Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/tay+Tay.jpg

Stalo se nemožné, Bella se rozzlobila na Edwarda. Je to vážné, protože ho i s Ness opustila. Ta se zase pro změnu zlobí na Jacoba. Co všechno musí upír a vlkodlak podstoupit, aby se k nim vrátil důvod jejich existence?

4. Kapitola - Lásko, vrať se ke mně

Edward

Seděl jsem na posteli s hlavou v dlaních. Pořád jsem měl před očima Bellu. Ten její znechucený výraz a studený pohled, když s plačící Renesmé odkráčela jako bohyně pomsty. Chtěl jsem se za ní rozběhnout, ale instinktivně jsem cítil, že jí musím dát čas. Pro všechny svaté, co mě to jen popadlo? Pohled na mou dceru v náručí chlapa mě zbavil soudnosti. Jakmile mi Nessie ukázala nevinnost celé situace, měl jsem zabrzdit. Ale když Jacob mě tak rozčílil. Díky téhle situaci jsem už plně chápal Charlieho, proč tak vyváděl, když jsem chodil s Bellou. Štěstí, že neměl ponětí o tom, komu jeho dcera každou noc usínala v náručí. No jo, ale já s ní nic neměl, to až po svatbě. V hlavě se mi ozval slabounký hlásek. A hned první noc jsi ji přivedl do jiného stavu. Tak dost. Nejdřív si to vyříkám s Jacobem a pak odprosím svoji milovanou Bellu.

Vešel jsem do obývacího pokoje, kam po naší hádce Jacob odešel. Byl už v tričku a kalhotách, stál u okna a díval se ven. Teď mi došlo, že se během naší hádky dokázal ovládnout, aby nevybuchl. Představil jsem si, jak bychom to asi odnesli, kdyby se v malém pokoji proměnil ve vlka. Poprvé po dlouhé době jsem k němu pocítil vděk. Co všechno kvůli nám obětoval a já se k němu pořád chovám jako k obtížnému hmyzu. Co vlastně proti němu mám? Že je vlkodlak? No a co, já jsem zase upír. Že mi před lety chtěl odvést ženu? Nedivím se mu, Bella vždycky přitahovala mužské pohlaví. Znám jeho myšlenky a vím, že od narození Ness ji bere jen jako kamarádku, nebo sestru. A Ness by nikdy neublížil a ani neublíží. Proč je pro mě tak obtížně si přiznat, že je Renesmé už dospělá? Přece nemůžu žárlit na vlastní dceru.

„Jacobe,“ pronesl jsem tiše.

„Co chceš?“ zavrčel a ani se neotočil.

„Musíme si promluvit, takhle to dál nejde. Nezáleží na tom, že ubližujeme sami sobě, ale my ubližujeme našim nejbližším.“

Jacob se otočil a zamračeně se na mě díval. Povzdechl si, posadil se a vybídl mě: „Tak spusť pijavice.“

„To je první věc, kterou si musíme odpustit. Slibuju, že přestanu s oslovením psisko, čokle, podvraťáku a ty mi slib, že zapomeneš na pijavice a krvežíznivce. Musíme se začít chovat civilizovaně. Přestřelil jsem, uznávám. Nemám jinou omluvu, než to, že jsem otec jedné příliš rychle dospělé dcery.“

Myslí to ten upír vážně? Nebo je to jen trik? Asi myslí, on nikdy nemluvil do větru. Hm, taky už mě unavuje se s ním pořád hádat. Ježíšikriste, teď mi došlo, vždyť to bude můj tchán. No to je teda hustý. Jacobovi začaly cukat koutky a najednou se rozesmál. Tahle situace mi přišla tak absurdní, že jsem se začal smát taky.

„Tak dobře, Edwarde, mír?“ Napřáhl ke mně ruku.

„Mír, Jacobe!“ Vděčně jsem jí stiskl a dal si na stisku skutečně záležet. Bylo to jako by se setkali oheň a led a snažili se koexistovat vedle sebe.

„Edwarde, já se taky omlouvám. No víš, že já a Ness…“

„Jacobe, aby bylo jasno. Uznávám, že je Renesmé dospělá a asi se nebudete chtít jen držet za ručičku, ale chci, abyste se chovali odpovědně a dali všemu dost času. Rozumíš, co tím myslím?“

„Rozumím, jak jsem řekl, nejsem nadrženej puberťák, abych hned s Ness hupsnul do postele. Záleží mi na ní, víš?“

„Vím, myšlenky přede mnou neutajíš. To umí jen moje Bella. Tak a teď budeme muset kousnout do trpkého jablíčka a pokusit se odprosit Bellu a Renesmé. Jenže je budeme muset nejdřív najít.“

„Budou určitě u Charlieho,“ odfrkl si Jacob.

Nebyly. Charlie, udivený z toho, kde jsme se najednou vzali ve Forks, nám řekl, že je vůbec neviděl. V domě za řekou bylo prázdno a v garáži chybělo Volvo. Prohledali jsme okolí, ale nikde ani stopa, ani závan jejich vůně. Hodiny letěly a já pomalu začínal propadat zoufalství. Jacob navrhl La Push, možná je viděl některý z vlkodlaků. U Billyho seděl Sam a sotva nás dva uviděl, zahulákal: „To je dost, kde se couráte?“

„Hledáme Ness a Bellu,“ řekl zkroušeně Jacob.

„Proto jsem tady,“ šklebil se Sam.

Jacob ho chytil za triko: „Kde jsou?“

„Sedí u nás a povídají si s Emily. Teda jenom Bella, Ness spí jako zabitá. Pozor, Edwarde, Bella je jak rozzuřená medvědice.“

Vzpomněl jsem si na vzkaz, který mi Bella kdysi nechala na mobilu, když jsem ji nechal hlídat Alicí. Rozzuřený grizzly ti bude připadat krotký jako beránek v porovnání s tím, co na tebe čeká doma. Usmál jsem se: „Kdybych skončil roztrhaný na kousky, Jacob mě nenechá trápit, viď.“

„Jasně, připravím ti bezva hranici,“ uchechtl se Jacob.

„Tak pánové, hodně štěstí,“ popřál nám Sam. „Já s vámi radši nepůjdu, co kdyby.“

„Zbabělče,“ smál se Jacob.

Čím jsme byli blíž domu, tím větší jsem dostával strach. Co když mi neodpustí? Je krásná a silná, ona se beze mne lehce obejde, ale já bez ní nepřežiju ani den. V myšlenkách Jacoba jsem slyšel podobné pochyby, ale taky si přehrával, jak krásné je objímat líbat Ness. Nechal jsem to být, ničemu by neprospělo, kdybych na něj teď vyjel a krom toho, slíbil jsem, že se budu chovat civilizovaně. Dokud se budou jen líbat, dokážu to tolerovat, snad. Před domem jsem se nepotřebně nadechl a vstoupil s Jacobem dovnitř. V kuchyni seděla u stolu Emily a proti ní Bella s Emiliiným miminkem na klíně. Když nás spatřila, zamračila se. I tak byla neskutečně krásná.

„Ahoj Emily,“ slušně jsem pozdravil. „Bello, mohl bych si s tebou nerušeně promluvit?“

Bella se podívala na Emily, jako by od ní žádala radu, a když její přítelkyně kývla, vstala, podala jí holčičku a řekla: „Dobře, pojď ven.“

Protáhla se kolem nás a vyšla před dům. Chytil jsem Jacoba za rameno a šeptl: „Koukej se chovat slušně.“ Nečekal jsem na odpověď a následoval svou ženu.

Bella se zastavila asi deset metrů ode mě a sykla: „Co mi chceš?“

Všechno bylo špatně. Doufal jsem, že se má žena po pár hodinách uklidní, ale měla náladu snad ještě horší. Pak jsem si něčeho všiml. Ona se rukama objímala kolem hrudi. Tohle gesto si moc dobře pamatuju ze vzpomínek Jacoba, dělala to vždy, když jí bylo zle, když měla pocit, že hůř ani být nemůže. Panebože – ublížil jsem jí, už zase. Rozhodl jsem se a sesunul se na kolena. V její krásné tváři se mihl úžas. Pomalu jsem se po kolenou posouval k ní.

„Edwarde, co to děláš?“

„Prosím tě odpusť mi, jsem hrozný pitomec a idiot. Nechtěl jsem ti ublížit a ani naší dceři. Slibuju, že už to nikdy neudělám. Lásko, vrať se ke mně, chybíš mi. Zlob se na mě, nadávej mi, jenom mě, prosím tě, neopouštěj.“

Přisunul jsem se v kleče až k ní a objal ji kolem pasu. Hlavu jsem přitiskl na její ploché bříško. Chvíli stála bez hnutí, ale pak jsem ucítil její prsty ve svých vlasech. Zvrátila mi hlavu a já se zadíval do milovaného obličeje.

„Už mi to nikdy nedělej, Edwarde Cullene, slyšíš. Moc to bolelo a trápila jsem se.“

Přesně jsem vycítil okamžik, kdy zvedla štít a mohl jsem slyšet její myšlenky. Byla v nich bolest, strach ze ztráty, ale taky nezměrná láska.

„Nezasloužím si tě,“ vydechl jsem. Bella se sklonila a její rty se dotkly mých. Políbila mě lehce jako vánek, jednou, dvakrát, třikrát. Naše polibky začaly být delší a delší, vášnivější. Strašně jsem toužil se s ní milovat. Tak, aby zapomněla na to, co jsem jí provedl, abychom zapomněli svoje jména, to kým jsme. Bella se asi cítila stejně, protože mě vytáhla k sobě nahoru a řekla jediné slovo, které mi znělo jako rajská hudba: „Pojď.“

Vzal jsem ji za ruku, a když jsme běželi kolem okna kuchyně, křikl jsem: „Vrátíme se za hodinu.“

„Radši za dvě,“ šťastně se usmála Bella.

Jacob

Stál jsem a koukal do země. Emily mi nevěnovala ani jeden pohled. Běhala po kuchyni sem a tam a dělala, jako kdybych tam vůbec nebyl. Najednou se zadívala z okna a zašeptala: „To je gól!“

Přiskočil jsem k ní a podíval se ven. Nevěřil jsem svým očím. Ten pyšný, samolibý upír klečel před Bellou a objímal ji kolem pasu. Neslyšel jsem, co si povídají, ale najednou mu zaklonila hlavu a začala ho líbat. Při pohledu na ně mě polilo horko. Zvedla ho, chytili se za ruce a rozběhli se pryč. Edward zavolal směrem k nám, že se vrátí za hodinu a Bella ho opravila na dvě. Emily se hlasitě rozesmála: „Tohle měl vidět Sam. Sázel se, že ho Bella rozcupuje.“

Z vedlejšího pokoje se ozval hlas mé Nessie: „Mami?“

Emily mě postrčila ke dveřím: „Běž, ty Romeo.“

Pomalu jsem otevřel dveře a nakoukl dovnitř. Ness seděla na posteli a přes nohy měla přehozenou přikrývku. Když mě uviděla, na okamžik se její tvář rozzářila, ale hned pohasla a Nessie se na mě zamračila jako sedm čertů: „Jdi pryč, Jacobe.“

Bylo to, jako bych dostal do hlavy dubovou palicí. Vzpomněl jsem si na Edwarda. Když on se dokázal kvůli lásce ponížit, dokážu to i já. Přešlápl jsem z nohy na nohu: „Ness, prosím vyslechni mě.“

„Ne, jdi pryč. Mami?“ Připomínala mi malé trucovité dítě.

Usmál jsem se: „Bella tu není, jsme tu jen ty, já a vedle Emily.“

„Kde je máma, kam šla?“

„Někde v lese s Edwardem. Asi šli na borůvky, nebo co,“ usmál jsem se a opatrně si sedl vedle ní. Znovu se zamračila a trochu se odsunula.

„Ness, chci, aby si věděla, že mi to je líto. Nechtěl jsem ti tak ublížit a ani táta ne. Oba jsme to přehnali. To, co jsme ve zlosti řekli… to neplatí. Miluju tě, to přece víš. Vlastně Edwarda chápu. Až jednou budeme mít děti, budu taky takový. Kdybych jednou načapal naši dceru v posteli kluka, se kterým sotva začala chodit, asi by to dopadlo hůř, než dnes mezi mnou a Edwardem.“

„My budeme mít děti? Teda jednou?“ Zpozorněla Ness.

„Když budeš chtít. Já bych měl rád aspoň dvě, ale bude záležet na tobě.“

Než jsem se vzpamatoval, visela mi kolem krku a brečela do ramene: „Jacobe, já to taky tak nemyslela, nechci, aby si šel pryč.“ Zvedla hlavu a sama mě začala líbat, trochu neuměle, ale o to s větší vroucností. Sevřel jsem ji v náručí, tlakem svých rtů pootevřel ty její a ochutnal vnitřek jejich úst. Byla tak sladká. Zamotala si prsty do mých vlasů a přitiskla se víc. Zasténal jsem. Kdoví, kde bychom skončili, kdyby se Ness nerozvibroval v kapse mobil. Ozvala se melodie, kterou měla naprogramovanou u čísla Carlislea. S námahou jsme se od sebe odtrhli a Ness pronesla: „Páni.“

„Bereš mi to z úst,“ dostal jsem ze sebe udýchaně.

Usmála se na mě a stiskla tlačítko na mobilu: „ Ahoj Carlisle… jo jsem v pořádku… naši taky. Asi vypnuli mobil… ne, teď tu nejsou. Kdy přijedete?… Jo dobře, ahoj.“ Tázavě jsem se na ní podíval.

„Máma s tátou mají vypnutý mobil a děda si dělal starost. Za dvě hodiny jsou tady. Máme počkat ve velkém domě.“

Vyšli jsme před dům. Emily plela záhonek a opodál v kočárku spala malá Isabella. Zvedla hlavu: „Tak co, vy hrdličky, všechno v pořádku?“

„V tom nejlepším,“ odpověděl jsem. „Emily prosím tě, řekni Edwardovi a Belle, že rodina přijede za dvě hodiny. Počkáme na ně v domě. Volvo si bereme, ať si vezmou Nessiino BMW, stojí před tátovým domem.“

„ Hej, Jaku, copak jsem záznamník? Budu ráda, že si zapamatuju, kde vás najdou,“ zasmála se Emily.

Rozloučili jsme se a odjeli. V domě jsme byli první. Trochu jsme poklidili v hale, pak jsem se usadil na pohovce a Ness se mi stulila do náruče. Tiskl jsem ji k sobě a lehce líbal na krk. Bylo mi blaze, ale jen do chvíle, než mi Nessie položila zákeřnou otázku: „Jacobe, byl jsi někdy s holkou? Víš, jak to myslím.“

Vytřeštil jsem na ni oči: „Proč to chceš vědět?“

„Protože ty jsi ve výhodě. Znáš mě od narození, ale já o tobě v tomhle směru nic nevím. Mimo toho o tobě a mámě,“ sklopila oči Ness.

„Počkej, co to povídáš, kdo ti řekl o mě a… Bella!“ zasténal jsem. Hezky mi to zavařila.

„Jo, máma se rozpovídala o jednom klukovi, kterýmu vrazila facku za to, že ji bez dovolení políbil a zlomila si o něj ruku. Taky o společné noci v horách v jednom spacáku a jak ji ten kluk druhý den pěkně obalamutil, takže ho sama políbila.“

Cítil jsem, jak rudnu. Zvedl jsem k ní oči a Nessie na mě potměšile koukala: „Čekám, jak z toho vybruslíš, Casanovo.“

Ona se tím baví! Skočil jsem po ní a přimáčkl ji pod sebe. Ruce jsem ji jednou rukou držel za hlavou a druhou ji lechtal pod žebry.

„Odvolej toho Casanovu, nebo za sebe neručím,“ smál jsem se.

„Odvo – lá – vám,“ chechtala se a kroutila jako úhoř.

Přestal jsem ji lechtat, přiblížil svůj obličej k jejímu a díval se ji zblízka do čokoládových očí: „Ne, Nessie, nikdy jsem s holkou nemiloval. O té doby, co ses narodila, přestaly pro mě ostatní existovat. Ty budeš moje první. A doufám, že i poslední,“ dodal jsem. V očích se jí zvláštně zalesklo. Přitáhla si moji hlavu blíž a vybídla mě k polibku. Páni, dokážu se vůbec někdy toho nabažit?

Náhle jsem ucítil pach upírů. Zbylí Cullenovi přijeli. Sakra, to už je potřetí, co nás někdo vyrušil v tom nejlepším. Nejdřív telefon od Edwarda, pak od Carlislea a teď upíří rodinka osobně. Posadil jsem se s Ness v náručí a zašeptal: „Rodina je tady.“

Ness zrudla. Sotva si uhladila  rozcuchané vlasy, vtrhl dovnitř Emmett, následovaný Jasperem. Za nimi se hrnuly holky a někde vzadu jsem slyšel Carlislea a Esmé.

„Kohopak tu máme? Není to únosce mladých dívek osobně?“ zahulákal Emmett.

„Mě nikdo neunesl, já se unesla sama,“ odsekla Nessie a přitiskla se ke mně blíž. Emmett se rozřehtal. Alice a Rosalie mi Ness vytrhly z náruče a spustily na ní proud otázek. Prostě obvyklý blázinec.

„Kde je Edward a Bella?“ Ozval se Carlisle.

„Někde v háji,“ odpověděla Ness.

„Někde v ráji,“ vysvětlil jsem já a oba jsme se dali do smíchu.

„Vida, jak se jim to rýmuje,“ do všeobecné vřavy zazněl Edwardův hlas. Oba stáli na prahu, drželi se za ruce a usmívali se. Nessie se rozzářila, skočila otci do náruče a vlepila mu pusu.

„Takhle tě nelíbá, viď?“ drcnul do mě Emmett.

„Ne, mě líbá líp,“opáčil jsem a Bella vyprskla smíchy. Sledoval jsem po očku Edwarda. Nejprve se zamračil, ale pak se jeho čelo vyhladilo a on se usmál. Uf!

„Tak pojďte, bando, máme toho dost k řešení,“ vyzval nás Carlisle.

Rozsadili jsme se kolem velkého stolu v jídelně. To, že tam bylo osm židlí a nás deset, jsem vyřešil tím, že jsem si posadil Ness na klín a Jasper s Alicí nás okamžitě napodobili. Rodinná rada se dost protáhla. Hned na začátku jsem se omluvil za svůj zbabělý odchod a Ness za neuvážený útěk za mnou. O naší hádce jsme s Edwardem pomlčeli. Díky faktu, že jsem vlkodlak, ji Alice naštěstí neviděla.

Potom jsme řešili budoucnost. Ness, která kvůli zrychlenému růstu začala střední od třeťáku, si po prázdninách dokončí poslední ročník a já, protože jsem vypadl ze školy už před čtyřmi lety, budu chodit na přípravku na univerzitu. Na vysokou, kterou mi Cullenovi zaplatí, půjdeme s Ness spolu. Musel jsem spolknout všechnu hrdost, ale ona mi zato stojí. Dohodli jsme se, že do konce prázdnin zůstaneme já a Ness ve Forks. Za to jsem musel Edwardovi slíbit slušný chování. Rodina pojede na dovolenou do Anglie, kromě Belly a Edwarda, těm Esmé nabídla svůj ostrov s konstatováním, že by byla ráda, kdyby tam po jejich pobytu zbyla alespoň jedna postel celá.

„Tati, teď by si mu měl slíbit slušný chování zase ty,“ pronesla důstojně Ness.

„Dobře. Jacobe, já ti slibuju, že se budu s Bellou chovat na ostrově slušně,“ lámal se smíchy Edward.

„Jestli se chceš chovat slušně, tak s tebou nikam nejedu,“ našpulila pusu Bella.

„No tak, nechte toho, zkazíte dítě,“ mírnila všechny Esmé.

„Jaký dítě, probuď se Esmé, jestli je Renesmé po Belle, tak budeš za chvíli prababičkou,“ provokoval Emmett.

„Když mi bude táta pokaždý tahat Jacoba z postele, tak ne,“ podřekla se se Nessie. Všechny pohledy se upřely na mne a já se jen zašklebil. Emmett dlouze hvízdnul a prohlásil: „A to je Jacob ještě naživu? Tak se mi zdá, že jsi vyměkl, brácho,“ otočil se na Edwarda.

„Nessie?!“ řekla napůl tázavě a napůl káravě Rosalie a mě probodla očima.

Jasper nic neříkal a jen udiveně těkal očima mezi mnou a Edwardem. „Co je?“ vybafl jsem na něj zhurta.

„Je z nás dvou v šoku. Myslel, že po sobě vylítnem a chtěl nás uklidnit, ale nebylo to potřeba. Naposledy jsem ho takhle zmateného viděl těsně po proměně Belly, když se hned od první minuty ovládala,“ objasnil Edward.

Nedalo se nic dělat, museli jsme s pravdou ven. Dá se říct o ženský, že je gentleman? Jestli jo, tak je Bella gentleman, protože neřekla, co jsme na sebe v hádce s Edwardem vyřvávali.

„… a tak jsme s panem Dokonalým překousli svou hrdost a šli odprosit. Nevím, jak se to povedlo Edwardovi, (přece na něj neprásknu, že jsem ho viděl klečet před Bellou), ale já Ness slíbil dvě děti,“ dokončil jsem.

„Dvě dě… Jacobe, já tě fakt zabiju,“ vyhrkl Edward.

„Edwarde klid. Ne hned teď. Jednou,“ chechtal jsem se.

Najednou se Edward zamračil: „Alice, varuju tě, jestli to tady řekneš, tak ti seberu všechny kreditní karty.“

„Tak si vezmu Jasperovy,“ vyplázla Alice jazyk na svého bratra.

„Alice,“ zaprosil Edward.

„Ne!“

„No tak to vyklop, ať se pobaví i ostatní,“ vzdychl Edward.

Alice se opřela o Jasperovu hruď, založila si ruce a spustila: „Měla jsem vizi. Netušila jsem, co má znamenat a ani kdy se má odehrát. Protože to nebylo nic smrtelně důležitého, neřekla jsem vám ji. Jenže teď vím, co se stalo.“

„Alice, nenapínej, co jsi viděla,“ skočila ji do řeči Rosalie.

„Viděla jsem, jak Edward odprosil Bellu.“

„Alice, ne,“ vykřikli jsme oba s Bellou.

„Just jo. Plazil se po kolenou a ne obrazně, doslova. Musel před Bellou klečet,“ pronesla vítězoslavně Alice. Emmett, Rose a Jasper se začali smát.

Do toho se ozval jemný hlas Esmé: „Ach Edwarde, věděla jsem, že máš Bellu moc rád, ale takovýhle projev lásky jsem nečekala ani od tebe.“

„Má pravdu,“ přidal se Carlisle. „Ponížit se, to je někdy větší projev lásky, než tisíce slov.“

„Tak už toho nechte, připadám si, jak v hloupé telenovele,“ pokusil jsem se odlehčit situaci.

Edward se na mě vděčně podíval, potom na mě a Ness ukázal prstem a zavelel: „Vy dva – ven a nechci vás vidět do večera. A Jacobe?“

„Chovej se slušně, já vím. Jinak mi utrhneš hlavu.“

„Možná hlavu, možná něco jiného,“ zákeřně pronesl Edward.

„To bys přece neudělal, Bella se už těší na vnoučátka,“ vrátil jsem mu to.

„Ven,“ zařval Edward, ale bylo vidět, že se směje.

Popadl jsem Ness za ruku a vylítli jsme jako střely. Zastavili jsme se až dobré dva kilometry od domu. Plácl jsem sebou do trávy a Nessii stáhl k sobě. Překulil jsem se na ní a zeptal se: „Kde jsme to posledně skončili?“ Ness se jen uculovala. Najednou mi bleskla hlavou myšlenka. Sjel jsem rukou na její zadeček a sáhl do zadní kapsy. Vytáhl jsem její mobil a vypnul ho.

„Tak a teď už nás nikdo rušit nebude,“ zavrčel jsem a přisál se Ness na rty.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Empress

14)  Empress (28.11.2011 18:46)

„Jaký dítě, probuď se Esmé, jestli je Renesmé po Belle, tak budeš za chvíli prababičkou,“


„… a tak jsme s panem Dokonalým překousli svou hrdost a šli odprosit. Nevím, jak se to povedlo Edwardovi, (přece na něj neprásknu, že jsem ho viděl klečet před Bellou), ale já Ness slíbil dvě děti,“

kytka

13)  kytka (10.03.2011 23:03)

Užila jsem si to.

Lia

12)  Lia (07.11.2010 02:26)

moc krásný :) taky jsem se dost nasmála ale už jsem usínala, takže jdu spát

Carlie

11)  Carlie (06.10.2010 20:39)

Usmál jsem se: „Kdybych skončil roztrhaný na kousky, Jacob mě nenechá trápit, viď.“
„Jasně, připravím ti bezva hranici,“ uchechtl se Jacob.

„Tak pánové, hodně štěstí,“ popřál nám Sam. „Já s vámi radši nepůjdu, co kdyby.“
„Zbabělče,“ smál se Jacob.


„Tati, teď by si mu měl slíbit slušný chování zase ty,“ pronesla důstojně Ness.

„Dobře. Jacobe, já ti slibuju, že se budu s Bellou chovat na ostrově slušně,“ lámal se smíchy Edward.
„Jestli se chceš chovat slušně, tak já s tebou nikam nejedu,“ našpulila pusu Bella.

Alorenie

10)  Alorenie (15.09.2010 14:51)

1. ÁÁáááá
2.
To je tak úžasné! Tady je Jake podobný, jako ten můj... No nic, jdu dál číst tuhle úžasnou povídku!

9)   (14.09.2010 22:39)

Sfinguško, zatím mám Jakea ráda, vůbec mi nevadí. :) A tahle povídka je nádherná. Škoda jen, že už musím jít spáát :p
Už se těším zítra na čtení

Mystery

8)  Mystery (29.07.2010 20:35)

Ííííííííííkk!!!
Já se rozpouštím! To bylo TAK krásný...
Carlisle měl naprostou pravdu, i když to může znít jakkoliv zvláštně. Jacob je prostě dokonalej, Nessie neméně. Malá Isabella (to gesto pojmenoval svou malou dceru po "člověku", kterýho si vážíš) mě naprosto rozněžnila, Emily zase rozesmála.
Tleskám!!!

Bye

7)  Bye (12.06.2010 21:50)

Sákriš, to je síla.
Já teda dokážu bez potíží skákat mezi jednotlivými TEAMy, ale jistý je jedno. Dnes jsem TEAM JACKWARD!!!
Ptám se, je možný, aby na světě běhal aspoň jeden chlap, kterej POZNÁ, že ublížil a ODPROSÍ? Já takovýho neznám
A hele, Ty, moc mě tady neto, nebo se z toho tady to...

MisaBells

6)  MisaBells (05.06.2010 12:22)

Plazící se Edward? OMG... Na co ty ještě nepřijdeš, začínám mít vážně silný pocit, že bych se měla učit já od tebe... bylo to skvělé, vtipné, zábavné... Žádná hluchá a nudná místa, prostě excelentní, vážně...

5)  Leni (26.05.2010 00:20)

Nádhera!!! Tak Edwarda na kolenou bych chtěla vidět - bylo to roztomilé.

krista81

4)  krista81 (25.05.2010 22:24)

Krásný, hlavně to odprošování
a taky jsem se moc pobavila
Těším se na další doufám, že bude co nejdříve.

Abera

3)  Abera (25.05.2010 21:45)

sakraprace

2)  sakraprace (25.05.2010 21:07)

Vydařené odprošování . Jinak jsem si pěkně zaáchala
Už se vážně těším na další

Linfe

1)  Linfe (25.05.2010 20:37)

pěkný pěkný pěkný, co dodat doufám že zítra bude další díl...

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Edward & Bella