Sekce

Galerie

/gallery/Posledn%C3%AD%20chv%C3%ADle%20%C3%BAt%C4%9Bku.jpg

Tahle kapitolka je z Edwardova pohledu. Jak se vyrovná s tím, že ho Bella opustila? Proč za ní neběží? A co je v dopise, který odkrývá celou pravdu o tom, proč Bella odjela? Doufám, že se Vám další kapitolka bude líbit. Vaše Zira.

 

16. kapitola – Nehledej mě

Nastartovala jsem a jela vstříc své budoucnosti. Za sebou jsem uslyšela Edwardovo volání, ale já ho nechtěla slyšet. Lámalo mi srdce, že ho musím opustit, ale neměla jsem na výběr. Jak už jsem řekla, beze mě mu je lépe.

Edward za mnou neběžel. Věděl, že nezměním názor. Ale věděla jsem, že se jen tak nevzdá a pak si mě bude chtít najít. Musím jet někam, kam nemůže. Kde to bude pro něho moc riskantní, se objevit. Pojedu… do Miami. Bože, už teď mi chybíš, Edwarde. Vím jen, že musím na čas odjet. Lucas sice bude strachy bez sebe, ale on to pochopí.  Jela jsem dvě hodiny v kuse a pak se zastavila u benzínky a dala si tam kafe. Vzala jsem si ještě dva kalíšky sebou a vyjela. Jistěže jsem si natankovala. Nebudu Vám ale vysvětlovat celou cestu

 

Edward:

Odjela. Křičel jsem za ni, ale stále jela dál. Je to jenom moje vina.

„Edwarde,“ křikla za mnou Alice. Emmett mě držel za pas a nepustil mě.

„Neeee, Bello,“ křičel jsem a kdybych mohl, tak teď brečím. Najednou jsem ucítil vlnu pohody, klidu. Jasper.

„Vypadni. Neměň mi pocity! Slyšíš?“ vykřikl jsem na něho, ale nic se nedělo. Vymrštil jsem se z Emmettova sevření a odkopnul ho ke stromu, ale když se chystal skočit na Jaspera, tak jsem byl ve vzduchu.

„Uklidni se!“ křičela na mě Rose a odhodila mě svou mocí na zem. Alice ke mně přicupitala. Věděla, že jí neublížím. Něco mi dala do ruky a pak odešla s celou rodinou… jen tak deset metrů ode mě. Byla to obálka. Otevřel jsem ji, ale ani jsem nemusel hádat, od koho byla. Byla od Belly. Voněla po mandlovém gelu, který jsem jí dal. Otevřel jsem ho a začal číst mezi řádky.

 

Milý Edwarde,

omlouvám se, že jsem odjela a ještě k tomu bez rozloučení. Dneska jsi mě nebo někoho z tvé rodiny mohl zabít, ale to mi nevadí tolik jako ten tvůj pohled, který jsem na tobě viděla. Byl jsi tak smutný. Úplně mě to ničilo.

Na papíře se tyčilo pár rozmazaných písmenek… brečela.

Tohle není loučení a já v to doufám, ale nemůžu tě vystavit jakémukoliv nebezpečí. Nechci, aby tvá rasa byla prozrazena a kdyby si mě ty či někdo z tvé rodiny zabil, tak by sis to jistě vyčítal. Jsi silný ve svém ovládání, ale v mé přítomnosti jsi stále v křeči a nedokážeme se spolu ani políbit, aniž bych ti nějak ublížila. Dokážu se o sebe postarat. Lucasovi jsem napsala dopis… stejně jako tobě a Alice. Tohle není sbohem, ale musím si všechno roztřídit v hlavě. Chci jen, abys mi slíbil jednu věc. Nehledej mě. Prosím. Já… vrátím se ti, ale nehledej mě. Tvá milovaná Bella

Nestačil jsem se divit, co mi to napsala. Ohrožoval jsem ji, a proto odjela. Ohrožovala jí celá moje rodina a kvůli tomu odjela. Musím ji najít. Jenže když jsem se zvedl, tak jsem byl zase v náručí Emmetta. Alice. Alicin dopis. Bella jí napsala. Musím zjistit, co jí napsala.

„Můžu jít za Alice?“ Emmett přikývl a rozevřel svou pevnou náruč. Přišel jsem rychle k Alici a pohladil ji po vlasech.

„Co ti napsala Bella, Alice?“

„Edwarde, myslíš si, že když na mě budeš milý, tak ti to řeknu nebo se neudržím a budu na to myslet? To ses spletl. Víš, že já taková nejsem. Pokud to bude nezbytně nutné, tak i klidně odjedu. Dala jsem Belle slib. Sice jen přes mobil, ale i tak. Je to sesterský slib, který neporuším,“ řekla a pak ještě dodala, „hlídejte ho!“ Emmett na souhlas přikývl a nehnul se ode mě na krok po celé měsíce. Uběhlo již několik měsíců a pořád mě hlídali. Copak jsem nějaké děcko? No, kdyby bylo po mém, tak bych se hned teď vydal hledat Bellu. Alice to věděla, takže se všichni střídali. Nejvíc hlídek si vzala Zira. Byla šťastná, že se mi může vrtat v hlavě a hrát si se mnou. Lucas se se mnou začal bavit. Začali jsme si být blízcí. Po nějaké době zjistil… stejně jako Bella, že jsme upíři. Ani ho to nepřekvapilo. Prý už konečně přišel na to, co před ním jeho sestra tajila. Řekl jsem mu, co umím já, má rodina a jeho sestra. Po roce už u nás byl každý den. Zira si ho velmi oblíbila. Nejspíš se jí líbil a i Lucas to poznal, ale on ji neměl rád jen kvůli tomu, co cítila k Belle. Jednou jsme šli do jednoho klubu ve městě. Lucase jsem asi po hodině ztratil z dohledu. Alice ke mně po dvou minutách rychle přiběhla.

„Edwarde!“

„Ne,“ řekl jsem a vyběhl ven do lesa. Samozřejmě, že Zira bodyguard byla hned za mnou. Vběhl jsem do lesa a upíří rychlostí jsem se hnal za Lucasovým pachem. Parchanti, proč ho nenechají být. Snad ho nechají ještě chvíli naživu… doufám.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek