Sekce

Galerie

/gallery/thumbs/AliceEC.jpg

 

 

 

 

 

Láska je labirint

najdi v něm cestu.

Připraví pro tebe

na konci vestu.

 

Spoutá tě jak blázna

co o něm zpívají.

Do bílé místnoti

rychle tě dávají.

 

 

Jasper a Alice?


Temná síla smysly mámí. Černá, beztvará, mazlavá a přilnavá. Podala jsem prst a celou ruku mi pohltila. Dostala se do očí, už nevidím. Zalepila i uši, neslyším hudbu, co ještě před minutkou obklopovala mě celou. Bezmoc prostupuje mi tělem a nikdy neustoupí. Mihne se bílé světlo, to naději mi dává. V těle cítím uvolnění a zase mi hlava padá. Jen uklidní a nepomůže, tak silně mě hrouda víže. Neuletím, neuteču, s léky temnotu nezteču.

Jako záblesk z čistého nebe čtyři rány, z kterých prýští krev, po bílém těle. Ranou dovnitř proudí jed, který uzdraví. Jako žhavé olovo lité do ran mučených, se rozlévá žilami. Jako odpuštění po zpovědi. Jed nebo lék mají tak blízko k sobě. Jeden bez druhého není. Proto oheň, co proudí v krvi, mým srdcem je hnán do útrob těla, kde koná, co vykonat má.

Po jedu budu živá jak dítě po narození. Teď jsem si jistá, že žít se dá i bez zplození. Clona, co životem mě provázela, zmizela odvanutím motýlích křídel. To já jsem ráda zcela, že cítím i pel. To, co mě ruší užívat si den, je křik, co odnikud se vzal. To můj hlas poznávám, jsem to já, kdo ticho tu ruší. S přicházející nocí už jen cosi šustí, to docházejí baterky hlasivkám nebo mé uši?

Pak jako klid před bouří - ticho. To srdce zaškobrtlo ve svém pravidelném rytmu. Pak ještě se snažilo vyhrát svůj boj. Leč marně se pachtilo, pak vše opravdu zmlklo. Jako když mávne kouzelným proutkem temnota, ta věc, jež nedala mi vidu ni slechu. Byla pryč a s ní přišel pocit naprosté volnosti. Svobodu dívat se a poslouchat, hlavně vnímat co přináší mi svět.

To rudé oči daly mi do vínku sudičky, jež nesměla jsem znát. To nebylo jediné, co nemělo se stát. Vánek, jenž dul, oči mi otevřel, až skanula slza vyčerpání. To já v transu dívám se k obzoru nevida nic. Obrazy co před oči se staví, jsou budoucnost či minulost? Jak to zvím. První co chci je ukojit svou duši, nakrmit se musí. Krví, kterou dobarví se mé oči, tou vinou, jež dohonit mě musí. Rudá jak karmín, rudá jak Leninova hvězda, rudá jak oči mé po prvním lovu.

Život zhasl pod rukou mojí, já vina byla, nic nalhávat si neumím. V tom přišel obraz spásy, já do dáli se dívám a vidím stejné svojí rasy. Loví zvěř, to laně, pumy musejí se v lese třást. Jejich oči jak karamel z nich kane, jaká to slast. Krev je jiná, přesto silná. Oheň v krku mírný, zdá se, jen lidská vůně zůstala. Trýzeň, jež pokoušet, má naši žízeň.


***


Vidím v dáli lásku svoji. Jen obrys pláště, ruky naše. Vidu se k němu přicházet, nemá smysl bránit tělu, co v mysli vidím, to se stane. Štěstí v mých očích, je to co chci. Teď musím obětovat cokoli. Bloudím městy, hledám místo střetu. Připravena jak na bitvu, vyzbrojena čímkoli, co dosáhnout cíle mi dovolí. Zkouším Hartford, Austin, Dover, Jacksonville. Ale nikdo tu nelovil.

Další vize, v dáli moře. Slyším jen ten hlas:A tudy jsme přijížděli. Jedna loď za druhou“. Ruka se natahuje v před, poznávám ji. Prsten s erbem, to rod byl něčí. Stejný měla ta osoba, co jiskry štěstí, vlila do mých očí. V pravém okně stíní výhled pochodeň, velké jablko zve mě dál, by ukázalo mi svou krásnou tvář. Ženu se s větrem o závod, abych našla ten osudu svod.

Bouře zalévala město, chůze v kápi normální se zdála. Jen kolena, jež třásla se, prozradila v mysli spoušť, co zrodila se z mála. Hlava moje ukázat mi nechce tu tvář jež miluji již zcela, a řeknu vám pěkně mě už .rala. Já modlitbu si šeptám, lásko Jaspere.

Nacházím tu ulici, na níž bar se skrývá a v něm osoba, jež je mi milá. Sklo pokryto je vodou. Nevidím nic skrz, jen moje tvář se mi v odpověď zrcadlila. Stojím tam, nemám odvahu, chci a nechci zřít. Motýlí křídla v břiše sílí, snad je ta pravá chvíle, vcházím dál.

Sundám kápi, všichni muži strnou. Odlepit od tváře pohled nemohou, jak vábnička jelenům jim zpívám. Jediný, kdo sedí dál, osoba v kabátě mi povědomém z vize. Nakonec otočí se i ten neznámý, ta dívčí tvář. Je to láska má, ty tváře zjizvené já zlíbat chci. I když se to tu teď nepatří. Vím již jistě, proč tvář byla skryta. Vždyť láska moje byla, je i bude žena.

Přicházím k ní, ví, co za druh jsem. Natočí hlavu, jak by chutnala můj pach. Vztáhla jsem ruku a pohladila tvář. „Nechala jsi mě čekat dlouho, Jasp.“

„Kdo jsi?“ zastřeným hlasem pravila a k lásce své se doznala. Znovu zhluboka se nadechla, jak nabažit by se mě nemohla. Když vpíjela se mi do očí, trochu bokem se ke mně přitočí.

„Alice.“ Tu odpověď jsem jí dlužila, mimo mysl jsem s ní ještě nikdy nebyla.

Posmutnělé pohledy všech mužů v sále provázeli nás. Ruku v ruce jde se snáz. Jesp a já dva kusy jedné skládačky se našly. V dešti mimo zvědavé pohledy se i naše rty sešly. Já plavala v jejích očích a ona v mých. Co na tom, že je to hřích.

Pluly jsme dál jak blázni dva, co postila je pohroma. Rozum se vytratil, to stát se může, když žena nepotká zrovna muže. Láska je dar, láska je svod. Láska je přesný Amorův hod.

Šli jsme jak v mrákotách, město je za námi. Byly jsme nápadné, musíme pryč. Dvě dívky společně, nemohout! Posedlé po krvi marná sláva, proč si nevzít, když se svět dává. Tak uprostřed lesa ji ukážu, co vize má nám předurčila, ta první puma, co oči mi přebarvila. Když s krví smíchá se karamel, snad karmín vykouzlil na duhovkách lem. To že piji já, ji přesvědčí, že možnost tu je a na patě se otočí. Než stačím mrknout, marná sláva, jak bojovník s medvědem mává.

Ani pusu si neumyla a moje rty vyplenila. Místo lesa paseka se skví jako náš svědek poslední. Z naší touhy a naší lásky nebudeme si dělat vrásky. Ty stromy, paseka a zvěř jsou náš chrám, jak v kostele se přiznáme a ANO obě si vyznáme. Svatba je vrchol, jenž zpečetí naše polibky a pohledy do očí.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

19)  jhjghfutgj (23.06.2014 13:24)

:( :( :( :(

Yasmini

18)  Yasmini (12.07.2013 11:23)

Děkuji Kate, tohle jsem napsala už dávno a zbylo to tu asi jen z piety :) Ještě jednou děkuji za chválu, ta vždy potěší.

Kate

17)  Kate (11.07.2013 01:20)

Nemám slov. Je to úžasné, přečetla jsem to jedním dechem. Taky bych takhle chtěla umět jednou psát. :) Obdivuju Tě, jsi jedna z nejtalentovanějších na tomto webu. Skvělé, Yas!

Yasmini

16)  Yasmini (22.03.2012 11:45)

Kajko. Kde jsi to našla, to je tak staré. Děkuji moc. Jsem ráda, že se stále líbí.
Y.

kajka

15)  kajka (22.03.2012 09:47)

Tééééda!!! Yasmini, mně došly slova. Jsem z toho celá vyplesklá! Krása!

Alaska

14)  Alaska (11.05.2011 22:33)

Ehm, ehm. Přišla jsem nesměle klepat na vrátka. Jakmile jsem trochu pootevřela, okamžitě mě vtáhla líbivá melodie, kterou jsem bezhlavě následovala a jakmile jsem otevřela oči, spadla mi čelist až na zem.
Yasmini! Tohle je opravdu silný kalibr! Nejdřív jsem se rozplývala nad tím, že lépe popsanou přeměnu jsem ještě nečetla, trošku mi v uších zaskřípala ta Leninova hvězda, ale hned jsi mě zase dokázala dostat do stavu "obdivování umění". Pak však na mě vybaflo to vycenzurované slovo a společně s ním Yasmini, kterou znám osobně.

Carlie

13)  Carlie (04.03.2011 21:23)

Tak a máš mě už perexem! : "Láska... Připraví pro tebe na konci vestu." Wow, výstižný
A pak... ta temnota :'-(, žhavé olovo v žilách , jak si pohráváš se slovy, verši a nutíš se zamýšlet a vidět všechno barevně, plasticky!
A pak to nečekané setkání :D
Klaním se, Yasmínko

Yasmini

12)  Yasmini (06.12.2010 19:05)

Děkuji Slečno Cullen
Y.

11)  miss cullen (05.12.2010 14:57)

krása :) :) :)

ScRiBbLe

10)  ScRiBbLe (30.11.2010 23:05)

Yasminko, nemáš vůbec za co, byla to bomba. Obvzlášť, že jsem to byla já?

Yasmini

9)  Yasmini (30.11.2010 22:54)

ScRi jsem ráda, když si to někdo přečte a napíše že se mu to líbilo. Zvlášť mě těší, že jsi to byla ty. Díky.
Ambro .

ambra

8)  ambra (27.11.2010 01:03)

Ááááá, Scri, jsem přešťastná, že tenhle skvost konečně zase někdo objevil!!!

ScRiBbLe

7)  ScRiBbLe (27.11.2010 00:51)

Yasminko, to bylo úplně... Uááá . Páni, luxusní, dokonalé, úžasné a už mě nenapadají žádná slova pochvaly, jelikož je můj mozek dočasně (doufám) mimo provoz z Tvé neuvěřitelně povedené povídky. Alice a její přeměna byla dokonalá a Jasp taktéž . Bože, co to plácám, CELÉ TO BYLO FAMÓZNÍ!

Yasmini

6)  Yasmini (26.09.2010 01:00)

Erben je moje láska. Nemám slov (a to se mi opravdu moc nestává)
Děkuji
S Y.

Bye

5)  Bye (26.09.2010 00:19)

No tybláho!!!
Momentálně mi došla slova, Yasmini. Jsem naprosto ochromená, jak originální zápletkou, tak úchvatným stylem zpracování.
Z Aliciny přeměny mě mrazilo. Ale ze setkání s Jasper... Tam nastoupily i další pocity.
Jak se ta báseň blížila do finále, pohlcovalo mě to pořád víc. Poslední dva odstavce jsem nedýchala!!!
Asi takhle... pocity, jako u Erbenovy Kytice!

Yasmini

4)  Yasmini (25.09.2010 12:53)

Ahoj.
Pokud na tom trváš, tak to snad i opravím :D.
Děkuji moc, vážím si svého věrného korektora, kde bych bez tebe byla?
Tvoje Y.

Gassie

3)  Gassie (25.09.2010 11:27)

Krásné, přestože už jsem to četla, moc jsem si to užila. Ale ty jikry byly lepší ;)

Yasmini

2)  Yasmini (25.09.2010 11:09)

Děkuji,
úplně se červenám. Sama jsem některé části několikrát předělávala, ale dokonalost je ještě daleko. Něco napíšu a říkám si je to dobrý, a po každém dalším přelouskání své hodnocení snižuji a snižuji. Vlastně se divím, že jsem už něco vydala.
Tvoje komentáře mě vždycky povzbudí dělat dál. Děkuji.
S tvoje Y.

ambra

1)  ambra (25.09.2010 10:14)

Yasmínko, právě se snažím slepit ty kousky, cos ze mě nadělala. Tak nejdřív - asi deset míst bych Tě donutila lehce překopnout. I když možná ne. Možná bych tu míru dokonalosti už potom neunesla. Jsi génius. Já to tušila od Tvé první kapitoly, viděla jsem, jak to zlepšující se řemeslo líp a líp dovoluje prorazit tomu originálnímu talentu, ale TOHLE?!?!?!? TOHLE!!!!! Naprostá nádhera, můj milý (zatím utajený) talente!!!!! Miluju Jasp!!! Miluju Tebe!!! Uáááááááááááááááááá!!!!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek