Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/tay+Tay.jpg

Jacoba Carlisle odvezl ke svému příteli neurologovi, ze kterého se vyklubal upír. Nejenom, že provedl všechna vyšetření a potvrdil, že se z toho Jacob dostane, ale navíc jim půjčil svou vilu na venkově. V téhle kapitole se dozvíte, co se dělo, když se Jake probral. Nečekejte žádnou akci, spíš pořádnou kupu humoru.

12. kapitola - Potřebuji živého vlka a ne napůl chcíplého lva

 

Jacob

„Probuď se, ty zablešená příšero z Olympijských hor, ty…“

„Přestaň, Nessie, já se nemůžu smát.“

Zdvihl jsem víčka a zblízka se díval do nejkrásnějších očí na světě. Byly jako čokoládová řeka a já se v nich topil.

„Miláčku.“ Její rty se přitiskly na mé. Ucítil jsem její sladkou vůni. Voněla jako čerstvě posečená louka.

„Nessie, opatrně, právě se probral.“ Slyšel jsem Edwardův hlas.

„Jak dlouho?“ zeptal jsem se. S každou vteřinou jsem byl silnější.

„Skoro týden, lásko,“ odpověděla mi Nessie.

Páni. Zkusil jsem zvednout hlavu a byl jsem šťastný jak blecha, když se mi to podařilo. Okamžitě mi pod ní něčí chladná ruka vsunula polštář. Stáli okolo postele a koukali se na mě jako na osmý div světa, nebo jak na orangutana v ZOO. Edward se uchechtl.

„Ty se nesměj, mám u tebe schovanou jednu dovolenou a slib, že zpacifikuješ Alici,“ smál jsem se mu. Ztuhly mu rysy.

„Jacobe, tys mě slyšel? Ale, jak to? Já začal tvé myšlenky vnímat teprve před chvílí.“

„No tak jsi byl na mě špatně vyladěnej, já vnímám už od tý doby, co jsi mi slíbil porazit tu krávu. Jen jsem nemohl odpovědět, až dneska, když mi ta moje princezna začala nadávat do zablešenců.“

Cítil jsem, jak se Nessie přitiskla k mému boku a jednou rukou ji objal.

„Lidský mozek je skutečně záhadou,“ usmál se Carlisle. „Jacobe, jak se cítíš?“

„Na to, že jsem celej týden ležel jako kus klády, docela dobře.“

„To znamená, že už funguje vlčí regenerace. Nedivil bych se, kdybys ještě dnes večer začal špacírovat po domě.“

„Mimochodem, tu knížku, cos mi četl, no ten Dekameron, tak ten bych si rád dočet‘. Člověk se tam docela přiučí.“

Ness najednou vyjekla: „Počkej, ale když jsi všechno vnímal, znamená to, že jsi vnímal i to…“

„Jo, i to co jsi mi šeptala do ucha,“ uchechtl jsem se.

„Panebože,“ zašeptala a tvář jí hořela červení. Rodina se rozesmála.

Večer sice ještě ne, ale druhý den ráno jsem opravdu vstal. Esmé mi připravila opravdu lukulskou snídani. Pomalu jsem se s Ness procházel po zahradě a objímal ji kolem ramen. Vyprávěla mi znovu, co se dělo v katakombách.

„Bella, že roztrhala Jane? Tomu nevěřím.“

„Jo, rozervala ji úplně na cucky a táta jí ještě podal zapalovač.“ Nessie mi přitiskla ruku na tvář a přehrála mi tu scénu. Páni! Já se snad začnu Belly bát.

Došli jsme k malé lavičce a posadili se na ní.

„Nessie?“

„Ano?“ zeptala se a oči jí zářily jako hvězdy.

„To, cos řekla, myslelas‘ to vážně?“

„Jaku, já toho řekla,“ zlobila mě.

„Tak nic,“ řekl jsem a dal si záležet, aby to vyznělo zklamaně.

Přesunula se mi na klín. Hlavu mi chytila do svých dlaní, dívala se mi zblízka do očí a řekla jasným hlasem: „Já už nechci čekat.“

Objal jsem ji kolem pasu a zlehka ji políbil. Okamžitě zareagovala a náš polibek prohloubila. Pane bože, jestli někde na světě existuje alespoň malý kousek ráje, tak jsem v něm já s Ness. Oba jsme věděli, že k sobě patříme a všechno, co jsme v posledních dnech prožili, nás k sobě připoutalo ještě těsněji.

„Už se nemůžu dočkat, až odsud vypadneme,“ zašeptal jsem vzrušeně, když jsme se od sebe odtrhli.

„Budeš muset ještě pár dní počkat, dokud nenabereš sílu. Já totiž potřebuju živého vlka a ne napůl chcíplého lva,“ rýpla si Nessie.

„Já ti ukážu chcíplého lva, ještěrko jedna.“ Chytil jsem Ness a začal ji lechtat.

„Přestaň, ty tyrane, přestaň,“ vyrážela ze sebe mezi chechotem. Nepovolil jsem, na to abych ji udržel, jsem měl síly dost.

„Jacobe, prosím.“

„Co mi za to dáš?“

„Co budeš chtít, jen už mě pusť.“

Povolil jsem sevření, Ness toho okamžitě využila, vyškubla se a odskočila ode mě dál.

„Sliby se slibují, blázni se radují,“ zasmála se a utíkala.

Nevím, co mě to napadlo, ale zkusil jsem se proměnit. Lup! Povedlo se. Cítil jsem, že mnou síla úplně prostupuje, stačilo pár skoků a srazil jsem Ness k zemi. Přitiskl jsem ji pod sebe a olízl jí obličej.

„Fuj, Jaku,“ zašklebila se, ale oči jí svítily. Nečekala, že se zotavím tak brzy. Zvedl jsem pysky a ukázal zuby ve vlčím úsměvu.

„To jsem zvědavá, jak teď půjdeš nahý dovnitř,“ zasmála se a kývla hlavou k cárům mého oblečení. A sakra. Zakňučel jsem."

„Dobře, dobře, já ti pro něco dojdu.“

Pustil jsem ji a natáhl se na sluníčko. Teplý větřík mi profukoval kožich. Panečku, to je pěkný rozdíl proti tý smrdutý cele, která byla v posledních dnech mým bydlištěm. Z domu jsem zaslechl hovor.

„Kde máš Jaka?“ ptala se Bella.

„V zahradě. Jdu mu pro náhradní oblečení, zapomněl se před přeměnou svlíknout.

„Jacob se už přeměňuje?“ divil se Carlisle.

„To bys koukal, jak mu to jde.“ Uslyšel jsem Ness a hrdost jí z hlasu přímo čišela. Ta holka mi ale dokáže pohladit ego. Za chvilku byla zpět a hodila po mě po mě boxerky. Popadl jsem je do zubů a poodešel kousek dál. Když jsem se vrátil, natáhl jsem ruku po dalším. Ness se v očích zablýsklo, ruku s džínami a trikem dala za záda a couvla.

„Nessie!“ varoval jsem ji. Otočila se na patě a utíkala směrem k domu. Mým oblečení točila nad hlavou. Rozeběhl jsem se za ní a do obývacího pokoje jsme doběhli téměř společně.

„Můžeš mi vysvětlit, Jacobe, proč kdykoliv tě vidím s Ness, máš na sobě jen spodní prádlo?“ přivítal mě hlas Edwarda.

„Tak prosím, požádej svou dceru, ať mi to oblečení vrátí,“ požádal jsem ho.

„Ani nápad, takhle mu to sluší líp,“ odsekla Ness a prohlížela si mě s nadšeným pohledem.

„Ness, prosím tě mohla bys Jacobovi vrátit jeho oblečení? Za chvíli se vrátí z nákupů Alice a Rose, a když ho takhle uvidí, nevím, nevím,“ řekl vážně Edward, ale v očích mu hrálo.

„Na, Adonisi,“ hodila po mě oblečení.

„Stejně nechápu, na co má osamělý upír tak velký dům,“ snažil jsem se hovor převést jinam a poskakoval na jedný noze, jak jsem se rychle snažil natáhnout džíny.

„Ale on není osamělý,“ podotkl Carlisle. „Vlastně jsem vám o něm něco neřekl. Jak bych to jen nejlíp formuloval,“ tápal Carlisle. „Prostě, Paolo dává přednost stejnému pohlaví.“

Bum. Nohavice se mi zapletly do sebe a já seděl na zemi: „On je gay?“ Carlisle kývl.

Bella se vyjeveně obrátila na Edwarda: „Tys to věděl?“

„Myšlenky přede mnou neschová, lásko.“

Esmé jen svému muži s klidem řekla: „Takže se nejenom dozvím, že máš přítele, o kterém nevím, ještě abych začala žárlit.“

„O něj se bát nemusíš, Esmé, Carlisle není jeho typ. Spíš by měla žárlit Alice,“ uchechtl se Edward a oči nás všech se stočily na Jaspera, který seděl v křesle s překvapeným výrazem.

„Přestože si Paolo vybírá převážně lidské muže, Jasper se mu líbí, ve svých myšlenkách ho přirovnává k Michelangelovu Davidovi.“

„Bezva, strejda se líbí nejenom ženským, ale i chlapům, hustý,“ vyhrkla Ness a všichni jsme se tomu zasmáli.

„Štěstí, že Emmett odjel s holkama, ty jeho poznámky bych asi nevydržel. Neřeknete mu to, že ne?“ zaprosil Jazz.

„Neboj, mám ti co vracet,“ trochu záhadně řekl Edward. Potom oslovil mě: „Jacobe, co jsem slíbil, to splním. Kam chcete jet?“

Zaskočil mě. Otočil jsem se na Nessii: „Kam by ses chtěla podívat?“

„Mě je to jedno, hlavně, že budu s tebou. Jenom už nechci do Říma, prosím.“

„Co bys řekla na Španělsko, zlato? S naší rodinou si moc sluníčka neužijeme a španělština mi od školy nedělá problém,“ navrhl jsem.

„To nezní špatně,“ souhlasila Ness.

„Tak do Španělska,“ přitakal Edward a šel si sednout k internetu. Tohle že je Edward? Ten přísný taťka, který by byl nejradši, kdyby Ness vůbec nevyrostla? Já žasnu. Edward se zasmál. No jo, mám ho v hlavě. Tak abychom mysleli na něco jiného, ne? Un, dos, tres, cuatro, cinco, seis…

„Počítat španělsky je dobrý nápad, jen by mě zajímalo, do kolika umíš, Jacobe?“ smál se Edward.

Bella mě chytila za loket: „Prosím tě, pojď si zalovit, nebo tě ten můj úplně zblbne. Teda, jestli se na lov už cítíš?“

„Jasně. Ness, jdeš s námi?“

„Nejdu, jak vás znám, potřebujete si vylít dušičku a u toho bych vám překážela.“

Vyběhl jsem do pokoje, svlékl se, hodil na sebe šortky a kolem lýtka si ovázal nezbytnou koženou šňůrku. Za chvilku jsme s Bellou zmizeli v lese a o pár vteřin později už jsem vedle ní letěl jako vlk. Asi po pěti minutách jsme narazili na stádo jelenů. Když Bella utišila svou žízeň, odběhl jsem za strom, proměnil se a pak už jsme se jen procházeli.

„Jaku, ale teď vážně, jak ti je? Včera ses probral z týdenního bezvědomí a dneska tu jančíš, jako by se to nestalo.“

„Je mi fajn, doopravdy, přísahám. Sám se tomu divím.“

„Dejme tomu.“

„Bells?“

„Ano?“

„Všimnul jsem si, jak se ke mně chová Edward. Hele, neber to tak, že si stěžuju, ale jsem z něj trochu na větvi.“

„Myslíš, že už po tobě při každé příležitosti nevyjíždí?“ smála se Bella, ale pak zvážněla. „Jacobe, ty nevíš, co si za ty poslední dny prožil. Já vím, s tvým utrpením se to nedá srovnávat…“

„Bells,“ skočil jsem jí do řeči. „Jsem v pořádku, to nic nebylo.“

„Nic, Nic? Já viděla Edwarda před lety ve Volteře, když ho ta potvora trápila. Dodnes vidím před očima, jak se mi svíjí u nohou a bylo to jen chvíli a jednou. A ty? Blázne, vždyť jsme tě mohli ztratit,“ rozzuřeně na mě vyjela Bella a pak mě spontánně objala kolem pasu. Objal jsem ji a chvíli jsme jen tak stáli.

Pohladil jsem ji po vlasech a zašeptal: „Bells, já měl strach. Ne o sebe, ale o Ness. Bál jsem se, že nedorazíte včas a ona umře. Vím, jak by to zasáhlo celou rodinu, ale hlavně tebe a Edwarda.“

Bella se trochu odtáhla a s bolestí v očích se zeptala: „A nenapadlo tě, jak by nás zasáhla tvoje smrt? Co by si Ness bez tebe počala? Když před odletem volal Edward Jane a ona mu řekla, že tě zabila, nedokážeš si představit, jak nám všem bylo. Ty blbče, vždyť jsi dávno náš. Jsi Cullen, ať se ti to líbí, nebo ne. My svou rodinu chráníme a milujeme. Každého jejího člena, ať je to upír, poloupír, nebo vlk. Ptal ses na Edwarda. Málem se z toho sesypal. Živila ho jen malá naděje, že Jane lže. Já vím, dřív byl na tebe permanentně nabroušený, ale pochop ho. Nejdřív mu svádíš jeho holku, a když ti to nevyjde, otiskneš se do jeho dcery. Jenže teď jsme o tebe málem přišli. Proč myslíš, že se může přetrhnout, aby ti zařídil to Španělsko? Chce ti to všechno vynahradit. Poslal by tě třeba i na Měsíc, kdybys projevil přání. Má tě rád jako svého syna, kterýho já mu nikdy nedám. Kvůli vám hodil za hlavu i svoje morální zásady. Stačilo mu, že chceš dát Ness zásnubní prstýnek a je vám ochoten tolerovat i předmanželský sex.“

Bezva a zase rudnu. Potom mě něco napadlo: „Bells, nenašli jste v hotelu v Římě takovou malou krabičku?“

„Myslíš tu sametovou? Řekni si Rose.“

„Rose? No nazdar, to mi dá bloncka pěkně sežrat.“

„Aby ses nedivil, Jaku.“

Tím jsme náš rozhovor uzavřeli a pomalu, lidskou chůzí se vraceli do domu. Tam už kralovaly Alice a Rose. Dozvěděly se, že pojedeme do Španělska a hned chtěly táhnout Ness na další nákupy. Ness se jim vzepřela.

„Nakoupily jste mi toho už dost, nezdá se vám? Krom toho, jestli to proběhne podle mých představ, tak většinu věcí nebudu ani potřebovat.“

„Ale, Ness.“ Snažila se jí odporovat Alice.

„Žádný takový, je to naše dovolená a vezmeme si na ní, co budeme chtít my. Když nám bude něco chybět, tak to koupíme na místě viď, Jaku?“ Ness se mi opřela se zády o břicho.

Omotal jsem kolem ní ruce a přisvědčil: „Jasně, kreditní karty platí všude. Nedej se, Nessie, do nich.“

Edward se hlasitě zasmál. Kouknul jsem na něj trochu podezřívavě.

„To nic Jaku, jenom zírám na to, jaká z dcery vyrostla rebelka. Takhle vzepřít Alici se nepovedlo ani Belle, pokud vím. Abych nezapomněl. Jak jsi na tom? Ale pravdu.“

„Už se mě ptala Bella a vzhledem k tomu, že mi vidíš do hlavy, to víš líp než já, ne? Dobře, je mi fajn, opravdu.“

„Doufám, že ti můžu věřit, protože pozítří letíte z Říma do Valencie. Na letiště vás odvezeme, jistota je jistota, ale tři týdny budete od nás mít pokoj. Máte zarezervované apartmá v hotelu, pláž hned u nosu, i když si myslím, že se na ni moc nedostanete.“ Edward se uchechtl. „Málem bych zapomněl, Alice od této chvíle, až do jejich návratu, máš zakázáno nahlížet jim do budoucnosti. Potřebují mít klid a zaslouží si ho.“

Najednou se ozval Carlisle, který seděl v křesle a nevzrušeně listoval lékařskou knihou z Paolovy knihovny: „Tak se mi zdá, že hlavou rodiny je ode dneška Edward.“

Edward se na něj omluvně zadíval, ale než stačil otevřít pusu, Carlisle se rozesmál: „Aspoň vidíš, co je to kočírovat tak velkou rodinu.“

Svoji polívčičku si přihřál i Emmett: „Hele a neměli bychom teď říkat Edwardovi, velebný kmete? Věk na to má.“

„Být tebou, Emmette, tak zmizím, protože nejdéle do pěti sekund…“ nestačila doříct větu Alice, protože Edward po svým bratrovi vystartoval. Jako dvě žíznivý čáry prolítli ven a rovnou k lesu.

„To tričko, co má na sobě, jsem mu koupila dneska, jestli s ním něco udělá, tak jeho noci budou velmi chladné a osamělé,“ pronesla nevzrušeně Rosalie a zamířila do jejich pokoje.

Přitočil jsem se k ní: „Rose?“

„Něco chceš, štěně, viď?“

„Rád bych.“

„Tak pojď, mám to schované u nás.“

Renesmé na mě koukala trochu divně, když jsem zamířil za Rose. „Nic se neděje,“ šeptl jsem.

V pokoji jsem zavřel dveře a pak se otočil na Rosalii. Stála u skříně a v natažené ruce měla krabičku s prstýnkem.

„Děkuju,“ vydechl jsem s úlevou.

„Jaku, já se podívala dovnitř, nevadí?“

„Myslíš, že se jí bude líbit?“ odpověděl jsem otázkou.

„Zaručeně, mě se líbí moc. Na čokla máš docela vkus.“

„Ty jsi zas docela přívětivá.“

Usmála se a zavelela: „Tak už vypadni, ty podvraťáku jeden.“

„Dík, bloncko.“

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

maryblack

17)  maryblack (19.01.2012 01:18)

Lia

16)  Lia (13.11.2010 16:07)

Carlie

15)  Carlie (06.10.2010 22:02)

Sfinguš, totálně jsem se do Tvé kapitolovky zamilovala!
Jak drží pospolu rodinka ;-)
A ty hlášky :D
Svoji polívčičku si přihřál i Emmett: „Hele a neměli bychom teď říkat Edwardovi, velebný kmete? Věk na to má.“

SarkaS

14)  SarkaS (06.10.2010 12:55)

Milá Rose, to je tak příjemná změna...

Alorenie

13)  Alorenie (16.09.2010 15:19)

Úžasný!
Velebný Kmete To snad nééé :D:D:D
Skvělý!!

12)   (15.09.2010 22:08)

Jupííí ... já si slíbila, že teď půjdu spát, ale já nemůžu :'-(

Mystery

11)  Mystery (31.07.2010 18:50)

A už jsou to zase oni. Tak, jak mají být...
Krásnej díl, líbila se mi hodinka Bells a Jacoba. Emmett mě s velebným kmetem naprosto odrovnal.

Bye

10)  Bye (21.06.2010 10:51)

sfingo, on mu to vpálil!!!
Je paráda, být s někým vyladěn na stejnou vlnu, vážně si Tě užívám!
"Jsi Cullen, ať se ti to líbí, nebo ne. " Uf, Ty mi dáváš...
Edward ochotný torerovat předmanželský sex :D
A teď to přije, viď

MisaBells

9)  MisaBells (05.06.2010 14:55)

Připadám si, jak debil :D chvilku se tlemím, chvilku se rozplývám... Jestli přestanu komentovat, odvezl mě přítel na psychiatrii, ju? Bylo to skvělé, nemluvě o Rose s Jacobem... Ta jejich láska mě dojímá :D boží....

Lipi4

8)  Lipi4 (02.06.2010 23:44)

Dneska všechny kapitolky přečtený naráz a chci hned další ...... nevím holky , co do těch povídek dáváte, jelikož já jsem víc jak na polovině (na všem, co jsem zatím čelta) totálně závislá :D :p ........Ploším, ploším smutně koukám rychle další

krista81

7)  krista81 (02.06.2010 22:45)

Krása, jsem tak ráda, že je Jake v pořádku a Edward mile překvapil ;)
Prostě parádní díl a už se těším na to Španělsko.

Popoles

6)  Popoles (02.06.2010 20:21)

Edward jako ochota sama a jasper objektem touhy upířího doktora... mo potěš koště.
Moc hezký díl. Jsem ráda, že je Jake v pořádku.

sakraprace

5)  sakraprace (02.06.2010 18:20)

Doják, doják, doják. Usmívám se a slzím a áchám a jsem celá rozkokošená. Paráda, díky.

Gassie

4)  Gassie (02.06.2010 14:38)

Krásné jako vždy . Už se nemůžu dočkat dalšího pokračování.

3)   (02.06.2010 13:48)

..

Amisha

2)  Amisha (02.06.2010 11:41)

To byla krása! Nemá cenu vypisovat co se mi líbilo, protože to bylo všechno a ten konec s Rose, byl úžasný.

Linfe

1)  Linfe (02.06.2010 11:23)

Bože užasné jako vždy.....asi jedna z mých nejoblíbenějších povídek.... A ...mámíííííí můžu dostat ještěěěěě ????

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Plakát Jacob