Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/Fifty%20kravata.jpg

Jsme na ni pyšní.

Je úžasná.

Naše skvělá Bye slaví svůj velký úspěch - stala se překladatelkou skutečného světového bestselleru Padesát odstínů šedi (právě vychází) a my měly tu čest osobně jí gratulovat a oslavit to s ní. No a protože je mezi námi nějaká ta grafomanka, tak se ani tato událost neobešla bez malého výlevu...

Jmenované poprosím o shovívavost, nejmenovaným se omlouvám - určitě ještě bude příležitost vás někde krásně urazit;).

Bye, gratuluju! ♥

 

Řecký přístav Pireus, červenec 2042

 

Znělo by to tak hezky – zlaté řecké slunce ozařuje zvláštní a dojemnou scénu…

Jenže realita je poněkud jiná. V části, vyhrazené pro soukromé jachty, se z taxíků postupně štrachají osoby ženského pohlaví v různé fázi naštvanosti. A co se týče slunce… je prostě vedro jako v pekle…

Ženy se chvíli rozhlížejí, ale vzápětí jsou jedna po druhé odchyceny plavčíky, kteří statečně skrývají přezíravý úsměv domýšlivého mládí, a dostrkány k můstku, který ústí na největší a nejluxusnější kotvící jachtě.

Přímo u můstku stojí nejmladší z účastnic tohohle podivného zájezdu – Ivanka - a statečně se usmívá. Každou chvíli ale nakukuje do seznamu ve své ruce – přeci jen není jednoduché rozeznat, kdo je kdo.

S úlevou vybíhá vstříc drobné ženě, která se pokouší o vyrovnaný výraz.

„Bye! Bye! To jsem ráda, že jsi tu! Můžeš mi to prosím tě nějak vysvětlit?“

Ale Bye jen krčí rameny. I ona dostala před pár týdny tlustou obálku s letenkami a instrukcemi, kdy a kam se dostavit. Prý výlet na počest třicátého výročí vydání Padesáti odstínů šedé. Pořádající organizace nevypadala povědomě, ale když si u ostatních spolušílenkyň ověřila, že obdržely totéž, svedla to prostě na dodatečné díky od nakladatele.

„Bye, ty jsi vůbec nepřibrala!“ durdí se jedna z mladších seniorek. „Naše Romanka minulý týden promovala a já tu hostinu rozdýchávám ještě teď,“ povzdechne si.

„MisaBells?“ zkusí to jiná z přítomných.

„Nech si ty otazníky, Medvídku, třicet let spolu jezdíme na dovolený, takže to vůbec není vtipný!“ Konečně pár úsměvů.

Další taxík. Přicházející postava se na plavčíka, který se jí hodlá ujmout, podívá vražedným pohledem. Chlapec hodí prozíravě zpátečku. Žena dorazí k ostatním a z ramene si složí dvě velké desky.

„Co to vlečeš, Linfe?“ zašeptá Sfinga s posvátnou úctou.

„Když už musím přežít letní dovolenou, tak se chci aspoň naučit na vodních lyžích,“ plácne Linfe odhodlaně do prken. „Jen doufám, že je tohle dost rychlé,“ vystrčí bradu k lodi.

U můstku se pomalu tvoří hlouček.

„Dobře, tak nic nevíme, ale na tohle mě nikdo přemlouvat nemusí,“ shrne nakonec neplodnou diskusi proč-nač-zač Hanetka a odvážně zamává francouzskou holí směrem k palubě. „Oloupit není o co a znásilnění nám beztak nehrozí,“ zabručí trochu lítostivě a jako první vyráží na tu vratkou věc. Ostatní ji váhavě následují.

„Ještě chybí Karolka,“ krčí rameny Ajjinka, která si už dlouho nepřipadala tak mladá jako dneska.

„Ona to má z ruky, byla pozvaná jako čestný host na oslavu devadesátých šestých narozenin Severuse… chci říct Alana Rickmana!“ vysvětluje už z paluby Janebka.

„Že ťa nezobrala zo sebou,“ ušklíbne se Astrid, která ještě pořád nepochopila, co na tom suchém Britovi ty ženský mají.

„Tady jsem!“ Od dalšího taxíku se překvapivě svižně blíží známá postava.

Sestava je kompletní.

Posádka se s tím moc necrcmá a tak se sotva za půl hodiny ocitají na volném moři. Po pár skleničkách šampaňského se obavy rozplývají jako pár kumulů, co chvíli strašily na východě. Debata se motá kolem dětí, vnuků, manželů, druhých manželů a výše důchodů po rozpadu Evropské unie.

Ale netrvá dlouho a usedlý život v české kotlině odvane mořský vánek. Na přetřes se dostávají žhavější témata.

„Nebrasko, jak to, že jsem se teprve včera dozvěděla, že Stephenie od tebe koupila práva na zfilmování Myšky!“ zlobí se na oko Rosalie. Nebraska se maskuje roztržitým úsměvem, ale všichni už vědí, že po pokřtění pětadvaceti knih a deseti filmových premiérách má toho humbuku prostě až nad hlavu. Nicméně – je tu další důvod otevřít další šampaňské…

A najednou nikomu nepřipadá divné, mluvit zase otevřeně o všech těch věcech, které už nějakou dobu ležely pohřbené v šuplících jejich nočních stolků…

Po dvou hodinách se diskuse stáčí k natáčení třetího remakeu Fifty Shades of Grey.

„Hádejte, kdo bude hrát Robinsonovou!“ nadskakuje nadšeně ambra, že taky může přispět svou troškou. Všichni už zhruba před hodinou pochopili, že si na ni brousí zuby strýček Alzheimer, takže teď soucitně předstírají, že nemají tušení.

„Kristen Stewart! Pamatujete si ji ještě? V první verzi Twilight hrála Bellu Swanovou!“

„No ty jsi ale šikulka,“ plácá ambru po rameni Yasmini. To se jí to plácá, když jí ještě nebylo šedesát…

„Náhodou je fajn, že se vrátila k hraní.“ Jasně, Ajjinka. Ani to nikoho nepřekvapí. Všichni vědí, kdo je tu hlavní fanoušek.

„No, od Roberta nebylo moc košer, že jí udělal sedm dětí,“ potřese trochu nesouhlasně hlavou Silvaren.

„Ale tak snad u toho taky byla, ne?“ zakmitá významně obočím Lenka. Ambra je vděčná že si Lenka svoje číslo 326 nechala vytetovat na předloktí – díky tomu bezpečně poznává aspoň jednu z účastnic.

„Stejně je škoda, že v tom prvním zpracování Fiftyho nehráli spolu,“ povzdychne si Evelyn. „Já teda nesnáším ff, kde Edward není upír, ale v tomhle jsem je prostě viděla…“

Na palubě se rozhostí překvapivé ticho. Ženy s přivřenýma očima sní o Robertovi jako o Fiftym… No dobře, některé to možná jen přepískly s tím šampusem a dávají si šlofíka, ale copak na tom záleží?

 

O pár hodin později se objeví kapitán s oznámením, že za chvíli budou u cíle. Zároveň předává Bye zapečetěnou obálku.

„Ta je od vašeho hostitele,“ vysvětluje. „A máte ji přečíst všem… dívkám,“ vysloví s viditelným přemáháním a nechápavě si prohlíží trochu rozespalou a trochu víc přiopilou partu dívek.

Bye od něj obálku přebere, rozlomí pečeť a chvíli se zahledí na drahý papír. Její obličej ale nic neprozrazuje a ona začíná číst:

 

Moje drahé dívky,

omlouvám se za všechny ty tajnosti a možné nepříjemnosti, které jste s tímhle výletem měly. Vězte ale, že máme-li si naše setkání opravdu užít, je třeba, aby vše zůstalo jen mezi námi.

Když se to před více než třiceti lety stalo a moje až příliš aktivní asistentka sepsala náš – rozuměj Anin a můj – příběh, pořádně mě to otrávilo. Navíc, když si v něm dost věcí vymyslela. Tak třeba ta pitomost s Aniným panenstvím… proboha! Anebo chudinka paní Robinsonová, takovou potvoru z ní udělala! No ale nakonec jsem vyměkl (není to nevhodné slovo?) a dovolil jí, aby knihu vydala.

Její úspěch mě překvapil. Víc než trochu, to rozhodně. Ještě víc mě překvapilo, co v následujících třiceti letech způsobila. Pokles rozvodovosti pod deset procent, nárůst porodnosti o sto procent, krach mnoha sexuologů, psychiatrů a psychoterapeutů. No však samy nejlíp víte, co udělala s vašimi životy…

Je tu výročí a mě napadlo, že by bylo hezké nějak poděkovat svým fanynkám. Vytvořil jsem tým odborníků (je v něm pár těch zkrachovalých sexuologů, psychiatrů a psychologů), který měl rok na to, aby našel mé nejvěrnější příznivkyně. Ty, které se mnou byly od začátku. Ty, které mi vždycky věřily a navzdory počáteční nedůvěře širokých mas (mas vyděšených mužů a ještě vyděšenějších feministek) to se mnou nevzdaly, podpořily mě a podporují mě až dosud.

Ano, milé dívky, můj tým našel vás.

Za chvíli přistanete na ostrově. Nenajdete ho na žádné mapě. Koupil jsem ho pro vás. Budu šťastný, když se sem budete vracet. Budu šťastný, když na něm budu moci pobýt s vámi. Tentokrát jsem neměl možnost dát vám na vybranou, takže se za pár minut setkáme, ale příště už to bude jen na vás…

Díky a jsem jen váš. S láskou Váš oddaný Christian Grey.

 

Ženy už nedřímají, stírají slzy dojetí a mnohé si opravují horkem poničený make-up.

„Kašlu na to,“ mávne rukou nad svým obrazem v zrcátku Bosorka. „Ten chlap mi stejně vždycky lezl na nervy a navíc mu už taky táhne šedesát, takže to nebude žádný zázrak.“ Několik žen na ni nespokojeně mlaskne.

„Já ale nehodlám být nevěrná,“ pípne nesměle Sfinga.

„No jo, naše novomanželka. Dvacáté sedmé výročí, že?“ protočí panenky Cathlin. „Počkej za dalších deset let…“

Jediná leelee vypadá klidně a fotí jako o život.

Ostrov není velký, ale už zdálky je zřejmé, že se jedná o ráj na zemi.

„Kurva, to zírám!“ vydechne Semiška a vzápětí se plácne přes pusu. „Pardon, já si dala v letadle Wide Awake,“ špitne omluvně.

Kytička, Marcelka a GinaB se vzájemně podpírají a přitom se drží za srdce. Jejich tiché vzdechy skvěle dotvářejí atmosféru.

„Měla jsem mu něco upéct,“ posmutní Dorianna.

„Cestou by se ti to rozteklo,“ oponuje Amo bezmyšlenkovitě, přesto se mlsně olízne. Možná za to ale nemůže představa dortu, protože jachta právě přiráží k úzkému molu, na němž už čeká…

 

„Edwarde…“ vydechne MisaBells.

„Paule?“ Bosorce vzrušením přeskočí hlas.

„Severusi?“ Karolka a Janebka předvádějí dokonalý souzvuk.

„Alexander!“ Hanka na poslední chvíli zachytí omdlévající Astrid.

„Jacobe!“ Sfinga se snaží nenápadně si stáhnout snubní prstýnek.

„Ty jsi mi nějaký povědomý!“ mračí se soustředěně ambra.

 

„Prostě Fifty,“ vydechne Bye a rozzáří se náhlým poznáním.

Stojí tam, vypadá na svých sedmadvacet a zářivě se usmívá.

 

Na palubě se teď ozývají podivné zvuky. To jak berle, hole, brýle, paruky a zubní protézy letí stranou. Ženy si se šokovanými výrazy prohlížejí jedna druhou. Co se to děje? Nechápou, ale rozhodně se nehodlají trápit tím, že uplynulých třicet let někam zmizelo…

„Prostě Fifty,“ zopakuje Bye a jako první vyráží na spuštěný můstek.

„V botách od Gucciho,“ zašeptá něžně gucci.

„A já ho pro vás objevila,“ doplní Alaska, pyšně vypne prsa a zapíchne si sluneční brýle do vlasů.

Musí mu přeci pořádně vidět do očí…

 

 

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

«   1 2

SarkaS

12)  SarkaS (21.10.2012 20:40)

ambro, co mi to děláš? Teď mě tu muž peskuje, že hlučím. Asi tím myslí, jak se dusím smíchy. Škoda, že jsem o to přišla naživo, ale i takhle to nemělo chybu :D :D :D

11)   (21.10.2012 20:38)

- ještě mě bolí od včerejška sanice a teď jsem se dorazila ,ale neskutečně jsem vděčná,že jsem byla zařazena do této úžasné squadry a mohla tak pohlédnout do ocelově šedých očí,ze kterých mám vážně sladkou tíhu v kolenou
díky

AMO

10)  AMO (21.10.2012 20:37)

ambro, ty úžasná čarodějko, víš co to se mnou dělá...? Znovu prožívám včerejší večer a neustále se u toho pochechtávám. A tohle vede nade vším!!!

leelee

9)  leelee (21.10.2012 20:32)

hele, už vim kde si příšla na to, že fotim jako o život:D
...a uřpímně moje promyšlená zastírací technika z léta a výletu do Alp, kde byl jedinej argument proč se zastavit "fotim!" celkem vyšla

GinaB

8)  GinaB (21.10.2012 20:32)

Ambruško, už včera to bylo skvělé a dneska v klidu jsem si tu nádheru znovu vychutnala. Křením se tu jako pominutá a přemýšlím, kde sehnat ty francouzské hole. Díky za tu úžasnou plavbu.

Lenka326

7)  Lenka326 (21.10.2012 20:20)

Ambro, díky. Už včera jsem řvala smíchy, ale dneska jsem si to vychutnala do posledního detailu.
PS: Když zařídím tetování - zařídíš plavbu??? (ppotřebuju smajlíka, co smýká obočím nahoru a dolů!!!!)

Hanetka

6)  Hanetka (21.10.2012 20:13)

Řehtám se znovu a ještě víc. Díky!!!

dorianna

5)  dorianna (21.10.2012 20:03)

Astrid

4)  Astrid (21.10.2012 20:03)

ambro , tys si zbierala povesti ako Dobšinský, čo? ;)
Takúto uletenú plavbu by som si nenechala ujsť určite. Som z toho normálne nabudená si buchnúť nejaký šampus alebo čo!.
ambro, díky som rada, že si ma vzala so sebou na túto virtuálnu palubu

sfinga

3)  sfinga (21.10.2012 20:01)

Ambro!!! ježíš... eh... jak se... panebože! Já jsem na větv... teda vlastně na ostrově!!! Vdaná?! A se všemi, které mám ráda? Já budu brečet, fakt. :'-( Fifty je sekáč, já to pořád říkám

Před chvílí se nakoukla moje maminka s výhrůžkou, že se mi počítač zabaví. Prý se řehtám tak strašně, že se nám splašila kočka. Nevíte někdo, jak se takové asociální zvíře klidní?
Bylo mi líto, že jsem nemohla na Fifty scuk s vámi a o to víc děkuju za to, že s vámi dlím na krásném ostrově ve společnosti Christiana. Děkuju, děkuju, děkuju

Marcelle

2)  Marcelle (21.10.2012 19:51)

Už včera při premiéře tohohle úžasného dílka jsem měla slzy v očích a nejen ty od smíchu, hlavně od štěstí, že můžu být součástí téhle báječné "rodiny". Děkuju

1)  L (21.10.2012 19:37)

Nemůžu... sedm dětí mě dostalo

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek