Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/tay+Tay.jpg

První mráčky ve vztahu Jacoba a Ness byly úspěšně zažehnány. Končí školní rok a Ness odmaturovala, čeká jí jen slavnostní vyřazení ze školy a pak hurá prázdniny. Jake pro ni chystá překvapení. Bude jediné, nebo jich bude víc?

6. Kapitola – Překvapení

Byl červen. V kapse jsem měl přijetí na University of Alaska tady ve Fairbanksu a ostatní taky. Byli jsme všichni doma, teda kromě Ness a Edwarda, kteří ještě něco zařizovali na zítřejší slavnostní ukončení školy. Seděl jsem a hrál šachy s Jasperem. Moc jsem se nesoustředil a Jasper mě už dvakrát vyklepl. Jenže já využil toho, že není doma náš čtenář myšlenek a myslel na něco úplně jinýho. Mám to udělat? Chodíme spolu už rok, miluje mě a já nikdy nebudu chtít jinou. Mám právo ji takhle k sobě připoutat? Já vím, otištění – jsem pro ni ten nejlepší a ona pro mě, ale… je tak mladá. Nemyslím skutečně, to bych se mohl považovat za pedofila, protože v září jí bude teprve devět. Jenže podle Carlislea je dávno dospělá a taky už to není trucovitý děcko. Někdy mi dokonce připadá, že je rozumnější než já. Jenomže si nic pořádně neužila, nikde nebyla. Zná jen Forks, La Push a Aljašku. Nemám jí dát víc času? A vlastně, co se tím změní? Můžeme cestovat spolu, učit se spolu, vždyť tím přece život nekončí. Rozhodl jsem se.

„Promiň Jazzi, musím si něco zařídit,“ omluvil jsem se a vstal od partie, kterou jsem stejně prohrával. Do kapsy jsem si dal kreditní kartu od svého soukromého účtu a seběhl do garáže.

Za sebou jsem slyšel Alicin radostný výkřik. A jéje, zase viděla, že ve městě bude nějaká sleva, ne? Jako obvykle.

Zastavil jsem před klenotnictvím a vešel dovnitř. Vybalil jsem z kapesníku Nessiin oblíbený prstýnek a požádal klenotníka: „Chtěl bych zásnubní prsten téhle velikosti.“

Prodavač prstýnek změřil a vytahal ze zásuvek asi půl tuctu plochých krabic, ve kterých bylo snad sto prstýnků. No nazdar, jak jen vybrat ten pravý!

Naštěstí to byl odborník. Nechal si Ness popsat a když se dozvěděl, že moje přítelkyně má vlasy do rez, čokoládové oči a světlou pleť, uklidil krabice a nechal venku jen jednu.

„Doporučil bych vám bílé zlato se smaragdem, pane.“

I tak jsem vybíral ještě dobrou půlhodinu. Nakonec jsem našel prstýnek, který se líbil i mě. Byl to jednoduše vybroušený kámen a zlato kolem něj bylo tak jemně vytepané, že to vypadalo jako krajka. Zaplatil jsem ho svými penězi, které jsem šetřil už od podzimu. Nechtěl jsem, aby mi zásnubní prsten platila Cullenova rodina. Chtěl jsem, aby byl jen ode mě.

Už na příjezdové cestě jsem slyšel vzrušené hlasy. O copak se zase hádají?

„Já říkám Paříž!“

„Lepší budou Benátky, jsou romantické.“

„Co Verona? Město věčných milenců?“

„Verona? Není to moc blízko Volterry?“

„Navrhuji Petrohrad. Bílé noci, Ermitáž.“

„Petrohrad? Vždyť rusky umí jen Edward.“

No jo, rodina se hádá, kam vyrazit. Vešel jsem dovnitř a hlasitě pozdravil:

„Zdravím klienty cestovní kanceláře!“ Všichni na mě koukali vyjeveně.

„Jo mimochodem, jestli plánujete dovolenou, tak vám chci oznámit, že Ness a já jedeme do La Push, takže s námi nepočítejte.“

Alice vyprskla smíchy a Emmett se k ní přidal.

„Co je na La Push k smíchu?" zavrčel jsem.

„Nic, samozřejmě, že nic,“ pronesl klidně Carlisle.

Bella se jen pousmála. Kruci, co jsem řekl? Uslyšel jsem hlas Ness a Edwarda. Byli před domem. Sprintoval jsem nahoru, abych stačil vrátit vypůjčený prstýnek. Uf! Stihl jsem to.

Seděl jsem s Esmé a Carlislem mezi diváky a pozoroval slavnostní ceremoniál.

„Alice Cullenová, Edward Cullen, Emmett Cullen, Renesmé Cullenová… Jasper Hale, Rosalie Haleová… Isabella Swannová…“ vyvolával ředitel.

„Nevíš, kdo měl ten nápad, že tentokrát budou všichni ve stejném ročníku?“ slyšel jsem pro lidské ucho nezachytitelný šepot Esmé, která se nakláněla k Carlisleovi.

„Edward, kvůli Ness,“ stejně tiše odpověděl Carlisle. „Ještě, že ho Bella dokázala přemluvit, aby mohla studovat pod svým dívčím jménem, už takhle je to šíleně nápadné.“

Temně jsem se zachechtal. Jako by si nikdo nevšiml, jak si jsou všichni podobní. Stejná pleť, stejné oči, ledová krása. Mimo mé Ness, jenže ta zas má tolik z Edwarda, že jejich podoba bije do očí. Konečně ceremoniál skončil a studenti se vmísili mezi diváky. Viděl jsem, jak se Ness ke mně rychle prodírá a v duchu děkoval za svou výšku, protože jsem byl k nepřehlédnutí.

„Nessie!“ zavolal jsem na ni a ona mi skočila do náruče. Přitáhl jsem si ji k sobě a na polibku si dal setsakra záležet.

„Do háje, tohle že je Ledová princezna?“ Slyšel jsem jejího spolužáka.

„Taky bych si dal říct,“ ozval se druhý.

S Ness v náručí jsem se otočil po hlase a odpálkoval je:

„Sorry, pánové, ale slečna je už rok zadaná.“

Za námi se ozval řehot. Emmett, samozřejmě. Carlisle nás rozehnal do aut a jelo se domů.

„Tak, kdy vyrážíte na tu dovolenou? Že bych šel zavolat Billymu, kdy nás má čekat,“ zeptal jsem se, sotva jsme dorazili.

„Počkej chvilku, Jacobe,“ zabrzdil mě Carlisle. „Máme pro Ness dárek za maturitu a vlastně je to pro vás oba.“

Alice odněkud vyčarovala podlouhlou obálku a podala ji Edwardovi: „Na, dej jim to sám, je to tvoje dcera. Ať vědí, že souhlasíš.“

Koukal jsem asi hodně vyjeveně, protože Rosalie vyprskla smíchy. No počkej, bloncko, nasypu ti do nádrže cukr.

Edward přistoupil k nám, přeměřil si nás oba pohledem, ze kterého mě až zamrazilo a pak Ness podal obálku s povzdechem: „Tak si to užijte.“

Nessie nedočkavě roztrhla obálku a pak nadšeně vypískla: „Jacobe, koukej.“

Zájezd pro dva do Verony, páni!

Hlasitě jsem vydechl a zřítil se do křesla. Oni nás posílají do Itálie, nás dva, samotné. Žádná jejich společná dovolená, plánovali zájezd pro nás. Jakoby toho nebylo dost, Bella ke mně přisedla na opěradlo, využila toho, že Ness visí na krku svému otci a dorazila mě:

„Alice viděla, co chceš udělat, tak jsme ti zařídili romantickou kulisu.“ Nenápadně si přejela po svém zásnubním prstenu. No nazdar.

„Neboj, Ness to neví a Edward s tím souhlasí,“ mrkla na mě.

Týden, který nám zbýval do odjezdu, jsem se pohyboval s hlavou v oblacích. Ness jsem moc neviděl, okupovaly ji Alice a Rose. Když jsem ji alespoň na chvíli urval pro sebe, stěžovala si, že ji tahají od manikérky ke kosmetičce, z jednoho obchodu do druhého. Začínal jsem pochybovat, zda byl ten zájezd nejlepší nápad. Původně jsem ji chtěl vzít do La Push a ukecat Bellu, aby nám na prázdniny půjčili jejich domek. Kruci, tohle měla být záležitost nás dvou a ne z toho dělat takový tyátr. Abych unikl dvojsmyslným vtipům Emmetta, zdržoval jsem se v lese. Celou dobu mě pronásledovaly představy Nessie se mnou, spolu. Když jsem byl doma, každou chvíli na mě rozmrzelý Edward houknul to svoje: „Jacobe, nech toho“ a já pokaždé odpověděl, aby mi nelezl do hlavy. Klasika.

Poslední večer před odjezdem mě Emmett s Jasperem zatáhli k Jasperovi do pokoje a obřadně mi předali velkou krabici. Nemusel jsem být Alice, a přesto jsem věděl, co v ní bude. Jasně! Uvnitř byla dobrá stovka kondomů. Zachoval jsem klidný výraz a slušně poděkoval.

„Díky kluci, ale já už se zásobil.“

Emmett jen vykulil oči a Jazz se začal smát: „Mám u tebe dvacku, kámo.“

„O co jste se vsadili?“ zajímalo mě.

„O tvou reakci na náš dárek,“ vysvětlil Jasper. „Emm tvrdil, že se rozběsníš a děsně nám vynadáš. Já jsem řekl, že to vezmeš v klidu.“

Zasmál jsem se. „Hele, dokonce i v takovém zapadákově jako je La Push, víme, co je to bezpečný sex. Nejsem Edward.“

Emmett s Jasperem se rozřehtali a zezdola se ozval dotčený hlas: „Já tě slyšel, Jacobe.“

Letadlo se chystalo na přistání v Římě. Byl jsem rád, protože už mě bolelo celý tělo a to i přesto, že jsme měli místa v jedničce. Jak by ne, když mám přes dva metry. Někdy jsem záviděl Nessii, že měří něco málo přes metr šedesát a v pohodě se složí všude. Teď právě byla stočená do klubíčka na sedadle a sladce dřímala. Probrala se až po upozornění letušky, že se musíme připoutat. Bylo půl deváté ráno místního času, do zítra zůstaneme ve městě a ráno odjíždíme do Verony. Na dnešní noc jsme měli zarezervované apartmá v pětihvězdičkovém hotelu. Začínal se mě zmocňovat podivný pocit, já nevím, ale… jako… bych… byl… nervózní?!

Na recepci jsem nahlásil naše jména a za pár chvil jsme se ocitli v pokoji. Byl celý v krémové barvě a větší, než náš celý dům v La Push. Vlevo byly dveře do ložnice a z ní vedly další do prostorné koupelny, vybavené ohromnou vanou a sprchovým koutem. Vrátil jsem se do ložnice. Byla laděná do temně modra a celému prostoru dominovala obrovská postel. Tak na tu se vejdu i já. Za sebou jsem uslyšel hlasité polknutí. Otočil jsem se a Ness, která stála za mnou, okamžitě sklopila oči. Došel jsem k ní a prstem ji zvedl bradu.

„Copak je, Nessie?“

Neodpověděla, vyděšeně sklouzla pohledem na postel a pak se mi zadívala do očí.

„Já mám strach, Jaku.“

To mě odzbrojilo. Klekl jsem si před ní a přitáhl si ji do náruče. „Ness já ti přece neublížím. Jestli chceš počkat ještě nějakou dobu, můžeme. Budeme prostě dělat, že jsme na obyčejný dovolený. Kašli na ty kuplíře, co si říkají Cullenovi, tohle je náš život a nikdo nám ho nebude plánovat.“

Celá červená přikývla a objala mě. Cítil jsem se stejně divně. Bylo to absurdní, celý rok mě ustavičně sváděla, já každý den překonával pokušení, a když nám v tom nic nebrání, najednou nevíme, co s tím. Sakra, milování přece musí být spontánní, z lásky a ne na povel.

„Víš, co? Teď se převlékneme, a projdeme se po městě, chceš?“

Nadšeně přikývla. O čtvrt hodiny později jsme vybíhali ven, oba oblečení jen v tričku a džínech. Nessie ožila. Milovala film Prázdniny v Římě s Audrey Hepburnovou a chtěla vidět místa, kde se to natáčelo. Takže jsme posvačili na Španělských schodech, viděli Fontánu di Trevi, Koloseum, dokonce objevila kadeřnictví podobné tomu, kde se princezna dala ostříhat. Viděl jsem, že uvažuje o tom, že se nechá ostříhat taky, ale hned jsem ji odtud hnal. To tak, miluju její dlouhý vlasy a nedovolím je zkrátit ani o milimetr. Když jsem jí to řekl, Ness se jen šťastně usmála. Bylo už k večeru, když jsme se procházeli po svatopetrském náměstí. Najednou nás upoutal hlasitý hovor dvou Italek, dost nápadně si mě prohlížely. Nessie, která díky Edwardovi mluvila italsky, vyprskla smíchy. Chtěl jsem vědět, o čem se bavily.

„Prý by jim vůbec nevadilo, kdyby sis dal boty pod jejich postel,“ smála se.

„Tak jim řekni, že by to vadilo, protože děsně chrápu,“ řehtal jsem se.

Ness se na ně otočila a plynnou italštinou jim to řekla. Obě holky se zarazily, netušily, že jim budeme rozumět, ale pak se zasmály.

„L' c'è acciacco, cciao.“

„Co říkaly?“ zajímalo mě.

„Prý je to škoda.“

Zasmál jsem se. Slunce pomalu zapadalo, první lucerny se začaly rozsvěcet a já se na Ness otočil s otázkou: „Kam teď, slečno Renesmé Cullenová? Váš služebník je připraven splnit jakékoliv přání.“

„Mám hlad, pane Jacobe Blacku.“

„No tak se půjdeme najíst, ne?“ Zdálo se mi to, nebo se jedna postava v davu po nás otočila? Do háje, už asi trpím paranoiou. Pořád čekám nebezpečí. Zavedl jsem Ness do restaurace poblíž našeho hotelu. Objednali jsme si polévku Minnestrone, Guadretti, ze kterého se vyklubalo vepřové maso s parmazánem, bylinkami, mozzarelou a rajčaty a jako dezert Tiramisu. Popíjeli jsme k tomu výborné červené víno. Kolem jedenácté jsem vyrovnal účet a zvedli jsme se, ráno brzo vstáváme. Sotva jsme udělali pár kroků od restaurace, strašlivě se rozpršelo. Těch tři sta metrů do hotelu stačilo k tomu, abychom doběhli úplně promočení. Vyzvedl jsem na recepci klíč a honem jsme vyjeli do pokoje. Rozsvítil jsem světlo, obrátil se k Ness a ztuhl. Mokré bílé tričko se jí lepilo na tělo, díky vodě bylo téměř průhledné. Nikdy nebyla svůdnější, než v té chvíli. Díval jsem se na ni, ona na mě a najednou, nevím jak, jsem ji držel v náručí a líbal jako o život. Postavil jsem ji, abych z ní mohl stáhnout ten hadřík, a potom jsem za sebou ucítil závan vzduchu.

Otočil jsem se a –

Tma.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Empress

17)  Empress (28.11.2011 19:19)

A sakra, to som presne vedela , rýchlo ďalej zistiť čo to bolo za "tmu"

Lia

16)  Lia (08.11.2010 23:43)

to je dost napínavé ale ta tma, to bude něco s upíry nebo se mýlím?

Carlie

15)  Carlie (06.10.2010 21:13)

Tak Ty toho nenecháš, Sfinguš ;-), hláška za hláškou a tohle je přímo pokus o vraždu!
Zasmál jsem se. „Hele, dokonce i v takovém zapadákově jako je La Push, víme, co je to bezpečný sex. Nejsem Edward.“
Emmett s Jasperem se rozřehtali a zezdola se ozval dotčený hlas: „Já tě slyšel, Jacobe.“


A co toto? Jak tma? Kdo tma?

SarkaS

14)  SarkaS (06.10.2010 11:29)

A sakryš, že on někdo slyšel její jméno. Že by upír od Volturiových nebo snad Rumuni?

13)   (15.09.2010 18:23)

Co jsem vyčetla z Eli, snad to není Jane?! No, to hned zjistím

Alorenie

12)  Alorenie (15.09.2010 15:33)

Co mi to děláš??? Tak úžasná kapitola a příšerně drsnej a napínavej konec! Já se zblázním! musím číst dál tuhle úžasnou povídku!

Mystery

11)  Mystery (30.07.2010 15:33)

Páni, hned bych si zaletěla do Verony!
To byla taková romantika!!! Ale dá jí ten prstýnek brzo, žejo?
A co ten konec?! Ještěže mám, sfingo, další dílky pře sebou, jinak bych si asi musela okousat nehty až do krve...

Bye

10)  Bye (13.06.2010 08:53)

Je to jasný. Dneska Team Jacob.
Krabicová scénka i s pointou Nejsem Edward byla
Pak všechno to rozechvělý váhání...
A konec? Už to začíná, viď? Potíže.

Hele, už jsem Ti dlouho nenapsala, že hrozně hezky píšeš.
Hrozně hezky píšeš!
I když vím, že je to nejspíš dřina, aby byl výsledek takový, je to úžasně "lehký".
Opravdu máte s Hanetkou hodně podobný styl.

MisaBells

9)  MisaBells (05.06.2010 13:25)

jak "tma"????? Já ti dám "tma"!!! Já ti ukážu "tmu"!!!! Já se tu culím, jak měsíček na hnůj, nad sladkou scénou a ty "tma"!!!! Ty máš štěstí, že nevím, kde bydlíš, ale já si to zjistím a to uvidíš - TMU!!!
Tleskám, bravůrní díl

sakraprace

8)  sakraprace (27.05.2010 22:42)

Nééééé, romantika jak prase a to ho někdo přáhnul po hlavě nebo co? Kde jsou další odstavce, písmena, hmm?

krista81

7)  krista81 (27.05.2010 21:44)

Neeeee, taková romantika to byla a pak TMA?????? Prosím prosím další kapitolku co nejdříve (nejlépe ještě dneska )
Ale jinak nádhera

Pehy

6)  Pehy (27.05.2010 20:40)

TMA!? Chceš mě zabít!? xD Pokračovááání!

5)   (27.05.2010 20:29)

Tuhle povídku miluji !

Popoles

4)  Popoles (27.05.2010 20:14)

Tma ? To si děláš srandu ne? Tohle je normálně mučení neviňátek! :D

Ale bojím se, že jim ten výlet překazil některý z Volturiů. Skoro to vypadá na Aleca.... uff začínám se vážně bát

Linfe

3)  Linfe (27.05.2010 19:38)

Do haje prace ted sem nervni jak to dopadne, nemuzem dostat dneska ještě jeden díl? plosííííím

Abera

2)  Abera (27.05.2010 19:37)

jak tma???

Nebraska

1)  Nebraska (27.05.2010 17:53)

Jak jako tma?! Jak jako tma! Sfinguškooo! Hernajs :D
Taková romantika, úžasnej Jacob - a tma... Ty mi dáváš

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek