Sekce

Galerie

/gallery/Nepřátelství - Ree.jpg

Americká přísaha

Bella:

Terčem pohledů jsme byli ještě pár dní potom. Holky mě propalovaly pohledy a Edward si mě hlídal čím dál více. Dokonce i Jess se mnou přestala komunikovat, to mě mrzelo nejvíce. Edward říkal, že je naštvaná, protože ho chtěla získat ona. Jessicu následovali i Tyler a Mike. Jediná Angela s Benem se se mnou pořád kamarádili a občas s námi sedávali u stolu. Naštěstí byl za pár dní konec školy a potom dva měsíce klid od pohrdavých pohledů.

„Připravená?“ zeptal se mě Edward, když jsem na něj po škole čekala u jeho Volva. Přikývla jsem a nastoupila dovnitř. Dneska byl velký den pro Alice – maturitní ples. Chtěla mě mít doma hned po škole, aby mě mohla patřičně upravit. Snažili jsme se jí s Edwardem přemluvit, že se upravím sama, ale když se do přemlouvání pustila i Rose, povolili jsme.

„Jestli chceš, ještě tě můžu zavést domů,“ zasmál se Edward, když viděl můj otrávený obličej.

„Ne. Alice by si pro mě stejně přijela,“ řekla jsem mu a usmála se. Přikývl.

„Asi máš pravdu,“ přitakal a dál se věnoval řízení. Dojeli jsme k jejich velkému prosklenému domu a Alice s Rose už nás čekaly na schodech. Dneska měly kratší vyučování než my dva, takže byly doma dříve.

„Už jsme všechno připravily, tak pojď,“ řekla Alice, chňapla mě za ruku a vedla k sobě do pokoje. Nikdy jsem u ní nebyla, takže mě velikost jejího pokoje překvapila. Byl obrovský a za jedněmi dveřmi byla ještě větší šatna. Koupelna měla o něco menší prostor než pokoj. Na dvou bočních stěnách bylo zrcadlo od stropu až po zem, na jedné straně byl dlouhý stůl a nad ním přes zbytek zdi další zrcadlo.

„Páni,“ vydechla jsem a nemohla najít ty správná slova. „Tohle bych doma nemohla mít,“ řekla jsem a zasmála se.

„Máš na to malou koupelnu,“ přitakala smutně.

„To sice taky, ale s mojí šikovností by každou chvíli bylo rozbité,“ vysvětlila jsem a Alice s Rose se zasmály. Potom už mě uchopily Rosaliiny ruce a posadily na židli před stolem, překypujícím kosmetikou, přípravky na vlasy a různými fény, kulmami a podobných věcí.

Alice se ujala vlasů a Rosalie líčení.

Chtěla jsem se občas podívat, co mi Alice češe, ale Rosalie mi pokaždé stála ve výhledu. Nakonec jsem se podívala, až byly obě hotové. Měla jsem drdol, ze kterého spadalo pár natočených pramínků. Oči měly modrý nádech a rty se leskly lehce červenou. Vlastně jsem ani nevěděla, jaké šaty budu mít. Holky je vybíraly beze mě, prý abych měla alespoň nějaké překvapení.

„Líbí?“ zeptala se Rose nadšeně.

„Moc, děkuju,“ usmála jsem se.

„A teď šaty,“ řekla Alice, vzala mě za ruku a vedla zpátky do pokoje. Na posteli ležely nádherné princeznovské šaty. Byly bledě modré, dlouhé, bez ramínek a s občasným vyšíváním.

„Jsou nádherné,“ vydechla jsem úžasem a podívala se na Alice. Tvářila se šťastně a ve tváři měla pocit zadostiučinění.

„Jsem ráda, že se ti líbí,“ usmála se a vzala šaty do rukou. Společně s Rose mi je pomohly obléct a potom udělaly konečnou úpravu. Zase jsem poslušně naklusala do koupelny, abych mohla zhodnotit jejich práci. Musela jsem uznat, že se jim to povedlo. Cítila jsem se zvláštně. Byla jsem… krásná. Málokdy jsem se líbila sama sobě, ale teď to tak bylo. Chvilku jsem se prohlížela, když se ozvala Alice.

„Musíme jít, je nejvyšší čas.“ Otočila jsem se na ni a zjistila, že už je převlečená. Hned za ní přicupitala Rose, také v šatech na ples. Moc jim to slušelo, a to se nemusely ani malovat.

„Jdeme?“ zeptala se Rose s úsměvem. Přikývla jsem, ale než jsme stihly vyjít z pokoje, přišel za námi Edward.

„Alice, měli bychom-“ zarazil se, když mě uviděl. „Sluší ti to, lásko,“ zašeptal a políbil mě.

„Děkuju, tobě taky,“ oplatila jsem mu.

„Měli bychom jít,“ dokončil větu, kterou začal, než přišel. Dole už na nás čekali Jasper, Emmett a Esme s Carlislem, kteří nabídli svou pomoc při přípravě plesu. Už jenom proto, že Jasper a Emmett letos maturovali. Dojeli jsme ke škole a mě přepadla hrozná úzkost. Vysedli jsme a já se musela zhluboka nadechnout a zase pomalu vydechnout..

„Nemáš se čeho bát,“ uklidňoval mě Edward a položil si ruku kolem mého pasu. Pomalu jsme se blížili ke škole a já chtěla s každým krokem víc a víc utéct domů. Cítila jsem ty pohledy na mých zádech a bylo to hrozně nepříjemné. Najednou jsem se ale uklidnila a na tváři se mi objevil úsměv. Podívala jsem se vpravo a zachytila pohled usmívajícího se Jaspera.

„Díky,“ zašeptala jsem. Přikývl a dál se věnoval Alice.

„Opravdu jsi tady nemusela jít,“ zašeptal Edward.

„Ale já chtěla. Musím to překonat,“ odpověděla jsem a nepřirozeně se usmála. Edward si všiml těch pár dní, kdy jsem se necítila nejlépe. Byla jsem zklamána Jessicou a různé narážky a šepoty ze stran ostatních lidí mi k dobré náladě zrovna nepřispěly. Netěšila jsem se na ples, věděla jsem, že všechno bude znásobeno. Edward mě utěšoval, že se nebude zlobit, když nebudu chtít jít. Dokonce za mnou byla i Alice, že jestli se na to necítím, na ples nemusím. A když vám tohle řekne Alice, vaše situace je hodně vážná. A to jsem nemohla dopustit, musím to překonat. Možná to půjde těžko, ale určitě to překonám.

Chvíli jsme se proplétali páry, až jsme došli na druhý konec parketu, kde jsme se posadili na židličky. Alice měla nějak moc dobrou náladu. Nezdálo se mi to a Edwardovi taky ne.

„Co tajíš?“ zeptal se.

„Nic,“ řekla a div si neukroutila hlavu.

„Takže ty překládáš americkou přísahu věrnosti do portugalštiny jen tak, ze srandy?“

 

Česky: Přísahám věrnost vlajce Spojených států amerických a věrnost republice, pro kterou tato vlajka vlaje: jeden nedělitelný národ před Bohem, svoboda a spravedlnost pro všechny.

Anglicky: Swear allegiance to the flag of the United States of America and fidelity to the republic for which this flag sweep: one indivisible nation before God, freedom and justice for all.

Portugalsky: Jurar lealdade à bandeira dos Estados Unidos da América e de fidelidade à república para que este pavilhão varrer: uma nação indivisível perante Deus, a liberdade ea justiça para todos.

 

„Nudím se, tak musím něco dělat,“ bránila se, popadla Jaspera za ruku a šla na parket. Edward se jenom zasmál a zakroutil hlavou.

„Zatančíš si?“ zeptal se a nabídl mi svou ruku. Lehce jsem mu do ní vložila dlaň a přikývla. Sice jsem neuměla moc tančit, ale všechno bylo lepší, než sedět tady.

„Vidím, že lekce se vyplatily,“ usmál se, když skončila píseň. Po mé nehodě jsem musela chodit na různé rehabilitace. Po měsíci rehabilitací v nemocnici jsem byla skoro v pořádku. Stále mě ale trápila noha. Edward vymyslel vlastní druh léčby, a tak spojil příjemné s užitečným – začal mi dávat soukromé lekce tanců. Každý den po škole jsem jezdila k nim a tančila. Občas se k nám přidaly Alice s Esme, nebo třeba Emmett s Jasperem. První týden jsme tančili jenom hodinu denně, další týden jsme to protáhli na dvě a za další dva týdny mi doktoři oznámili, že mám nohu téměř zdravou. Tančit jsme ale nepřestali, akorát jsme z klasických tanců přešli na latinsko-americké.

Asi kolem půlnoci se hudba ztišila a mikrofonu se ujal ředitel.

„Ani letos neporušíme tradici a vyhlásíme krále a královnu školy.“ No jasně, úplně jsem na to zapomněla. Samozřejmě jsem svůj hlas dala Edwardovi a Alice.

„Vy sami jste v téhle anketě rozhodovali a tady jsou výsledky,“ řekl a otevřel obálku. Edward si mě přitáhl blíž k sobě a tiše zavrčel.

„Králem naší školy se stává Edward Cullen,“ vyhlásil ředitel a já se tiše zasmála.

„Běž na podium,“ vyháněla ho Alice.

„Nikam nejdu!“ odsekl naštvaně.

„Musíš tam jít,“ usmála jsem se a snažila se ho popostrčit. Povzdechl si, pustil mě a pomalu se vydal k řediteli.

„Jak dlouho jsi to věděla?“ zeptala jsem se Alice se smíchem.

„Dva dny,“ přiznala. „Ale to není všechno,“ zasmála se znovu a podívala se k podiu. Edward právě dostal korunu a teď se čekalo na vyhlášení královny.

„A jako královnu jste si zvolili slečnu Rosalie Hale,“ zahlásil ředitel a na Edwardovi bylo vidět, že se mu celkem ulevilo. Rosalie to vzala lépe než Edward. Nevypadala nadšeně, ale na podium šla bez přemlouvání. Dostala krásnou korunku a postavila se vedle Edwarda.

„A teď tanec krále a královny,“ vyhlásil ředitel a Edward s Rose šli na parket. Všichni se shlukli do kruhu a nechali jim prostor uprostřed. Po chvíli se k nim přidaly další páry a postupně se zaplnil skoro celý parket.

„Zatančíš si?“ ozval se vedle mě Emmettův hlas. Usmála jsem se a přikývla. Dovedl mě doprostřed parketu, hned vedle Edwarda a Rose. Zadívala jsem se na ně a zamyslela se. Slušelo jim to. Nikdy jsem moc nechápala, proč se nedali dohromady, a teď, když jsem je viděla spolu tančit, přišlo mi to neuvěřitelnější než kdy dřív.

„Myslíš, že když začnu brečet, dá mi Edward svojí korunu?“ vytrhl mě Emmett z přemýšlení.

„Můžeš to zkusit,“ zasmála jsem se.

„Nepomůže ti to,“ ozval se za ním Edward. „Můžu?“ zeptal se a natáhl ke mně ruku. Emmett se na mě smutně podíval.

„První Rose a teď mi chceš ukrást i Bellu? Ne!“ řekl naštvaně a přitáhnul si mě blíže k sobě.

„Emmette? Ty se mnou nechceš tančit?“ ozval se smutný hlas Rose. Emmett si povzdechnul a pustil mě.

„Promiň, ale Rose je Rose,“ omluvil se.

„Já tě chápu,“ odpověděla jsem naoko smutně a najednou se ocitla v Edwardově náručí. Přitáhl si mě pořádně k sobě a očima se vpíjel do mých. Sundal si korunu a nasadil ji na mou hlavu.

„Je tvoje, ty jsi král školy,“ řekla jsem mu.

„Ale ty jsi královna mého srdce,“ usmál se a políbil mě.

Domů jsme přijeli kolem dvou hodin ráno. Edward mě dovedl až ke dveřím.

„Přijdeš, než usnu?“ zeptala jsem se s nadějí v hlase.

„Přijdu co nejdříve,“ slíbil a políbil mě.

„Dobrou noc, královno,“  zasmál se.

„Dobrou noc, králi,“ oplatila jsem mu a otočila se ke dveřím. „Počkej, ještě koruna,“ vzpomněla jsem si.

„Je tvoje, nech si ji,“ řekl medovým hlasem a šel k autu.

Když jsem vešla dovnitř, všude byla tma. Bylo už pozdě a Charlie asi spal. Potichu jsem vyšla schody, z pokoje si vzala pár věcí a šla do koupelny. Byla jsem hrozně unavená a teplá voda tu únavu ještě zesílila. Do pokoje jsem došla s napůl zavřenýma očima a lehla si na postel. Edward tam zatím nebyl a ani nevím, jestli v noci přišel. Usla jsem, sotva se moje hlava dotkla polštáře.

Vzbudila jsem se ráno okolo 10. Byla sobota, dneska měli Emmett s Jasperem slavnostní ukončení školy. Na židli jsem si všimla nějakého oblečení. Vstala jsem z postele a prohrabala se jím. Edward tady v noci musel být, protože tohle je oblečení od Alice. Byla to černá sukně a červená košile. Zamířila jsem do koupelny, abych si dala horkou sprchu a trochu se nachystala. Slavnost začínala až za tři hodiny, ale už ve dvanáct pro mě měl přijet Edward.

Umyla jsem si vlasy a rychle si je vyfoukala. Trochu jsem se namalovala a seběhla schody do kuchyně. Charlie byl dneska na rybách, takže jsem snídani nachystala jenom sobě. Zaklepání na dveře se ozvalo, sotva jsem dojedla snídani. Rychle jsem si prsty pročísla vlasy a otevřela dveře.

„Krásný den, lásko,“ řekl Edward medovým hlasem.

„Ahoj,“ odpověděla jsem s úsměvem a políbila ho. Rychle jsem si nazula boty a vyrazila k autu. Když jsme přijeli ke škole, všechno už bylo připraveno. Bylo vidět pár unavených obličejů lidí, kteří se snažili dostat ze včerejší kocoviny. Všude kolem se to hemžilo červenými hábity a v dálce jsem zahlédla i Emmetta a Jaspera. Pozdravili jsme se s nimi a šli si sednout na svá místa. Za několik minut dorazil i zbytek rodiny. Slavnost začala přesně v jednu. Netrvala dlouho, ale i tak jsem si stihla uvědomit, že tohle bych nechtěla zažívat co 4 roky jako oni.

„Gratuluju,“ vykřikla jsem, když slavnost skončila a všichni se semkli kolem absolventů.

„Díky,“ usmál se Jasper a objal mě.

„Gratuluju, Emmette,“ řekla jsem, když se Alice vymotala z jeho náručí. Zasmál se a zvedl mě do vzduchu.

„Děkuju, sestřičko! Doufám, že mě příští rok pozveš taky.“

„S tím počítej,“ zasmála jsem se a Emmett mě postavil zpátky na zem. Okamžitě se kolem mě semkly Edwardovy ruce.

„Jdeme slavit,“ zašeptal mi do ucha. Oslavy jsem sice neměla ráda, ale tentokrát se naštěstí netýkaly mě. Přikývla jsem a ruku v ruce došla s Edwardem až k autu.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Andrea9435

8)  Andrea9435 (31.03.2012 15:22)


koniec školy jupííí...
skvelá kapitolka...

Popoles

7)  Popoles (30.04.2010 00:21)

Moc pěkný, pohodový díl

6)  alice (29.04.2010 22:55)

5)  Ewik (29.04.2010 19:19)

Skvělé. Moc hezky se to četlo:):D

4)  Jesska (29.04.2010 18:35)

Super!:D
Nojo, Rose královna, to bylo jasný:)
Těším se na pokračování, bylo to krásný!

Evelyn

3)  Evelyn (29.04.2010 18:28)

Skvělý díl

sakraprace

2)  sakraprace (29.04.2010 18:28)

jóóó, jde se slavit, hmm, kde je další díl:'-(koukej ho honem dovalit

1)  Nicca* (29.04.2010 18:19)

:):DÚžááásnééééééé jen tak dál!!!POKRAČČČŮŮŮJ!!!!!!!!!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek