Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/tay+Tay.jpg

Jacob s Nessii jsou v Římě a po příjemně stráveném dni se vrátili do hotelu. Co se stalo v hotelovém pokoji? Proč se Jacobovi zatmělo před očima?

7. kapitola – Katakomby

Tma…

BOLEST…

Bolest…

Co se to děje?

Kde to jsem?

Proč mám pocit, že mi někdo v hlavě odpaluje ohňostroj?

Pomalu otvírám oči… tma.

Čekám, až se můj zrak přizpůsobí.

Konečně.

Ležel jsem na kamenné podlaze v nějaké kobce bez oken. Hlava mě bolela jako střep. Divné, mě přece nikdy nebolí. Pomalu jsem si začínal vzpomínat. Řím, hotel, Ness v mokrém tričku a pak najednou tma. Kriste pane! Kde je Ness? Vyskočil jsem na nohy a ignoroval bušení v hlavě. Vrhl jsem se ke dveřím a zacloumal jimi. Kruci, byly železné, tyhle asi nevyrazím. Sesunul jsem se na zem a zády se opřel o stěnu. Jediné řešení, musím se proměnit. Jenže nevím, co mě venku čeká. Rozhodl jsem se a začal si svlékat džíny. Bůh ví, kdy se dostanu k nějakému náhradnímu oblečení. Mrskl jsem s nimi na zem a něco v nich zachrastilo. Mobil! V zadní kapse mám mobil. Bože, dej, ať je tu signál. Je tu! Sice slabý, ale musí to stačit.

„Edwarde?“

„Jacobe, co se děje? Alice…“

„Nemám čas, poslouchej mě. Někdo nás unesl, nevím, kde jsem, nevím, kde je Ness. Jsem v nějakém sklepě, pokusím se proměnit a vyrazit dveře.“

„Jacobe, nosíš ještě na mobilu tu šňůrku na pověšení?“

„Jo, ty myslíš…“

„Jestli je dost dlouhá, aby stačila i na vlčí krk, nech mobil zapnutý, pověs si ho na krk a proměň se, budu poslouchat. Jacobe, dej pozor, vypadá to na Volturiovi, Alice viděla, že Carlisle jede do Volterry. Neví proč, ale vás nevidí. Najdi Ness, prosím.“

„Jdu na to, drž mi pěsti.“

„Hodně štěstí.“

Pověsil jsem si mobil na krk a soustředil se. Celým tělem mi proběhl známý třas a oheň a za vteřinu jsem stál na čtyřech. Couvl jsem k protější stěně a rozeběhl se. Narazil jsem do dveří. Jednou, dvakrát, třikrát. Po čtvrté jsem cítil, že povolují. Tak ještě jednou. Rána a dveře vylítly z pantů. Vyběhl jsem ven. Stál jsem v tmavé chodbě, která se rozvětvovala na obě strany. Kudy teď? Náhle jsem zprava ucítil slabý závan Nessiiny vůně, vydal jsem se za ní. Měl jsem pocit, že snad běžím kilometr, chodba se neustále rozvětvovala do dalších, ale vždycky jsem našel tu správnou. Její vůně neustále nabývala na intenzitě. Najednou se přítmí začalo rozjasňovat. Přibrzdil jsem a pak mě to napadlo. Jestli jsou v tom Volturiovi, poznají můj pach. Pamatují si ho od toho střetu před sedmi lety. Co s tím? Náhle jsem uslyšel výkřik. Ten hlas bych poznal mezi tisíci. Ness! Okamžitě jsem se vrhl kupředu. Vběhl jsem do velkého sálu s vysokým stropem, na stěnách byly antické kresby. Já vím, kde jsme, někde v římských katakombách! Sakra, jak to dát vědět Edwardovi? Vytí nerozumí a myšlenky mi přes mobil nepřečte. Všechno se mi vykouřilo z hlavy, když jsem viděl scénu přede mnou. Volturijská garda. Nebo aspoň její část. Felix, Alec a ta malá čarodějnice Jane. Za nimi stáli další dva upíři, ty jsem neznal. Felix držel Ness a kroutil jí ruce dozadu. Ness znovu vykřikla. Udělalo se mi rudo před očima. Vrhl jsem se na něj. Uprostřed skoku mi v hlavě vybuchla nálož bolesti. Zřítil jsem se na zem a bezmocně se svíjel. Dost, proboha dost.

„Tak náš pejsek utekl z boudičky? Zlobivý pejsek, musíme ho potrestat,“ slyšel jsem Jane. Znovu jsem měl pocit, že shořím zaživa. Pak už jsem jen bezmocně ležel. Nebyl jsem schopen ani zvednout tlapu. Cítil jsem, jak se měním zpět.

„Co to má na krku?“ zařval Felix.

Je to v háji. V hustých chlupech nebyl mobil téměř vidět, ale na holé hrudi je nepřehlédnutelný.

Přes šílenou bolest jsem se pokusil pomoct Edwardovi. Jazyk mě neposlouchal.

„Ja – ne, A – a – lec, F – fe – lix, je ji – ch pět, ka – ta – kom“

Víc jsem nestačil. Znovu jsem se zkroutil pod náporem bolesti. Zaslechl jsem výkřik mé Ness.

„Jacobe, ne! Nechte ho!“

Cítil jsem, že mi někdo strhl mobil z krku a pak jsem jen slyšel, že s ním mrštil o zeď.

„Alecu, to jsi neměl, mohli jsme zjistit, komu volal.“

„Prosím tě, Jane, jasně že jejímu tatíčkovi, komu jinýmu.“

„Felixi, zavři tu holku zpátky, bude se ještě hodit,“ přikázala Jane.

„A co s tímhle čoklem?“ zeptal se Alec.

„Horacio, Danny, zavřete ho někde, teď už vím, jak na něj,“ pronesla ta čarodějnice.

Cítil jsem, jak mě někam vlečou a pak za nimi zapadla vrata a já zůstal sám. Netuším, jak dlouho jsem ležel na podlaze, jestli minuty nebo hodiny. Bolest z mé hlavy začínala ustupovat. Chtěl jsem se posadit, ale svaly mě neposlouchaly. Pomalu, centimetr po centimetru, jsem se plazil ke zdi. Dobu trvalo, než jsem se o ni opřel, vytáhl se do sedu a mohl se rozhlédnout. Byl jsem v podobné kobce jako před tím, ale takhle byla menší a v rohu kapala ze stropu voda. Byl jsem úplně nahý a v místnosti nebylo, čím se přikrýt. Seděl jsem hodiny, než mě svaly začaly poslouchat. První bylo, že jsem se přesunul k vodě. Kapky padaly stále na stejné místo, do malé prohlubně v podlaze. Naklonil jsem se k ní a vysál z ní zachycenou vodu. Tenhle manévr mě stál všechnu nashromážděnou sílu a já se zase sesunul na podlahu. Pak jsem uslyšel zarachocení dveří. Dovnitř vplula Jane.

„Vidím, že se začínáš dostávat do formy, pse,“ pronesla.

„Co od nás chceš, mrcho?“

„Od tebe nic, tebe si nechám na hraní, ale ta tvoje kočička nám poslouží jako perfektní návnada.“

„Jaká návnada, ty zrůdo?“

„Na tvé kamarádíčky. Dostanu sem tu vědmu Alici, Edwarda, ale hlavně Bellu.“

„Ty ses, zbláznila, proč? Nic ti neudělali.“

„Ale udělali. Ponížili Volterrské vládce. Alice dotáhla přes půl světa dalšího poloupíra, aby zachránila tu vaši Renesmé a Edwardova výmluvnost dokázala přesvědčit naše svědky, že právo je na vaší straně! A Bella a její štít. Pokořila mě, vypadala jsem před Arem jako neschopná nýmandka. Můj pán se trápil, a aby si trochu osladil tu nezaslouženou porážku, posílal na všechny strany hledače silných upírů. Ti mu našli Camillu a Nicka. Proti nim jsme já a Felix jen druhořadá garnitura. Já ti dokážu jenom způsobit bolest, ale Camilla dokáže pouhým dotekem zabít upíra. Nick má tisíckrát větší sílu než Felix. Najednou jsme byli nepotřební. Demetri dal předností jí a mě opustil. Nikdo mě už nepotřebuje! A to všechno kvůli vám a té malé holce,“ dodala zuřivě.

Takže pomsta, jako v případě Victorie a z malicherných důvodů. Holčičku opustil milenec a její vládce dává přednost jiné, takže kope kolem sebe a hledá domnělé viníky její prohry. Cítil jsem, že strnulost svalů povoluje, musím ji nějak zabavit, než budu při síle.

„Jane, řekni, jak jste nás našli?“

„Náhodou. Dostala jsem povolení opustit na čas Volterru a usadila se v Římě. To bys koukal, co v křesťanské baště žije upírů. Nedávno se ke mně přidali Felix a Alec, taky mají Volterry plné zuby. No a včera večer, když jsem si vyhlížela večeři na svatopetrském náměstí, jsem ucítila známý pach. Tvůj pach. Moc dobře si ho pamatuji. Pak jsem tě zaslechla, jak jsi svou holku oslovil Renesmé Cullenová. Bylo mi hned jasné, kdo jste. Horacio je stopař, tak jsem ho poslala, aby zjistil, kde bydlíte, no a pak to bylo lehké. Alec se schoval u vás v pokoji, zablokoval ti čich, a když jste vlezli dovnitř, odřízl vám všechny smysly. Pak jsme vás svezli přímo do garáže k autu. Šli jste oba jako beránci na porážku,“ zasmála se škodolibě.

Ještě chvíli a skočím po ní. Jenže ona můj úskok prohlédla.

„Kdepak můj milý, to ti nevyjde,“ pronesla a já se znovu svíjel na podlaze.

„Budu sem chodit často, aby tě nenapadlo chtít něco vyvést,“ řekla vítězoslavně a pak jsem slyšel, jak za ní zaklaply dveře.

Kdybych měl hodinky, mohl jsem si je podle ní řídit. Chodila v pravidelných intervalech. Vždy, když jsem se začal vzpamatovávat z jejího předchozího útoku, byla tu znovu. Nevím, jak dlouho jsem tu už byl, ale určitě to bylo pár dní. Každou návštěvu jsem cítil, že jsem slabší a slabší. Nebylo divu, nejedl jsem od večeře s Ness a pil jen vodu z prohlubně. Jednou sebou přivedla Ness. Nemohl jsem se hýbat, seděl jsem opřený o zeď a ruce mi bezvládně spočívaly v klíně. Bylo mi jedno, že na sobě nemám ani nitku. Ona žije! Jane ji postrčila dovnitř se slovy, aby se pokochala pohledem na svého miláčka. Vlasy jí visely v chuchvalcích kolem obličeje, obličej měla špinavý, ale jinak byla v pořádku. Hned se ke mně chtěla vrhnout, ale Jane ji nepustila.

„Jacobe,“ vydechla. Pokusil jsem se na ni usmát, ale myslím, že z toho vyšel jenom úšklebek. Rozzuřená se otočila na Jane: „Cos mu to udělala?“

„Trochu jsem si s ním pohrála. Chceš vidět, jak?“

Znovu to pálení v hlavě. Svaly se mi samovolně kroutily. Snažil jsem se neřvat. Ne před Ness.

Musel jsem bolestí omdlít, protože když jsem se probral, Jane, ani Ness tu nebyly. Jane mě dál chodila mučit. Upínal jsem se k jedné myšlence. Edward a zbytek rodiny nás najdou. Nevím, jestli to vydržím, ale Nessie musí žít, musí! Nevím, jestli jsem usínal, nebo upadal do bezvědomí, ale probíral jsem se na kratší a kratší dobu.

Cítím, že jsem hodinu od hodiny slabší.

Už… ani nedokážu… souvisle myslet.

Začíná… mi… být zima.

Nessie… lásko… mus – síš… žít!

Mi – lu – ju tě.

S – spát… je – nom… spát.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

maryblack

15)  maryblack (18.01.2012 23:56)

už by jí měl někdo zakroutit krkem!Mrcha Jane! takhle na ni

Empress

14)  Empress (28.11.2011 19:28)

Tí zatracení Volturiovy

13)  Nika (28.05.2011 13:12)

Jane ta mrcha

Lia

12)  Lia (08.11.2010 23:58)

Jane si to pěkně spočítá a Jacob a Nessie určitě skončí dobře

SarkaS

11)  SarkaS (06.10.2010 11:50)

Ne tak to ani náhodou, přece nemůže takhle trpět věčně a umřít ho snad nenecháš! Ta mrcha Jane

10)   (15.09.2010 18:36)

No tááák, vždyť nám ještě nestačil zplodit Trise a Eli ...
Mrcha Jane

Alorenie

9)  Alorenie (15.09.2010 15:42)

Ne, prosím!! Ne!!! Nedělej mi to!

Mystery

8)  Mystery (30.07.2010 15:45)

Ježdamane!!! Co jim to děláš, sfingo?!
Ale ta Jane! To je taková mrcha!!! Rozcupovat ji a zapálit! A tisíckrát po sobě!
Chudák Jake...:'-( Jdu si přečíst, jak to s ním bude dál...

Liri2

7)  Liri2 (23.07.2010 14:39)

nenávidím jane ale kdyby exzistovala tak by sem jí roztrhala na kusy a ani bych nemusela bejt upír, mrcha jedna!

Bye

6)  Bye (13.06.2010 09:30)

Tak tohle bylo DOST sugestivní!!!
A pro mě šoking, protože, no zkrátka jsem tady téměř ve stejný den uveřejnila TÉMĚŘ to samé...
Hustý.

MisaBells

5)  MisaBells (05.06.2010 13:34)

co jim to děláááááááááááááš:'-(:'-( tyrane... Nikdy jsem nebyla team Jacob, ale tady mu fandím... běda ti...
Úžasná kapitola...

Iwka

4)  Iwka (29.05.2010 09:31)

Arghhhh! Zabít tu hnusnou proklatou Jane! Fuj!
Musí tam přijet Cullenovi, zachránit je, ty blbečký italský upírský pozabíjet a pak se vesele poobjímat

Nebraska

3)  Nebraska (29.05.2010 06:53)

Ta mrcha!
Chudák Jake! Chudák Nessie!
Ta mrchaaaa!

Linfe

2)  Linfe (28.05.2010 19:55)

Uf tak akční povídku míšenou s horrorem jsme tu teda ještě neměli a mám takovej pocit, že na to nejsem stavěná na takovýhle nervy. Těším se na další kapču, ale bojím se jí. Nevím kolik toho ještě zvládnu

sakraprace

1)  sakraprace (28.05.2010 18:52)

To si ze mě děláš srandu, mám husinu, že bych šaty nesvlekla.
Takže pomsta, Jane a další jsou již nepotřební, chuděrkové. Sakra práce, proč vůbec jeli do Itálie. No paráda, já začínám být hysterická, moc díky.

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek