Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/OZ.jpg

Bella i Edward si začínají uvědomovat vzájemnou přitažlivost. Rodící se láska v Bellině srdci a temné tajemství zamčené v jejím šuplíku jí však velí, aby se Edwarda stranila. Jde přeci o jeho zdraví, možná i život!!!

2. Nebezpečná přitažlivost

 

Otevřela jsem oči a nechápavě hleděla do povědomé tváře s očima nezvyklé barvy. Už jsem toho měla v životě dost za sebou, takže vliv sedativ na svou mysl jsem bezpečně poznala.

„Isabello?“ řekl a povzbudivě se na mě usmál.

Když se můj pohled zaostřil a já uviděla i jeho bílý plášť, měla jsem jasno.

„Bella,“ zašeptala jsem a přemýšlela, proč se mi tak těžko mluví. Moje ruce automaticky zamířily k obličeji.

„Opatrně, Bello,“ reagoval doktor a zabránil mi v tom. „Máš přeražený nos a v něm tampony. Dali jsme ti léky proti bolesti, ale přesto by ses toho raději neměla dotýkat.“

Lehce jsem se zamračila a lovila v omámeném mozku nějaké vzpomínky.

Škola.

Cibule.

Mikroskop.

Edward.

Auuuuuuu!

„Bude to dobré. Kosti i chrupavky jsme srovnali. Neměla bys mít žádné následky.“

Ztěžka jsem polkla.

„A co Edwardova doha?“

Zatvářil se rozpačitě.

„Zlomený palec. Už jsme ho propustili do domácího ošetřování.“

Zavřela jsem oči a snažila se nevnímat kovovou chuť v ústech a podivné brnění v oblasti nosu.

„Tvůj otec už je na cestě. Odveze tě domů. Zítra se ale zase uvidíme, ty tampony musíme vyměňovat. Předepsal jsem ti nějaké utišující léky, ale obávám se, že to stejně bude dost nepříjemný týden. Leduj si to,“ uzavřel svůj monolog.

 

Krátce po tom, co jsme dorazili domů, začal můj nos přicházet k sobě. Cítila jsem se podobně, jako v tu chvíli, kdy jsem si prohlížela Edwardovu botu zespoda. Táta mě posadil v kuchyni na židli, natočil vodu do sklenice a vedle ní postavil na stůl krabičku s léky od doktora Cullena.

Snažila jsem se být statečná. Táta totiž vypadal, že každou chvíli zkolabuje. Můj pokus o úsměv ale rozhýbal ty nesprávné svaly a mně vytryskly slzy z očí. Vyklepala jsem z krabičky plato prášků a uslzenýma očima studovala příbalový leták. Vymačkala jsem dvě tablety na stůl, pak je strčila do pusy a zapila.

„Půjdu si lehdout,“ oznámila jsem Charliemu a pokusila se postavit.

Hned byl u mě.

„Pomůžu ti. Prosím tě, seď!“

Popadl mě do náručí a nesl do schodů. Usnula jsem dřív, než jsme dorazili do pokoje.

 

♥♥♥♥♥

 

Edward vydržel doma tři dny. Dlouhé neklidné tři dny, které strávil pohroužený do svých myšlenek. Prapodivné události týkající se dcery policejního náčelníka Swana mu nedopřávaly chvilku klidu. Zdravý rozum ho nabádal, aby se od ní držel co nejdál. Kdykoli na ni jen pomyslel, běhal mu mráz po zádech. Něco mu říkalo, že její blízkost by ho mohla stát život. Ale čím dál víc si také uvědomoval neodbytnou sílící touhu ji znovu vidět. Přitahovala ho. Její hluboké tmavohnědé oči, husté dlouhé vlasy i ústa svádějící k polibku. Musel si přiznat, že i v těch hrůzu nahánějících okamžicích, kdy musel čelit její nešikovností, která hraničila až s nadpřirozeným nadáním na katastrofy, jedna jeho část stále toužila se jí dotknout.

Třetího dne už nevydržel mezi čtyřmi stěnami a vyrazil ven. S berlemi a sádrou navlečenou v igelitové tašce to sice nebyl takový relax, jak si původně představoval, ale čerstvý vzduch mu udělal dobře. Byl v dobré kondici, a tak snadno zdolal mírný kopec a vydal se lesní cestou vybíhající od domu jeho rodičů. Asi za půl hodiny zadýchaně usedl na lavičku ukrytou pod hustými větvemi stromů. Tam na něj nepršelo. Poslouchal tiché šumění deště vysoko nad sebou a znovu si vybavoval její tvář a hlas. Pouhá vzpomínka stačila, aby se mu rozbušilo srdce. Něco ho k ní přitahovalo skoro magickou silou.

Stál před zásadním rozhodnutím. Bude riskovat své zdraví a možná i život výměnou za blízkost tajuplné Belly Swanové? Nebo dokáže potlačit všechny ty tep zrychlující pocity a už se k ní nikdy nepřiblíží? Zahleděl se do korun stromů a nastavil tvář drobným kapkám, které občas přeci jen pronikly zeleným příkrovem. Usmál se. Ne, nedokáže se od ní držet dál. Ona za ten risk stojí.

 

♥♥♥♥♥

 

Do mé mysli začalo pronikat podivné nepravidelné klapání. Vždycky tiché buch, následované hlučnějším bum.

„Dechte si ted rábus,“ vyfoukla jsem nevrle a otevřela oči. Uprostřed mého pokoje stál Edward a opíral se o berle. Hned za ním vykukoval táta a vypadal, že si není jistý, jestli ho sem měl pouštět.

„Stád!“ vykřikla jsem a pokusila se zvednout. Všechno se se mnou točilo.

Oba se na mě zmateně podívali.

Zaúpěla jsem a zapískalo mi v nose.

„Stůjte!“ Chytře jsem se vyhnula nosovým souhláskám.

„Ahoj Bello,“ promluvil konečně Edward. „Přišel jsem se jen podívat, jak se máš. Měl jsem o tebe strach. Tolik krve…“

Tvářil se starostlivě a provinile. Zmínka o krvi mi neudělala moc dobře. Na chvíli jsem musela zavřít oči a zhluboka dýchat.

„Tati, prosíb, dech dás,“ řekla jsem tiše.

Marně se snažil rozluštit význam mého huhlání.

„Jdi da chvíli pryč,“ zkusila jsem to znovu.

Pokýval hlavou, upozornil Eda, že by mě neměl příliš unavovat a odešel.

Ozvalo se bouchnutí berlí a pak poskočení zdravé nohy. A znova. To už stál u mé postele. Navzdory intenzivnímu pocitu, že mi během spánku někdo vycpal hlavu slámou a cukání uprostřed obličeje, jsem zaznamenala Edwardovo přiléhavé tričko. Narozdíl ode mě by rovnou mohl zaskočit za hlavního hrdinu romantické telenovely. Já možná tak v Mlčení jehňátek. Můj pohled pak doputoval až k jeho očím. Zase se mi trochu zatočila hlava. Pár vteřin jsem věnovala dýchání a rozboru myšlenek.

„Nezlob se na mě, Bello. Nechtěl jsem ti ublížit. Děsně mě bolela noha… Nečekal jsem, že se ohneš…“

Zavrtěla jsem hlavou.

„To je dobrý, Ede. Debůžeš za to.“ Začínalo mi docházet, že tohle nebude jednoduché. Ten nádherný kluk kvůli mně zchytával jeden úraz za druhým. Pro mě celkem normální věc. Ale pro něj? Začínalo mi na něm záležet.

„Edwarde,“ vyslovila jsem ztěžka. Musela jsem dýchat jen ústy a kvůli tomu mi vysychalo v krku. Nepříjemně to pálilo. „Debůžebe být přátelé. Jseb pro tebe příliš debezpečdá.“

Rychle zamrkal, jak se snažil přeložit, co jsem právě řekla. Pak se zatvářil nesouhlasně.

„Nebyla to tvoje chyba. To by se mohlo stát komukoli.“

„Debohlo, věř bi. Báb s tíb letité zkušedosti. Kdybys byl chytrý, držel by ses ode bně dál.“

Zamračil se.

„Dejme tomu, že opravdu nejsem chytrý. Prozradíš mi, v čem je problém?“

Povzdychla jsem si. Jak mu to mám vysvětlit? Kdyby znal mé tajemství, mohl by ho prozradit lidem ve Forks a nejspíš bych se musela znovu stěhovat. Můj pohled mimoděk zavadil o zásuvku mého psacího stolu, kde byly pod zámkem ukryty dokumenty, které by v případě zveřejnění naprosto zničily mou pověst. Znovu jsem vzdychla. Dříve nebo později stejně budu muset odejít. Vždyť už jim to pomalu začíná být jasné, obzvlášť Edwardovi. Nesnesla bych pomyšlení, že právě on by měl kvůli mně trpět.

„Deříkáb, že dechci být tvoje kabarádka. Říkáb jed, že to dení boudré.“

Pousmál se a pak si s heknutím sedl na kraj mé postele. Ovanula mě velmi příjemná vůně nějakého pánského deodorantu, ale zároveň mi způsobila nové pálení v krku.

„Já to risknu,“ řekl a jeho zelené oči mě zase měly ve své moci. „Ty si možná myslíš, že jsi nebezpečná. Já bych ale řekl, že jsi neobyčejná.“

Opatrně jsem se usmála. Bylo nad moje síly mu to rozmlouvat. V duchu jsem ale učinila rozhodnutí, že udělám všechno pro to, abychom spolu trávili co nejméně času.

 

♥♥♥♥♥

 

Absolvovala jsem týden vyměňování tamponů, týden krvácení spojeného s mým omdléváním. Když mi konečně ty příšerné válečky naposledy vyndaly z nosu a řekli, že už to zvládnu bez nich, málem jsem se rozbrečela úlevou. Edward mi denně volal, protože návštěvy jsem mu pod záminkou únavy rozmluvila. Telefon jsem mu ale nikdy nezvedla. Nesměla jsem náš vztah nijak povzbuzovat ani prohlubovat.

Úkoly a nové zprávy ze školy mi nosívala  Angela, často doprovázená Benem. Ten občas nadhodil, že mě Ed pozdravuje a pak pátravě sledoval mou reakci. Pomalu splaskávající otoky v oblasti nosu mi pomáhaly zamaskovat rozrušení.

 

♥♥♥♥♥

 

Dva týdny od střetnutí s  laboratorním mikroskopem Edward na parkovišti před školou konečně zahlédl přijíždět červený Chevrolet. Rozbušilo se mu srdce a usmál se. Sám právě vystoupil z auta a vyndával z kufru berle. Bella zaparkovala kousek od vchodu do školy, tedy asi dvacet metrů od místa, kde stál Edward. Vydal se za ní.

Vystoupila, hodila si na záda batoh a vydala se ke škole. Zrychlil, ale už mu bylo jasné, že díky svému hendikepu ji nemůže dostihnout. Ke své veliké radosti ji ale zahlédl za prosklenými dveřmi kanceláře. Právě se o něčem dohadovala s paní Copeovou. Opřel se ramenem do dveří a namáhavě se protáhl dovnitř.

„Musí být nějaká možnost. Jeden student navíc přece nemůže vadit,“ říkala právě Bella a její hlas zněl rozhořčeně.

„Je mi líto slečno Swanová, ale škola není holubník. Nemůžete si biologii přehazovat na jiný den v polovině školního roku,“ trvala nekompromisně na svém sekretářka.

Bella si povzdychla.

„A co výměna za jiný předmět?“ zkusila to ještě.

Paní Copeová jen zavrtěla hlavou. Malou místností se ozvalo tiché „buch - bum“ „buch – bum“.

 

♥♥♥♥♥

 

Ten zvuk jsem bezpečně poznala. Pomalu jsem se ohlédla, červená až po kořínky vlasů, přistižená při činu. Mé oči se střetly se smutným pohledem Edwarda Masena. Určitě všechno slyšel. Cítila jsem, jak mě začínají pálit oči, bála jsem se, že se rozbrečím. Nejraději bych ho objala a omluvila se mu. Toužila jsem zase vidět jeho úsměv.

Jenže – nemohla jsem. Nesměla.

Otočila jsem se zpět k pultíku sekretářky a poděkovala jí za snahu. Pak jsem se sklopenýma očima tiše minula Edwarda a mířila ke dveřím. Cítila jsem, že se na mě dívá.

Míjela jsem ho a neodpustila si nenápadný nádech. Vůně jeho vody po holení mi rozbušila srdce. Na moment jsem slastně zavřela oči.

A vzápětí škobrtla a slyšela vyděšené vyjeknutí paní Copeové a hlasité žuchnutí následované Edwardovým zasténáním.

Podkopla jsem mu berli.

 


Povídky od Karolky

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2 3   »

emam

42)  emam (18.12.2014 21:11)

Auuuuuuuuu a to nejspíš ještě není všem katastorfám konec

DopeStars

41)  DopeStars (09.06.2014 19:45)

A takto to vyzerá, keď sa role vymenia...

Stál před zásadním rozhodnutím. Bude riskovat své zdraví a možná i život výměnou za blízkost tajuplné Belly Swanové?

Podkopla jsem mu berli.

toto je zatiaľ naozaj super poviedka

Linfe

40)  Linfe (12.06.2012 12:20)

Ta holka je poděs, ale nejhorší na tom je, že mám pocit, že kdyby pokračovala Bella ve svém lidství, vypadalo by to přesně nějak takhle Perfektní...

Karolka

39)  Karolka (23.08.2011 14:26)

Ahoj Lilith. Už jsem to opravila. Děkuju za postřehy. B)

38)  Lilith (23.08.2011 10:57)

Opět biologie - ploštice a ploštěnka jsou dva naprosto jiní živočichové. Ploštici jsi už určitě viděla, třeba takovou Ruměnici pospolnou, taková skoro beruška, ale placatá. Kdežto ploštěnku asi těžko, leda na fotce, žijí ve vlhku pod kameny a jsou docela malé...

37)  Lůca (13.07.2011 16:14)

Ta poslední věta vážně nemá chybu!!! Jinak nádherný!! :)

miamam

36)  miamam (10.05.2011 11:46)

Hihííííí:D Tys to otočila... Úplně zamotala a převrátila... Prý "začal mě pálit krk" CHACHA, fakt vtipná kapitolka!!!

35)  kamčí (19.02.2011 20:54)

krásná kapča, Edward je vážně statečnej
ale zbytek povídky si nechám na zítra, jsem nějak utahaná tak jdu do hajan.

ScRiBbLe

34)  ScRiBbLe (29.01.2011 20:39)

Auuuuu, tak to určitě musí bolet. Nos jsem měla jednou jen naražený a myslela jsem si, že umřu bolestí, ale přeražený, znovu srovnaný - Auuuč!

Jak to tak pozoruji, tak mají oba dva náchylnost k nehodám!

Víš co? Já miluju lidskýho Edwarda a ještě když je takhle nešikovnej - je úplně k sežrání, brouček!

A taky je mi ho líto. Zamiloval se do ní, ale ona ho odmítá, protože s ním nemůže být kvůli jejímu tajemnstí...

Bella se sekretářkou - její snaha vyměnit si biologii za její předmět. Jsi kouzelnice, úžasná a nejlepší!!!

A ten konec. Ona mu podkopla berli!

Děkuji!!!

33)  nathalia (13.12.2010 22:10)

omg, to je neuveritelne!!!! :D

32)  ada853 (07.11.2010 20:35)

pani myslim ze se ani jeden neobejde bez nake nehody jinak skvele

Jodie

31)  Jodie (03.08.2010 22:43)

Nejlepší jsou ty narážky, jako: Musela jsem dýchat jen ústy a kvůli tomu mi vysychalo v krku. Nepříjemně to pálilo. Atd. A nakonec mu podkopne berli, já umřu!

sakraprace

30)  sakraprace (03.08.2010 21:40)

To je dvojka Klidně bych věřila, že toto přátelství ani jeden z nich nepřežije. Trochu obrácené stmívání, ale úžasně vyvedené.

Alrobell

29)  Alrobell (25.07.2010 22:45)

Tak nějak nám to vypadá. že ta tvoje Bella, by se z fleku dala použít jako zbraň hromadného ničení.

Její dádhrdá výslovdost s tabbony v dose byla daprosdo uchvadná!

Jinak Eda s Igelitkou na nožičce! Jo to byla podívaná...

A nakomec mu podpkopne berle?

Silvaren

28)  Silvaren (23.07.2010 21:17)

ááááá Jsem rozsekaná na kousíčky. To obrácení je naprosto geniální – neměli bychom být přátelé, jsem pro tebe nebezpečná, jeho vůně mi způsobila pálení v krku.

Bye

27)  Bye (19.07.2010 08:57)

Karolko, balzám!
Bella s tampónama v nose a Edward i igelitkou na noze
Nosové souhlásky
Záskok v Mlčení jehňátek? Za koho? Motýlí kuklu, viď?
Ta výměna rolí je geniální! Ještěs měla skončit větou: " No tak to budu muset nějak vydržet!"
Edova kolínská způsobuje Belle pálení v krku, chceš mě zabít? :D

semiska

26)  semiska (18.07.2010 22:27)

Chudáci josu oba, vždyť si jenom ubližují...:'-( Snad Bella nebude taková vražebkyně a povede se jí někdy Edwarda nepřizabít. Moc byhc si to přála. Těším se na další pokračování...

jeanine

25)  jeanine (18.07.2010 18:32)

Chudák Edward!!! Ty mu teda dáváš! :D

Abera

24)  Abera (18.07.2010 11:30)

Tak to je masakr

Amisha

23)  Amisha (18.07.2010 06:48)

No tedy! Chudák Edík. Jsem opravdu napnutá. No jo a teď to ohrané: Jsi úžasná!!!

1 2 3   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still