Sekce

Galerie

/gallery/thumbs/policie.jpg

Edward a Bella v inkognito policejní akci (snad vás neumoří délka, nějak se mi múzy „rozkecaly“, bohužel se mi moc nedařilo vymyslet, kde by se to dalo případně rozpůlit :( ).


„Dempsey a Makepeacová!“ zvolala nadšeně Alice.
„Kdo?“ zeptala se nechápavě Bella a Edward se pobaveně uculil.
„Hm, no, pořád zapomínám, jaké jsi pískle, ty už je možná neznáš…“ sepjala Alice dlaně a v myšlenkách se vrátila ke svému oblíbenému seriálu z osmdesátých let dvacátého století. Policejní dvojice, ona Britka, aristokratka, on Američan, neotesanec, jak to mezi nimi jiskřilo, aaah. A ve druhé sérii to začalo jiskřit i mezi herci samotnými, a manželé jsou už dvacet let.
Edward se zasmál: „Prosím tě, Alice, přece si nemůžeme dát krycí jména podle televizních postav, to musíš uznat, že by bylo…“
„Hot!“ zasnila se střapatá upírka.
Její bratr protočil panenky: „Jo, to bychom chodili po hodně horké půdě. Hned by nás odhalili.“
„Škoda, měla jsem tolik jmen na výběr… takže asi ani s Mulderem a Scullyovou nepochodím?“ zkusila to ještě upírka.
„Alice!“ zaúpěli sborově Bella i její manžel.
„Tak Bodie a Doyle!“ našpulila naštvaně pusu. „Nebo… Jake a tlusťoch!“
„No dovol!“ ohradila se dotčeně Nessie.
„Jé, to nebylo na tebe, holčičko, to byl taky takový seriál, víš,“ uklidňovala oslovenou teta.
Bella povzdechla. Dost na tom, že museli nedobrovolně zastoupit Emmetta a Jaspera, kteří se na žádost pana Jenkse před časem infiltrovali do místní kriminální policie.
„Nemusíte to dělat, za pár dní se můžeme s Jazzem vrátit zpátky a dokončit to!“ vztekal se Emmett, soptící, že byl vyřazen ze hry.
Rosalie mu něžně omotala paže kolem krku: „Zlatíčko, vaše auto srazil kamion, přeci chápeš, že musíš aspoň nějakou dobu předstírat, že jsi na neschopence, ne?“
Emmett si poraženecky kecl na barovou stoličku v kuchyni, objal ženu a broukl: „Hloupá hra na lidi! Měli jsme to udělat po našem.“
Edward se ušklíbl: „Aro by tvoje nadšení pro batmanovské aktivity asi nesdílel.“
Emmett trhl rameny: „Bledá závist.“
„Jo, i s náma by to pak vypadalo bledě,“ broukl Jasper.
„No dobře, dobře, takže Edward a Bella, ale jen na pár týdnů!“ zahrozil jim prstem, jako by mu chtěli vzít jeho hračku a už mu ji nikdy nevrátit.
„Jak si teda budete říkat?“ obrátila se na ně zvědavě Esmé.
Emmett si neodpustil svou „trošku do mlýna“: „Kobra 11!“
Edward šlehl po bratrovi pohledem: „Jasně, nebo Puma 12, co?“ a směrem ke své adoptivní matce pokrčil rameny: „Asi bude nejjednodušší využít našich druhých jmen. Takže já budu Anthony Masen.“
„A já Marie,“ dodala Bella.
Alice zaúpěla: „Žádná invence, jste marní!“
Bella se nechala obejmout Edwardovými pažemi a manžel odpověděl za ně oba: „Aspoň se tak snadno nepřeřekneme.“
Alice kývla: „No jo furt, můžu vám aspoň vybrat oblečení?“
Přikývli: „Pokud budeš něžná.“

 


„Můj ty Anthony kolenatej!“ zvolala s patetickým zalomením rukou Bella při pohledu na Edwarda, kterého právě pustila ze svých spárů módní diva Alice.
Nedbalá elegance, drsný gentleman, džíny, k tomu drahé kožené boty a kožené sako, z něhož vykukovala kapuce značkové mikiny.
Bellu oblékla Alice o něco snobštěji, ženštěji, takže k džínům dostala halenku a blejzr a kožené boty na podpatcích.

Bellin muž obdivně hvízdl, když se objevila i ona opět v hale domu, a pohotově začal do kláves klavíru vybrnkávat melodii a zpívat písničku z muzikálu West Side Story: „Maria, Maria… Nejkrásnější zvuk, co jsem kdy slyšel. Maria, Maria, Maria, Maria…“
Nessie se pokusila otci zacpat pusu, ale on se nedal a procítěně zpíval dál: „Maria, nikdy nepřestanu říkat Mariaaa…“
„Nikdy?“ zaúpěla Nessie a vzala Jacoba za ruku, aby ji zachránil procházkou v lesích.



 

 

„Žádní manželé,“ povzdechla Bella, když si od švagra přebírala falešný služební průkaz na jméno Marie Swanová.
„Příliš by vás to ohrožovalo,“ kývl Jasper. „Nesmějí vědět, jaký k sobě máte vztah, potom byste byli jeden pro druhého achillovou patou, mohli by vás vydírat.“
„Takže se neznáme, opět…“ zaskřípěl zuby Edward, kolikrát to již museli předstírat při novém a novém přestěhování a nástupu do školy.
Jasper pokrčil rameny: „Tak to bude lepší, pořád nevíme, kdo ze stanice je tajnou spojkou mafie.“
Edward a Bella si vyměnili vážný pohled, sundali snubní prsteny a v patřičných rozestupech se vydali každý svým vozem do své nové práce.

 


 

„Vážení, vím, že je to nadlidský úkol, ale zkuste kromě koblihy a kávy věnovat pozornost i svému nadřízenému,“ zaburácel v malé služebně hlas staršího policisty, „představuji vám naši výpomoc ze Seattlu. Poručík Anthony Masen.“
Edward se seznamoval se svými kolegy a s kanceláří, když se ozvalo obdivné pískání. Díky němu i díky myšlenkám, které mu chaoticky jako auta na křižovatce, na níž přestaly fungovat semafory, začaly útočit na vědomí, neomylně poznal, že Bella už rovněž dorazila. Obrátil oči v sloup, nasadil nezúčastněný výraz a otočil se směrem k příchozí.
Bella se pokoušela vyhnout pohledu na manžela, krátce si potřásla rukou s každým z policistů, kteří se tu v tu chvíli sjeli snad ze všech okolních okrsků, pomyslel si Edward, a konečně se dopracovala davy obdivovatelů až ke svému muži.
Šéf prohodil: „Tak a vy dva budete tvořit jeden tým.“
Edward přešlápl a, aby dostál své roli a nevzbudil podezření stran jakékoliv náklonnosti k Belle, broukl: „To mám mít za parťáka ženskou?“
Nadřízený se pobaveně zazubil a dodal: „Věřím, že k sobě najdete cestu.“
Bella sjela pohledem manžela, zvedla bradu a ucedila: „Možná za sto let…“
Edward se ušklíbl, aby skryl pobavení, a s provokativním úsměvem sebral Belle klíče od služebního vozu, který jim byl přidělen: „Tak abychom se té stovky dožili, dovolíte, Marie?“
Jelikož pohledy všech byly stále upřeny na dva nové členy policejního sboru, hrála Bella dál svou úlohu: „Nadporučice Swanová, poručíku…“
Edward na moment zapomněl řeč. Jasper dal Belle vyšší hodnost než jemu? No ten  to schytá! „Masen, madam. Rád vidím, že se shodneme, takže budu řídit, abyste si nezničila manikúru, ok?“ broukl v odpověď.

 


Nastoupili do přiděleného stříbrného terénního mercedesu.
„Ach jo, je to obtížnější, než jsem myslela,“ zašeptala Bella, zatímco předstírala, že si upravuje oční linky, protože policisté, kteří se rádoby nenápadně nalepili na okno služebny, je i nadále skenovali svými zraky.
Edward rozprostřel na volantu mapu města a jen pro manželčiny uši odpověděl: „Co máš na mysli, drahoušku, to rozhodování, s kterým z kolegů zajít na oběd? Tak to je fakt těžká volba, je mi tě tak líto…“
Bella strnula, pak si skousla laškovně ret a utrousila: „To máte pravdu, pane macho kolego, hrozné dilema. Naštěstí mám zcela jasno, jaký hlavní chod bude mít moje dnešní večeře…“
Edward se konečně uvolněně zasmál: „Pumu?“
Bella vytáhla rtěnku, aby si poupravila rty, přičemž nenuceně dokončila: „Ne, tebe.“
„Tohle bude vážně těžký,“ zaúpěl její manžel a vystoupil z auta ve snaze rozdýchat se a také, aby za volant pustil služebně staršího kolegu, který je bude proškolovat a dorazí do minuty, jak si přečetl v jeho myšlenkách.



 


Sledovaná osoba jevila dojem, že si pro dnešní noc dává v zločineckých aktivitách oraz a okna gaunerova bytu tonula ve tmě, stejně jako interiér tajného policejního vozu zaparkovaného u inkriminovaného domu.
Do příjemně vyhřátého prostoru pronikl závan chladného vzduchu, když detektiv Gary Beck, který Bellu a Edwarda zaučoval, soukal svou rozložitou postavu dovnitř, a ve stejnou chvíli zaplnilo atmosféru v autě i aroma čerstvě uvařené kávy.
Nebyla to však vůně zmíněného životabudiče, která na Edwardově tváři vzápětí vyrobila zhnusený výraz, ale dlaň služebně staršího kolegy, která přistála na koleně jeho ženy.
Bella se na Garyho rozpačitě usmála a setřásla jeho ruku.
Komisař předstíral, že se nic nestalo, zvýšil hlasitost rádia a prsty poklepával na volant do rytmu skladby. Pak se jeho zrak přesunul opět na ženu vedle něj a Edward na zadním sedadle upíral vražedný pohled na jeho paži, která se rádoby nenuceně zaparkovala na opěradle upírčiny sedačky.
Bella věnovala spěšný pohled zpětnému zrcátku, sňala štít a poslala manželovi konejšivou myšlenku. Pak se od Garyho odtáhla a s úsměvem prohodila: „Nezlob se, ale před časem jsem se rozvedla,“ asi tak před 24 hodinami, pomyslela si, „je brzy.“
Kolega chápavě přikývl a svou ruku stáhl. „To mě mrzí. Musel to být vůl, kdo jinej by odešel od takový snový ženský?“
Edward i Bella se zavrtěli na sedadle a žena šeptla: „Gary, nezlob se, nechce se mi o tom mluvit, ano?“ A kromě toho, ještě jsem si nevymyslela pokračování té historky, pomyslela si pro sebe se štítem stále staženým, takže se Edward vzadu neubránil úsměvu.

 


Nad ránem pochrupujícího Garyho vzbudilo klepání na okno vozu. Měla ho vystřídat jeho kolegyně. Když se komisař jen překulil na druhý bok, zaplula nonšalantně na sedadlo vedle Edwarda a zazubila se na přítomné: „Ahojte, já jsem Roxana, až Gary vyčmuchne, ukážu vám město, rajón, který vám bude přidělen, a pak už vás propustíme domů, na první den jste toho měli ažaž, potřebujete si jistě odpočinout.“
Tentokrát to byla Bella, která zatínala ruce do sedačky a potlačovala vrčení, protože Roxana začala zcela nepokrytě flirtovat s Edwardem.
Po její otázce: „Jsi ženatý, Tony?“ zalapala Bella skoro po dechu.
Edward ač namáčknutý v nejvzdálenějším koutě věnoval kolegyni úsměv, který mu vzápětí pohasl, když pronesl: „Jsem vdovec.“
Bella polkla, tak on ji nestydatě pohřbil! Kvůli komu, kvůli té drzé zrzavé veverce?
Roxana se k Edwardovi nahnula a pohladila ho po paži: „To je mi líto, co se jí stalo?“
Muž svěsil ramena, jak dále hrál svůj part: „Zemřela při porodu naší dcery.“
Upírka vydechla, svým způsobem měl Edward pravdu a jeho smyšlený příběh nebyl tak zlý, ale stejně mu v duchu nadávala, že si dokonce přivlastnil i Nessii. A Bella má být rozvedená, bezdětná? Však počkej!
Roxana se spíše ze zdvořilosti, nikoliv ze zájmu, obrátila prozměnu na upírku: „A ty Mary?“
„Marie, když dovolíte, slečno,“ položila na to slovo důraz, „Braunová. Já jsem rozvedená.“
„To mě mrzí,“ broukla Roxana, aby učinila etiketě zadost, a opět se zaměřila na objekt svého skutečného zájmu.
Edward se na zrzku zazubil.
Bella se nadechla a dokončila: „Nemusí. On… byl nemocný. Chci říct, duševně nemocný, slyšel hlasy…“
Roxana i Gary vykulili oči a Edward se zakuckal.
Bella se zatvářila zdrceně: „Ano, a taky rád nasával…“
Krev pum
, dodala v duchu s odstraněným štítem a připojila dovětek: To máš za tu nebožku, miláčku. Dneska ti v ložnici ukážu, jak při životě je tvoje žena!
Edward si bleskově nasadil sluneční brýle ve snaze zakrýt černý pohled, který nastolily manželčiny myšlenky, a zachraptěl: „Pojedeme? Rád bych se dostal brzy domů.“
Bella se spokojeně culila.

 


Zastavili se na benzínce a Bella ve své hře na člověka věnovala několik minut prohlídce odpudivého sociálního zařízení. Když vyšla před budovu, otočila se na podpatku a zaplula do obchodu, aby nepřítomně koupila první věc, která jí přišla pod ruku, jakousi čokoládovou tyčinku. Potřebovala zabít čas, protože jediné, po čem v tu chvíli netoužila, bylo vidět svého manžela v družném hovoru a smíchu s tou zrzkou.
Když pak vysadili před služebnou Garyho i Roxanu, poslala posledně jmenovaná Edwardovi vzdušný polibek a zacvrlikala: „Tak večer, nezapomněl jsi adresu?“
Bella střelila překvapeným pohledem po rozpačitém Edwardovi, který zamával Roxaně: „Budu tam, těším se.“
Když se auto odpíchlo od krajnice a zařadilo opět do městského provozu, pokusil se ledové klima v autě zmírnit: „Roxaniny myšlenky byly vážně zajímavé, představ si, že…“
Bella se na něj zahleděla spod přimhouřených víček: „Ušetři mě toho, buď tak hodný.“
Edward pokrčil rameny: „Možná je naším informátorem mafie právě ona.“
Upírka se sarkasticky zasmála: „To je mi náhodička, tolik štěstí, servírují ti ji na stříbrném podnose…“
Muž povzdechl, snad Bella trochu vychladne a doma si v klidu promluví.

 


O chvíli později zaparkovalo služební auto před rezidencí Cullenových.
Emmett, který pomáhal Rosalii v garáži, vykoukl ven a vtipkoval: „Tak co, vypátrali jste něco? Máte tam nějakou práci, tak doufám, že jste se hned nesbližovali a nevinuli po sobě jako psí víno.“
Edward po bratrovi střelil káravým pohledem a Bella se na švagra přesladce usmála: „Nesbližovali, ale neboj, pan Masen to brzy napraví.“ Vzápětí bylo slyšet sérii trojího třísknutí dveří – od auta, od vchodu do domu a od Edwardovy ložnice, jako 3 tečky za Belliným proslovem.
Netrvalo ani půl minuty a Bella vyběhla opět před dům, tentokrát převlečená do sportovního a aniž by věnovala jediný pohled některému z mužů, zamířila si to směrem k lesu.
„Hej, upírko, stůj, něco sis tu zapomněla!“ zavrčel na ni Edward a Emmett se raději klidil ze scény.
Bella zastavila, ale trhla rameny: „Co takového?“
Edward si založil ruce na prsou a zapředl: „Manžela.“
Žena rozpačitě přešlápla: „Manžel mi chce jít za jinou, potřebuju takového?“
Muž stál v mžiku u ní a celým tělem se natiskl na Bellinu chvějící se postavu: „Co já vím, tak to jen poručík Masen jde na předstíranou přátelskou večeři s kolegyní, aby z ní vytáhl nějaké informace o naší milé mafii.“
Bella natáhla paže dozadu a objala Edwarda kolem boků. „A pan Cullen?“ zašeptala.
„Ten bude rád, pokud mu zavoláš a pod jakoukoliv záminkou ho zachráníš před krutým mučením zvaným konzumace lidského jídla,“ zašeptal Edward do Belliných vlasů. „Prozvoním tě, až se dozvím dost, a už déle nevydržím bez své šíleně žárlivé ženy, domluveno?“
„Ano,“ poddala se jeho dotekům Bella, otočila se a pevně ho objala kolem pasu.
„Ano…“ políbil ji a pak se odklonil a ztemnělým zrakem dodal: „A pak si dáme večeři spolu.“ Pustil ji a vyrazil k domu poradit se s Alicí o outfitu na „rande“.

 


Bella povzdechla, odběhla si na lov, a když se k večeru vrátila, musela nelibě zkonstatovat, že Edwardův vzhled by vynutil přiznání i z němé.
Když nasedal do auta, naklonila se do okénka a vtiskla mu vášnivý polibek.
„Co to bylo?“ zeptal se napůl pobaveně a zadýchaně její muž.
Bella se rozpačitě zazubila: „Předkrm?“
Edward ji pohladil po paži: „Aha, vypadalo to, jako že si mě chceš podepsat…“ uhnul před předstíraným pravým hákem své ženy a dokončil: „Ale jestli je to první chod, tak se už moc těším na celé menu.“
Zamával a odjel na další „noční směnu“.

 


 


Ručičky na nástěnných hodinách líně obcházely své nucené kolečko jako vězeň na procházce v určené výseči vytýčené vězeňskými zdmi a Bella posté sklonila hlavu k prologu bestselleru, který byl podle recenzí strhující od první věty. Možná ano, recenze však zapomněla podotknout, že tuto větu je potřeba přečíst.
Bella vztekle zavrčela a vystřelila do stoje. Noční nebe pomalu bledlo, to jak vládu přebíral opět den, a upírka si zmučeně prohrábla vlasy.
Před domem zastavilo auto. Když slyšela důvěrné známé kroky, vydechla. Ach, je v pořádku, on… moje všechno… A nasadila nepřístupný výraz. Nepromluví s ním!
V příští vteřině svůj plán přehodnotila, to když se do zdí a oken domu opřela tlaková vlna z mohutné detonace, která poslala do věčných lovišť služební mercedes.
Přesně o jeden nádech později totiž klečela na prašné zemi před domem a chvěla se, zatímco s mužem soutěžili, kdo z nich pevněji obejme toho druhého.
„Edwarde, miláčku, jsi v pořádku, není ti nic?“ zajíkávala se.
Muž se otřeseně díval na plameny, které mlsně olizovaly karoserii drahého vozu, odhrnul trochu se chvějící rukou Belle vlasy z čela a zamyšleně prohodil: „Asi tam dala časovač a já jel trochu rychleji, než počítala…“
„Miluju, když nedodržuješ předpisy,“ natiskla se na něj zoufale Bella, když si uvědomila osudovost jeho prohlášení.
Edward se rozesmál a sevřel manželčinu hlavu ve svých dlaních: „Lásko, doufám, že jsi spokojená, jak vidíš, byl jsem ti věrný. Důkaz místo slibů.“
Bella střelila zmateným pohledem po již jen doutnajícím vraku a šeptla: „To provedla Roxana?“
„No, odmítl jsem večeři a všechno to ostatní,“ vyplivl znechuceně ta slova. „Myslím, že pochopila, že jí jsem na stopě, a když jsem se nechtěl přidat, nebo jí jinak vyhovět…“ Zmučeně polkl. „Měl jsem víc hlídat její myšlenky… na chvíli odešla, prý aby si zavolala…“

 

 

„Okamžitě končíme!“ rozčílila se Bella. „Mám jen jednoho manžela!“
Edward se společně s ní zvedl a vedl ji do haly, kam se mezitím přesunula i jejich rodina: „Ššš, Bellinko, nemáme proti ní důkazy, ještě pár dní, ano?“
Upírka zvedla bradu: „Tak to trochu urychlíme! Vylákáme lištičku z nory! Myslím, že je na čase, aby se Anthony a Marie trochu sblížili…“ Aby Edward neměl pochyby o významu pronesených slov, obkreslila svými dlaněmi mužnou linii jeho ramen a sjela k jeho pasu.
Emmett s Jasperem si vyměnili obdivný pohled. Ta holka má odvahu.
Edward jejich nadšení nesdílel, Bellu od sebe odtáhl na délku svých paží, aby jí viděl do očí: „Zbláznila ses? To se rovnou můžeš polít benzínem! Nedovolím, aby ohrozila i tebe!“
Bella rozhodným hlasem odporovala: „Nic se mi nestane, budeš se mnou. Jen v ní vzbudíme trochu žárlivosti a případ je za chvilku vyřešený!“
Muž zaúpěl: „A jakou má tohle logiku, prosím tě?“
Manželka ho políbila do otevřené dlaně a prosebně se mu zahleděla do očí: „No přece typicky ženskou! Vytočíme ji do nepříčetnosti, takže si přestane dávat pozor a důkazy o jejím napojení na mafii máme v kapse!“
Jasper si odkašlal.
Edward si promnul se zavřenýma očima čelo: „Vždyť já vím, Jazzi. Jo, je to dobrej plán.“
Pak si přitáhl Bellu do náruče a mocně ji objal. S polibky do vlasů šeptal: „Budeš pořád u mě, rozumíš? Pohlídám si tě a jestli ti zkřiví jediný vlásek!“
Žena ho konejšivě hladila po zádech: „To zvládneme.“
„Budu teď už sledovat její rozhodnutí,“ ozvala se provinile Alice.
„A my nebudeme daleko,“ přidal se Jasper a otočil se ke zbytku rodiny. Její členové postupně kývli.



 

Následujícího dne vyplňovala Bella hlášení a Edward se tvářil, že se probírá spisem případu, v jeho deskách však měl osobní složku Roxany Braunové, což nebylo skutečné jméno výtečnice, jak záhy ze stránek Interpolu zjistil.
Čekali, až jmenovaná žena přijde do práce, aby mohli rozehrát svou hru.
Po chvíli se Edward ozval: „Za půl minuty, už slyším její myšlenky.“ Vstal a přesunul se ke stolu své „parťačky“, naklonil se přes ni k monitoru tak, aby se hrudí dotýkal zad své ženy a ve chvíli, kdy Roxana stanula na prahu jejich kanceláře, sevřel Bellinu dlaň na myši a svůdným hlasem pronesl: „Ukažte, kolegyně, pomůžu vám.“
„To je od vás milé, poručíku,“ věnovala mu Bella kouzelný úsměv.
Roxana třískla skleněnými dveřmi: „Doufám, že neruším. Přišla jsem se podívat, jestli jsi v pořádku, Tony, slyšela jsem o tvém autě…“
Edward se bleskově napřímil předstíraje, že byli přistiženi při něčem, co nebylo určeno cizím očím, a pokýval hlavou. „Nic mi není. Naštěstí byl pachatel amatér, ta bomba byla dětská hračka,“ provokoval.
Když Roxana zbledla a beze slova odešla, přešel k nástěnné mapě a vyčkal, až se k němu přidá Bella, pak náhodně zabodl prst do mapy, aby skryl skutečné téma rozhovoru, a zašeptal: „Těch lidí napojených na mafii tu bude víc, právě si pomyslela něco o svém komplici…“
Bella přitakala a po hlubokém nádechu dodala: „Musíme přitvrdit.“ Obešla manžela, přičemž ho pohladila po zádech, protože vycítila přes skleněnou přepážku kanceláře pohled zrzavé kolegyně.

 


Seděli spolu v malé kuchyňce, drželi se za ruce a upířími smysly rentgenovali okolí. Záhy měl Edward jasno o Roxanině komplicovi.
Sdělil své poznatky po telefonu tichým hlasem Jasperovi. Bella mu sedla na klín a poslouchala, co Jasper odpovídal. Nabádal je k opatrnosti, k tomu, aby se pokud možno vyvarovali otevřené konfrontaci s dotyčnými a tomu, aby proti Belle a Edwardovi byla použita zbraň. Ačkoliv by se jim nic nestalo, o takový coming-out upířího světa by Volterra asi nestála a Cullenklan by byl ohrožen něčím mocnějším, než jsou kulky z revolveru.

 

 

„Bacha, Roxana!“ šeptl Edward. Bella v rychlosti vystřelila z jeho klína a postavila se zády k němu ke kávovaru. Edward postával u okna a jen co byla Roxana na doslech a hlavně poté, co zjistil, že zůstala stát a poslouchat za pootevřenými dveřmi, zapředl: „Marie, dej mi šanci, jen oběd, procházka…“
Bella si odkašlala: „Nevím, co si mám o tobě myslet… Nebudu lhát, že se mi nelíbíš, ale upřímně, Tony, mám pocit, že u žen ti nejde ani tolik o kvalitu jako o kvantitu.“
Edward se otočil od okna a pohledem hladil siluetu své ženy: „To jsou jen mimikry, Marie. Nejsem takový, jaký budím dojem.“
Bella udělala rovněž otočku o 180 stupňů, zapřela se dlaněmi o kuchyňskou linku a zahleděla se mu do očí: „A co Roxana včera?“
Muž udělal krok směrem k ní a zašeptal: „To nic nebylo, jen večeře, celé to byl omyl…“
Na Edwardovu mysl v tu chvíli zaútočily zrzčiny nadávky, výhružky a tisícero plánů na jeho likvidaci, zejména pak některých partií jeho těla, a upír se sotva znatelným úškrnem pokrčil rameny.
Belliny myšlenky ho však okamžitě přeladily: To se nedá snést, víš, jak sexy manžela mám?
Edward se na ni očima usmál tak, že se jí skoro podlomila kolena, a vzdálenost mezi nimi se mučivě pomalu zkracovala. Natáhl k ní ruku a elektrizujícím dotekem pohladil její vlasy.
Dveře se rozrazily a dovnitř vpadla Roxana. Edward se na ni lhostejně podíval, líně stáhl svou ruku zase podél těla a skrz zuby procedil: „Kávu, kolegyně?“, zatímco se Bella vzpamatovávala.
„Ne, díky, už jsem dnes měla dvě, nemám zájem uhnat si infarkt,“ pronesla dvojsmyslně. „Od informátora jsme dostali tip, že námi sledovaná mafie pořádá za půl hodiny v docích takový heroinový bleší trh, takže pokud nemáte lepší program…“ odsekávala ledovým hlasem.
Edward se zahleděl na Belliny rty, usmál se na svou ženu, a pak se obrátil k Roxaně: „Jedeme hned za vámi.“
Zrzka opustila místnost a Bella chytla manžela za ruku, aby ho na chvíli zadržela: „Je to past.“
Edward vážně přikývl: „Ano, ale ona neví, že my víme.“
Bleskově se naklonil k manželce a věnoval jí něžný polibek: „Bude to dobré, naši tam už míří.“ Poklepal na telefon, který byl celou dobu zapnutý  tak, že Jasper a jeho okolí slyšelo vše, co se doposud odehrálo.




 

„Děkuji vám za pomoc,“ tiskl jim dojatý Jenks pořád dokola dlaně. Užil si několik mučivých týdnů obav o svůj život, protože z některých jeho klientů šel strach daleko větší, než jaký vzbuzoval svého času (než ho zarazila Bella) záměrně Jasper, a zhotovovat falešné doklady kmotrovi místní mafie se ukázalo jako ne zrovna šťastný výběr nového odbytiště Jenksova zboží. Tím méně, když zjistil, že není spoleh ani na místní policejní komisařství.
Edward vzal svou ženu za ruku a odváděl ji od mumraje spojeného se zatýkáním bandy gaunerů, pryč od shluku vozidel s blikajícími červenomodrými diodami.
„Ještě moment!“ zavolal za nimi Emmett.
Oba se na povel otočili.
„Vraťte nám naše hračičky,“ přidal se Jasper.
Oba upíři byli „vylepšeni“ rekvizitami sestávajícími z obvazů, náplastí a dlah, byli ostatně stále „dočasně práce neschopní“.
Edward s pochopením sundal pouzdro se zbraní a hodil je plavně bratrovi.
Bella učinila totéž, při tom se ale otočila, aby svou minizbraň vytáhla z  podvazku důmyslně skrytého pod dlouhou sukní.
Pak znovu vykročili ke svému autu.
„Ještě ta pouta!“ ozval se za nimi znovu o poznání pobaveněji Jasper.
„Jé, já zapomněla,“ zarazila se Bella a začala je hledat v kabelce.
Emmett se zazubil: „Jistě, švagrová. Jestli sis je chtěla půjčit, stačí říct.“
Bella zaťala zuby, přistoupila ke švagrovi a vší silou vrazila „náramky“ do jeho otevřené dlaně.
Edward se rozpačitě usmíval, ale když i po něm střelila žena nakvašeným pohledem, srovnal si výraz, objal ji kolem ramen a smířlivě zapředl: „Tak kde jsme to skončili?“
Manželka se na něj usmála a zamrkala: „Večeře?“
„Mě?“ pozdvihl podmanivě obočí a zvedl k ní ruce předstíraje, že jsou v zápěstí sepjaty pouty.
Vtiskla mu vášnivý polibek a s ledovým úsměvem odpověděla: „Ne, pumu.“ S těmi slovy od něj odkráčela.
Edward ztěžka polkl a vyběhl za ní, aby si ji udobřil, přičemž zpíval: „Mariaaa, Mariaaa… Nejkrásnější zvuk, co jsem kdy slyšel.“
Sevřela ho za klopy saka a natiskla ho na dveře auta: „Co mám s tebou dělat, Masene.“
Edward naklonil hlavu ke straně a usmál se na manželku: „Já bych věděl.“
Bella potřásla hlavou a rozesmála se.



Povídky od Carlie

 

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

kajka

38)  kajka (04.05.2012 18:18)

Carlie, nebylo to nějaké kraťoučké? Jsi ve vrcholné formě! Znovu se budu opakovat, ale tvůj pár E+B prostě miluju! Přísahám, že tentokrát mi z toho jiskření mezi nimi opravdu doutná monitor. Vidím kouř! Úžasně vtipný, roztomilý příběh. Velký dík posílám za odkaz na detektivní seriál Dempsey a Makepeasová, srdcovka mýho mládí.

Carlie

37)  Carlie (22.01.2012 14:56)

Díky za krásné komentáře...
Možná bych se pokráčku, volnému, nebránila. Závisí to jen na detailech - nápadu a disciplíně pro psaní We will see, jestli něco z toho bude skladem

piky

36)  piky (15.01.2012 20:38)

Carlie To je super - dlouho jsem se tak nerozesmála *fworks* Puma12 .... Jak se vlastně jmenuje ta vesnice, kde na ty nápady chodíš?
Chtělo by to pokračování

Cathlin

35)  Cathlin (18.12.2011 18:24)

No tédy!!! Rovnou kriminálka! Skvělý, Carlie!!!
Záporné, kladné postavy, napětí, sexy zbraně! Wow! B)
A samozřejmě opět super vtípky:
- Jake a tlusťoch!
- Kobra 11 proti Puma 12
- "Možná za 100 let"
- macho Edward...
- "byl psychicky nemocný, slyšel hlasy..."
- Edwardova zarytá twilight neochota riskovat Bellu, jakkoli, kdykoli, pro cokoli... :) :) :)
Paráda! Začínám se do tvého stylu začítat a doufám, že i tvé další povídky budou dějovější, jako tato.

kytka

34)  kytka (15.04.2011 22:46)

Tihle Tvoji Edward s Bellou se mi strašně líbí. Hlášky jsou bravurní, lék na špatnou náladu. Děkuji.

Carlie

33)  Carlie (25.03.2011 16:39)

Aldi: dííííky

Alda

32)  Alda (24.03.2011 19:49)

To bylo pěkné. Ten konec byl úúúúúúúúchvatný. Děkuju moc !!!

Carlie

31)  Carlie (04.03.2011 21:27)

Nikolko: potěšení na mé straně díky :-)

nikolka

30)  nikolka (27.02.2011 17:24)

puma 12 zasahuje!!!!!! a zasiahla neuveriteľne... jednoducho smiech od samého začiatku

Carlie

29)  Carlie (18.02.2011 18:00)

ambruško, díky za Tvou přítomnost zde a komentář, který pohladil

ambra

28)  ambra (14.02.2011 00:22)

Carlie, děkuju za dávku mých Tvých milovaných E + B . Zjistila jsem, že mám na nich vypěstovanou regulérní závislost. To neutuchající jiskření, škádlení, žárlení, usmiřování a oždibování mě prostě rozechvívá i rozesmívá .
Jen některé perly:
Jake a tlusťoch .
„Můj ty Anthony kolenatej!“
Slyšel hlasy.
Skvělý příběh, skvělé zpracování, čistá dávka Carlie.
Popravdě jsem ale zjistila, že i kdybys ty moje Tvoje dva poslala na Pluto, tak Ti to budu zobat z ruky a nadšeně hýkat...

Twilly

27)  Twilly (13.02.2011 22:49)

Nemáš, zač, ďáble

Carlie

26)  Carlie (13.02.2011 22:42)

Tak jo , nedala jsem to :p, přiznávám, začala jsem psát jmenovitou děkovačku, ale trapně jsem se opakovala, smajlíci typu a mi tu pořádali slet...
Já totiž neumím přijímat chválu , tak chci hromadně zakřičet, že si všech čtenářů zde i nádherných hřejivých komentářů nesmírně cením. Hlavně jsem ale ráda, že vás to bavilo , protože já si psaní užila, i když šlo tak zoufale pomalu
Moje inspirace byla jasná - Zoominka a jistá ručníková scéna mi připomněla jinou (za zcela jiných okolností) ručníkovou scénu ze seriálu Dempsey a Makepeacová, takže jsem si ho postupně oživovala, pak následoval seriál s podobnou tematikou... a od toho byl už jen krůček k tomu, aby i ti dva chudáci ;-)
Pokračování, je milé, že byste o ně stáli , ale Bella se na to nějak netváří, fakt nevím, proč
Pasáž, kterou jste nejčastěji zmiňovali, tedy ta v autě, to mě dostalo, protože ta vznikla vůbec jako první, i když normálně nepíšu od prostředka :-)

Ještě jednou: díky, jsem ráda, pokud jste se bavili, o to šlo především, a díky za vaše nádherná slova

Baruu

25)  Baruu (13.02.2011 17:07)

Clarie, ty mi dáváš
To bylo úžasný, vtipný, roztomilý, kouzelý, bylo to vzrůšo,i akční a zvrhlý
Bylo to famózní, dokonalý, nádherný

Už můžu pouze dodat:

P.S.: Edward? Uaaah

ScRiBbLe

24)  ScRiBbLe (13.02.2011 16:22)

Carlie, už jen ten název mě dostal! Puma 12!

Alice, jak jim vymýšlela jejich rádoby přezdívky, tak to bylo luxusní, ale co mě nejvíc dostalo - Jake a tlusťoch! A jak se ještě Nessie bránila.

Edwardův procítěný zpěv - Maria, Maria, Mariaaaaaaaaa.

Jasně a to v tom autě - ona rozvedená a on vdovec! Bože, tak to bylo vážně úžasný!!!

„Nemusí. On… byl nemocný. Chci říct, duševně nemocný, slyšel hlasy…“ A ještě k tomu nasával!!!

Tý jo! V jednu chvíli se člověk chláme jako idiot a v té druhé trne hrůzou, utírá z čela mrtvolný pot a polyká slzy dojetí! (Jsi prostě úžasná!!! )

Roxana, tak tý to daváli teda pěkně sežrat!!!

A ten konec! Pouta! A já bych věděl! Uííííííííííííííííííííííí!

Tohle bylo prostě luxusní, skvělý, úžasný, krásný, ftipný!!!

To, že to bylo takhle dlouhé, bylo jedině dobře a ta hudba k tomu! Prostě supéééééééér!!!

Díky!!!


BlackBeauty

23)  BlackBeauty (13.02.2011 14:05)

bomba !

Evelyn

22)  Evelyn (13.02.2011 14:01)

Carlie, miluju tvůj humor Úžasně jsem se bavila. Některé pasáže si asi budu číst, až budu mít špatnou náladu, protože tahle tvoje dvojka mě zaručeně rozesměje.

21)  kamčí (13.02.2011 13:59)

nádherná oddychovka

semiska

20)  semiska (13.02.2011 13:33)

Úplně boží!!! Náramně jsem se bavila, jak Edward s Bellou odstraňovali Roxanu. Opravdově sehraná dvojka. ;) Krásně si mi rozveselila den, moc ti děkuju.

Ree

19)  Ree (13.02.2011 13:19)

To bylo dokonalé Já tvé povídky miluju Ty pouta a ten konec celý

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Edward & Bella