Sekce

Galerie

http://stmivani-ff.cz/gallery/Proroctv%C3%AD_perex.JPG

Tak co myslíte, osvobodí unesené děti zásahové komando, jedoucí za nimi?

To si budete muset přečíst.

Hezké počtení a prosím, nezabíjejte mne...

Ve Philovi bublal vztek. Jestli ty mizerný pijavice Jakeovi ublíží... Znovu mu přeběhl třes celým tělem a on se musel soustředit, aby nevybuchl. Z toho důvodu taky řídil Edward.

Phil upřel oči na jeho nohu na plynu. Zdaleka ji neměl na podlaze.

„Kristova noho, Edwarde, kde jsi se učil řídit? Takhle je nechytíme! Tak už na to pořádně šlápni!“ Phil měl sto chutí, přišlápnout Edovu nohu tou svojí.

„Klid, Phile, zkus trochu přemýšlet,“ sjel ho Edward pohledem učitelky, která má před sebou nechápavé dítě.

„Netušíme, jaké mají schopnosti. Když se přiřítíme bez rozmyslu a oni nás ucítí, nebo odhalí, ohrozíme děti. Nedostaneme se k nim tak rychle, aby je před tím nedokázali zabít. Musíme počkat na vhodnou příležitost.“

Phil ale čekat nechtěl a přes rty se mu dralo zlostné a netrpělivé vrčení.

„Phile,“ zapojila se do přesvědčování Bella, „oni je z nějakého důvodu chtějí živé. Akutně je nic neohrožuje. Ale představ si, že nás zaregistrují pár metrů za sebou – myslíš, že by pro ně byl problém, prorazit přepážku v autě a děti zabít?“ zvedla obočí a s uspokojení pozorovala, jak Phil chladne.

„Tak co budeme dělat? Nějak se k nim dostat musíme,“ povzdechl si nešťastně.

„Musí někde zastavit. Děti potřebují vodu, jídlo a taky záchod. Určitě s nimi nebudou chtít zajíždět do města, takže jeden bude hlídat a druhý odejde. Hned, jak se budu moci napojit na plamen toho co zůstane, máme vyhráno. Bohužel, u nich budu muset být dost blízko, u cizích upírů, a ještě k tomu živících se lidmi se nenapojím na dálku, chvilku mi to bude trvat.“

Bella si unaveně stiskla kořen nosu, opřela si hlavu o opěrku a rukama hladila bříško. Byla děsivě unavená. Nejdřív svatba, pak strach, že dvojčata nenajde a teď už byli na cestě skoro celou noc.

Edward se na ní starostlivě zadíval ve zpětném zrcátku.

„Lásko, měla bys aspoň na chvilku zavřít oči.“ Vůbec se mu nelíbilo, že se jeho těhotná žena přidala ke stíhacímu komandu, ale bez ní by kluky nenašli.

„Dobře, na pár minut si zdřímnu. Kluci taky usnuli. Ale nenechte mne spát dlouho, nechci, aby až se probudí, měli strach, že jsou sami,“ ze široka zívla a za pár vteřin ji hlava klesla na prsa.

 

xxxx

 

Auto poskočilo na nerovné silnici a s pasažéry v nákladovém prostoru to pořádně hodilo. Hned byli všichni vzhůru a uvědomili si, že to nebyla noční můra, a že je opravdu unesli upíři. Škvírou pod nedoléhajícími dveřmi prosvítalo do temného prostoru světlo, takže už musel být den.

Kluci hned zkusili kontaktovat Bellu. Ta už byla taky vzhůru a spojení se jim povedlo navázat snadno.

Bella jim vysvětlila, proč se nemohou jen tak přiblížit.

Potřebovali bychom, aby zastavili a rozdělili se. Musíte je začít prudit,“ oznámila jim. „Ale kluci, pozor, mohou se velmi snadno rozčílit, takže opatrně,“ varovala je.

Já se ani nemusím moc snažit,“ pomyslel si Jack, „opravdu se mi chce strašně čůrat a taky mám hlad.“ Jason mu v myšlenkách přitakával.

Tak brácha, jedem na to? Předvedem těm pitomcům, co znamená cestování s malými dětmi.“ Jason se v duchu ušklíbl. Rozhodně se ve svých téměř čtyřech letech, nepovažoval za malého.

Jake je od probuzení sledoval. Naznačili mu, že mluví s Bellou, takže čekal, co z nich vypadne.

„Halo?“ zavolal Jack tenkým hláskem a trochu kopnul do přepážky kabiny.

„Ticho tam!“ zavrčela Hilda.

„Ale já potřebuju čůrat,“ nesměle ze znovu ozval Jack a mrkl na Jakea. Ten pochopil, že se rozjíždí nějaká akce.

Chvíli bylo ticho a pak to zkusil Jason.

„Já chci taky čůrat a mám hladík,“ plačtivě zaskuhral a ušklíbl se, když Jack protočil oči.

„Řekla jsem, aby jste drželi huby, parchanti, nebo se fakt rozčílím.“ Hilda očividně neměla s dětmi trpělivost.

Jake je pozorně sledoval a pak jim rty naznačil: „Rozbrečte se.“

Jack to nepochopil, ale Jason ano, a vrhl po něm nevěřícný pohled.

Bella slyšela, na co myslel a souhlasila.

Kluci zkuste fňukat a trochu se rozbrečet, to je otráví,“ nervozně si hladila bříško a doufala, že to kluci nepřeženou.

Já nejsem žádný ubulený mimino,“ ohradil se uraženě Jack, ale pak uznal, že mají pravdu.

Jason si povzdechl a s myšlenkou, že chování mimina už taky dávno zapomněl, začal natahovat k breku. Jack ho promptně následoval, takže se nákladním prostorem začalo rozléhat dvojí fňukání, které přecházelo v kvílení.

„Já chcííí čůůůráát… a maminkůůůů… bééééé… já chcííí čůraáát… uuááá bééé“

Jake je nevěřícně sledoval a v první chvíli se lekl, že se opravdu dostali do fáze, kdy na ně dolehl strach a celá tahle šílená situace a oni začínají se chovat tak, jak by se chovali normální malé děti. Jenže tihle kluci měli k normálním mrňatům daleko, to pochopil hned, jak se s nimi seznámil.

A pak na něj Jack během kvílivého nádechu mrkl a Jake měl co dělat, aby nezačal kvílet taky - jenže u něj by to bylo smíchem, i když možná s kapkou hysterie. Tohle bylo prostě absurdní.

Malé děti se skoro dospělým intelektem, se snaží chovat přiměřeně svému věku…

Jake začal hrát s nimi, zabušil na přepážku a vzteklým hlasem zavolal: „To chcete, aby se tu podělali, nebo co?“

Ozvalo se hrůzostrašné vrčení a rána na přepážku, ve které se objevil pořádný dolík.

„No tak, Hildo, dyk jsou to malý děcka. Jediný na co jsou schopný myslet, jsou jejich základní potřeby. Řvaním je neuklidníš, akorát budou ještě víc hysterčit. A já to rozhodně nehodlám poslouchat, takže někde zastavíme,“ rozhodně řekl Emilio.

„K čertu, lidský smradi, nejradši bych je zakousla a byl by pokoj. Tak jo, zastavíme,“ ne zrovna nadšeně souhlasila Hilda. „Musíme je do Volterry přivézt v pořádku a je to ještě nejmíň den a půl cesty.“

Naklonila se k přepážce a zvýšila hlas: „Fajn, spratci, zastavíme. Ale do tý doby už ani neceknete, jasný?“ vyštěkla podrážděně.

Kluci v duchu zajásali a poslali Belle, že se jejich plán daří.

Dobře kluci, poslouchejte. Podle nás, jeden z nich odejde. Pokuste se toho druhého zabavit, aby si nás všiml co nejpozději. Potřebuji se na něj napojit. Hned, jak se mi to podaří, budete v bezpečí.“

Bella se zaposlouchala do jejich duševního rozhovoru. Kluci rozebírali, jak upoutají pozornost upíra, který s nimi zůstane a Bella se modlila, ať to vyjde.

 

Hilda se podívala se na ceduli, kterou u silnice míjeli.

„Hele, tady se to hodí. Okolo nikde nikdo a město je odtud asi míli. Pohlídáš ty fracky a já dojdu pro nějaký jídlo a pití. Taky si skočím na lov, ta děcka voní moc lákavě,“ uvažovala nahlas.

„A co já? To jim mám jako dělat chůvu, nebo co?“ rozčiloval se Emilio.

„Copak, bojíš se, že tě přeperou?“ posmívala se a ignorovala jeho zlostné vrčení. „Až se vrátím, můžeme se vystřídat,“ navrhla smířlivě a nasadila si sluneční brýle.

Auto sjelo na lesní cestu a pak zastavilo u menší mýtiny.

„Tak jo, parchanti, vystupovat. Chtěli jste ven, tak máte možnost – ale žádný hlouposti jasný? Klidně si některého z vás dám k snídani, úplně mi stačí, když přežije jeden.“ Hilda otevřela zadní dveře a dost nešetrně vytáhla dvojčata ven.

Jake vylezl sám.

Potom se Hilda se otočila na patě a v mžiku byla pryč.

Emilio je zamračeně a trochu bezradně pozoroval a tiše vrčel.

„Tak co bude? Chtěli jste na záchod ne? Tak můžete,“ a neurčitě mávl rukou ke kraji mýtiny.

 

xxxx

 

„Zastavili,“ vyhrkla Bella. Edward dupl na brzdu a auta za nimi sjela ze silnice a zastavila.

Bella sledovala, jak děti Emilia prozatím zaměstnávaly, ale riziko, že si jich nyní všimne, už bylo dost vysoké. Urputně se snažila najít plamen toho mizerného upíra.

Phil vystřelil z auta a ani se nezdržoval svlékáním. S tichým lupnutím se v mžiku změnil na obrovského, tmavě šedého vlka. Jako člověk byl vysoký a rozložitý a jako vlk byl přímo obrovský.

Edward vzal Bellu do náruče a velmi tiše a opatrně se rozběhl. Za nimi běžel Phil a Jasper s Alice, která nebyla ve své kůži. To, že nemohla vidět nic v Jakeově okolí, jí strašně znervózňovalo.

Rose s Emmettem, který nesl Natea na zádech, je následovali.

Nate se neustále mračil. Nejen, že měl strach o děti, také nebyl zvyklý, aby pátrání vedl někdo jiný a on byl na vedlejší koleji. Uznal však, že tohle je situace, kde jako člověk nemůže moc pomoci. Bezmocně zatínal ruce v pěst a přál si, aby mu upíři nikdy nevstoupili do života.

Bella byla napojená na kluky a zároveň na Edwarda. V mysli udělala dělící čáru mezi ním a dětmi. Byla vděčná, že si tenhle druh konverzace už doma zkoušeli a dařil se.

Ona komunikovala se všemi, ale Edward a kluci se navzájem neslyšeli. Občas si připadala, jak telefonní ústředna.

Tahle separace byla výhodná - věděla, že až se napojí na Emilia, nestane se, aby uslyšel v její hlavě ostatní. Stále nevěděla, zda nemá nějakou komunikační schopnost.

Už byli vzdálení jen pár stovek metrů. Vítr jim pomáhal, vál směrem k nim, takže Emilio jejich pach zachytí na poslední chvíli.

V tom ho našla. Ucítila tu chladnou a slizkou energii, vycházející ze všech upírů, kteří se živí lidskou krví.

Pomalu, aby ho nevyplašila, se začala obmotávat kolem jeho studeného odporného já.

 

Emilio zrovna s nasraným výrazem na tváři, čapl Jasona za kabátek pyžama a zvedl si ho k očím.

Ti malí mizerové ho neuvěřitelně vytáčeli. Nesnášel děti už jako člověk a teď měl co dělat, aby jim nezakroutil krky.

Kdyby nevěděl, že je to u tak malých dětí nemožné, myslel by si, že ho dráždí schválně. Pořád pofňukávali a na něco si stěžovali. Když je vyvlekli ven a řekli jim, aby se tedy vyčurali, s podivným výrazem ve tvářičkách se na něj podívali a oznámili mu, že se zavázanýma rukama si nemohou stáhnout kalhoty.

S vrčením je tedy rozvázal a čekal, že začnou, ale jeden z těch dvojčat ho přejel podezřívavým pohledem a sdělil mu, že je tatínek varoval před pány, kteří by na ně chtěli koukat na záchodě. Že jsou to úchylové.

To ho tak nadzvedlo, že ho popadl a zatřásl s ním, až mu cvakaly zuby.

Když to viděl ten smradlavý kluk, vyštěkl: „Koukej z něj dát ty špinavý pracky pryč, nebo se ale vážně naštvu.“ A pak se začal podivně klepat.

Emilio mu chtěl názorně ukázat, že s rozbitou hubou nebude moc tak blbě kecat, ale už se k tomu nedostal.

Najednou se totiž začalo dít nějak moc věcí najednou...

 

Z lesa uslyšel volat Hildu, že vede posilu. Narazila tu prý na staré známé, kteří mají taky namířeno do Itálie a chtějí jet s nimi.

Pustil toho malého fakana na zem a chtěl se jí zeptat, koho to přivedla. Jenže z něj vyšel jen bolestivý skřek. Něco mu strašnou silou stisklo hrudník. Emilio se za něj chytil a v bolestech se zhroutil k zemi.

V tom už dobíhala na místo Hilda, která zachytila pach Cullenů, kteří se již nesnažili postupovat potichu a řítili se plnu rychlostí.

Ještě z lesa uviděla Emilia, jak se v bolestech hroutí k zemi.

Vztekle zavrčela a chtěla se vrhnout na dvojčata.

Edward viděl její úmysl, ještě zrychlil a zařval: „Néé!“

Cullenovým a Philovi zbývaly poslední desítky metrů, aby se dostali na místo, ale Hilda byla blíž.

Odrazila se a skočila směrem ke dvojčatům.

Lesem se rozlehlo lupnutí a hnědá šmouha srazila Hildu z její dráhy.

Jake viděl co se děje a konečně byl dost daleko od kluků, aby je přeměnou nezranil.

V mžiku vybuchl v tmavě hnědého vlka a skočil před kluky.

S děsivým zvukem se s Hildou srazili a silou nárazu byli odmrštěni několik metrů do lesa.

Hilda byla sice šokovaná, netušila co je tenhle vlk zač, ale rozhodně se nemínila vzdát. Během vteřiny byli oba na nohou a znovu se na sebe vrhli. Jakeovi se podařilo zakousnout se jí do ruky a s příšerným skřípěním jí oderval od těla.

Jenže Hilda ho druhou rukou odhodila od sebe a chtěla po něm hned skočit.

Už to nestihla.

Jakoby odnikud se prostorem mihl šedý stín a dopadl jí na záda. Její hlava skončila v mohutných čelistech Phila, který s ní udělal krátký proces.

Jenže to už se z lesa vynořili další upíři, na první pohled nomádi. Bylo jich pět.

Netušili proč se bojuje, ale očividně byli spřátelení s Hildou a rozhodli se jí pomstít.

Stáli proti Cullenům a bojových pozicích a vrčeli.

Nate hned, jak Emm doběhl na místo, seskočil z jeho zad a vrhl se ke klukům. Popadl je do náruče a utíkal s nimi pryč z mýtiny.

 

Edward nechal Bellu stát několik metrů za nimi a připojil se k sourozencům.

Bella stále tiskla Emiliův plamen a lesem se rozléhalo jeho bolestivé skučení. Najednou se začala klepat a po páteři jí přebíhalo výrazné chvění. Bytostně cítila nebezpečí, hrozící její rodině a automaticky aktivovala svůj štít.

Jenže tentokrát to bylo jiné.

Vibrace, kterými se chvělo její tělo, byly výraznější. Zřetelně cítila kouř vycházející z jejích úst a musela se velmi soustředit, aby její rozrušení nepřekročilo únosnou mez. Věděla, že tohle chvění předchází přeměně.

Ani její štít se nechoval jako bublina chránící Cullenovi, ale jako průhledná vlnící se stěna, dělící protivníky od sebe.

Belle došlo, že to není jen její štít, ale že se do obrany zapojily i její děti. Neměla však čas žasnout nad jejich schopnostmi.

Stěna se zavlnila a cizí upíři se rozběhli. S podivným dunivým zvukem narazili do té zdi, kterou vnímala jen Bella. Nechápavě se rozhlíželi a pak se začaly ozývat zděšené výkřiky. Jakmile se té stěny dotkli, začala se do nich vsakovat, jako voda do písku. Vypadalo to, jakoby do nich někdo nalil vteřinové lepidlo. Ztuhli na místě, bez možnosti úniku. Cullenovi na nic nečekali a za chvíli už hořela velká hranice, plná kusů těl.

 

Phil skončil s cupováním Hildy a poté i Emilia a rozhlédl se po pasece. Uviděl Jakea ležícího nedaleko v křoví a úlekem se mu málem zastavilo srdce. Ve vteřině byl u něj a šťouchl do něj čumákem.

Cullenovi se věnovali pálení zbytků nepřátelských upírů. Všem spadl pověstný kámen ze srdce, když opodál viděli Natea s dvojčaty. Bella se na ně šťastně usmála a pak začala pohledem pátrat po Jakeovi.

Žalostné zavytí, které prořízlo už ztichlou mýtinu, je přikovalo na místo.

Vytí se změnilo na lidský bolestný řev. Phil, už v lidské podobě, se skláněl nad Jakeovým nehybným tělem. V mžiku stáli všichni u něj a jen zhrozeně zalapali po dechu.

Jake ležel v kaluži vlastní tmavé krve a nehýbal se.

Z jeho těla v oblasti jater, trčela tlustá zlomená větev, na kterou se nabodl, když ho Hilda odhodila.

I Bella slyšela, ten strašně pomalý tlukot srdce, který najednou utichl.

 

Povídky od Popoles

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

2)  agness (05.03.2015 09:26)

Nee, Jacoba ne!! ...

Jesska

1)  Jesska (06.06.2010 19:13)

Bella do akce!
Ta ho zachrání:)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek