,“ ujistil moje myšlenky Edward a usmál se. „A já ti ho nevysaju, když mi pošleš něco jinýho.“ Okamžitě jsem mávl rukou a zaposlouchal se do ticha. Rodina totiž mezitím zmlkla a sledovala, co se bude dít.

„Srnčí, nebo kančí?“ nabídl jsem.

„Méďa by nebyl?“ skučel Emmett, když uviděl výběr.

„Nejsi v Yellowstoneským parku,“ odfrkl jsem si, ale potřetí jsem zvedl dlaň.

„Jhé! Ťu ťu ťu…“ rozplýval se, když se mládě grizzlyho objevilo mezi stromy.

„Škoda, že už jsem jedl,“ smál se táta a tiskl k sobě mamku.

„Blíží se půlnoc!“ jásala najednou Alice. „Jenže my nemáme ohňostroj,“ vzdychla. „Úplně jsem na něj zapomněla.“

„Tak něco vykouzlíme,“ navrhla přiopilá Hanny a jala se hledat deník.

„Ty tak! Ještě tu bude lítat ohnivý pták, dej to sem,“ utnula ji Lure a začala něco psát. Ten ohnivý pták se mi líbil, jenže já mohl přivolávat jen živou zvěř, sakra.

„Říká se, že fénix existuje, ale nikdo ho nikdy neviděl,“ hrál mi do karet Jacob. V očích mi zablesklo a ve stejnou chvíli se ozvalo ajé ze dvou úst. Edward, který viděl, co chystám a Alice, co nejspíš měla vizi.

Než se stihl kdokoliv na něco zeptat, ozářilo okna divné nažloutlé světlo. Problikávalo oranžově a rudě.

„Co to…“ vydechl táta a přešel k oknu. „Petere! A dost už!“ durdil se.

„Co provedl?“ vyzvídala máma.

„Přivolal fénixe, to provedl.“

„Jůůů,“ rozplývala se opilá Hanny s Nessie a předháněly se ve dveřích.

„Nesahej na to!“ zařvali unisono Chris a Jacob.

„Že ona si musí na vše sáhnout!“ vztekal se Chris, když Hanny vyjekla a zase si mnula dlaň. „Pojď sem, Johano,“ durdil se Chris a natahoval ruce k Hanny, aby jí bolístku zchladil. „Já tě asi odlifruju do Arcu a bude.“

Nessie kolem ptáka poskakovala, jako třeštidlo. Tohle byla moje babička, prosím.

„Ness, nevyvolávej tam duchy a vrať se do domu,“ prosil ji Jacob.

„Ptáček! Ptáček!“ vřeštěla. Světlo mezitím sláblo, až nakonec úplně zmizelo. „On chcípl?“ vyjekla a vyzvídala pohledem.

„Snad sis nemyslela, že tu bude fajrovat celoročně,“ vysmál se jí Emmett.

„Jen se uklidnil po tom letu,“ nadhodil jsem. Tedy alespoň podle knih to tak bylo. Teď tu seděl pod oknem obyčejný oranžový orel. Spíš mládě orla.

„Nech mě hádat!“ přerušila můj nádech mamka a raději si sedla na židli. „Necháš si ho?“

Spokojeně jsem kývl. „Ale tohle je poslední zvíře v domě!“

„No počkej, to nejde. Vždyť to hoří! Co upíři?“ vyzvídal táta.

„To se poddá,“ sliboval jsem.

„Ještěže se zítra vracíme do Finska,“ vzdychla úlevně Rosalie.

Pár minut před půlnocí zabil Emm jednu srnu a její krev rozlil do sklenic. My poloupíři jsme si normálně a regulérně bouchli šampus.

„Jsi nechutný,“ hlesla Rose a vzala si od manžela skleničku s krví.

S úderem půlnoci jsme si připili a všem bylo najednou jedno, že není ohňostroj. Místo toho se Fanny vznesla do vzduchu a lítala jako posedlá za zvuku hodin nad krbem. Vzňala se a kreslila do nebe ohnivé obrazce.

„To je borec pták,“ hýkal Jacob.

„Je to ptáčice a jmenuje se Fanny,“ opravil ho Edward dřív, než jsem mohl já.

„Fanny je…“ začal se Emmett smát.

„Neříkej to!“ utnul jsem ho.

„Ale je to vtipný,“ prosil Emmett.

„Není!“ vrčel jsem. „Ona není Fanny jako fanny ale jako fenny, jenže fenny zní hůř, tak je to Fanny a víc to nerozebírej. Fanny jako fénix, jasné!“

„Naprosto,“ přikyvoval Emmett a sledoval ty kreace. „Ještě někdo bude pít, nebo tu srnu můžu zašpuntovat?“

„Emmette!“ okřiklo ho několik hlasů. Sage se mi držel stále u nohou. Edward ho zvědavě sledoval a já sledoval Edwarda.

„Dědo, fuj je to. Nesmíš,“ smál jsem se.

„Však jo,“ mlaskl na mě předtím, než se usmál.

„Nech ho,“ prosil jsem.

„Nic mu nedělám!“ bránil se.

„Hypnotizuješ ho.“

„To není trestný.“

„Dědo…“ úpěl jsem, ale v mžiku mě to přešlo. Zaujala mě změna barvy Fanny. Oranžová zmizela a kdesi mezi stromy začala blikat jen červená s modrou.

„To není Fanny,“ hlesl Edward a probodl mě pohledem.

„Co?“ nechápal jsem.

„Co jsi provedl na tom večírku, Petere?“ vyzvídal.

„Nic!“

„Tak proč tu jsou policajti a hledají tě?“

„Mě?“ vyjekl jsem a mezi stromy se objevilo policejní auto. Z místa spolujezdce vyšel jeden v uniformě a zastavil se před námi.

„Dobrý večer, pěkné efekty,“ pochválil Fanny. Nejspíš si ji spletl s jednou tou silvestrovskou blbůstkou. Mávl jsem rukou a poslal ji schovat se. „Hledám pana Petera Aamu.“

„To jsem já.“

„Jsem jeho otec, co se děje,“ vyhrkl táta a stál kousek přede mnou. Zatarasil cestu tomu policistovi.

„Na vašeho syna bylo podáno trestní oznámení za znásilnění,“ vyblekotal policista a změřil si tátu s Emmettem, kteří stáli u něj. Cože to bylo podáno?

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

Twilly

22)  Twilly (11.02.2011 08:28)

Hele ty mě jednou zabiješ, ty dialogy jsou vražedný!!!!

„Dědo, fuj je to. Nesmíš,“ málem jsem se počůrala

... jdu číst samozřejmě dál

Gassie

21)  Gassie (02.01.2011 13:09)

Luxusní. Naprosto. Peter je pomsta pro upíry
Ale co ten konec?

Marketa

20)  Marketa (23.12.2010 20:41)

krista81

19)  krista81 (21.12.2010 23:55)

Kapitolka perfektní - opilé poloupírky a poloupíři
zvířátka
Ovšem Margaret fujky fujky njn naštvaná baba = průšvih.

sfinga

18)  sfinga (21.12.2010 20:46)

Emm se rozhodl zkusit nalít medvědovi do krku rum a pak ho vysát, jestli to s nimi taky něco udělá
Pojď sem, Johano, já tě asi odlifruju do Arcu a bude.
Tak takhle se chechtám a ty pak Petera obviníš ze znásilnění? Jen počkej, zajíci

maky21

17)  maky21 (21.12.2010 20:25)

Chudák Fanny.. nechápu, jak si jí někdo může splíst se silvestrovsou blbůstkou.. :D a chudák Peter, ta na M... Marget se jmenovala? :D ta mě teda naštvala! Děvka jedna!! Prej trestní oznámení za znásilnění! já jí normálně nabiju!!!! tohle není normální!! pipka blbá!!

Ivanka

16)  Ivanka (21.12.2010 11:06)

To je ale mrcha! Pete mi čím dál tím víc připomíná Joshe ještě než se dal do kupy s Lure. Doufám že se ho ta Margaret taky nepokusí zabít... :D :D Fanny je naprosto super ptáček! Taky bych ho chtěla doma... A Sageho taky! Nehcceš mi jenom na chvilku pujčit Petera domů? Já bych ho v pořádku vrátila...

semiska

15)  semiska (21.12.2010 10:59)

Opilé poloupírčice jsou rozkošné ;) Moc jsem se balila ;) Že by se nějaká slečinka pomstila za odmítnutí? tuším která a doufám, že to nebude tak horké jak se zdá ;) Skvělá kapitolka.

SarkaS

14)  SarkaS (21.12.2010 10:25)

Boží, opilecké scény v téhle rodince to je moje a Fanny to rozsekla Ale ten konec, to jsi mě dostala, i když jsem si říkala co na něj ta odmítnutá slepice vymyslí

Mili

13)  Mili (21.12.2010 09:30)

Skvělá kapitola, ted si můžou otevřít zoo

12)  Iwka (20.12.2010 22:34)

11)  nathalia (20.12.2010 20:49)

To je mrcha ta Margaret!!!! Fuj to je nechutne!!! Zensky jsou hold... mrchy!
A tan ptacek je vyborny!

10)  LLL°°°°°°°°°°°; (20.12.2010 20:05)

Zadnice, jo??

9)  LLL°°°°°°°°°°°; (20.12.2010 20:03)

Hihihihi........ Fanny? CO to znamená? Jinak krásná kapitola jako vždy!

Fanny

8)  Fanny (20.12.2010 18:28)

Ostatní komentovat nebudu toho tu je a bude dost, ale to, že tam všude vidim svoji přezdívku je víc než zajímavý

popis ostatního? tohle bude stačit: hlášky naprosto skvělý

P.S.žádný smysluplnější koment už dnes nevymyslím;)

Anna43474

7)  Anna43474 (20.12.2010 18:15)

O-ou

Kaca

6)  Kaca (20.12.2010 15:26)

"Ptáček, ptáček" Bože! Představila jsem si Ness živě jak tam poskakuje a vykřikuje a svalila jsem se ze židle. No prosím:D
Hele moje šalvěj a zadnice hm... Musím říct že Sage je ještě větší zlatíčko než jsem si myslela a Tarina jako nová ofina by byla určitě in
Ach, Mary! Ty jsi tak dokonalá mrcha! Počkej si na testy, až tě budou ověřovat, jestli to je pravda, ale napadají mě dvě věci... Hele víš o tom že už jsem si jí i oblíbila? Kreativní mrcha je borec! Ne jako ty bez fantazie, které jsou jen jedovaté nebo tak I když by se mi to nelíbilo tak, co takhle poslat k ní nenápadně z... Ptáčka a něco podpálit? Uvidíme ale něco tuším,

5)  Tru (20.12.2010 13:00)

No teda...

4)   (19.12.2010 20:47)

pitomá mary! (chichi, maggie či co) mrcha jedna!
Ach, co za další zvířátka chystá náš drahý Peter?
Mimochodem Fanny... sláva překladači
„Ještě někdo bude pít, nebo tu srnu můžu zašpuntovat?“
Nádhera, Miško

3)  Alorenie (19.12.2010 20:27)

Pardon.
Joo, co si Peter ještě domů nepřitáhne? Fanny, Sage...
Ta mrcha! Prej trestní oznámení! Do jámy s ní!

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still