Sekce

Galerie

/gallery/thumbs/new%20moon.jpg

Tak, varování, tentokrát to není mé obvyklé převážně nevážně, tentokrát je to převážně vážně - vážně, nesnažím se vás nachytat ;-) Slibuju ale dobrý konec... nebo začátek? No, tohle dilema si vyřešte sami ;-)
A o co tedy jde? Stvořila jsem alternativní konec Edwardovy cesty do Volterry - poté, co si myslel, že Bella zemřela...

Ještě doplnění k perexu:

No jo, na každého ta "new moon" nálada jednou přijde ;-), slibuju ale, že Edward přežije, dokonce se vrátí do Forks... ale všechno vždycky nejde tak lehce. Jo, měla jsem děsnou potřebu napsat něco smutného... a když Jake vyčítá Belle, že je patetická, nadává vlastně autorce, omluvte poruchu, která není na vašem přijímači ;-)


 

První pohled - znovu

„Ty se do školy ve Forks už nevrátíš, dnes jsi tam byla naposledy,“ konstatovala Alice opatrně a věnovala Belle smutný pohled. Obě věděly, že to nebylo stěžejní téma, to téma, které viselo ve vzduchu…
Dívka spěšně kývla a semkla rty ve snaze zmírnit chvění své brady.
Upírka vzala Bellinu ruku do své a přitáhla si k ní druhou kuchyňskou židli.
„Za dvě a půl minuty přijede Charlie z práce, pojď aspoň ven, ať tě nevidí v tomhle stavu,“ začala Alice a setřela kamarádce z tváře slzu.
„Vrátím se k mamce,“ přerušila ji najednou rázným hlasem Bella.
Alice k ní prudce vzhlédla a přes tvář jí přeletěl smutný stín. „Nejsem si jistá, že je to dobrý nápad, Bello, tohle není řešení pro tebe ani pro… to není dobré řešení pro nikoho,“ zkusila znovu, sama se ale v půlce věty zarazila, protože i bez svého daru vidění budoucnosti pochopila, že její kamarádka už své rozhodnutí nehodlá změnit.
A řeč Bellina těla dávala i tušit, jak špatné, osudové, devastující rozhodnutí to pro ni je. Dívka pustila Alicinu dlaň a pevně obemkla své paže s vědomím toho, že propast v jejím hrudníku už bude jejím doživotním věrným společníkem.


Pak se Bella zhluboka nadechla a věnovala Alici pokřivený úsměv, ne nepodobný tomu, který uměl použít ten, na kterého si právě v této vteřině zakázala myslet. V té samé vteřině, ve které zahodila klíč od své třinácté komnaty, svých vzpomínek na něho… a na to, co se přihodilo v posledních dnech.
Pouhé tři dny.
Tři dny, které podle zkušeností její bývalé skoro rodiny trvala přeměna člověka v upíra.
I pro ni znamenaly přeměnu, už nebude tou Bellou, kterou bývala. Odmítá však být vzdychající troskou, která je všem na obtíž. A proto musí pryč. Okamžitě.
Napříště už nebude tou, která způsobuje druhým utrpení.
„Potřebuju letní oblečení na Floridu, půjdeme nakupovat?“ zkusila Bella nahodit - nepřesvědčivě - lehký tón.

Alice potřásla poraženecky hlavou a společně vyšly před dům.

Jedno Bellino zavazadlo stálo od včerejška v předsíni, nevybalené, nedotčené, zapomenuté… po svém výletu do Volterry, do které už ani nestihlo dorazit…



 

„Říkalas, že přijedou až zítra,“ zašeptala Bella vyčítavě, když se spěšně přikrčila v autě, aby si jí nevšimla posádka právě je míjejícího Carlislova vozu.
Alice uhnula pohledem, když zamávala své rodině: „Asi chytli dřívější let.“
Bella se jí zahleděla do očí, pochopila, že Alice tohle náhodné setkání zinscenovala, aby Bella změnila názor.
Carlislův mercedes zmizel v zatáčce a Alicino porsche pokračovalo směrem k nákupní zóně.
Dívka zašeptala: „Nemůžu, Alice.“
Upírka kývla: „Já vím, že je to těžké, jenomže... Bello, děláš chybu, děláš stejnou pitomou chybu jako Edward! Myslíš si, že když zmizíš z jeho života, bude to pro něj lepší, jenže se mýlíš, tak jako se tenkrát mýlil on!“
Brunetka se sarkasticky zasmála: „Možná, ale z mé strany aspoň stoprocentně platí ten slib… Bude to, jako bych nikdy neexistovala.
Alice protočila oči, prudce zaparkovala před obchodním domem a otočila se čelem k přítelkyni: „Bello, já vím, že tě to zranilo, urazilo, je to pochopitelné, ale tak to přece nebylo, nechtěl tě vymazat z paměti jen tak svévolně, jen proto, aby to měl jednodušší… víš, že jsme si mysleli, že jsi mrtvá, víš, že by bez tebe nemohl žít…“
Bella zaúpěla a přitiskla si dlaně na obličej: „Ale o to nejde, Alice! Já jsem ráda! Já jsem šťastná, že to udělal! Nechápeš? Jak bych mohla žít s tím, že si kvůli mně vzal život, jak bych mohla žít s tím, že by tak ublížil Esmé a vám! Jsem ráda, že mu v tom Aro zabránil, jsem vděčná té shodě šťastných náhod, že Volterra našla v té době nového talentovaného upíra… jsem ráda, že vymazal všechny pásky Edw… jeho… paměti, všechny bolestné vzpomínky na jednu bezvýznamnou lidskou…“
„Přestaň!“ zakřičela najednou Alice. „Vždyť nedokážeš ani vyslovit jeho jméno! Myslet si, že bez něj dokážeš žít spokojený život, je tak neuvěřitelně naivní!“
Bella se ušklíbla: „Ale právě o tom to je, Alice, já jsem naivní, obyčejná holka! Se mnou ho nečeká budoucnost, nic dobrého a teď má konečně šanci začít znovu!“
Alice zavrtěla hlavou: „A co ty?“
Bella trhla vzdorovitě rameny: „Já? Já jdu nakupovat a ráda bych vyrazila před tím, než zavřou.“
Alice povzdechla: „Neuvažuješ jasně, rozumně, vyspi se na to, neukvapuj se. Nemusíš odlétat už dnes v noci, letenku vyměníme.“
Hnědovláska zavrtěla hlavou: „Ne, nemůžu riskovat, že mě znovu potká. Už ne. Nikdy jsem mu neměla zkřížit cestu.“
Alice pokrčila rameny, vyrazily k nákupnímu centru.



 

Čekali v letištní hale, venku panovala tma noci bez hvězd a umělé zářivkové světlo usvědčovalo Bellu ze stavu její mysli. Oči měla propadlé, pod nimi temné stíny. Seděla s hlavou opřenou o Alicino rameno a napůl spala, napůl byla vzhůru, v obou případech však zmítána svou soukromou noční můrou. Vedle Alice seděl Jasper, prsty své ruky propletené s Alicinými.
„Stihli jsme to,“ vydechl před nimi radostně Emmett a Bella zvedla oči, aby se střetla s planoucím pohledem neskutečně vytočeného indiána.
„Ani se nerozloučíš?“ zašeptal Jacob zlověstně.
Bella vstala a napřáhla před sebe dlaně: „Já, já… zavolala bych ti, nebo napsala…“
Jake potřásl hlavou: „Můžeš na slovíčko?“
„Nepokoušej se mě zastavit, nemá to cenu!“ svěsila unaveně hlavu.
Jake naprázdno polkl: „Tak je to pravda! Jsi jako oni! Podívej se na sebe, jsi jako ta banda studenejch čumáků!“
„Čumáků?“ neudržel se Emmett a začal se smát.
Alice po něm blýskla pohledem a upír okamžitě zmlkl.


Bella rozpačitě poodešla od Cullenových a důrazně šeptala: „Co se tím snažíš říct?“
Jacob k ní natáhl paže, ale když ucukla, se zraněným výrazem přešlápl a konstatoval: „Měl bych být rád. Měl bych být nadšenej, že je konečně z tvýho života pryč. Jenže on není, viď? Ty jsi možná pryč z toho jeho, ale on v tom tvým bude pořád. Bez ohledu na to, kam pojedeš, neutečeš před ním…“
„Proč to děláš?“ vzlykla Bella. „Buď zticha!“ Schovala tvář do dlaní.
Jake se zmateně zarazil, tohle nebyla jeho Bella… ta by mu už dávno řekla něco pěkně od plic.
„Jsi jiná, změnili tě…“ zašeptal.
„Blacku, mluv jasně, nemám čas luštit ty vaše legendy, za chvíli mi letí letadlo,“ vyjela po něm.


Jake k Belle přistoupil a i přes její protesty ji pevně uvěznil ve své láskyplné náruči. Prstem zvedl její bradu, aby ji donutil k očnímu kontaktu a důrazně pronesl: „Nevěřil bych, že to někdy řeknu, ale měla bys jít za ním.“
Bella se začala v jeho objetí ještě víc vzpouzet: „Nevíš, o čem mluvíš, ničemu nerozumíš, nic nechápeš, není to tvoje věc…“
Uvolnil náruč, ale místo toho semkl v dlaních Bellin obličej, tak, aby si vyžádal veškerou její pozornost: „Alice mi všechno řekla. A chceš jasné sdělení? Dobře, tady ho máš! Jsi jako oni! Tak patetická, tak odporně ušlechtilá! Jenže na to tvoje sebeobětování ti každej kašle, víš! Komu tím prospěješ? Nikomu! Dokonce i těm svým pijavicím tady zlomíš srdce! Já se nehodlám dívat na to, jak se pohřbíváš zaživa!“
Zmateně zamrkala a vzlykla: „Já mu už znovu neublížím.“
Jacob zamrzl a vykuleně se na Bellu díval, pak ji prudce strhl k sobě a s povzdechnutím ji opět schoval ve své hřejivé náruči, zatímco ona překotně šeptala do jeho hrudi: „Pojeď se mnou, zapomenu na něj, slibuju, budu tu pro tebe, tak jako jsi byl ty pro mě, začneme na Floridě znovu…“
Jake zavrtěl hlavou a do očí mu vstoupily slzy: „Bello, Bello, posloucháš se vůbec? Copak nevidíš, že právě pošlapáváš nejen svoji čest, ale i tu moji?“


Shrnul jí vlasy z čela a pokračoval: „A víš, co se říká, cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly.“ Zahleděl se jí do očí: „Bello, zastav to, dokud můžeš. Dokud jsi to ještě ty…“
Rozbrečela se naplno a odmlčela se.
„Takže co uděláš?“ zamumlal Jacob po chvíli do jejích vlasů.
„Já… nevím,“ štkala.
„A co bys chtěla udělat?“ třel jí něžně paži.
„Vrátit se do školy ve Forks,“ zachraptěla.
„Takže?“ zkusil to znovu.
„Vrátím se do školy… ve Forks,“ dostala ze sebe přerývaně.
„Hodná holka,“ pohladil ji po rameni a nad její hlavou si vyměnil pohled s Jasperem, upírův obličej vyjadřoval vděk, ale zároveň zrcadlil i Jacobův smutek, další ránu, která byla zasazena jeho nitru. Jake potřásl hlavou a pustil Bellu. Alice mu poděkovala lehkým kývnutím.



 

Druhého dne stála Bella v umývárně na dívčích toaletách školy a naposledy zkontrolovala svůj vzhled v zrcadle.
Ruce se jí potily, ústa vyprahla, na tváři se jí zračila směsice radostného očekávání, ale i bolesti. Bolesti, která nebyla primárně její, ale empaticky ji na sebe přenesla za toho, kdo jí již brzy bude čelit.
Poprvé. Znovu.

Statečně se usmála na svůj zrcadlový obraz a vyšla do školní chodby.

Ještě si dovolila jeden nádech, ještě jedno klopýtnutí srdce, a pak už vzala za kliku učebny biologie.

 

 


A poslední poznámka - "První pohled" je název první kapitoly Stmívání, který jsem si vypůjčila :-)

 

Povídky od Carlie

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Jalle

26)  Jalle (17.04.2013 17:07)

1.kapitola- úžasná

miamam

25)  miamam (04.11.2011 08:44)

No teda... Tak tohle mě opravdu mile překvapilo! Trochu jsem se děsila toho omílaného New Moon+odchod+navazování na už napsanou kapitolu Stmívání... Ale nakonec to fakt vypadá zajímavě! Je to čtivý, nic tam neruší. Jdu dál

kytka

24)  kytka (15.09.2011 21:54)

Mně to v hrudi klepe jako blázen. Takový námět jsem ještě neviděla a je to moc zajímavé a neokoukané. Hrozné slovo. Olinko, jdu dál a moc se mi to líbí.

ambra

23)  ambra (18.06.2011 12:47)

Carlie... Úžasný nápad. A stačil k tomu, aby se konečně všichni začali chovat logicky a správně (mám ráda Jacoba, ale když nežebrá o Bellinu lásku, přímo ho zbožňuju).
Máš velké štěstí, že píšeš pokráčko (i když já taky miluju ty otevřené konce).
Krásné, Carlie, vážně moc...

Twilly

22)  Twilly (15.06.2011 22:45)

Tak se připrav zlatíčko, že drabble to nebude.. . Já už píšu třetí díl JEDNORÁZOVKY a tenhle Jacob... je neuvěřitelný

Bosorka

21)  Bosorka (15.06.2011 22:43)

To se asi bude CHarlie divit, až se mu Edík půjde "zase" představit.... aby nedostal brokem do pozadí (škoda kalhot!)

Carlie

20)  Carlie (15.06.2011 21:30)

Přesně jsi to shrnula - stručně a jasně, vidíš to, druhý díl by mohl být jen drabble ;-)
A k tomu Tvému já, která nevím, jestli se má Edward dozvědět, že Bella ví... a hlavně si musím uvědomit, co všechno ví tyhle postavy, protože se vracím do New moon a na všechno, co bylo potom, musím zapomenout... takže... cheers! A dobrý večer, pane primáři Chocholoušku ;-)

Bosorka

19)  Bosorka (15.06.2011 21:18)

Bella, která " ví" už od začátku, Edward, který neví, že Bella ví, Alice, jež si zahraje na Chucka Norise a napočítá do nekonečna, aby Edward nevěděl, že Bella ví, i když vědět nemá......

Carlie

18)  Carlie (15.06.2011 21:12)

Leničko, díky... No... já... vlastně už jsem začala psát , ale co mi z toho vyleze, zatím sama nevím , nejsem ještě ani v jedné třetině.

Lenka326

17)  Lenka326 (15.06.2011 21:00)

Dlouho to vypadalo hodně definitivně, až jsem měla strach, co jsi na ně vymyslela. Bella byla horší než Edward, nesnáším blbá patetická rozhodnutí "pro něčí dobro". Skvělá Alice, která bojovala za štěstí těch dvou pošetilých bláznů. Ale kdo mě nadchl, byl Jacob. Konečně se choval důstojně a s grácií.
Takže jsi Bellu nechala vrátit na samý začátek...a...a v tom jsi to skončila. Moc by mě zajímalo, jak to bylo dál. Neuvažuješ o tom, že bys pokračovala???
Díky, bylo to moc pěkné.

Carlie

16)  Carlie (13.06.2011 19:20)

Díky všem, kteří četli můj hokus-pokus

Sfinguško-Ivuško: Díky, zlatíčko :-) - hostitelko mě jakožto nákazy, snad ne zhoubné ;-) Ale kdyby ses mě chtěla zbavit, znám zaručenou léčbu, stačí zavolat Dr. C. Cullena ... no nic, to už jsem na jiném zájezdě :D
Bosinko: Díky Špatný konec? Kdo ví, třeba se tentokrát Edward neudržel a dal si jednu Bellu na ex , naděje umírá poslední
eMuško: Díky S tím perexovým obrázkem to bylo hrozně těžký, nevěděla jsem, co by se k tomu hodilo... dveře od učebny? :D A pokráčko? No já... nevím... každopádně hezky se čte, že by byl zájem
Twillinko: Říkala jsem si, jestli jsem to nepřehnala, když jsem si ho takhle "vychovala" k obrazu svému, ale myslím, že by toho byl schopen. Díky, žes tu byla
Astridko: No já nevím,... co... napsat, dííííky moc za ten krásnej medík
Ree: Já vím, já vím , však já se zase polepším (nebo zvrhnu , jak se to vezme ;-)) Díky
Šári: Jej, díky
Neb: Díky Máš úžasné přesvědčovací schopnosti..., jsem nalomená, pár nápadů to skýtá, to jo
Ann: Díky za luxusní emoční lasagne , které jsi mi tu na oplátku naservírovala Ty
MaiQo: Díky moc, moc, moc
HMR: Díky, ráda jsem Tě tu měla
Bajuško: Díky, uf , díííky
Jaňulko: Díky moooc
Marvi: Díky a nepřeháněj
Evelínko: Jej, víš, jak jsem se lekla, co tam mám blbě? :D No , tohle je neskutečně příjemné číst, že by byl o pokračování zájem... musím se přiznat, že mi to bude hlodat v hlavě... a uvidíme, třeba se něco prohlodá ven
Díííky

Evelyn

15)  Evelyn (13.06.2011 13:34)

Carlie, poslední dobou mě nějak zlobí zrak... Tahle povídka je v jednorázových omylem, že jo? Patří do kapitolovek a tohle je hodně zajímavý a skvělý začátek slibující zajímavé pokračování, které bych si moc ráda přečetla

Marvi

14)  Marvi (13.06.2011 10:15)

Super nápad, i tvé převážně nevážně je skvělé!!! Jsi talent na všechno

Janeba

13)  Janeba (12.06.2011 23:40)

Oloušku , stále jsem jaksi vedle sebe! Fakt jsem ti uvěřila, že Bella odjíždí, páni, nástup Jacoba byl, fíííha, neskutečně chlapský a úžasný! Nevím co dodat, dostalas mě!! Smutné a dojemné, ale i plné odhodlání!!! Skvělé!!!
Děkuji!!!

Bye

12)  Bye (12.06.2011 23:02)

Téda. Pěkně jsi mě zmátla, od začátku jsem pomalu nevěděla, čí jsem. Ale pak jsem se usevernila a vychutnávala si tvůj jedinečný lehounký styl. A čekala, kam Bellu v tomhle příběhu dovedeš. Uf, na začátek. Můžu si o tom teď nechat zdát - o tom prvním pohledu...
A ten Jacobův patrt, ten mě pěkně dostal!
„Bello, Bello, posloucháš se vůbec? Copak nevidíš, že právě pošlapáváš nejen svoji čest, ale i tu moji?“

HMR

11)  HMR (12.06.2011 19:21)

MaiQa

10)  MaiQa (12.06.2011 15:32)

Musím uznat, že jsem se trochu bála. Ten začátek, prostředek. Tuhla mi krev v žilách z toho, co se potom stane.
A pak ten konec. Nezklamala jsi. Prostě se tahle povídka jako všechny moc povedla.

Anna43474

9)  Anna43474 (12.06.2011 14:22)

Teda Carlie!!! Ty... ty... ty jedna!!! Tohle se dělá?! Já jsem z toho totálně zmatená - ne že bych nepochopila, ale tys z toho udělala úplnej emoční guláš!!!
A... jinak se ti to moc povedlo
TKSATVO

Nebraska

8)  Nebraska (12.06.2011 09:54)

Carlie, to je luxusní nápad! A skvěle napsaný, ten Jake je najednou tak moudrej chlapík!
Zajímalo by mě, jestli by to znovu bylo stejné - když by se všichni ostatní Cullenovi snažili na Bellu dávat pozor. Museli by se chovat trochu jinak než poprvé. A Bella stejně tak. Vlastně by se to rozjelo jinak už od biologie, protože by věděla, na čem je, tyjo! Hele, až se budeš za dlouhých letních večerů nudit, věděla bych, jak tě zabavit, co? ;) (Neber mě vážně, přes ústa si dám sama, děkuji za pozornost )

SarkaS

7)  SarkaS (12.06.2011 01:02)

Carlie, jsem si teď naprosto jisrá, že je jedno jestli si vebyreš téma vážné nebo nevážné, protože tvoje dílka jsou úchvatná na všechny způsoby...

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek