Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/OZ.jpg

Bella je ve Volteře...

Edward opouští Aljašku...

Charlie pronáší důležitá slova...

A co dělá - do prkýnka - Jake v té kupce sena?!

13) Neodolatelné vábení

 

Zkusil jsem to několikrát. Čím blíž Charlie stál, tím snadněji to šlo. Ale postupně se to dařilo na čím dál větší vzdálenosti. Natahoval jsem k němu neviditelnou ruku a vzápětí ji od něj zase odtahoval. Naštěstí jsem k tomu nepotřeboval jeho spolupráci, protože Charlie... byl prostě mimo.

Carlisle mi nedávno říkal, že neexistuje nic nebezpečnějšího než novorozený upír. Ukázalo se ale, že to není úplně přesné. Ještě vražednější je novorozený upír s policejním výcvikem. Já bych taky dokázal přerazit strom, ale způsob, kterým to udělal on, mě skoro vyděsil. Každému z nás bylo jasné, koho si při tom představoval.

Carlisle a Eleasar ho vzali do lesa, aby ho zasvětili do všech podrobností Bellina únosu. Carmen se totiž bála, že další dveře ve stěně srubu by už narušily statiku. Asi měla pravdu. Bývalý policejní náčelník se hodně rozčílil. Slyšeli jsem to až sem. Paní domu si povzdechla a prohlásila, že by se hodil nějaký upír, který by uměl ovlivňovat emoce druhých. Představa existence takového daru mě pobavila.

Čekal jsem na ně doma a čas, než se vrátí zpátky, jsem využil k balení. Už mě tu nic nemohlo zadržet. Jediný důvod, proč jsem se k Belle nesměl přiblížit, pominul. To, co nás dělilo teď, se proti tomu zdálo nepodstatné.

„Jedu s tebou a nakopu jim zadky!" zahřímal Charlie, když se vrátil a zjistil, že jsem na odchodu. Pořád to s ním lomcovalo. V lese prý nadělal pěknou paseku.

„To není moudré," brzdil ho opatrně Carlisle. „Ještě bys neměl opouštět les. A už vůbec cestovat přes půl světa. Nedokážeme zajistit, abys nenarazil na člověka. Palác Volturiů stojí uprostřed města.“

Charlie svěsil ramena a chvíli stál nehybně. Až do této chvíle veškerý svůj strach přebíjel hněvem a plánováním záchranné akce. Teď, když se dozvěděl, že nikam nesmí, vypadal zase úplně zničeně.

Pak se na mě upřeně zadíval, jako by mě odhadoval.

„Ty," začal poněkud hrozivě, "co máš v plánu?"

Polkl jsem. Neměl jsem nejmenší tušení. Chtěl jsem prostě najít Bellu a co nejrychleji odtamtud vypadnout. Variantu, že je třeba mrtvá nebo z ní udělali to, co jsem já, jsem si nedokázal připustit ani na chvíli.

„Přivést ji domů," odpověděl jsem nakonec a snažil se tvářit sebevědoměji, než jsem se cítil.

Věnoval mi další zkoumavý pohled. Neměl jsem tušení, co se mu honí hlavou.

Eleasar, který stál s námi v jedné místnosti, vydal přidušený povzdech. Zíral na Charlieho, jako na zjevení.

„Oni ji pustí! Musí!" konstatoval Bellin táta pevně. Pak se otočil na patě a zmizel v patře.

Eleasar se usmál.

„Teď máš šanci.“

Udiveně jsem zvedl obočí. Jen zavrtěl hlavou a potřásl mi rukou.

Carlisle stál před srubem a čekal na mě.

„Doprovodím tě na letiště,“ oznámil mi. Nedokázal jsem vyjádřit, jak jsem mu vděčný. Za všechno.

 

♥♥♥♥♥

 

Ztratila jsem nad sebou kontrolu. Uvnitř jsem to pořád byla já. Věděla jsem, že to, co chci udělat, je zrůdnost. Myšlenka na pití krve jiné lidské bytosti mě téměř ochromovala. Jenže právě teď ve mně existovalo ještě něco mnohem silnějšího, než lidská vůle. Žízeň.

Nevnímala jsem, kde jsem, ani kdo je kolem. Viděla jsem jen to tělo a slyšela dunění hrůzou pumpujícího srdce. Vykročila jsem.

Zdálo se, že Felix nemusí vynakládat žádné úsilí, aby tu ženu udržel. Ledově se usmál a jen lehce odtáhl její hlavu a odhalil krk. Oběť šílela strachy. Nemohla křičet a nemohla ani utéct, ale rukama kolem sebe divoce mávala, ve snaze odstrčit útočníka nebo získat nějakou zbraň.

Třásla jsem se. Marným vnitřním bojem. Zděšením nad tím, co se stane. A energií, která se zase vzala odnikud a jako proudění elektrického proudu mi brněla v konečcích prstů. Všechno tohle jsem vnímala jen okrajově. Šla jsem si pro krev.

V následujících třech vteřinách se všechno zbláznilo. Nejdřív jsem cítila, jak se ta nahromaděná síla uvolnila, aniž bych o to stála nebo to nějak ovlivnila. Pak se ta žena široce rozmáchla a její ruka prudce vrazila do hrubé kamenné zdi. Okamžitě ke mně dolehla vůně jejího zranění. Nejen ke mně. Demetri vystartoval. S vrčením a vyceněnými zuby se na ni vrhnul. Zaznamenala jsem ředitelův nesouhlasný pohled a to, jak stále znuděnému mladíčkovi, který stál hned vedle něj, položil ruku na rameno.

„Zmatek.“ Povzdychl si. „Všechny, Alecu," konstatoval. A pak mě zahalila mlha.

 

♥♥♥♥♥

 

Zůstával ve vlčí podobě. Tři dny se toulal zamrzlými aljašskými lesy, ačkoli věděl, že je to nejhorší věc, kterou by v této situaci mohl dělat. Přeměnit se zpátky zkoušel jen jednou, ale lidské nervy tolik neunesou. Znovu už to neudělal.

Když před čtyřmi dny sledoval auto únosců, stopa už vychládala. Nevzdával se a běžel tak rychle, jako nikdy před tím, ale stejně přišel pozdě. Viděl a slyšel jejich letadlo a litoval, že se jeho předkové nepřenesli radši do něčeho s křídly.

Měl pocit, že selhal. Láska k Belle, i když zjevně neopětovaná, ho teď v hrudi pálila jako kyselina. Leptala a rozežírala mu srdce. Poprvé v životě ho napadlo, že by raději zemřel, než ten pocit snášel ještě o chvíli déle. Útočily na něj mučivé představy o tom, co všechno se Belle může stát. Zemře? Nebo ještě hůř, stane se z ní upír?

Hlasy své smečky i Alfy slyšel až sem, ale nemluvil s nimi. Nemohl zabránit, aby četli v jeho mysli, ale nic jim neříkal, ignoroval je. Právě teď je nenáviděl za to, že mu odmítli pomoct, když je o to prosil. Prý musejí střežit své území. Sam řekl, že je mu to líto. Jake reagoval hodně sprostě.

Čekal, že ho každým dnem povolají zpátky. Přímému rozkazu by nemohl vzdorovat. Ale Sam ho překvapil. Rozhodl se dát mu na nějakou dobu svobodu. Jacob si v jeho hlavě přečetl domněnku, že rozkaz k návratu by ho v tuto chvíli mohl zlomit a následně zničit vztahy ve smečce.

A tak zůstával sám a pročesával nekonečné hektary ledové džungle. Sytil se jako vlk, žil jako vlk a snažil se tak i přemýšlet. Vlastně - nepřemýšlet.

 

♥♥♥♥♥

 

Přemístili mě. Poznala jsem to dřív, než jsem otevřela oči. V hrdle mě stále pálilo. Ohromně se mi ale ulevilo, když jsem si uvědomila, že jsem nikomu neublížila.

Cítila jsem, že tu zase nejsem sama. Ten kluk… Alec. Podívala jsem se na něj. Už se netvářil tak znuděně, vypadal spíš ostražitě. V rychlosti jsem si promítla poslední události a došla k závěru, že za tu hnusnou mlhu může asi on.

Chvíli jsme pozorovali jeden druhého, když najednou vyskočil a vykřikl:

„Nic na mě nezkoušej! Já jsem z gardy a umím úplně vypnout všechny tvoje smysly!“

Nevěřícně jsem na něj koukala. On se mě bojí? Mlčela jsem a přemýšlela.

„Co děláš? Proč se na mě tak divně koukáš? Říkal jsem, abys mě nechala na pokoji!“

Tak tohle už bylo trochu k smíchu. Nějak mu ujížděly nervy.

„Alecu,“ oslovila jsem ho a snažila se, aby můj hlas zněl přátelsky. „Jak bych ti asi mohla ublížit?“

Ušklíbl se. Asi mi moc nevěřil.

Zaposlouchala jsem se do zvuků, které sem doléhaly. Slyšela jsem spoustu hlasů, tiché kroky, občas vrčení i… křik. Pak někdo otevřel dveře. Alec se najednou tvářil povýšeně. Jeho strach zmizel.

„Aro čeká,“ prohlásil Felix. Když jsem ho viděla stát ve dveřích pokoje, hned jsem si vzpomněla na tu ženu a znovu mě jímala hrůza. Raději jsem nepřemýšlela, co se s ní asi stalo.

Alec vypálil z místnosti hned, jak měl příležitost. Následovala jsem ho s udiveně zvednutým obočím.

„Něco zkus a rozbiju tě na střepy,“ syknul Felix, když jsem ho míjela.

 

♥♥♥♥♥

 

Narazil na člověčí stopu, poměrně čerstvou. Stopy ve sněhu prozrazovaly, že tudy prošli dva lidé se sněžnicemi na nohou. Zastavil se a poslouchal. Už byli daleko, ale vlčí sluch je ještě dokázal zachytit. Najednou se mu zachtělo je vidět. Už několik dní byl úplně sám. Běžel za nimi.

Opatrně sestupovali z poměrně příkrého svahu. Viděl je zezadu. Jedna postava široká a podsaditá, druhá menší a štíhlejší, oba měli na sobě teplé kožešiny. Lovci. Nesli pušky, měl by být opatrný. Vlastně to byla pěkná hloupost, že za nimi běžel. Neměl pro to, žádný racionální důvod. Ale něco ho k nim táhlo.

„Jsem unavená,“ řekla najednou ta menší postava. Mladý ženský hlas.

Zastavili se.

„Odpočineme si. Dám ti něco k jídlu,“ odpověděl ten mohutný muž. Zdálo se, že dost starý.

Chvíli prohledával malou torbu na dívčiných zádech a pak z ní něco vytáhl. Jake ucítil sušené maso.

Zaběhl trochu hlouběji do lesa a širokým obloukem se dostal až před ně. Musel blíž, protože mu ve výhledu bránily stromy. Muž se právě otočil jeho směrem, takže si ho mohl dobře prohlédnout. Eskymák. Vrásčitá tvář prozradila, že je opravdu velmi starý.

„Už to není daleko, Nive. Stejně ses chtěla zastavit jen kvůli mně. Ale já to zvládnu.“

Jake uslyšel příjemný melodický smích.

„Děsí mě, jak moc mě dokážeš odhadnout, dědečku. Jenže já tebe taky, jsi unavený.“

Pohladil ji. Pořád stála otočená zády.

„Dobře, zůstaneme. Postavím iglú.“

Oba si pak sundali ze zad veškerá zavazadla a muž odepnul od opasku malou skládací lopatku.

„Rozdělám oheň,“ řekla Nive a poodešla dál do lesa, blíž k Jacobovi.

A pak ji uviděl.

Pomalu padal soumrak, temné mraky rozprašovaly další sníh a indián Jacob Black nalezl jehlu v kupce sena.

 


Povídky od Karolky

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

emam

33)  emam (19.12.2014 22:21)

Výborný!!!

DopeStars

32)  DopeStars (09.06.2014 21:30)

... Bella - postrach Volterry
SUPER!

Linfe

31)  Linfe (12.06.2012 14:10)

Iglůůůů, já to už četla!!! Na iglů si vzpomínám :-) Chicht, ale na nic jinýho ne, to je hustý :-) Tak já jdu dál. Je to parádní...

30)  kamčí (20.02.2011 15:47)

hysterickej alec je boží

Nebraska

29)  Nebraska (16.08.2010 07:49)

No jejda, vlčák se nám otiskl! Doufám, že Eskymáci se mění v lední medvědy, nebo tak něco - to by byla roztomilá mláďátka
Alec se bojí Belly? Felix se bojí Belly? Jo, tam bude veselo :-)
Tak Edwarde, šup do letadla!

Silvaren

28)  Silvaren (16.08.2010 00:04)

nerozumím tomu, proč Jacob nezachraňuje Bellu, ale běhá po Aljašce. Ale to otištění – to je bomba. Ještě to určitě zamává kartami.

jeanine

27)  jeanine (15.08.2010 20:08)

Jupí! Jake našel jehlu v kupce sena! A Bella nikoho nezabila! Krásný dílek Karolko!

Linfe

26)  Linfe (12.08.2010 23:03)

Karolko: to byla úžasná odpověd díky :-) také mě velmi rozesmála a potěšila :-)

krista81

25)  krista81 (12.08.2010 23:03)

Ovládla se, je to holka šikovná a jak se jí všichni bojí - naprosto mě dostal Alex :D :D :D
Charlie je zlatej i jako novorozený .
A jsem ráda, že se Jacob otiskl
Tak teď už to jen srovnat ve Volteře ;)

Karolka

24)  Karolka (12.08.2010 22:57)

Linfe: Cha chá! Přistižena a na lopatkách. Vždycky, když se vám snažím sugestivně věšet bulíky na nos, koušu se po bellovsku do rtu, aby mě někdo neodhalil! :D (Například ten, kdo opravdu umí surfovat a rozumí tomu, by při čtení Strejdy Jakea uronil do spodního prádla slzu.
Nicméně... Pokusím se zachovat vážnou akademickou tvář a kromě poděkování za upřesnění (kdo ví, kdy se mi to zase bude v nějaké povídce hodit) zareaguji bezpáteřní úhořovitě kluzkou větou: Ano, obyčejnému člověku by to trvalo nejméně půl dne a sám by to nejspíš ani nezvládl. Ale tohle je Thila, inuitský šaman, potomek tajemných přistěhovalců z ostrova Thula. Uznej, nic jiného s tím aktuálně nenadělám. ;) Fakt jsi mi vyrobila na obličeji culení.

Linfe

23)  Linfe (12.08.2010 22:43)

Ja si nemuzu odpustit jednu poznamecku vzhledem k tomu ze jsem provedla pomalu literarni rešerši na téma stavba iglu. Takova stavba trva minimalne pul dne a jeden obycejny clovek to vetsinou nezvladal co jsem se docetla :-) Ale jinak....super kapča...jak jsem již psala doufám:)

Alaska

22)  Alaska (12.08.2010 15:18)

Já říkala, že nás s tím Belliným jídlem překvapíš - nečekané, jednoduché a ohromující. A navíc ten hysterický strach z ní , už se těším, až jim skutečně něco udělá.Myslím, že ve Volteře bude ještě živo .

21)   (12.08.2010 12:05)


Huh... teda..prekvapenie... som zvedavá, či nakoniec Ed dorazí až do Volterry a čo bude potom. Očividne je z Belly zdesená celá Volterra. Alec ma naozaj pobavil
Som zvedavá, ako si Charlie privykne na nový život
Veľmi pekné!


Abera

20)  Abera (12.08.2010 09:10)

Bye

19)  Bye (12.08.2010 08:50)

Jo, málem bych zapomněla na perlu největší: "Paní domu si povzdechla a prohlásila, že by se hodil nějaký upír, který by uměl ovlivňovat emoce druhých. Představa existence takového daru mě pobavila."
Mě taky

eMuska

18)  eMuska (11.08.2010 23:50)

ahááá, tak takéto seno si ty myslela...

Karolka

17)  Karolka (11.08.2010 22:21)

Děkuji, čtenářky mé milované. (To nebyla nadsázka!). Číst vaše komentáře je neskutečně povzbuzující a zábavné. Líbí se mi jak licitujete a zasahujete do děje. (Věděly jste to? Bye má například svými neustálými přímluvami na svědomí Jakovo otištění ). Čekají nás nejspíš poslední dvě kapitolky a já se těším, že se nad nimi sejdeme.
A nesmím zapomenout na vznesený dotaz: Ahoj blotíčku! V předchozí kapitolce to zaznělo. Charlie má tak silnou vůli, že dokáže měnit okolnosti. ;)

blotik

16)  blotik (11.08.2010 21:50)

počkat, on se otisknul? Super. No, je to nádherná povdka. I když se musím přiznat, že naní zapomenu a pak ču tak dvě kapitolky najednou. Ale je to překrásné. Moc se mi to líbí. Tak, co dodat? Jo, jenom bych se chtěla zeptat, co teda má Charlie za schopnost, když vzdoroval přeměně?

sfinga

15)  sfinga (11.08.2010 21:49)

Jsem zvědavá, jak se Charlie s upířím životem popere.
Jacob, můj Jacob, ááách. Můj vlčí kluk a má srdeční záležitost. Otiskl se? A jaké bude to jeho děvče?
Nejvíc mě ovšem dostala Bella. Teda znejistět i Volterrské vládce, to se hnedtak někomu nepovede, co? A nakonec ten vyplašený Alec, vyhrožující svým darem. Absolutně mě odboural
Nemůžu se dočkat, až se na našem webu objeví nová kapitola.

Bye

14)  Bye (11.08.2010 21:44)

Takže to vezmem popořádku. Charlie byl autorita už před přeměnou. Teď to z něj teda přímo stříká! Stvořilas dalšího dokonalýho upíra
Bella - zdá se, že její dar si i nadále žije svým vlastním životem. Naštěstí. Alec to taky nejspíš tuší
Jediná Arova replika mi úplně stačí
Jake je miláček Jsem ráda, že už se protrpěl ke šťestí...
Karolko, Karolko, už Ti někdo řekl, že lidi nejsou hračky?

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek