25.11.2010 [20:15], Ree, Povídky jednorázové, komentováno 20×, zobrazeno 2800×

Když jedna výjimečná osoba slaví svátek, je z toho poprask až za hranicemi fantazie. A když ho slaví oblíbená pisatelka a navštíví ji její postavy, musí se to zapsat.

Takže za mě a za Ajju, Nebí, všechno nejlepší :o*

Ještě než zazvonil budík, přišouraly se k posteli dvě malé postavy. Protíraly si oči a pod paží svíraly své spací plyšáky. Ta starší obešla postel a svou malou ručku položila na tvář spící ženy.

„Maminko,“ zašeptala, jak jí to učili. „Maminko,“ zopakovala, když se stále nic nedělo. Ozvalo se neurčité zabručení a spící postava už nebyla spící. Otevřela jedno oko a zamžourala na budík. Ta hodina se jí zdála nehorázně hříšná a přestože už měla být zvyklá, nebyla. Podívala se z okna do té ranní tmy a zabručela znovu. Na radosti ji ani nepřidalo to, že její muž vedle spokojeně oddechuje.

Překotně se vyhrabala z postele a postavila se na huňatý koberec. Poslepu našla bačkory ve tvaru medvídků, které dostala od holek a muže na loňské Vánoce, vyhnala holky na chodbu a potichu za sebou zavřela dveře.

„Chcete kakao?“ zahuhlala ještě rozespalým hlasem. Drobné siluety přikývly. Pak to bylo jako každé ráno. Kakao, snídaně pro děti, rychlá snídaně pro ni, kafe pro muže, snídaně pro muže, odvést první dítě do školky a vrátit se z té zimy domů.

Zrovna u napůl spuštěného počítače přemýšlela, co dnes připraví k obědu, když za sebou něco uslyšela. Prudce se otočila, až málem spadla na zem. S přimhouřenýma očima sledovala jednu z koček, která se snažila tvářit děsně nenápadně. Ošklivě se po ní podívala a pak uhnula očima. Malá si hrála na koberci a něco u toho žvatlala, to jí dokázalo okamžitě vykouzlit na tváři úsměv. Když si ale vzpomněla, že i tohle malé stvořeníčko bude chtít něco baštit, znovu se zachmuřila. Vařit ji bavilo, ale ne z povinnosti. To byla pruda.

„Nic se vařit nebude!“ ozvalo se za ní melodickým hláskem, poplašeně sebou škubla. Tohle se jí nezdálo. Když ale spatřila původce těch slov, málem to s ní šlehlo. „Bude se slavit!“ vypískla ta drobná postavička s rozčepýřenými vlasy.

„Dobře,“ vyšlo z ní celkem klidně. „Tohle nic není. Je to jen představivost, bujná představivost,“ mumlala si pro sebe, ale pořád si dotyčnou opatrně měřila. Ta jí pohled vesele opětovala se shovívavým úsměvem. „Tak jo, asi jsem vážně přetažená.“ Přetřela si oči a schovala tvář do dlaní. Znovu zkoumala všelijaké recepty, ale nic se jí nelíbilo.

„Ona mě normálně ignoruje,“ ozval se za ní dotčený hlásek.

Nabrušeně se na ni otočila a sjela ji pohledem.

„Hele, když už se mi cpeš do hlavy, tak alespoň poraď, co mám vařit.“

„Hmmm… Nechceš raději ulovit srnku?“ zeptala se ta malá osůbka zvídavě. Vaření jí nic neříkalo. Už hodně dlouho nejedla lidské jídlo. Už dlouho necítila ten smrad při vaření. A dneska to rozhodně nehodlala napravit.

„Super, ulov mi srnku, já se zatím podívám na nějaký recept,“ odpověděla spokojeně a otočila se zpátky.

Povzdechla si. Ty recepty se jí už slévaly do jednoho. Nevěděla, jestli potřebuje dvě mouky a sto gramů vajíček, nebo naopak.

„Objednám pizzu,“ zavrčela nakonec a bouchla pěstí do stolu.

„Žádná pizza, tady máš tu srnku,“ ozval se za ní znovu ten otravný hlas. Otočila se a nevěřícně zalapala po dechu. Tak jo, nadobro se zbláznila. Její představa jí do bytu dotáhla srnku. A ta krvavá skvrna na koberci vypadala vážně reálně.

„Potřebuju panáka,“ řekla rozhodně a vydala se k barovému pultku, mezi dveřmi se ještě otočila k černovlásce a ukázala na ni prstem. „Tohle si uklidíš!“ Alice jen protočila oči, to je zacházení. Bohužel ani Morgan nepomohl, pořád jí ten přelud stál v kuchyni. Alespoň ta srnka zmizela.

„Dobře, ujasněme si to. Ty tu nejsi,“ rozhodla. Dočkala se však jen pobaveného zavrcení hlavou. „Dobře, takže tu jsi a já jsem magor.“ Alice chvíli zaváhala, ale pak lehce přikývla.

„Až na toho magora,“ dodala omluvně.

„Bych prosila,“ rýpla si a zamračila se.

„Nebuď na mě naštvaná. Nemůžu za to, že je dnes 25.!“ postěžovala si Alice fňukavě. Hypnotizovala ji očima a nepatrně se přibližovala. „Takový den se musí přeci oslavit!“ řekla. Vypadala u toho, jako by něco silně potlačovala a chystala se každou chvílí vybuchnout.
Posilněná blahodárným mokem se na Alice zadívala. Byla jí podobná, to musela uznat. Až na to, že ta Alice je vymyšlená.

Natáhla prst a dloubla Alice do tváře.

„Vypadáš opravdově,“ zahuhlala a znovu usrkla Morgana.

„Ach jo. Proč mi nevěříš?“ fňukla a dupla u toho nohou.

„Já jsem tě varoval,“ ozval se ode dveří hrubší hlas a dvě velké dlaně držely hordu krabic. Prošel kolem nich do rohu pokoje a ten zadek se jí zdál hrozně povědomý.

„No to mě poser!“ vyhrkla, když pohledem narazila na tu bronzovou kštici.

„Taky tě rád vidím,“ zasmál se Edward a potom křikl směrem ke dveřím: „Wille, nezapomeň tu mapu!“

„Will?“ zeptala se zkoumavě Katka a potom se podívala do skleničky ve své ruce. Vzápětí ji odložila na stůl. „Koukám, že k opilosti mi stačí fakt málo.” Alice si vedle ní povzdechla a štípla ji do ruky.

„Au! To nemuselo být!“ ohradila se.

„Muselo, teď už nám snad věříš, ne?“

„A co byste tady asi tak dělali?“ zeptala se zvědavě.

„Chystáme ti párty,“ zasmála se Alice a vrhla se do krabic. Když odkryla víko, naskytl se všem pohled na desítky různě barevných krepáků a papírů a nějakých třpytících se obludností.

„Tak na to zapomeň,“ řekla rozhodně a vrtěla hlavou.

„Nezapomenu,“ zasmála se. „Ty nám organizuješ život každý den, tak si to dneska přehodíme.“ Katka chtěla protestovat, ale v tom se jí v zorném poli objevil ještě hezčí zadek než předtím.

„Tu mapu pověs nad televizi, Wille!“ nakázala mu Alice. Nespokojeně mlaskl, ale pověsil ji.

„Mapa Nebrasky?“ podivila se Katka.

„Hele, je to tvoje oslava, tak to musí být zřetelné, ne?!“

„Aha,“ kuňkla a za doprovodu Nata a Minnie se posadila na pohovku.

„A to buď ráda, že ji nemáš doma každý den,“ špitla Minnie a Nat jí dolil skleničku.

Tu do sebe bez přemýšlení kopla. Minnie se uchechtla. „Tak proto,“ řekla věcně a pořád hypnotizovala sklenku v Katčině ruce. Ta se ji snažila nenápadně schovat za zády ve stylu Já nic!

„Počkat,“ probrala se najednou. „Já žádnou oslavu nechci!“ čertila se. Will ji pobaveně sledoval.

„Ale prdlajs, nic nevíš,“ broukl Jim a máchl jemně rukou. „Budeme slavit, klidně i bez tebe.“

„Anní, chceš slavit, že jo?“ ptala se Minnie malinké holčičky s prstýnky na vláskách. Ta jen s širokým úsměvem horoucně přikývla. Tihle lidé se jí moc líbili.

„Vidíš?“ houkl Edward z kuchyně.

„Ne, nevidím! Vždyť z toho nemá rozum!“ snažila se z toho Katka nějak vybruslit.

„Tak to má očividně po matce,“ houkla Alice uštěpačně a zašklebila se. Katčiným prostředníčkem projela neuvěřitelná touha se zvednout. Edward se v kuchyni rozchechtal.

„Hele, Alice, nechceš si uspořádat raději svatbu?“ zkusila to.

„Tak tohle ani nezkoušej, takhle se mě možná zbavila Minnie, ale to je vše. Tobě se to nepovede.“

Tohle je taaaaaaaak nespravedlivé!

„Kde je Jasper, aby si ji někam odvedl?“ sykla k Minnie.

„Jel s Deanem a Misty pro světýlka a zákusky,“ osvětlila jí.

„Zákusky?!“ zhrozila se. Alice na ni otočila a trpělivým hlasem jí vysvětlovala, že bez zákusků žádná oslava být nemůže. „Nejel s nimi i Jacob?“ zeptala se s nadějí a Edward, který se najednou s talířem jednohubek objevil u nich, se škodolibě ušklíbl.

„Ne, ten ještě bere věci z domu. Promiň, ale ty zákusky cestu přežijou, takže ta oslava bude.“

„Ach jo,“ povzdechla si a kopla do sebe další skleničku.

Při té šesté jí už bylo všechno docela šumák a zatímco jí Esme navrhovala, že jí upraví byt a že barva sedačky se k barvě koberce moc nehodí, a z druhé strany jí Carlisle vysvětloval, jak je v tomhle zimním období důležité teple se oblékat, Katka pozorovala pozadí přítomných pánů a s mírným úsměvem oběma přikyvovala.

Bella ji s úsměvem pozorovala, moc dobře věděla, kam směřuje její pohled. Ale neřešila to. Dnes byl přece její den, tak ať si ho užije. Když ale ke Katce přiběhla Nessie a udělala přímo u jejího ucha ten neuvěřitelně nepříjemný zvuk jednou z frkaček, málem jí praskla hlava. Co se to proboha děje?!

„To nic, Kačí,“ chlácholil ji Edward, který pořád dělal stojánek na jednohubky. „Jen ti chceme udělat radost.“ Jo, radost. Paráda. Nahlas zasténala. „Nechceš jednohubku?“ zkusil to Edward ještě. Její nepříjemný pohled mu odpověděl. „Tak ne.“

„Máme zákusky!“ hulákal rozjařený Jasper už ode dveří. Za ním cupitala s širokým úsměvem Místy, o dost těžkopádněji za ní kráčel Dean. „Čau. Káťo,“ houkl na ni a zazubil se.

„Bože…“ povzdechla si Katka smířeně. Tohle se jí očividně nezdálo. Anička si právě zblízka prohlížela Minniinu tvář, spokojeně se u toho křenila. Co se dá dělat, povzdechla si znovu. Jednou jsem si je udělala, tak je tu mám.

A než do sebe stihla kopnout dalšího panáka, nebo nakopnout nějakého upíra, ozval se zvonek.

Ať jsou to lidé, prosím, ať jsou to lidé, zabručela. Ve dveřích pokoje se objevily dvě neznámé postavy a mezi nimi se prodrala Monča a přistála Katce v klíně.

„Hele, vás znám,“ řekla mírně přiopilým hlasem a ukázala prstem na ty dvě postavy.

„Ještě aby ne, když jsi nám provedla takové věci,“ řekla s přísným výrazem dívka a Katka se zalkla.

„Agnieszko?“ zeptala se chraplavě a popadla Rose za ruku, aby jí dělala živý štít.

„Jo, jsem to já. Hele, jsem ti vděčná za Kaspera a Adama, ale… nešlo to nějak jinak?“ zeptala se.

Katka se hystericky uchechtla a tentokrát odložila skleničku a popadla celou láhev.

„Proboha, doufám, že jsou Felix s Demem a Honzou na cestě, jinak usne ještě před večírkem,“ zasmál se Emmett a zapojoval repráky do aparatury.

Katka se zalkla podruhé. A ve stejnou chvíli jí zakručelo v břiše.

„Nedáš si jednohubku?“ chytil se své šance opět Edward a s úsměvem k ní napřáhl ruku.

„Asi budu zvracet,“ zasípala nervózně a najednou bylo v jejím okolí prázdno. Uchechtla se. Takhle se na ně musí.

„Proboha, jestli je ta ženská horší než Minnie, tak mě trefí,“ zaklel Jacob a schytal rovnou několikanásobný pohlavek.

„Jo, udělalas ze mě zvíře,“ navázal Kasper na předešlý rozhovor a zablýsklo se mu v očích. Chvíli si myslela, že po ní snad skočí.

„Neboj, hlídám ho,“ promluvil jí u ucha Jasper, který se tu objevil z ničeho nic. Najednou zvedl ruce a Katka se bojácně přikrčila. „Jsi hrozně napjatá,“ řekl jen a začal jí masírovat krk. Tak tohle byla jiná, úplně jiná! Kde se Jasper celou dobu toulal?!

„Dík.“ Jasper se jen křivě usmál.

„Ty vole, kdo potřebuje tolik věcí?!“ vztekal se Felix, který za hromadou krabic nebyl ani vidět. Hned za ním stál o něco menší Demetri, který držel v ruce jen malinkou krabičku a zvědavě pokukoval kolem.

„Mlč!“ štekl přísně, když si všiml, že ho Katka pozoruje, a kopl nebohého Felixe do nohy.

„Měl jsem s sebou vzít Angelu,“ posteskl si Felix stále schovaný za balíčky.

„To‘s teda neměl,“ poznamenal Demetri chladně.

„Tak, oslavenec! Kde je oslavenec?“ volala Alice, která se postavila na vrtkavý konferenční stoleček, který pod její vahou sotva stál.

Skica.

Katka se chtěla nenápadně vytratit, ale v místnosti plné upírů neměla šanci.

Jedinou šanci viděla v osobě ve svém klíně.

„Tady,“ vyhrkla a natáhl ruce s Mončou dopředu. A když si ji Will vzal, aby ji mohl položit zase na zem, zkusila se přece jenom vyplížit. Popravdě se nestihla ani zvednout a už byla v Edwardově náruči. Doufala, že ji odnese pryč. Prosila ho o to. Škemrala. Ale ten prevít ji postavil přímo doprostřed všech těch upírů a když se na ni všichni vrhli, aby ji jako první popřáli, škodolibě se smál.

„Já první, já první!“ škemrala Missie. „Pěkně od nejmladšího po nejstarší,“ zavelela.

„No tak prrr, mladá dámo, já na konci nestojím!“ ozval se hrubý hlas jejího otce a předběhl ji.

Nespokojeně zabručela a neuklidnila se ani když jí Dean začal oňufávat ucho. Will si jí nevšímal a slavnostně vzal Katčinu ruku do té své.

„Naše oblíbená spisovatelko, někteří z nás ti vděčí za své životy a své lásky,“ usmál se a mrknul na Minnie. „Vytvořila jsi nás, dala jsi nám ty šílené vlastnosti a ještě šílenější rodinu, se kterou se rozhodně nenudíš. A proto ti přeju, abys i ty měla tak šílenou rodinu a aby tě děti poslouchaly.“

„A manžel!“ ozval se zezadu Bellin hlas a ženské osazenstvo se rozesmálo.

„A hlavně plno nápadů,“ usmál se a než ji políbil na tvář, ještě jí zašeptal do ucha: „Missie s Deanem se těší na svůj příběh. Misty se tě bude snažit uplatit,“ varoval ji a když se ozvala mlaskavá pusa, předal jí pugét. Katka dojatě popotáhla, ale potom rychle trhla rukou, protože se na ni vrhla Missie a málem jí kytici rozmačkala.

„Nebrasečko moje, přeju ti hodně nápadů, trhlých postav a pořád tak velkou fantazii na vymýšlení těch sexy upírů,“ zasmála se a předala ji velkou krabici a malou obálku. „Tohle ti posílá Paige. Omlouvá se, že tady nemůže být, ale moc dobře víš, že se z Itálie s Mikem jen tak vypařit nemůžou,“ dodala omluvně a odešla.

Ještě než ji začal přát Dean, otevřela Katka obálku a vytáhla malý lísteček.

To abys na nás nezapomněla, Katko. A slibujeme, že se budeme hlásit častěji. Paige, Michael a Hyde.

PS: Doufám, že se Ti přání bude líbit. Paige

Ajjinka//Ree

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

20)  Jalle (06.08.2013 22:34)

Krásny darček

19)  kajka (29.03.2012 16:25)

Holky, myslím, že Nebraska musela být z takovýho přání k svátku totálně naměkko. Bylo to nádherně vtipný a strašně milý! Co jste jí daly k narozkám? No, já se tam dočtu, už se těším.

18)  uhlacka27 (30.11.2010 19:19)

No teda holky, to je prostě báječný! Je to hezky napsaný a když Nebraska zapíjela panáky a přitom koukala na Edův zadek... Nemohla jsem!
No prostě bylo absolutně suprové, dokonalé, báječné, skvělé,... chápete snad

17)  Fanny (28.11.2010 21:08)

Dokonalé

16)  Lioness (27.11.2010 12:08)

Krásná povídka, doufám, že u Neb převládl spíš pocit dojatosti, než trapnosti. Nebylo to snad krásné a milé?
A gatuluji (pozdě, což je pro mě více než typické) k svátku!

15)  ambra (27.11.2010 01:11)

Neb, nejsem si jistá, jestli jsi úplně odvázaná, když je kolem Tvé osoby moc vzrůšo. Nicméně tenhle mejdan mě prostě pobavil. A ano - je to trochu trapné (moje máť je drsoň a nějaký svátky se u nás neslavily) - dokonce dojal!!! Samozřejmě to souvisí s tím, že mám za sebou čerstvé čtení Myšky . Bez záložky, bez stránkování, bez vůně, ale víš co? Některé knížky ani nepotřebujou pevnou vazbu, aby byly úžasné.
Takže Ajji, Ree, děkuju, že jste tu uspořádaly tenhle mejdan, který byl sice k svátku, ale pro mě víc k SVÁTKU (KNIHY). Myslím, že navzdory nespokojenému funění i oslavenkyně sama nakonec uznala klady sociální interakce .

14)  Janeba (26.11.2010 19:04)

Nádherná, naprosto bezvadná a originální gratulace! Úžasný nápad! Nebrasko - připojuji se ke gratulaci a přeji NÁM, dalších pár skvostných zadků! Díky!

12)  sfinga (26.11.2010 10:01)

Neb, takhle dokonalou oslavu bych nedokázala vymyslet, to dokážou jen Ree a Ajjinka
Takže všechno nejlepší a holky vám se ukláním, protože to bylo dokonalé

7)  Silvaren (25.11.2010 21:46)

Všechno nejlepší k svátku, Neb!
Je to skvělé, vtipné a hlavně hrozně milé.

6)  Nebraska (25.11.2010 21:31)

Holky, děkuju
A Ajjinka a Ree mě mají na svědomí, protože mám před očima zadky

4)  eMuska (25.11.2010 21:17)

Tak ja si dovolím pridať sa ku gratulantom. A z celého srdiečka Ti prajdem veľa zdravia, šťastia, lásky a Božieho požehnania. Keď uvažujem, čo by ti mohlo ešte chýbať, neprichádzam na nič, lebo ty si neskutočne úžasná autorka, bez núdze o nápady, s, predpokladám, úžasnou rodinou, lebo bez nej by si tu nepísala. A snáď nech sa tvoje knihy od Klukov po neviem, čo všetko predávajú ako po masle...
P.S.: Celý čas som uvažovala, kde zmizlo to jedno dieťatko, kým si bola s Morgan... Jedno šťastie, že máme Esmé...
A dievčatám, čo to napísali, patrí tieť obrovská pochvala!

3)  Bosorka (25.11.2010 20:39)

Milá Neb, príjmi i od mé maličkosti to největší přání všeho dobrého a to zlé nechť se ti stále vyhýbá!

2)  Nebraska (25.11.2010 20:24)

A k padesátinám chci román!

1)  Nebraska (25.11.2010 20:22)

Ech Omdlívací smajlík taky chybí!
Holky moje neuvěřitelný, děkuju Vážně jste mě rozsekaly
A byla to jízdaaaaa! Chtěla jsem si psát hlášky, ale nějak jsem to nestihla, takže až při druhém čtení - nicméně přání mě pak úplně, ale úplně zabilo
Tak já si to jdu dát ještě jednou, juchůůůůůů!
A děkuju! Miláčky, já to říkám pořád!

1