Sekce

Galerie

/gallery/thumbs/new%20moon.jpg

Tak, pokusila jsem se honem připsat pokráčko, abych trochu vyžehlila předchozí kapitolu :P I když... je to zatím ještě takovej mandl spíš ;-), uf... budu bojovat dál, slibuju, bude HE, tak přísahám :P

 

 



„Ani jsme se pořádně nerozloučili,“ vzlykla Bella a vrhla se Edwardovi kolem krku. Za jeho zády si pak vyměnila pohled s Alicí. „Pojď se se mnou ještě projít,“ škemrala. „Co když už tě nikdy neuvidím? Potřebuju tě… potřebuju tě blízko,“ šeptala, rudla a směrem k Alici házela vyčítavé pohledy a kousala si rty.
Edward ji zmámeně líbal do vlasů, ale pak strnul a nevěřícně ji od sebe odtáhl na délku paží: „Vy jste se na mě s Alicí domluvily! Snažíš se mě zdržet, abychom nestihli setkání s Derekem a nemohli provést náš plán!“
Dívka vytřeštila oči a přistiženě zrudla, vzápětí ale vzpurně dupla: „Protože je to pitomej plán! I kdyby se Derekovi podařilo na chvíli nepozorovaně zmizet z Arova dosahu...“
„A na to máme dost omezený čas, musíme využít toho, že Aro a bratři budou řešit nějaký upíří spor v Bulharsku,“ skočil jí do řeči vyčítavě Edward.
„Jo,“ broukla neochotně Bella, „dobře, tak se setkáte s Derekem. Jak ho ale přesvědčíte, aby ti vymazal vzpomínky? Opět?“ Prskala, podvědomě uražená tím, že se jedná zase o ni, na kterou chce Edward zapomenout.
„Carlisle se s ním dřív znal, byli přátelé,“ ztišil Edward hlas, aby Bellu uklidnil, a pak se na ni usmál: „A kdyby to nešlo po dobrém, Emmettovy pěsti se s ním prý taky rády seznámí.“

 


Brunetka se neusmívala ani trochu: „Blbost! Váš plán stojí na milionech křehkých detailů! Může se kdykoliv zhroutit, kdykoliv za to může někdo z vás zaplatit životem! A ty čekáš, že tomu budu jen zpovzdálí přihlížet?“
Upír zatnul čelist a na Bellu zavrčel: „Jo! Protože to tě udrží živou!“
Po chvíli jeho pohled zněžněl a Edward nesměle opět pohladil dívku po tváři: „Buď rozumná.“ Rozverně na ni mrkl, jak se snažil situaci odlehčit: „Budeš i nadále drahá fiktivní zesnulá, to je přece hezká, klidná kariéra.“
Bella si založila ruce na prsou a nešťastně zavrtěla hlavou: „A to je další věc, která absolutně nemůže vyjít, Edwarde! Vždyť to bude tvrzení proti tvrzení! A myslíš, že Aro spíš uvěří vám, že jsem pořád mrtvá, nebo Victoriinu přímému přenosu? I když byste si nakrásně nechali upravit vzpomínky všichni…“
Edward střelil pohledem po Tanye, naprázdno otevřel ústa a zase je zavřel.
Toho Bella využila a pokračovala ve smečování: „Jedu s vámi! Ať mě Aro soudí! A pokud mě nepřeměníš ty, ať to klidně udělá on.“
„Ni-kam. Ne-po-je-deš!“ slabikoval hrozivě Edward. Měl sto chutí přehodit si Bellu přes rameno a odvléct ji třeba násilím do pokoje, kde by ji zamkl.

 


„Vlastně pojedeš,“ ozval se za nimi Tanyin melodický a tichý hlas.
Na Edwardův šokovaný pohled zareagovala konejšivým zavrtěním hlavou: „Má právo vědět všechno, Edwarde. Řekni jí to, má právo vyjádřit se, jestli s tím souhlasí.“
Edward polkl, rezignovaně vzal Bellinu dlaň do své a odváděl ji do lesa: „Tak pojď na tu procházku.“
Dívka se zmateně otočila na Alici, ale ani ta nevěděla, co před nimi Edward a Tanya tajili.
„Bello, proč mi to děláš těžší, vždyť to všechno dělám kvůli tobě. Chci tě ochránit, jsi to nejcennější, co mám. Nemůžu o tebe přijít, vždyť jsem tě sotva zase našel,“ vzdychl Edward, když po chvíli zastavil a otočil dívku čelem k sobě.
„A já o tebe přijít můžu? Já si na to mám zvyknout? Bude to tvůj nový sport?“ protočila unaveně oči a přitiskla se tváří k jeho hrudi, aby vdechovala sladkou směs vůní. Tiše pokračovala: „Pokud to cítíš takhle, pak bys měl chápat, že i já tohle dělám, protože tě miluju. Nemůžu tě ztratit. Už ne, kolikrát myslíš, že to unesu? I tu hloupou ztrátu vzpomínek? Jenomže i tu bych byla ochotná obětovat, ale co když to nepřežiješ? Nemusíš mít zase štěstí, nemůžeš si s ním věčně zahrávat!“
„Bello,“ zvedl jí ukazováčkem bradu, „mlč.“
Přitiskl své rty na její a chvíli se jen vroucně líbali.

 

 

„Já to musím udělat,“ začal pak znovu rozhodným hlasem a na její nadechnutí, kdy chtěla odporovat, reagoval zavrtěním hlavy a položeným ukazováčkem na její rty.
„Tanya, ona,“ rozpačitě uhnul pohledem, „nemusí, nemusí…“
Bella protočila oči: „Nemusí předstírat, že tě miluje,“ šeptla smířeně.
Edward kývl: „Takže jí Aro a hlavně Marcus se svým darem uvěří. Jenže já… víš, že upír se může zamilovat jen jednou a to nezmění ani smazání vzpomínek, to už máme empirickou studií podloženo.“
Naklonil hlavu ke straně a zářivě se usmál, když Belle znachověly tváře a dech se zrychlil.
„Proto Tanya musí být tebou,“ dokončil tiše a vyčkával na její reakci.
Bella zamrkala: „Nechápu, jak by mohla…“
Edward ji spoutal pohledem: „Další Derekova schopnost.“
Dívka překvapeně vydechla: „Takže… Ara snadno přesvědčíte, že jsem umřela… že lidská Bella už není, protože jsem byla přeměněna? Já budu mít dablérku-upírku? Ono tu jde o tohle!“ Zděšeně se dobrala k pointě. „Přesvědčíte Ara, že jste mu vyhověli a přeměnili mě!“
Zhrozeně si Edwarda měřila, když jí postupně docházely všechny souvislosti, důsledky… Prozatím se ale snažila zůstat věcná, to ji zachraňovalo před hysterií, která se jí začala zmocňovat.
„Ale, ale… co Tanyiny myšlenky?“ ptala se honem radši.
„Derek dokáže Tanye propůjčit všechny tvoje vlastnosti, teda i štít, kterým chráníš mysl. Problém je jen, že ta iluze, že Tanya je tebou, bude trvat jen hodinu. Musíme doufat, že to stihneme,“ nevědomky prozradil příliš mnoho Edward.
„Ok, už vím dost, vraťme se,“ pokynula mu s vážným obličejem a klidným hlasem. Svou ruku však z jeho dlaně zlostně vysmekla.

 

 

Ocitli se znovu mezi ostatními. Bella věnovala dlouhý pohled Tanye: „Díky. Jsem vděčná za to, co jsi ochotná obětovat a riskovat.“
Tanya mlčky kývla. Obě věděly, že to nepodstupuje kvůli Belle.
Bella se zadívala rozhodným pohledem do Edwardových očí: „Protože se domnívám, že tohle je můj problém, nesouhlasím s tím, aby to Tanya udělala. Nedovolím, aby nastavila svůj život kvůli mně.“
Edward k ní vykročil, nechala ho dojít k sobě tak blízko, aby její další slova byla soukromá, ale ne tak blízko, aby se ztratila v jeho auře a rozsypala střípky svého odhodlání. Zarazila ho gestem dlaně a důrazně šeptala slova určená jen jemu: „Ne, Edwarde! Už jsi toho za nás dva a za rodinu, která i mně přirostla k srdci, takže ji považuju za vlastní, rozhodl dost. To, žes mě opustil, jsem ti odpustila, i když nezapomenu. Nesu na našem rozchodu svůj díl viny, neměla jsem tě nechat jít už tenkrát, měla jsem bojovat…“
Propaloval ji zmučeným pohledem, udělal k ní další úkrok, ale ona ustoupila, aby vzdálenost mezi nimi zachovala. Hlas se jí začal třást, ale pohled měla pořád pevný: „I to, že sis nechal vymazat vzpomínky, chápu, myslel sis, žes mě ztratil, kdybych měla tu možnost, možná to udělám taky… Ale nedovolím ti udělat to všechno kolem znovu! Nedovolím ti znovu riskovat svůj život kvůli mně! Riskovat život tvé rodiny!“
Nevydržel její utrpení, které se mu manifestovalo před očima, využil upíří rychlosti a smetl Bellu do své náruče.
Vzlykla, nedala se však umlčet a zachraptěla: „Nenechám tě ohrozit každou křehkou vzpomínku na všechno, co patří nám oběma!“
„Bello,“ snažil se do její litanie vstoupit. Zoufale ji hladil po vlasech, takže je cuchal.
Pomalu otočila hlavou ze strany na stranu: „Ne, Edwarde. Teď se tě ptám a zeptám se jen jednou. Přeměníš mě? Protože jestli to neuděláš ty, pak si najdu někoho jiného. Je nad slunce jasné, že se nemůžeme před Arem schovávat věčně. Ale pokud mě nepřeměníš, pak nemá smysl, abychom spolu zůstávali, s každým mým přibývajícím rokem to bude těžší a těžší, budeme si život kazit navzájem…“
„Přestaň,“ zaúpěl Edward a když se mu vytrhla z náruče, svíral mezi svými dlaněmi aspoň její ruce.
„Ty přestaň,“ vrtěla hlavou.

 

 


„Přestaňte oba,“ rozzlobila se Alice, „výlet můžete odpískat, vážení! Aro změnil plány.“
Edward po ní bleskl nedůvěřivým pohledem, hledal v tom další pokus o zradu ze strany své sestry. Vzápětí ale jeho tvář zesinala, když se napojil na Aliciny vize, které mu v myšlenkách přehrávala.
„Ne!“ zhrozil se a jeho automatickou reakcí bylo schovat Bellu opět v bezpečí své náruče.
„Co se děje?“ zeptala se Bella současně s Carlislem.
Alice věnovala otci vážný pohled: „Ara ve Victoriině ´zprávě ze služební cesty´ zaujala ještě jedna informace...“
„Vlci,“ zavrčel ponuře Edward a Bella se zachvěla obavami o Jacobovu smečku, které teď hrozí nebezpečí jen kvůli tomu, že ji chránila. Před Laurentem. Před Victorií. Před ní samotnou, když Edward odešel z jejího života.
Alice kývla: „Rozhodl se, že místo, aby nás povolal k sobě, vypraví se za námi osobně.“
„Kdy dorazí?“ neztratil Carlisle rozvážnost.
„Ode dneška za tři dny,“ odpověděla mu tiše Alice.


„Tři dny,“ zašeptala bezmyšlenkovitě Bella.
Edward ji od sebe odstrčil, jako by byla prašivá: „To si vyhoď z hlavy! Ne, to se nestane, Bello!“
Dívka našpulila rty: „Uvidíme.“
„Já se na to dívat nebudu,“ zasyčel jí Edward do tváře.
Dívka se mu zahleděla tvrdě do očí: „Edwarde, já už měla být mrtvá dávno.“ Pak se její pohled změnil na bezelstný, odevzdávala se mu: „Zachránils mě, ne jednou a můj život ti patří a já ho chci spojit s tvým.“
„Nebuď patetická,“ vysmál se jí zhrozeně a rukama si zajel do vlasů. „Ještě jsi nezačala žít, nevíš, o čem mluvíš,“ měřil si ji téměř nenávistně, za to však mohla bezmoc. Klopýtl dozadu a schoval svou tvář do dlaní.
Pak k ní udělal opět prudký výpad, sevřel její ramena ve svých pažích. Vrčel na ni: „Bello, já nemůžu, nevíš, o co žádáš, jednou bys mě za to mohla nenávidět!“ Vpíjel se pohledem do jejích očí, jako by si chtěl vykoupit pochopení.
Dívka stiskla oční víčka, aby za nimi zamkla slzy.
Zmučeně ji skenoval pohledem a vzdychl: „Není to tak, že bych tě nechtěl. Chci tě tak, že to bolí. Ale to, že jsem ti zachránil život, neznamená, že ti ho zase můžu vzít.“
„A pak kdo je tu patetickej,“ ušklíbla se Bella, nesměle k němu vztáhla ruku a políbila ho do otevřené dlaně: „Edwarde…“
„Ne, Bello, ne, tohle není cesta, tohle není život pro tebe,“ opakoval jako pokažená gramofonová deska.
Bella přerývaně dýchala, potom opět nabyla odhodlání a s hrdě zvednutou bradou pronesla: „Je to moje rozhodnutí, Edwarde. A já chci jen vědět, jestli to uděláš ty, nebo mám hledat pomoc někoho jiného.“
„Pomoc!“ zopakoval nevěřícně s ironickým úšklebkem.
Nedala se zastrašit a dokončila myšlenku: „Jsem si jistá, že Alice nebo Carlisle by mi vyhověli.“
„Nenechám se vydírat,“ ušklíbl se na ni, ale z jeho očí čišelo zoufalství.

 


Bellina bezmoc se přetavila v sopečnou vlnu vzteku, vysvobodila se z jeho sevření. Zasyčela: „Tak jo, zapomeň na to.“ Pak se sarkasticky zasmála právě řečenému a dodala jedovatě: „Víš co, vlastně, zapomeň na všechno, jeď si za Derekem!“
Edwardovi spadla brada a oči ještě více zesmutněly.
Nevědomky začala zvyšovat hlas a Edward naprosto ztratil řeč. Ječela: „Ono toho dohromady k zapomínání moc není za těch pár dní, to bude rychlovka! Já, já,“ přeskočil jí hlas, „budu zapomínat na delší album našeho společného života. Ale nedělej si starosti, taky zapomenu… však ona mi v tom stařecká demence nakonec pomůže. Buď v klidu, neobtěžuj se, přeju hezkej zbytek věčnosti, miláčku! Ale já to balím, zavíračka, game over, došel mi počet životů, na tohle nemám. Na tebe nemám, nedokážu s tebou držet krok. Jestli mě nechceš pro zbytek svýho, ne mýho, života, pak to ukončíme rovnou teď. Jen ještě jednu věc… nedovolím, aby se tvé rodině a tobě něco stalo kvůli mně, vyřešíme to s Arem, a pak sbohem a šáteček!“
„Lásko, kéž bych ten šátek teď měl, hodil by se mi roubík,“ protočil Edward oči, které plály vztekem, ale i hlubokým vášnivým citem k té silné osobnosti, která stála proti němu, a právě mu ukázala nejen svou statečnost, ale i neochvějnost své lásky k němu.
„Za tohle půjdu do pekla,“ zachraptěl, jedním dlouhým krokem byl u Belly, sevřel její obličej ve svých dlaních a vydechl zmučeně a omámeně do její tváře: „Ach, Bello, nezasloužím si tě. Co jsem ti to jen provedl?“ Laskal drobnými polibky její obličej jako mlčenlivou modlitbu za odpuštění toho, pro co se právě rozhodl. Vyhoví jí. Copak ve své sobecké lásce už tisíckrát s otevřenýma očima nesnil, že ji má po boku po zbytek svých dnů?
Bellu přemohla závrať a v Edwardových pažích poklesla.
„Jsi v pořádku?“ strachoval se okamžitě.
„Ne,“ usmála se na něj unaveně a nechala se pevněji obejmout. „Ale budu, pokud se nebudu muset dívat na to, jak odcházíš.“
Edward ji se smutným pohledem, ale s očima přetékajícíma dojetím a láskou, pohladil po tváři: „Teď už na to nenajdu sílu.“


„Čas nám běží. Doufám, že Quileté budou ochotni se s námi sejít. Musíme vymyslet plán,“ pronesl do ticha Carlisle.

 

 

Povídky od Carlie

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Marvi

14)  Marvi (13.10.2011 22:37)

Bella je tady velmi silná osobnost a je to super Místy jsem myslela, že fakt odejde a jedno jestli Edward na začátku nebo Bella na konci! Nádhera

Bye

13)  Bye (13.10.2011 22:21)

Carlie, to si piš, že to prožívám s Tebou!
Strašně se mi totiž líbí to chvění ve vztahu "čerstvě" zamilovaného Edwarda a těžce zkoušené Belly.
Říká se, podruhé do stejné řeky, atd.
Ale mě právě hrozně baví, jak si hraješ s tím, že tahle řeka stejná je. Že ať se snažej, jak chtěj, vždycky je to kopne do vyjetých kolejí. Prej osud, nebo co...
Jen nevím, koho z nich mi je líto víc. Jestli Edwarda, protože ho ten proud stejně nakonec semele, nebo Belly, když musí znovu bojovat s Edwardovými nejlepšími úmysly.


„Tři dny,“ zašeptala bezmyšlenkovitě Bella.
Edward ji od sebe odstrčil, jako by byla prašivá: „To si vyhoď z hlavy! Ne, to se nestane, Bello!“
Dívka našpulila rty: „Uvidíme.“
„Já se na to dívat nebudu,“ zasyčel jí Edward do tváře.
Tak tohle byla síla. Stylově i myšlenkově!

Carlie

12)  Carlie (12.10.2011 23:08)

Uf, uf, díky vám všem moooc, že to prožíváte se mnou Díky za nádherné komentáře.
Já to aktuálně prožívám tak, že si hraju s další kapitolou, mám napsanou její větší polovinu (což je matematicky nesmysl, ale rozumíte mi, že ;-) ).

kytka

11)  kytka (12.10.2011 22:44)

Ještě že tak. Edward jeden.
Carloušku. Moc pěkná kapitola. Vír emocí, skvělý spád a já jsem si to moc užila. Děkuji.

Ree

10)  Ree (12.10.2011 19:47)

Carlieoušku, jsi úžasná! Vůbec se nedivím Edwardovi, že se nakonec nechal přemluvit. Úžasné, Carlie!

9)  Babča S. (12.10.2011 13:06)

matysekmj

8)  matysekmj (12.10.2011 12:35)

Právě jsem přečetla všechny kapitolky,je to úžasné ,někde jsem skřípala zubama,brečala,nadávala,stekala se.... Doufám,že už ji fakt přemění,jinak přeměním já jehoToto se nedá vydžet,může být někdo víc natvrdlý... Ještě,že si Balla stojí na svém.Těším se na další kapču tak piš,piš je to nádhera...

ambra

7)  ambra (12.10.2011 10:18)

Uf, Carlie, tak tohle byl skoro souboj na pěsti . Ale přiznávám, že po dlouhé době jsem při Edwardově přesvědčování skutečně cítila tu jeho zoufalou touhu udržet Bellu lidskou, živou, a dokonce (ale veřejně to nikdy nepřiznám ) jsem ho i chápala. Nebyla to ta jeho klasická otravná ušlechtilost, tak nějak jsem si uměla představit, že by za mnou s tímhle přišla dcera a oznámila mi, že se hodlá nechat přeměnit na upírku - jančila bych stejně jako Tvůj dokonalý Eda .
Krásná kapitola (mmch znovu jsem zpětně prožila tu Bellinu bolest ze ztráty :'-( ), ale hlavní průšvih teprve na obzoru...
Děkuji

Lenka326

6)  Lenka326 (12.10.2011 09:07)

Už zase, grrrrr!!! Tyhle rádoby ušlechtilé gesta pro její dobro!!! Ještě, že se tentokrát Bella nedala, je to holka odvážná a rozhodnutá. Promění ji? A co vlci. A co Aro & Co., vyjde to???
Moc se těším na pokráčko

Bosorka

5)  Bosorka (12.10.2011 07:36)

Ach to je fakt dětina :D
Jsem ráda,že se Bella nenechala opít rohlíkem a konečně mu to natřela. Bravo, bravisimo!
ALe bitka asi bude...budou vlcíííííí

4)  marcela (12.10.2011 06:30)

Je to překrásný. Moc prosím

LadySadness

3)  LadySadness (12.10.2011 01:23)

teraz ju už, dúfam, premení, lebo to jeho sebectvo ma fakt štve, to je taký teatrálny sebecký detinský blb-to aby pohľadal on sa zbaví spomienok a boleesti a do kelu s Bellou, tá nech trpí za oboch, debil ale teraz má šancu urobiť správnu vec a premeniť ju - jednak čiastočne vezmú voltterským dôvod, jednak bude Bella konečne šťastná, a vlci pochopia, že nebola iná možnosť

Twilly

2)  Twilly (12.10.2011 00:22)

No ty jo... Carloušku, to je zvratů

SarkaS

1)  SarkaS (11.10.2011 23:33)

ANO! Je to doma! Hurá, teď už je n ať to vyjde. Carlie, jsetli je nakonec necháš Volturiovými odpravit, tak to bude krvavý masakr a možná i motorovou pilou...

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek