Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/skutecny.jpg

Můj mozek potřebuje občas vyventilovat. A vy máte tu sm... štěstí, že jste toho svědky...

Varování všem čtenářkám SvE, Davidova příběhu, Dvou zrcadel, Šach - Matu a série o Jakovi: NEČTĚTE TO!

(Jestli neodoláte, následky si přičtěte samy...)

Třeštila mi hlava a nohy i ruce se mi klepaly. Tentokrát jsme to s Frankam vážně přepískli. Mělo mi bejt jasný, že změna soutěže „metr piv“ na „metr rumů“ nemůže dopadnout dobře. Sice jsem nevyhrál, byl jsem o tři panáky pozadu, ale Frank se ze svýho vítězství neradoval dlouho. Vzápětí vyhrál i soutěž v házení šavle do dálky.

Teď svítalo a já marně přemejšlel, kde přesně jsem. Chtěl jsem se vydrápat na nohy, ale jakmile jsem zvednul hlavu, rozbouřený krevní oběh roznesl do těla zbytky nevstřebaného alkoholu.

„Hgrrrrrva,“ vyheknul jsem a svalil se zpátky.

„Doktore Cullene, doktore Cullene!“ zavřeštěl vysokej ženskej hlas o tři metry vedle a dva metry vejš. „Další voják s chřipkou!“

„Hech?“ vyžbleptnul jsem a zkusil se aspoň otočit na bok. Nepovedlo se. Jen se mi zase začal zvedat žaludek.

Vzápětí se nade mnou skláněl blonďák s rouškou přes obličej.

„Ty máš ale khukadla,“ vyjevil jsem se a píchnul ho prstem do roušky. Jeho oči měly barvu strouhaný mrkve a navíc jsem se nemoh´ zbavit dojmu, že má místo dvou čtyři...

„Má horečku,“ řekla okatá rouška rozrušeně. Osahával mi krk. „Zavolejte chlapce s nosítky, Esmé. Musíme ho hned dostat do nemocnice.“

„Nejsem Hesmé, sem Erwrd,“ řekl jsem dvěma prostředním očím.

Najednou mě někdo čapnul za ruce i za nohy a letěl jsem. Byl to úžasnej pocit. Vždycky jsem chtěl vědět, jaký to je. Jenže pak se mi zase udělalo šoufl.

„Asi budu bl...“ víc jsem nestih´. Vždycky jsem byl rychlejší k činům než k mluvení.

Můj let se zastavil, nohy mi žuchly na zem a někdo mě zezadu podepíral.

„Nic si z toho nedělej, chlapče,“ ozvala se zase rouška, tentokrát za mnou. „Zvracení je u španělské chřipky běžné.“

Rozhodl jsem se, že ho poslechnu a zopakoval jsem to. A že jsem poslušnej kluk a z armády zvyklej plnit rozkazy, nic jsem si z toho nedělal ani v sanitce a na chodbě v nemocnici.

Položili mě do postele a do pusy strčili slanou tyčku. Byla pěkně stará a okoralá. Vůbec jsem jí nemoh´ ukousnout.

„Vemte mu to! Nebo spolkne rtuť!“ zaječel mrkvoočka, když se mi konečně povedlo ten pišingr překousnout. Nechápal jsem, proč mi to teda dávali do pusy, když se to nejí. Asi pochopili, že mám teď trochu slabej žaludek. Vůbec mi bylo nějak divně. Třásl jsem se po celým těle.

Ten blonďák mě začal osahávat. Byl divnej.

„Nešhej, mrkvo... ti ubalim.“ Kousnul jsem se do jazyka.

„Je v posledním stádiu,“ řekl smutně a zamrkal druhým, třetím a čtvrtým okem.

„Ach, doktore,“ kvíkla ta sestra s pisklavým hlasem. „Nemůžete pro něj ještě něco udělat?“

Odhadla to. Něco bych potřeboval.

„Šrů... čtru... šůrat...“ vykašlával jsem ze sebe, protože jsem měl strašně sucho v krku.

„Už to není v našich rukou,“ řekla rouška. Sestra odešla pryč.

„Něco bych pro vás přeci jen mohl udělat,“ řekl blonďák po chvíli tajemně, když před tím zavřel dveře na chodbu.

„Pažnta?“ Jazyk mi v puse otekl nebo co.

„Bude to hodně bolet, ale zachrání vám to život.“

Začal se ke mně naklánět a odhrnoval si roušku. Nevěděl jsem, jestli mám dřív řešit jednu ze základních lidskejch potřeb nebo to, že se mi snad... chystá dát pusu?!

„Neboj se, všechno bude v pořádku,“ říkal bublavě a jeho čtyři oči byly najednou černý jak noc.

Ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že základní potřeba se vyřešila sama, jsem se už mohl víc soustředit a konečně říct něco srozumitelně.

„Pozdě.“ Byl jsem na sebe pyšnej. Ani jedno přeřeknutí.

„Neboj se, není pozdě. Já ti pomůžu.“ Skláněl se pořád níž a pak mi položil ruku na čelo.

V armádě se teda dělo leccos, ale já se toho nikdy neúčastnil. Navíc jsem cejtil, jak potřeba chladne a od pasu dolů mi začala bejt zima.

Chtěl jsem ho odstrčit, ale nějak jsem na něj nestačil. Bylo to jako bych se snažil odtlačit betonovej pilíř.

Pilíř s černejma vočima...

A s pusou plnou bílejch zubů...

Pak jsem pochopil, že nejde o pusu. Chtěl se mi přisát na krk, romantik.

Jenže i to byl omyl. Ve chvíli, kdy se do mě zahryznul, mi to došlo. Zařval jsem a ruce mi instinktivně vyletěly vpřed. Křuplo to a zlomil jsem si o něj palec.

Pilíř chvíli vydával srkavý zvuky a mně bylo na moment o něco hůř než po metru rumů. Jen na moment. Pak mi bylo hůř asi tisíckrát. Takhle mi nebylo ani tenkrát, když se v kasárnách zkazila voda ve studni a my měli k pití jenom domácí pálenku. Já mám snad vážně tu blbou chřipku, nebo co...

 


Povídky od Karolky

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2 3 4 5 6   »

Lia

66)  Lia (14.11.2010 18:04)

:D

65)  hrustik (05.11.2010 02:05)

Karolka

64)  Karolka (04.11.2010 10:39)

Bosorka:

Bosorka

63)  Bosorka (04.11.2010 10:29)

Tak jsem si mrkvoočku po dlouhé době zase přečetla a mám výtlem od ucha k uchu....a můžu jít žehlit.:D

Karolka

62)  Karolka (01.11.2010 17:58)

Gassie: Hihi Čtyřikrát? Tak to jsi dobrá! Děkuju!

Gassie

61)  Gassie (01.11.2010 17:53)


Karolko, skoro se stydím, že jsem to už neokomentovala, když jsem to četla poprvé, podruhé a potřetí. Ale opravdu jen skoro, protože si aspoň můžu přečíst tento skvost znovu.

Miluju nalitýho Edwarda

Karolka

60)  Karolka (30.10.2010 20:26)

Hanina: Díky.

Hanina

59)  Hanina (30.10.2010 19:30)

Tak a má doživotní chřipku Nemá chla... peček nemírně požívat alkoholické nápoje,škodí zdraví

58)  eElis (22.10.2010 13:56)

No, když jsem si přečetla perex na chvíli jsem zaváhala, ale jsem to holka statečná a přečetla jsem si to. No, čekala jsem úplně trošku něco jiné, ale bylo naprosto dokonalé. Jako každé dílko, které vznikne pod taktovkou tvých prstíků.

57)  dada (11.09.2010 20:30)

skvělí vážné

Karolka

56)  Karolka (07.09.2010 19:41)

MisaBells: Za málo.

MisaBells

55)  MisaBells (07.09.2010 19:36)

Heh... nevím, jestli to znamenalo "Polib si pr..." nebo "Na, tady máš vira". :D ale tak jako tak díííík :D

Karolka

54)  Karolka (07.09.2010 19:34)

MisaBells:
Carlie: Já se obávám, že to bude nějaká dědičná mutace.
Alorenie: Děkuji pěkně.

53)  Alorenie (07.09.2010 19:33)

Jestli se stojí fronta na vira, jsem další v pořadí!

MisaBells

52)  MisaBells (07.09.2010 19:27)

JO já chci taky toho vira!!!!

51)  Alorenie (07.09.2010 19:27)

To je úžasné Karol! Ty mě chceš zabít, že jo? Metr Rumů Opravdu báječné

Carlie

50)  Carlie (07.09.2010 19:24)

Přesně tak, opovaž se, Karolko, na svou diagnózu něco brát... Naopak, jestli to je infekční, tak pošli vira ;-)

MisaBells

49)  MisaBells (07.09.2010 19:14)

Zlato, ale to je jenom dobře! Normální lidé jsou suchaři :D Jen piš hezky dál a víc a dál a víc!!!!

Karolka

48)  Karolka (07.09.2010 19:09)

Ano jsem. A ani tě nebudu okřikovat, protože tahle moje diagnóza je buď lidem dávno jasná nebo co nevidět bude. Děkuju!

MisaBells

47)  MisaBells (07.09.2010 18:19)

Karolko ty jsi cvok!!!! Já z toho umřu!!! Ten Edward je taaak sladkej a nalitej! Bože, to bylo... ách! Jestli někdy skončím v blázinci, bude to vinou tvých povídek, to si piš

«   1 2 3 4 5 6   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek