Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/OZ.jpg

Přijíždí Jacob a chová se vážně divně.

Bella dostává dvojí varování. Na koho si tedy má vlastně dávat pozor?

A je Jake opravdu nudista?

8) Noční poplach

 

Charlie přijel přesně ve dvě. Nějakým zázrakem se mi podařilo uvést kuchyň do téměř původního stavu, zbavit se ohořelých zbytků kabátu a znovu rozdělat oheň. Zadřela jsem si jen třísku. Zázrak, vzhledem k tomu, že jsem i naštípala pár polen. Spousta práce, spousta prostoru na přemýšlení. Teď jsem to potřebovala, ačkoli ze všeho nejvíc jsem toužila nasednout na první letadlo a prostě zmizet. Udělala bych to, kdybych si nebyla jistá, že můj útěk by odskákala moje rodina. A hlavně... byl tu Edward.

Celé dopoledne jsem se snažila vstřebat fakt, že je naživu. Chvílemi jsem skoro podléhala myšlence, že se mi to v noci všechno jen zdálo. Ale hned nato se mi žilami proháněla čirá euforie. Potřebovala jsem, aby to byla pravda.

„Volala mi tvá učitelka,“ začal Charlie, sotva vešel do dveří. „Prý ses nezapojila do vyučování.“ Stál uprostřed kuchyně, ruce v bok a trochu se mračil. Já zatím stírala z kuchyňské linky poslední zbytky mastných sazí.

„Malér. Ucpal se komín. Měl jsi to vidět, chvíli tu byla tma jak v noci.“

Chápavě kývl hlavou. Jak šlo o nějakou nehodu nebo „smůlu“, nemusela jsem nic vysvětlovat. Umyla jsem si ruce a oblíkla svetr. Seznam na nákup jsem už napsala.

„Můžeme,“ prohodila jsem směrem k tátovi a vydala se ke dveřím pro bundu.

Sundávala jsem ji z věšáku a Charlie stál u mě, když před domem zastavilo nějaké auto. Roztřásly se mi ruce a bunda mi vypadla z rukou. Táta mi ji podal a tázavě zvedl jedno obočí. Odolávala jsem touze utéct a třeba i vyskočit oknem, když bude třeba. To už ale někdo rázně zabušil na dveře. Strnule jsem na ně zírala. Když bral Charlie za kliku, nedokázala jsem vydat ani hlásku.

„Jacobe!“ slyšela jsem veselé zvolání. Pak už jsem ho viděla i já. Vešel dovnitř a jeho hřejivá přítomnost naplnila celou chodbu. Shýbnul se a vzal mě do náručí.

A zkameněl.

Na zem mě postavil pomalu, jako bych byla z křehkého skla. Když jsem se na něj podívala, uviděla jsem tvář zamračenou do hněvivé grimasy a oči sršící blesky. Celý se třásl.

„Co to tu páchne?“ zavrčel. S tátou jsme si vyměnili zmatené pohledy.

„Ucpal se nám komín. Menší kalamita,“ hlesla jsem. Proč jsem ale měla pocit, že má Jake na mysli něco úplně jiného?

Lehce mě odstrčil z cesty a rozběhl se do kuchyně. Celou ji obešel, nos nakrčený odporem a rozhlížel se, jako by něco hledal.

„Snažila jsem se vyvětrat. Asi to bylo málo...“ Sledovala jsem jeho ruce. Jejich třas neustával, spíš se stupňoval.

„Jacobe, jsi v pořádku?“ I táta už si o něj začínal dělat starosti.

„Spíte nahoře?“ zeptal se místo odpovědi. Protáhnul se kolem nás zpátky do chodby, a pak vyběhl schody do patra. Po pár vteřinách se ozvalo další vzteklé zavrčení a pak rána, jak do něčeho praštil.

Nic jsem nevěděla, nerozuměla, přesto jsem tušila, o co tu jde. Ale co s tím má Jake společného?!

Za pár minut byl zase dole u nás.

„Zavolám si,“ houkl na nás brunátný hněvem a vyběhl před dům. Táta všechno vykuleně sledoval.

„Chápeš to?“ zeptal se nakonec, když Jacob zmizel v blízkém lese a cestou už halekal do mobilu. Zavrtěla jsem hlavou.

Vrátil se za deset minut. Snažil se tvářit normálně, ale mě neoblbnul. Rozpačitě se usmál a utrousil podivnou omluvu, která obsahovala slova jako „unavenej“ a „přechodil chřipku“.

„Jedeme na nákup. Chceš s námi?“ zeptala jsem se ho.

Zavrtěl hlavou. „Vážně si potřebuju trochu dáchnout. Můžu zatím k tobě? Než si vybalím.“

„Jasně. Ale pochybuju, že se vejdeš do mýho spacáku,“ prohodila jsem s úsměvem. Zazubil se. Když táta nasednul a startoval, Jake mě ještě chytil za loket a jemně mě zadržel.

„Neslyšela jsi tu v noci něco zvláštního?“ zeptal se.

Zaváhala jsem jen nepatrně.

„Ne. Byla jsem dost unavená. Spala jsem jako dřevo.“

Přikývl a přidržel mi dveře, abych mohla nastoupit.

 

♥♥♥♥♥

 

Nákupy v městečku Trapper Creek připomínaly návrat do doby zlatokopů. Obchod Jasona Hectora nabízel svým zákazníkům všechno od kancelářských sponek, přes medvědí steaky až po řetězovou pilu. V rohu rozlehlé místnosti se navíc čepovalo pivo a nalévala whiska. Místní štamgasti posedávali na dlouhých dřevěných lavicích a kouřili cigarety nebo doutníky.

Když jsme vešli, táta ještě v uniformě, rozhostilo se ticho, a my se stali cílem tuctu zkoumavých pohledů. Charlie se s úsměvem dotkl krempy svého klobouku a zamířil rovnou k pultu. Pak se znovu rozproudil hovor. Oddechla jsem si.

Pan Hector trval na oslovování křestním jménem a hned nám u sebe otevřel účet. Sehnali jsme všechno, co jsme potřebovali a navrch dostali jako uvítací dárek pugét uzených ryb svázaných za ocasy. Do auta se nám nákup skoro nevešel.

 

♥♥♥♥♥

 

„Jak se ti tu líbí?“ zeptal se Jake s plnou pusou a při tom mi podával svůj talíř, abych ho už potřetí naplnila gulášem. Táta se ve vedlejším pokoji snažil rozchodit televizi.

„Jsem až překvapená,“ usmála jsem se. „Cítím se tu dobře.“

Zatvářil se spokojeně. Už se choval celkem normálně, ale stejně se mi zdálo, že vypadá trochu nervózně a ostražitě.

Podala jsem mu jídlo a on se do něj s gustem pustil.

„Tebe je asi radost živit,“ řekla jsem se smíchem.

„Jsem ve vývinu,“ zahuhňal.

Umyla jsem nádobí a nože nechala na tátovi. Jsou věci, které radši nedělám.

„Jak dlouho se zdržíš?“ zeptala jsem se o pár minut později, když jsme seděli nad rozloženými Monopoly. Já na židli, Jake na kulatině přivalené odněkud z lesa.

„Ještě nevím. Myslel jsem tak čtrnáct dní. Chci si bejt jistej, že jsi v pohodě.“ Zkoumavě se na mě podíval. „Fakt je ti líp,“ dodal.

Přikývla jsem a sklopila oči k hrací ploše. Cítila jsem, jak se mi do tváří hrne horko.

„To jsem moc rád.“

Najednou mě držel za ruku. Moje dlaň se v té jeho skoro ztrácela.

„Za pár měsíců končím školu. Říkal jsem si... rád bych se sem pak nastěhoval. Teda... ne jako přímo k vám do domu,“ dodal rychle, když viděl moje vykulené oči.

Nevěděla jsem, co na to říct. Zaskočil mě. Táta ale věděl. Zrovna vešel do kuchyně, a když slyšel, o čem Jake mluví, bodře ho poplácal po zádech a prohlásil, že je to skvělý nápad. A nenápadně na mě mrknul. Naštvaně jsem zafuněla. Charlie by se klidně mohl živit jako dohazovač.

Vyprostila jsem svou ruku a vstala od stolu.

„Půjdu si lehnout, jsem dost unavená.“

Jakovi jsem připravila spaní na gauči v obýváku, umyla se v konečně zprovozněné sprše a šla si lehnout. Zase do spacáku, protože teplé deky měly Hectorovi přivézt až za týden.

Ležela jsem, zírala do tmy a nemohla usnout. Přemýšlela jsem, jestli se tu dnes v noci objeví Edward. Nevím, proč jsem ho čekala zase až teď, když nastala tma. Něco skrýval, všechno bylo tak tajemné.

V půl jedné ráno, když se dům dávno utápěl v tichu a tmě, mě napadlo, že pokud by Edward zase přišel...

„Do háje!“ sykla jsem a vyskočila z postele. Nohy navlečené v teplých pletených ponožkách mě na ledové podlaze stejně zábly. Přeběhla jsem k oknu a pokusila se otočit kličkou. Šlo to hrozně špatně. Vrzalo to a skřípalo. Po každém pootočení jsem ztuhle naslouchala, jestli se mi nepovedlo někoho probudit. Pak se okno konečně pootevřelo. Ovanul mě mrazivý vzduch. Doléhalo ke mně tiché šumění lesa a vzdálené houkání vlaku. Zhluboka jsem se nadechla. Vrátila jsem se do postele a zalezla do spacáku.

Zrovna jsem uvažovala, jestli do rána nezmrznu, když pokoj zase naplnila ta zvláštní atmosféra. A vůně... Nadechla jsem se jí a roztřásla se. Už nebylo pochyb.

„Bello,“ oslovil mě tiše. Stál až na druhé straně pokoje, hned u okna. Ten hlas mě zbavil strachu.

„Jsi tady,“ řekla jsem úplně zbytečně.

„Nemůžu se zdržet.“

„Já vím,“ reagovala jsem smutně. „Neměl by ses přibližovat.“

Trvalo dlouho, než na to něco řekl.

„Je to jinak, Bello... To ty jsi v nebezpečí. Ale jde o Jacoba. Dávej si na něj pozor, ano?“

Dávat si pozor na Jacoba?!

„Proč? Co se to tu děje?!“ skoro jsem to vykřikla. „Edwarde... Potřebuju vědět...“

„Sbohem!“ zašeptal najednou. Ucítila jsem letmý chladný dotyk na čele a pak se aljašská zima plnou silou vevalila do místnosti. A rozrazily se dveře.

„Bello!“ zařval Jake. Proud světla dopadající sem z chodby mě na chvíli oslepil. Ucítila jsem jeho ruce na svém těle a jeho nos zabořený do mých vlasů. Ale nebylo to žádné něžné mazlení. Spíš mě ohmatával, jako by hledal nějaké zranění. A očichával mě!

„Jacobe!“ vřískla jsem a uslyšela, že táta už dupe na chodbě. „Co to vyvádíš?“

Bez odpovědi se rozeběhl k otevřenému oknu a vyhlédl ven do tmy. Ozvalo se zavrčení.

„Co se to tady...“ vyhrknul rozespale Charlie. To už ho ale Jake odstrčil ode dveří a s hlasitým dupotem běžel po schodech dolů. Pak se hlučně zabouchly vchodové dveře.

Vyskočila jsem z postele a běžela k oknu.

„Vysvětlí mi už konečně někdo...“ Cvakl vypínač a já ve světle, které se vyřinulo až ven na tenkou vrstvu napadaného sněhu, uviděla neskutečně obrovského vlka, jak peláší do lesa.

Oběma rukama jsem se chytila rámu, protože právě v tu chvíli jsem si nebyla jistá, jestli mě unesou nohy.

„Bells?“ Tátův hlas pomalu získával hysterický podtón.

S očima pořád vytřeštěnýma hrůzou jsem se na něj podívala.

„Já nevím, tati. Vážně. Nevím...“

 

♥♥♥♥♥

 

Jacob se vrátil asi za hodinu. Seděli jsme s tátou mlčky v kuchyni a usrkávali čaj s rumem. Když se ozvalo klapnutí dveří a kroky, významně jsme se na sebe podívali. Podle zvuků se zdálo, že se Jake vydal po schodech nahoru.

„Mladíku! Na slovíčko!“ zahřímal táta a usrknul čaj.

Drobné zaváhání a pak bylo slyšet, že zamířil k nám. Do dveří ale strčil jen hlavu.

„Jen pojď dál. Máme tu takovou malou noční sešlost. Nemohli jsme s Bellou spát,“ řekl sarkasticky, aniž se ohlédl.

Jake se zatvářil trochu vyděšeně.

„Nejdřív bych se asi měl převlíknout,“ řekl nakonec.

„Nezdržím tě dlouho,“ reagoval táta.

Zdálo se mi to, nebo Jacob opravdu zčervenal?!

„Vážně bych měl...“

„Hned!“ zahřímal Charlie a konečně se otočil ke dveřím.

A Jake vešel.

Zalapala jsem po dechu a vzápětí mi ruce vyletěly vzhůru, aby mi zakryly vytřeštěné oči. Stejně jsem ho ale viděla pořád. Ten obraz se mi vpálil do paměti a asi bude trvat dost dlouho, než ho odtamtud dostanu.

Jacob byl úplně nahý.

Jistě, jednou už jsem to zažila. Jenže tenkrát jsem byla dost mimo a taky nestál v plném světle pět metrů ode mě.

Slyšela jsem, že táta vydal podivný zvuk.

„Máš pravdu. Asi by ses měl nejdřív... převlíknout,“ vykoktal nakonec.

Když jsem slyšela vzdalující se kroky, roztáhla jsem prsty a škvírou se podívala ke dveřím. A pak na Charlieho. Zarytě zíral do svého hrnku. Nepromluvil, dokud se Jake nevrátil. A i potom ještě hodně dlouho mlčel. Nedokázala jsem se na Jacoba podívat, aniž bych okamžitě nezčervenala.

Pak si Charlie odkašlal.

„Řekl bych, že máš co vysvětlovat. Takže... vezmeme to od začátku. Co jsi dělal u Belly v pokoji?“ Otázku doprovodil velmi přísným výrazem.

„Zdálo se mi, že tam někoho... slyším,“ odpověděl Jake a loupl po mně zamračeným pohledem. Sklopila jsem oči.

„Aha?“ Jasná výzva. Pokračuj nebo přitvrdím. Prostě policajt.

„Asi se mi to jen zdálo,“ dodal Jake a teď už mě regulérně probodával pohledem.

„Jen jsem si otevřela okno. Klička byla nějaká zarezlá nebo co...“ Pokrčila jsem ledabyle rameny a hodila na tátu nevinný pohled. Ten jeho, který se upíral na mě, byl rentgenující, detektorový.

„Tak,“ řekl Charlie po chvíli a k mé úlevě se zase otočil na Jacoba. „A proč jsi běhal venku nahej?“ Policajt nepolicajt, teď zrudnul.

„Otužuju se.“ Víc neřekl a založil si ruce na prsou.

„Poznám, když mi někdo lže, Jacobe.“ Žádné reakce se ale nedočkal.

„Dobrá,“ povzdychl si nakonec. „Protentokrát se budeme všichni tvářit, že se nic nestalo. Ale Jaku,“ při těch slovech vstal, jenže stejně mu sahal sotva k ramenům. Musela jsem se pousmát. „To bylo naposledy. Jestli nechceš jet prvním vlakem domů, v noci zákaz vycházení, obnažování a hlavně návštěv u Belly v pokoji. Je to jasný?“

Jacob zachmuřeně přikývl. Mračil se vlastně celou dobu.

„A ty,“ otočil se táta ke mně. „Taky mi něco tajíš.“ To nebyla otázka.

Skousla jsem spodní ret a mlčela. Pokud vím, mám právo nevypovídat.

„Fajn,“ vzdychnul, když jsem ani po dvou minutách jeho policejních pohledů nepromluvila.

„Spát. Oba. Každej do svýho pokoje.“ Sám nám šel příkladem a vydal se na chodbu.

Chtěla jsem ho rychle dohnat, abych se vyhnula rozhovoru s Jakem. Ale byl rychlejší. Zastoupil mi cestu.

„Kdo je to?“ zeptal se. Já pokračovala v taktice naprostého mlčení.

„Řekl bych, že nemáš tušení,“ zašeptal spíš sám pro sebe. Pak se jeho ruce náhle ocitly na mých tvářích.

„Bells, teď mě dobře poslouchej. Já nevím, co všechno víš, nebo co si myslíš. Ale jsi v nebezpečí. Prosím tě, slib mi, že už v noci nebudeš otevírat okno. Ani chodit někam sama.“ Jeho hlas zněl prosebně a skoro nešťastně.

Tu úvahu jsem udělala strašně rychle. Vzpomněla jsem si na tu nádhernou vůni, která lákala a děsila zároveň. A i když jsem věděla, že Edward není jediný, kdo takhle voní, já neměla o čem přemýšlet.

Jemně jsem sundala Jakovy ruce a protáhla se kolem něj dveřmi ven.

„Bells! zvolal nešťastně, ale nešel za mnou.

Než jsem se vydala po schodech nahoru, rozhodným gestem jsem sebrala z krabice s nářadím olejničku.

 


Povídky od Karolky

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

emam

33)  emam (18.12.2014 23:16)

Už se tesu na pokrářko. Jen si musím trochu zdřímnout

DopeStars

32)  DopeStars (09.06.2014 20:48)

Linfe

31)  Linfe (12.06.2012 13:19)

první srdíčko, všímáš si, že jo?

30)  kamčí (20.02.2011 14:27)

nahej Jakob uprostřed kuchyně, to musí být pohled pro bohy

Nebraska

29)  Nebraska (16.08.2010 07:01)

Ha! Další Charlie, kterýho chci domů! Triumfální příchod nahého Jakea mě vážně dostal

Jodie

28)  Jodie (05.08.2010 10:22)

Krásné! Jake se otužuje

sakraprace

27)  sakraprace (04.08.2010 21:11)

Hustý a tentokrát je tomu Charlie blíž než jindy. Jake je úžasný sluníčko, ale to někdy nestačí. :( Ale i tak se stará A Edward snažící se ji také ochránit je tak úžasný. Doufám, že se nějak domluví a postarají se o Bellu a ochrání ji před Nimi.

Silvaren

26)  Silvaren (01.08.2010 23:08)

Naprostá nádhera! Je to skvělé. Právo nevypovídat Držím Belle a Edwardovi palce.

25)   (27.07.2010 22:15)

Oooo Karolka najmilšia, najdrahšia, no proste zlatíčko :D
ďakujem, že si ma od toho ušetrila
Ani som nedúfala v také rýchle pokračovanie Kľudne, aj pozajtra, ak sa ti to nebude dať alebo aj oddychuj poriadne, nejako to vydržím ... skôr som sa obávala, že do piatku si nič neprečítam:D(lebo to zas ja idem preč a netuším či sa dostanem na net)
Naozaj si ma potešila, ďakujem

Karolka

24)  Karolka (27.07.2010 22:07)

Hlásím, že wifina je tu ničemná, ale O2 má skvělé pokrytí, takže se připojuju přes mobil. A píšu. Jaruško, nech ten prstík odpočinout. Já si zdřímnu a zítra večer by to snad mohlo být. ;)

23)   (27.07.2010 21:22)

Karolka milá, uži si dovolenku;)
Ja sa zatiaľ budem pokračovať v mojej najobľúbenejšej činnosti- klikať na "další kapitola" a budem... čakať:D Veď sa raz doklikám...snáď:D

Lioness

22)  Lioness (27.07.2010 21:16)

A na scénu se vrací Jacob. A jelikož se nepřímo setkává s Edwardem, není to vůbec dobré. Co udělá, pokud se setkají tváří v tvář? A Edward nebude mít, coby novorozený, své jantarové oči pro ochranu?
Tákže... Jake není nudista. Jen se dal do týmu otužilců v čele s trenérem Samem. No jasně! A za rohem pravidelně pokuřuje marjánku.
Charlie určitě není dvakrát nadšený z těch dvou tajemných individuí, co se mu potulují po baráku. Snad nepřijde na Bellino malé tajemství spojené s nečekanou návštevou. Přeju mu pevné nervy.
Mimochodem, to městečko se mi líbí!
Těším se, až Bella zatlačí na pilu. Snad dostane nějaké informace. A snad nějaké vyzradí.

Karolka

21)  Karolka (27.07.2010 12:34)

Srdečné díky za vaše krásné komentáře! Hlásím, že odjíždím na dovolenou (vlastně už jsem jednou nohou ze dveří). SNAD bude internet, rozhodně mám v plánu psát. Bella se konečně zdravě nakrkne a začne z chlapců páčit informace. Mějte se krásně!

Abera

20)  Abera (27.07.2010 11:25)

Krásný

jeanine

19)  jeanine (26.07.2010 23:41)

Už se těším, až se ti dva poperou. Jake bude v šoku, že je to Edward. Už se těším na další dílek.

18)  Leni (26.07.2010 21:30)

Paráda. Jestli se Edward jen tak nevzdá, bude to ještě zajímavé. A co ti další upíři?

Popoles

17)  Popoles (26.07.2010 21:21)

Čekala jsem návštěvu Jakea - jeho chování muselo v těch dvou vzbudit dojem, že jede v nějakých opiátech.
To, že se Belle podařilo včas uklidit a nemusela vysvětlovat spálený kožený kabát je dobře. Chudák Charlie už toho má takhle dost.
Noční Edova návštěva byla moc krátká na to, aby z ní něco bylo - Jake jako správný ohař začmuchal a vyrazil hlava nehlava chránit lepou děvu
Vsadím se, že si přivolal posily, přece nebude Bellu hlídat sám. Ed to rozhodně nebude mít jednoduché.
A epizodka s nudistou mi málem znečistila potah židle...

Tleskám a moc se těším na pokráčko

krista81

16)  krista81 (26.07.2010 19:50)

Aaaa, Edward v noci přišel
škoda, že to Jacob překazil
a ten výslech Charlieho
A nakonec olejnička ;) ;) ;) ;)

Zase parádní kapitolka a nemůžu se dočkat další

sfinga

15)  sfinga (26.07.2010 18:36)

Karolko, já se rozplývám. Představila jsem si nahého Jacoba...ááách
Vážně - opět jsem napjatá na nejvyšší míru. A zase mám dilema.
Jacob? Edward? Komu fandit? Pijavici nebo psisku?
Je mi jasné, komu fandí Bella

Hanetka

14)  Hanetka (26.07.2010 13:37)

Ještě! Ještě! Ještě! Karolko, to je senzační příběh a užívám si ho slovo od slova. Naqvíc se mi zdá, že tehle Bella nebude dlouze váhat, kdo se k ní líp hodí. Vzhledem k olejničce bych řekla, že má jasno. A já taky. Paráda!!!

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek