28.10.2010 [15:15], MisaBells, ze série Škola základ života, komentováno 27×, zobrazeno 5022×

Kdo se učí, ten vše umí, i když tomu nerozumí, jistota je jistota. Úspěch čeká pouze borce, zná-li poučky a vzorce, škola základ života. Befeleme, pes se veze, leze, leze, po železe, parabola, hyperbola, základ života je škola.

Zeměpis

Jakmile jsem ji uviděl, začalo mi být úzko. Byla neuvěřitelně mladá a těkala pohledy po třídě.

Co s nimi mám dělat?

Nejistota. Nováček v oboru, skvělé, odfrkl jsem si v duchu.

To je kus! Jacob.

Zavrtěl jsem nesouhlasně hlavou a preventivně – čistě ze zvědavosti, co Jacob na ní vidí – ji sjel pohledem. Musel jsem se trochu naklonit, abych viděl.

„Děje se něco?“ všimla si Bella mého pohybu.

„Ne, mělo by?“ odpověděl jsem. Stále supěla po té přestávce, ale já si nemohl pomoct.

„Tak přestaň slintat a sedni si,“ zavrčela. Instinktivně jsem si sáhl na pusu, což byla chyba.

Belle se roztáhly nosní dírky a probodla mě pohledem.

„Já neslintám,“ bránil jsem se. Už však nereagovala.

„Dobré odpoledne, studenti,“ začala ta nová a položila na stůl hromadu knih, které s sebou táhla. „Pro začátek si povíme něco o zemi. Otevřete někdo okno,“ vybídla nás. Potlačil jsem svou aktivitu a ani se nehnul. Místo mě vyskočil Jacob. Taky to pěkně slíznul. Bella mu vztekle podrazila nohu a Jake málem vyletěl oknem jako vlaštovka.

„Vlezdoprdelko,“ zamručela.

„Paní učitelka se má vždycky poslouchat,“ bránil se.

„Cítíte ten vzduch?“ nadhodila profesorka. „To je zemská atmosféra. Skládá se ze spousty plynů, mimo jiného i z kyslíku, který je potřebný pro život organismů.“

„Jak pro koho,“ odfrkla si Bella.

„S kyslíkem je v atmosféře i dusík a věřte nebo ne, ale je ho tam víc.“

„Týjo!“ reagoval Jacob a vrátil se na místo. Nezapomněl sledovat Belliny nohy, aby se opět nerozletěl po třídě. Ta se na něj jen sladce usmála a zamrkala nevinně očima. Když se na ni podíval, natáhla znovu nohu, takže stejně přepadl.

„Nech toho,“ vrčel a zvedal se ze země.

„Nemůžu za to, že nekoukáš pod nohy,“ odporovala Bella. Z hrdla mi uniklo hlasité povzdechnutí.

„Takže plyny…“ pokusila se zaujmout nás profesorka Borová a zvýšila pisklavý hlásek.

„Jo, plyny jsou potvory. Obzvlášť, vychází-li z Jacoba,“ nechala se slyšet má drahá polovička.

„No dovol! Já už si dávám pozor,“ bránil se.

„Atmosféra se skládá z několika vrstev,“ pokoušela se vykládat Borová. Nudilo mě to. Nemohla si najít lepší téma pro první den?

„Dokázal by je někdo vyjmenovat?“ nadhodila. Už se lepší. Snaha o zapojení do diskuze, hm.

„Jacob, Jacobovy trenky, Jacobovy kalhoty, vzduch, nosní dírky trpícího společníka,“ zasmál se Jasper. Bella se k němu přidala.

„Proč jí to kazíte?“ sykl jsem.

„Proč ti to vadí?“ odsekla Bella.

„Už jsem se ti omluvil za tu přestávku, ne?“ bránil jsem se.

„No a? Tohle s ní nemá nic společného.“

„Nechte moje trenky být,“ skučel Jacob.

„My ti na ně nesaháme,“ culila se Alice.

Tak tohle nezvládnu. Oni mě úplně ignorují. Přemýšlela profesorka.

„Zmlkněte,“ prosil jsem svou rodinu.

„Atmosféra houstne,“ zamyslel se Jasper.

„Až moc,“ kývala Alice.

„Dělí se na troposféru, stratosféru, mezosféru, termosféru a exosféru…“ pokračovala profesorka.

„Atmosféra má ještě zvláštní části…“ Profesorka začínala pomalu šílet a já s ní. Zrovna téhle mi bylo vážně líto. Věděl jsem, co moje rodinka umí.

„Jacobe, nepochlubil ses, že máš víc částí,“ mrkla na něj Bella očividně znuděná výkladem.

„Jasně, že mám. Ještě třeba kůži a svaly,“ nadhodil.

„Jo? Kde?“ rýpla si Alice a Jazz se začal smát.

„No na zad… Hele!“ došlo mu to. To jsem se musel smát i já.

„Jo, tvé sedací svaly všichni moc dobře znají,“ přidal jsem se. Vzpomněl jsem si, jak si včera sedl na Alici, které si nevšiml v obýváku. Jasper ho pěkně prohnal po zahradě se slovy, že se o venčení čivavy postaral a dnes už není potřeba.

„Spíš ty plyny v té soustavě,“ nakrčila nos Alice. „Jacobe!“ zamručela.

„Pardon, asi si musím odskočit,“ culil se a s dovolením Borové odešel.

„Ty zvláštní části,“ dožadovala se pozornosti profesorka a skoro už křičela, „jsou například hosféra, herosféra…“ Protočil jsem panenky.

„Snad heterosféra a homosféra, ne?“ zkusil jsem ji opravit. Třeštila na mě oči a v hlavě měla pěkný guláš.

„Ano, ano, hetrosféra a homosféra,“ souhlasila zase špatně.

„Hetero…“ korigoval jsem znovu.

„Ano. Omlouvám se,“ úpěla. Nechápal jsem, jak může učit. Je z nás na prášky, a co jsem viděl v její hlavě, ani předešlé hodiny nebyly zrovna vzorové. „Kde jsem skončila, ehm… ano, tlak,“ odbočila úplně jinam, ale nechal jsem ji. Ve třídě to zašumělo.

„Ten mám vysoký,“ skučela Alice a sáhla si na krk. Jazz se zalykal smíchy.

„Tlak v atmosféře je…“ kuňkala odevzdaně.

„Ne v atmosféře, v krku!“ opravil ji Jasper a ukázal na Alice. Ta ho pleskla po ruce, když jí sáhl na hrdlo. „Jo ták! Pardon, jsem se spletl.“

„Já ale mluvím o atmosféře! Ne o krku!“ bouchla profesorka a sklo v oknech se zatřáslo, jak se třídou roznesl její pisklavý ječák.

„Rupl mi bubínek v uchu,“ úpěla Bella a mnula si ucho.

„Vždyť jsem říkal: Pardon, jsem se spletl,“ vzdychl Jasper.

„Bolí to?“ vyzvídal jsem a pohladil Bellu po uchu. Začala se smát. Spiklenecky jsem na ní mrkl.

„Asi musím na ošetřovnu,“ skučela. Profesorka zbledla, ale já viděl, na co Bella myslí, a v tu chvíli šel celý zeměpis bokem.

Mech v lese, nahá těla, Bella, já, polibky…

„Doprovodím tě,“ nadhodil jsem.

„Nikdo nikam nejde. Je vyučování, takže seďte a už mě konečně poslouchejte,“ mručela profesorka. Trhl jsem sebou. Od kdy je asertivní, mrcha? Alice se začala smát.

„Praskl jí bubínek,“ vrčel jsem.

„Nepraskl. Byla to nízká frekvence,“ odporovala a najednou byla moc nesympatická. Sakra, a já ji litoval.

„Musíme odejít,“ zvýšil jsem hlas.

„Ne.“

„Musíme,“ trval jsem si na svém a zkusil ji omámit. Co mě zarazilo, bylo, že to s ní ani nehnulo.

„Nejde omámit,“ vzlykl jsem Belle do košile tak tiše, že to nemohla slyšet.

„Jak nejde?“ panikařila.

„No nejde! Asi má kolem sebe moc hustou atmosféru,“ vzdychl jsem.

„Jakože si prdla, nebo co?“ zapojil se Jasper a Alice se uchichtla.

„Zkus to ještě ty,“ drkla Alice do Jazze. Narovnal se v zádech, upravil si límeček a zamrkal, jak mrkací panna.

„Slečno profesorko, mojí sestře vážně není dobře a…“ začal.

„Řekla jsem, že ne!“ zahřměla a Bella zaúpěla.

„Píská mi z ní v uchu!“ kvílela.

„Asi je vadná. Nic to s ní neudělalo,“ divil se Jazz.

„Tak to asi les nebude,“ vzdychla Bella a provokativně mi poslala další ukázku. To byla teprve motivace!

„Nemůžete jí odepřít lékařské ošetření,“ vrčel jsem a v klíně mi tepalo, protože Bella vysílala obraz za obrazem.

„Já jsem profesorka a vím, kdy něco někomu je,“ stála si za svým. To mi řekněte, kdo jí ten adrenalin stříkl do žil!

„Jestli tu zkolabuje, máte ji na svědomí,“ přidala se Alice.

„Klidně. Takže, kromě homsféry a…“

„Je to homosféra!“ zavrčel jsem a pak profesorka udělala divnou věc. Mávla nade mnou rukou! Spadla mi brada a i Bella přestala hrát a ohromeně ji sledovala.

„Viděl´s to?“ vyhrkla.

„Dokonale,“ vzdychl jsem.

„Mávla rukou?“ ujišťovala se.

„Jo.“

„Fakt?“ pokračovala.

„Jo.“

„Mávla rukou,“ konstatovala ohromeně.

„Ještě jednou řekneš, že mávla rukou a uvidíš,“ mručela Alice. Nechtěla tu být stejně jako my. Už nás čekal jen poslední vyučující a jeho angličtina. Každou chvíli mělo zvonit.

„Kde je pan Black?“ sykla znovuzrozená profesorka.

„Plyny ho pohltily,“ krčila rameny Alice. Profesorka nepatrně zjihla a mně to došlo.

„Alice!“ špitl jsem. Otočila se na mě a několikrát nechápavě zamrkala. „Omam ji!“ zasmál jsem se a Jazz zbledl.

„Ona je…“ nedořekl.

„Ona je homosféra…“ vyjekla pobaveně Bella a Alice se vtiskla s tichým ouvej do Jasperovy náruče.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

24)  Amisha (12.11.2010 20:13)

uááááááááááááááá Homosféra je prevít.

22)  sfinga (29.10.2010 21:32)

Lesbická učitelka, kterou omamuje Alice

Víc ze mě nevyrazíš

21)  Nosska (28.10.2010 23:26)

Nemám slov

20)  krista81 (28.10.2010 22:02)

Skvělé
všechny ty kapitolky byly tak vtipné a strašně mi zvedly náladu před zítřejší 10h prací
Moc se těším na další.

18)  DeSs (28.10.2010 19:06)

U tvých povídek si asi (a nejen já) trhnu rekord v psaní těchto smajlíků:
Fakt skvělé... nechápu, kam na to všechno chodíš...

17)  julie (28.10.2010 19:04)

Venčení čivavy!!! Homosféra!!!! ... Já se pominu. Vždyť ty bys měla mít registraci jako zbraň hromadného ničení!!!

14)  Petik (28.10.2010 14:23)

bolí mě každý sval z práce a teď ještě víc z toho smíchu, už se nemůžu ani hýbat a pořád se směju, už jen tak divně cukám, úžasné, jen by jsi k tomu měla napsat, že zdraví nebezpečné

13)  Ewik (27.10.2010 22:44)

Úžasné

12)  MisaBells (27.10.2010 21:54)

je homosféra i heterosféra, no vážně

10)  Mili (27.10.2010 20:48)

bože zase dokonalá kapitola, já se snad smíchy počůrám

9)  semiska (27.10.2010 19:25)

nějak se na víc nezmůžu

1 2   »