Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/padli%20andele.jpg

Napadlo vás někdy, proč je Edward takový, jaký je? Čest, svědomí, ochranitelské sklony, zodpovědnost, sebeobětování - kde se to vzalo u upíra? A co když nebyl upír ani člověk? Co když byl původně... anděl? Zkuste se se mnou začíst do příběhu o andělovi, který je pro nebe příliš hříšný a pro peklo zase moc svatý. Ale jak to dopadne? Uvidíme...

Prolog

Pánbůh se rozhlédl. Kolem něj v tichém zasmušilém kruhu seděla rada svatých, archandělů a andělů. Tvářili se přísně, jen svatému Petrovi jemně škubalo koutky, jako by se snažil nepříliš úspěšně potlačit úsměv. Ještě si pamatoval, jaké to bylo chodit mezi smrtelníky, ještě ano.

„Co s ním uděláme?“ otázal se archanděl Michael. Jeho plamenný meč zaplápolal a zapraskal, jak se těšil na trestnou misi. „To už je potřetí!“

„Potřetí… jenom pokud víme. Kdo ví, kolikrát nám to uteklo,“ bručel polohlasně archanděl Gabriel. Pánbůh se nesouhlasně zamračil. Tady se pochybuje o jeho vševědoucnosti a to nemůže připustit, kam by to vedlo.

„Třikrát, Gabrieli, třikrát. To ovšem nic nemění na tom, že to je až dost. Měl jsem zasáhnout už mnohem dříve, ale je psáno, že Bůh je milosrdný. Kdo to, hrome, do té bible napsal? Jak mám být spravedlivý a milosrdný najednou?“ povzdechl si Bůh.

„Ale co se vlastně stalo tak hrozného?“ tišil hladinu svatý Petr. „ No tak se provinil láskou, no. Nemá náhodou každý milovat bližního svého?“

„To ano, Petře. Ale ne takhle. Anděl strážný má svého chráněnce opatrovat, chránit před nástrahami světskými a střežit před hříchem, a ne ho sám svádět! To už je třetí děvče, které kvůli Edwardovi málem propadlo peklu!“ rozčiloval se Michael a jeho meč znovu zaplápolal.

„Co to s tím hochem je?“ pomyslel si Bůh, „jako by ani nebyl anděl. A ještě k tomu je strážný anděl! Tohle už opravdu prominout nemůžu.“ Zamračil se a všem okolo se zastavil na chvíli dech.

„A jéje, to nevypadá dobře, mračí se,“ hořekoval v duchu svatý Petr. Měl pro Edwarda slabost, připomínal mu trochu sebe v mladších letech.

„Pane, slituj se,“ ozval se pak váhavě. „Nedalo by se to nějak… je ještě mladý, začátečník. Dej mu ještě šanci. Co kdyby dostal na starost nějakého chlapce, to by snad…“ nedopověděl.

„No ani nápad!“ vykřikl rozhořčeně Michael. „Představte si, že by neodolal pokušení ani v tomto případě! To by nám tu v nebi ještě scházelo. To tak!“

„Tak dost!“ uťal hádku Bůh. „Petře, vím, že máš Edwarda rád, ale novou šanci už dostal dvakrát, a marně. Plané hádky nám nepomohou. Zdá se, že se nám tu objevil další padlý anděl.  Musíme však rozhodnout, jaký bude jeho další osud.“

„Jaképak rozhodování? Kam patří všichni padlí andělé? Do pekla. Vždyť i Lucifer byl kdysi jeden z nás,“ horlil Michael a jeho meč hořel jako pochodeň.

„Ale ti ostatní zhřešili pýchou, touhou po moci, a Edward jen láskou,“ snažil se teď o přímluvu i Gabriel. Ostatní andělé mlčeli. Netroufali si do sporu zasáhnout.

„Jen láskou?“ otázal se Bůh. „Je mi líto, ale mezi hříchy nemůžeme dělat rozdíly. Jedno přikázání jako druhé, žádné se nesmí porušovat, a andělé se jimi musí řídit především. A jiné místo než peklo nemáme. Zavolejte ho!“

Z kruhu andělů a archandělů povstal Rafael a odešel kamsi mezi oblaka. Po chvíli se vrátil. Krok za ním šel se svěšenou hlavou strážný anděl.

„No, ty vypadáš,“ zhrozil se v duchu svatý Petr. „To ses nemohl dát alespoň trochu do pořádku?“

Andělova svatozář jen poblikávala a z křídel trousil za sebou peří. Roucho měl na několika místech potrhané a celé zválené. Tvář měl sklopenou, ale bylo jasně vidět, jak má nateklé rty od polibků a že dříve bledé líce jsou zrudlé studem. Došel před soudnou stolici Boží, zastavil se a zvedl hlavu. Slunce zasvítilo mezi mraky, zalesklo se na jeho bronzových rozcuchaných vlasech a odrazilo se v zelených očích, které se provinile dívaly na kruh svatých a andělů. Ale nezdálo se mu to? V těch očích není jen stud a lítost, zahlédl tam i vzdor.

„Anděli Edwarde, provinil se již třikrát světskou láskou k osobě, kterou jsi měl ochraňovat a vést po správných cestách životem,“ pronesl Bůh přísným hlasem.

A teď to bylo jasné všem okolo. Vzdor z očí se rozšířil do celého obličeje a Edward trucovitě našpulil rty.

„Tobě se to mluví,“ pomyslel si. „ ty nemusíš mít ty holky celý den na očích. A kdyby jen  celý den, ale i celou noc. I v koupelně, i když se převlékají, i když s ostatními děvčaty mluví o klucích… Kdo to má vydržet?“

Bůh se pousmál. Dobře věděl, na co Edward myslí, a začalo mu ho být trochu líto. Už se nadechoval, aby opět jednou projevil své milosrdenství, když tu uslyšel, na co Edward myslí dál.

A ještě ke všemu my strážní andělé slyšíme všechno, na co naši chráněnci myslí, a to je teprve k nevydržení. To bych ho rád viděl na mém místě!“

Tak tohle Pánaboha poněkud naprdlo. Co si to ten capouch andělská nedomrlá dovoluje? On vidí a slyší úplně všechno, je přece vševědoucí, a že by někdy nejradši oslepl a ohluchl. A musí to vydržet. A tohle nedochůdče si dovoluje… Bůh zaplál spravedlivým hněvem.

„Propadls peklu a jako ostatní padlí andělé budiž vyhoštěn z nebes, kam již nadále nesmíš vkročit,“ zahřměl. Pak udeřil blesk a hrom, svatozář nad Edwardovou hlavou se rozsvítila jako žhavý plamen, a jako by tou září vyhořela, zhasla a ztratila se. Z jeho křídel vyšlehl oheň a za chvíli po nich nebylo ani památky. Edwardova tvář se zkřivila lítostí a smutkem, chtěl ještě něco říci, ale vtom ztratil půdu pod nohama, propadl se oblaky a dál padal hvězdným nebem stále níž a níž…

Nebeská rada se rozcházela. Bůh seděl na svém stolci a mračil se. Další, kdo se nezvedal, byl svatý Petr. Počkal, až ostatní odešli, a tiše se zeptal: „Nebyls trochu moc přísný, Pane? Vždyť každý hříšník se může napravit. A Edward má sice pro děvčata slabost, to ano, ale také dobré srdce, slitování, čest a odvahu. Není ho škoda?“

Bůh se pousmál. Zlost už ho přešla, a tak tiše odpověděl: „ Nevím, jak ty, Petře, ale já myslím, že s těmihle vlastnostmi si s ním ani peklo nebude vědět rady. Uvidíme…“

xxxx

„Lucifer svolává radu!“ ozývalo se peklem a ze všech průchodů a děr se sbíhali čerti ďáblové, satani a raraši. Utíkali do hlavní síně.

„Nevíte někdo, o co jde?“ ptali se jeden druhého.

Kolem zástupu čertů pávě procházel Belial a zaslechl otázku. „Asi o Edwarda, už má zase nějaký průšvih.“ Prošel kolem davu k hlavní vstupní bráně a byl vpuštěn dovnitř.

Na hlavním pekelném trůnu už seděl Lucifer a kolem něj v kruhu Asmodeus, Abbadon, Marbuel, Samiel a dalších sedm vyšších ďáblů. Dvanáctá židle byla zatím prázdná.

„Pojď, Beliale, už na tebe čekáme,“ popohnal ho Lucifer. Belial došel k prázdné židli a pohodlně se uvelebil.

„Co se děje? Nepletu se, když usuzuji, že zas něco vyvedl Edward?“ zeptal se.

„Nepleteš. Nebe nám ho poslalo jako padlého anděla, ale nechalo mu andělské schopnosti. Ten trouba má slitování a ještě ke všemu slyší všechno, o čem duše hříšníků přemýšlejí, když zakoušejí muka pekelná. A nějak to nemůže vydržet. Máme ho tu teprve týden, a už stačil dvakrát uhasit ohně pod pekelnými kotli. Uspal pekelné psy, kteří mají hříšníky trhat na kousky, a duším vypravuje pohádky, aby utišil jejich výčitky svědomí za hříchy, které na světě spáchaly,“ žaloval Samiel. „ A dnes pustil z očistce všecky duše hříšných holek. Že prý zaživa dávaly mužským nebeskou slast a za to si muka nezaslouží.“

Ve tvářích přítomných ďáblů bylo vidět vzrůstající zděšení. Zato Lucifer se neděsil, Lucifer zuřil.

„Co s ním budeme dělat? Nebe ho zpátky nevezme a tady v pekle je ta jeho dobrota na překážku. Vždyť nám tady z toho za chvíli udělá lunapark, kam se bude jezdit na dovolenou. Hmmm, jak bychom ho mohli zkazit? Jak by se dala ta dobrota vykořenit?“

„A co z něj udělat bytost tak zlou, že samotnou podstatou náleží peklu? A vybavit ho instinkty zabijáka, touhou po krvi a nezvladatelnými pudy? Až bude mít na svědomí lidské životy, jeho duši to obrátí naruby a svědomí otupí,“ napadlo Beliala.

Luciferovi zaplály oči. „Už vím, kam ho pošlu a co z něj udělám. Přiveďte ho!“

Kruhu satanů problesklo v očích pochopení a ďábelsky se rozesmáli. Ohlušujícím řehotem se k nim blížil Edward, když tu Lucifer luskl prsty a padlý anděl zmizel.

xxxx

V nemocnici v Chicagu zrovna umíral chlapec na španělskou chřipku. U jeho postele stál světlovlasý bledý lékař a váhal.  Přemýšlel dlouho, ponořen do své nejistoty, a tak si ani nevšiml, že chlapec na okamžik přestal dýchat. Jeho srdce se zastavilo, pak se však ozval podivný zvuk jako lusknutí prsty a srdce se znovu rozběhlo. Nikdo si nevšiml, že chlapcova duše odešla a její místo zaujala jiná. Horečkou zpocený chlapec otevřel zelené oči a lékař se rozhodl.

„Kde to jsem?“ pomyslel si Edward. Před chvílí byl ještě v pekle a čekal na svůj trest. Než se však stačil rozhlédnout, ucítil na svém krku ostrou bolest, která se s neuvěřitelnou rychlostí a pálením rozlila do celého těla.

Shrnutí

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Hanetka

15)  Hanetka (23.04.2014 20:31)

Jééééé, někdo mi objevil andílky? To jsem ráda, že se líbí. A možná se vám o víkendu i odměním, dámy... ale zatím pšššššt. Abychom nevyplašily inspiraci.

Kate

14)  Kate (23.04.2014 20:26)

Tak tohle je naprosto bombastický! Naprosto! Nemám slov. Vážné, ale i v velmi vtipné. Miluju tvůj humor.

emam

13)  emam (23.04.2014 20:11)

Mazéééc

ireen

12)  ireen (27.03.2012 09:44)

Tak Hanetko, tose Ti fakt povedlo! Řechtala jsem sejak blázen, takhle povedený Edík, to je gól!

Morael

11)  Morael (08.06.2011 11:34)

Ještě jsem neviděla, aby Boha něco _naprdlo_.

Hanetka

10)  Hanetka (07.06.2011 12:22)

Vítám nové vlaštovičky a přeju příjemnou zábavu. Snad vydržíte až do koce, holky zlaté!

Lipi4

9)  Lipi4 (07.06.2011 12:11)

Úžasný, poutavý začátek, který mě jen tak nenechá, abych přestala číst Takže na spanilou krasojízdu směr Paslí andělé nepláčoou

Kristiana

8)  Kristiana (03.06.2011 19:15)

Kdo to, hrome, do té bible napsal? Tak tohle Pánaboha poněkud naprdlo.
Z prvu se to zdálo vážné, ale u některých vět jsem smích neudržela. Senzační!

jeanine

7)  jeanine (03.06.2011 10:39)

Páni! To je teda úvod!

Hanetka

6)  Hanetka (08.02.2011 20:01)

Jé, nová vlaštovka! Vítám tě a přeji hezké čtení!!!

milica

5)  milica (08.02.2011 19:42)

Hanetko, začala jsem s tvojí povídkou. Začátek krásný, tak pokračuji na další

kytka

4)  kytka (23.01.2011 21:44)

Hanetko, nápad se mi moc líbí. Letím na další.

Janeba

3)  Janeba (10.10.2010 09:38)

Stáhla jsem si tvou povídku a pořád přemýšlím, jak ti ji moct okomentovat. Je to úžasný a nádherný nápad! Je to vlastně první dílko, které od tebe čtu, krom té nádherné poezie, kterou píšeš pro MisaBells a která mě naprosto uchvátila! Děkuji!

Gassie

2)  Gassie (13.08.2010 15:55)

Edward jako anděl svádějící holky, výborný nápad :). Moc krásná povídka, pokračuju dál...

ambra

1)  ambra (30.04.2010 21:40)

Hanetko, už v tom lítám! Jsi šikulka, originální nápad, tvůj osobitý styl (v básních, komentech i v téhle úžasně vtipné povídce) - pořád Hanetka. Já se nezdám, ale strašně miluju podařený humor a v nebi i v pekle mi to připadalo jako na schůzi u Pláteníka v Okrese na severu:D. No a Edward holkař...Jdu na další!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek