Nepolíbená 16. kapitola

Sekce

Galerie

Breaking Dawn, Part I.
Breaking Dawn, Part II.
Eclipse

Non-twilight tvorba

Nenechte si ujít!

Sponzoři

Naše ikonka

Přidejte se k nám!

Affiliates

Návštěvnost

04.09.2010 [17:00], Eleanor, ze série Nepolíbená, komentováno 17×, zobrazeno 2513×

http://nd03.jxs.cz/725/888/115ab5dbf8_63869834_o2.jpg

A je to tu! Bellu čeká první školní den. Dopadne dobře? Bude mít všechny vyučovací hodiny opravdu s Edwardem a Alicí, a nebo bude mít Mike šanci Bellu pozvat na rande? A jestli ano, přijme Bella jeho pozvání? Můžeme pak očekávat první mrtvolu na skladě?

16. Kapitola

A bylo to tu. Můj první školní den. Bylo pondělí a já měla poprvé jít do školy. Má nervozita byla naprosto šílená. Furt mi šla v hlavě pouze jedna myšlenka.

„Hlavně nesmím nikoho zabít.“

Alice mi včera večer po dlouhém mučení vybrala konečně správné oblečení a já musím připustit, že mi to poměrně slušelo. Znova jsem se nervózně zkoukla v zrcadle, jestli je všechno v pořádku a s povzdechem jsem sešla do obýváku, kde mě čekal zbytek rodiny. Všichni se na mě usmívali a snažili se mě různě uklidnit. Jen Edwardův pohled byl trochu jiný než bych čekala. Zaraženě se na mě díval, a když jsem se mu podívala přímo do očí a usmála se, tak jen polknul. Nevěděla jsem, co se mu honilo v hlavě, ale radši jsem to nechala být.

Vylezli jsme ven před barák, kde byla už připravená auta a já řešila dilema. S kým pojedu? Najednou se za mnou objevil Edward a pobídl mě, abych jela s ním. Chvíli jsem váhala, protože ráda bych dojela do školy bez jakéhokoliv incidentu, ale pak mi to nedalo a já si k němu do auta přisedla. S Edwardem jsem celou cestu nepromluvila. Soustředila jsem se hlavně na to, abych nevyvedla nějakou skopičinu.

Před školou jsme byli během pěti minut. Edward zastavil a vylezl z auta. Já se ještě chvíli uklidňovala a ujišťovala se, že kdykoliv odtamtud můžu utéct. Nevím, jak dlouho jsem přemýšlela, ale dveře spolujezdce se otevřeli a Edward mi podával ruku, aby mi pomohl vystoupit. Přitom se krásně křivě usmíval a já musela sklopit zrak a nekoukat se na něj. Jinak by dnešek nedopadl nejlépe. Mé gesto pochopil a omluvil se mi. Chtěla jsem mu říct, že se nemá omlouvat za co, ale všimla jsem si, jak na nás všichni zírají, tak jsem jen kývla.

Jak Edward včera říkal, tak jsme opravdu měli téměř společný rozvrh, a když ne, tak se mnou byla na hodině Alice. Až na jednu hodinu. Byla to hodina geometrie. Měla jsem ji třetí hodinu. Alice mě uklidňovala, že bude hned ve vedlejší místnosti s Edwardem, a že kdyby se něco dělo, tak tam ihned budou. Vstoupila jsem do třídy a zamířila k zadní lavici. Třída se pomalu začínala plnit a já se modlila, aby si nikdo ke mně nepřisedl. Bohužel, takové štěstí jsem neměla. Do třídy vešel kluk s blonďatou kšticí a modrýma očima. Porozhlédl se po třídě, a jakmile mě spatřil samotnou v lavici, na obličeji se mu vytvořil velký úsměv.

Přišel k mé lavici a zeptal se:

„Mohu si přisednout?“ Nechtěla jsem s ním mluvit, a tak jsem kývla jen na souhlas. Něco mi říkalo, že kdybych mu řekla ne, že by mě stejně neposlechl. Přisedl si a otočil se na mě.

„Ahoj, jmenuji se Mike Newton. A ty?“

„Bella Swanová,“ odpověděla jsem mu krátce. Překvapivé pro mě bylo, že mě vůbec nepřitahoval a moje schopnost se nepokoušela vůbec vyjít na povrch. Začínala jsem být sama sebou spokojená.

„Ty nejsi Cullenová?“ podivil se mi.

„Ne, moji rodiče na mě neměli moc času a pan Cullen se mým rodičům nabídl, že se o mě postará,“ yysvětlila jsem mu lež, která mě v ten moment napadla. Co si budeme povídat. Nic blbějšího mě napadnout nemohlo. Mike nevypadal moc bystře, a tak mi mou lež spořádal i s navijákem. Ale pak z něj vypadlo něco, na co jsem nebyla připravená.

„Víš, chtěl jsem se tě zeptat, zda by si dneska večer se mnou nešla někam na večeři?“ To mu nenaháním strach? Jsem první den ve škole a hned mě někdo zve na rande. Tak to je síla. Svým způsobem jsem měla hroznou radost. Bylo to mé první pozvání na rande, ale bylo bohužel od kluka, který mi spíše připadal slizký než cokoliv jiného. Proto jsem se rozhodla ho odmítnout.

„Ne, promiň.“ Nevěděla jsem, co jiného bych měla dodat. Mike si jen povzdechl a pak řekl něco, co mě naprosto vykolejilo.

„Takže domněnky všech byly pravdivé. Chodíš s Edwardem. To víš, ale zkusit jsem to musel.“ Jeho slova mi přišla naprosto komická, ale nedokázala jsem na ně reagovat. Už jen myšlenka, že si celá škola myslí, že chodím s Edwardem, mě dostávala do kolen. Díky Bohu, do třídy vstoupil učitel a já s Mikem už nemusela mluvit. Trápila mě pouze jedna věc. Jak to udělám? Říct mu, že s Edwardem nechodím, a že s ním nechci jít na večeři, protože mi přijde slizký, mu říct nemůžu. A nechat ho po celé škole roznést drb, že chodím s Edwardem, by taky nebylo nejlepší. Celou hodinu jsem přemýšlela nad prekérní situací a ani si nevšimla, že už zvonilo.

Mike odcházel ze třídy a já ho už nestihla oslovit. Vyšla jsem ze třídy a rozhlédla se. Jenže za mnou se objevil Edward a do ucha mi pošeptal.

„Takže od teďka spolu chodíme, jo?“ rýpnul si do mě šibalsky. Ach, mělo mi dojít, že poslouchá. Já se mu nebyla schopná podívat do očí a koukala do země. Byla jsem rudá, jak rajče a on se musel ohromně bavit. Ucítila jsem jeho prst pod bradou a donutil mě, abych se mu zadívala do očí.

„Mně nevadí, že se to po škole rozkřikne. Aspoň budu mít klid od některých žádostivých spolužaček.“ Mrknul přitom na mě a já jen zalapala po dechu. Pochopila jsem jeho úmysl a rozhodla se, že na oko s ním chodit ve škole nebude špatné. Aspoň bude méně spolužákům hrozit jakékoliv nebezpečí. Edward viděl, jak jsem se rozhodla, a vzal mě za ruku se slovy.

„Teď máme biologii. Budeme brát rozmnožování, tak snad to přežijeme ve zdraví,“ uchichtnul se na můj účet a já měla chuť utéct domů. Jenže Edward mě nenechal a odtáhl mě do třídy. Snad tu hodinu všichni přežijeme ve zdraví.

15. kapitola 17. kapitola

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

17) Abera (06.09.2010 07:43)

Super

16) Judy (05.09.2010 16:24)

Bude i pár řádků z hodiny?

15) Joana (05.09.2010 15:52)

Milujte se a množte se. Amen.
Chudák Mike, vážně myslíš, že je takový trouba? Ale účel světí prostředky a Éďa se od Belly nemusí hnout ani na krok. Snad tím nevyhladí celou populaci městečka...