Sekce

Galerie

/gallery/slon.jpg

Naháč
Varování: *Prostor pro mládeži nepřístupný perex*
Doposud nejdelší kapitola v dějinách Slonů!

„A pak… pak sis svlékla košili a… a já měl strach, abys nenastydla…“

Jen, co jsem přišla k sobě po vydatným spánku a důkladným doplňování energie, kterou ze mě včera v noci Edward tak zkušeně vymámil, zaregistrovala jsem odněkud zleva takový otravný bzučení…

„… Sice mi to vážně dalo práci… kontrolovat se v bezprostřední blízkosti tvých obnažených křivek, ale snažil jsem se ti vysvětlit, že…“

Po chvíli jsem se dokázala sesbírat natolik, že jsem v periferním vidění zblýskla nějakýho naháče, kterej neúnavně pochodoval po mý malý cimře sem a tam.

Proboha a jaký křivky? Co tu zas plete ňáký grafy, obzvlášť po ránu, herdek!

„… A pak… pak jsem byl tak blízko…“

Sorry, kámo, furt se nechytám…

„… Ozvy tvého srdce mi duněly v uších…“

Srdce… jako srdce zvonu? To zvonil umíráček? Ale to dunění mi tam nějak nesedí… to vypadá spíš na nějakou technoparty…

„… A teplo tvého těla…“

Á-áha! Už jsem doma, bejby!

„… J-já… já se snažil vzdorovat, Bello, vážně… j-já…“

To jo, snaha byla, to se ti musí nechat, ale se mnou to máš, hochu, marný…

„… Ale tys plakala, víš, a… a já se na to nemohl jen tak nečinně dívat…“

Což o to, koukal ses víc než dost, ale ta iniciativa vážně stála za to…

„… J-já… nemohl jsem dopustit, abys znovu trpěla…“

Né, to bysme nechtěli, že ne? Ach, můj rytíři na bílém oři, aspoň, že to brnění jsi nechal doma… Takhle to bylo mnohem lepší…

„… J-já… nemohl jsem tě znovu zklamat…“

Taky žes nezklamal… Kde že mám tu ceduli s velkou desítkou? I když… asi bych to měla změnit na devět… za to, že jsem se musela málem prosit, takhle jsem si předehru fakt nepředstavovala… navíc by to nebylo fér vůči Garymu z druháku, kterej vyfasoval osmičku za dost blbě načasovanej finiš, po týhle zkušenosti jsem v takovejchhle situacích málem začala nosit chemickej štít, ale musím uznat, že takovej Gary dokázal odbourat zkouškovej stres vážně vynikajícně…

… Ehm… takže abych neurazil…“

Někde v půlce naháčova proslovu mi docvaklo, že je to vlastně Edward, a že Bella je vlastně nevděčná malá mrcha, když celý měsíce fňuká nad jeho odchodem, před spaním si snaží vybavit jeho tvář… když to poslední, co z něj při jeho odchodu viděla, byl jeho skvostnej zadek. Upřímně, já být na jejím místě, tak obličej je to poslední, na co bych se při svejch nočních představách soustředila…

„… A ty jsi… ty jsi říkala, že by to nebylo fér, kdybych i… ehm i v průběhu… j- jistých a-alternativních činností setrval ve svém oděvu…“

Jak jsem vám právě povídala, Edward si to rázoval po mý cele a dost polopaticky mi vysvětloval, jak vlastně skončil nahej a moc uspokojivě zasendvičovanej mezi mýma stehnama. Vždycky se na chvíli odmlčel, patrně popřemýšlel, jak celou tuhle delikátní situaci podat co nejšetrnějc, něco na mě vykoktal a zase čekal… asi na nějaký ujištění, nebo co, tak jsem na něj prostě a jednoduše kejvla, že má pokračovat, a s nastraženýma ušima čekala, co z něj zase vyleze.

„… Bello, j-já se jsem tě vážně nechtěl nějak…“

A obvykle to bylo dost zajímavý, ale všeho moc škodí, víme?

„ Edwarde, co blázníš? Zklidni hormon, jo?“

… Kdybych po včerejšku nevěděla, že upíři jsou v pozoru skoro pořád, nehledě na to, jakej slovní průjem vás postihne, asi bych si za tuhle poznámku ukousla jazyk…

„Sakra… chci říct… proč, prosim tě, zase vyšiluješ? Člověk není vzhůru ani pět minut a ty už tu chrlíš litanie a ospravedlňuješ svý činy!“

Jo, po ránu nebývám zrovna dvakrát příjemná…

„Bello?“

A kdo jinej by tu měl být, ty chytrej? Zdá se, že protáčení očí se stalo mou nejoblíbenější činností… Moment… vlastně druhou nejoblíbenější činností… aktivity včerejší noci se tak nějak pořád drží na první příčce….

„Lásko… j-jsi v pořádku?“ zajímá se zase.

Ne, nejsem v pořádku, blbečku. Budit mě v tuhle nekřesťanskou hodinu a ještě mluvit v souvětích… Tohle v mý hlavě vážně neodpovídá definici „být v pořádku“.

„Nejsem si jistá…j-já… Edwarde?“

Ale snad by se s tím dalo něco udělat, no ne..?

„Copak, lásko? Jen… jen řekni, co potřebuješ…“

Hm… dobře mířenej dvojsmysl zachytím i v tomhle ranním chaosu, na to jsem machr…

„M-mohl… mohl bys…“ vztáhnu k němu ruku…

„Co?! Jen mi pověz, co mám udělat, aby se ti udělalo lépe…“ prosil zoufale.

No… když to musí bejt… pár věciček by se určitě našlo…

„Mohl… mohl bys ustoupit kousek dozadu?“ požádala jsem zdvořile.

Když sebou kousek šoustnul, pořád to nebylo vono.

„Edwarde… ještě…. Ještě kousek, prosím,“ zněla má žádost, které opět téměř okamžitě vyhověl.

Jenže to furt nebylo vono, chybělo takovejch pět… možná šest stupňů doleva a bylo by to… Zatracený mříže!

„Teď už se jen lehce natoč… tááák… hodnej kluk… ještě… ještě… Ááá… Štronzo!“

Z tý nevýslovný námahy a lehce perverzního očekávání se mi až orosilo čelo. Ale nakonec se ukázalo, že se moje snaha fakt vyplatila. Po bezmála deseti minutách nešikovnýho manévrování se mi podařilo dostat Edwarda přesně tam, kde jsem ho chtěla mít. Teda né tam! A pak, kdo je tu perverzní, co?!

Jak jsem říkala, po bezmála desetiminutovým manévrování se mi podařilo Edwarda dostat přesně na tu plochu, která se teď koupala ve slunečních paprscích, a ještě k tomu ho natočit tak, abych mý oblíbený partie jeho těla dostala ze stínu jak jeho kalhot, tak stínu těch votravnejch mříží.

„No ty vole! Já jako věděla, že se třpytíš… ale jako… že úplně všude! No to mě podrž!“

Co vám mám povídat, byl to pohled pro Bohy! Už jsem si pomalu říkala, že na tohle bych si mohla zvyknout, když v tom bylo po parádě. Což o to, Edward dál stál na místě jako přibitej, protože tohle od svý strádající polovičky asi vážně nečekal, ale dřív, než jsem si stačila to blyštění tisíců kapek rosy pořádně užít, byl tu jinej problém. Oskar zalez!

Taky máte někdy ten hnusnej pocit, že se snad celej svět spiknul proti vaší maličkosti? Že jo? Tak teda vítejte v klubu! Pitomý vesmírný tělesa!

Po počátečním zklamání jsem se z týhle situace rozhodla vykřesat, co se dá, tak jsem ze sebe setřásla to votravný prostěradlo, který se kolem mě vobalilo ani nevím jak, a rozvalila se na pružinovitý posteli v, aspoň podle mě, přívětivým gestu.

„Edwarde, pojď ke mně… Uděláme si tu soukromej ohňostroj, co ty na to?“ hodila jsem po něm vočkem.

Když dál stál na místě a nehnul ani brvou a já začala bejt lehce nedočkavá nejen proto, že jsem se cítila jako malý děcko za výlohou cukrárny, který chudák civí na všechny ty laskominy, ale přes to sklo si na ně nemůže ani sáhnout, natož si kousnout nebo třeba líznout, a taky trochu proto, že se mi zimou začaly svrašťovat bradavky, začala jsem se k němu pomalu plazit, když…

Když proti mně náhle nastavil ruce v obraným gestu a povídá: „J-já… zavolám Carlislovi… On… on už bude vědět, co dělat…“

Vteřinu nebo dvě na to už z podlahy sbíral svý, podle mě vysoce přeceňovaný, oblečení a ještě v procesu oblíkání pádil ze dveří.

Už jsem se nadechovala, že začnu protestovat, protože jsem mohla s čistým svědomím klidně svědčit u soudu, že na začátečníka si ved fakt dobře, co se orální stimulace týče, ale včas jsem si vzpomněla, že Carlisle taky není k zahození, takže jsem na něj ze dveří zavolala: „Fajn, dáme si trojku, ale mákni, jo?!“

Jen doufám, že v tomhle stavu neoblečenosti někde nenarazí na doktora Bannera!


O poznání lepší, no ne? Omlouvám se, ale kapitoly, kde nás navštíví regulérní Bella jsou nutným zlem, něčím holt čtenáře (kupříkladu AliceBrandon, protože ta má ohledně osudu povídky poměrně jasno v kontrastu s mým oblačnem) mást musím...
Tentokrát jsem se rozhodla o jmenovitou děkovačku, kterou umisťuji zde, protože, jak jste si patrně všimly, svoje povídky nekomentuju, maximálně reaguju na dotazy na shrnutí, ale vaše komentáře za samozřejmost samozřejmě nepovažuju.

Takže zdravím a děkuju:
svým trvalkám: eMusce (jednomu z mušketýrů, kteří to se Slony táhnou už od samého začátku), Anně4***4 (a jejím zkratkám), AliceBrandon (jejíž komentáře radši čtu až po dopsání další kapitoly, aby z toho nevylezlo něco depresivního), Nikki, Night Mist, Evelyn, Maice, Lampas a ScRiBbLe
občasným návštěvnicím: Astrid, Nebrasce, Michelangele, Kamci, Joe, Leni, kyschu, Ivance, BlackBeauty, Eleanor, LoveRain, LotriS, Yasmini, Maky21, Janulce, Lence, mimě1***4 (holky, co to máte s těma číslama?), Radušššce, Iwce a Nossce
i zvědavcům nově upgradeováným na vytrvalce: magorce, HMR (jo, všimla jsem si :D ) a Joaně (s naprosto perfektním kočičím avatarem)

Snad jsem na nikoho nezapomněla.
Tak zase příště, tentokrát s horalem a omývatelnými ubrusy, spinny.

 

MADHOUSE

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

blotik

18)  blotik (12.09.2011 19:02)

Tak to nemělo chybu. Carlisle není k zahození? Trojku? Já se z tebe zhroutím.

SarkaS

17)  SarkaS (07.09.2011 21:06)

Zajímavé přeskoky. Opravdu jsem zvědavá, s čím an něj Isabella ještě přijde a jak ho bude Bella mást

nikolka

16)  nikolka (28.08.2011 21:44)

júúúú... sme späť..

sakraprace

15)  sakraprace (22.08.2011 13:53)

A Isabella je zpět. Ovšem teď jsem se zase kácela smíchy.

BlackBeauty

14)  BlackBeauty (27.07.2011 11:07)

:D :D :D závěrečná trojka nejvíc jako :D

julie

13)  julie (24.07.2011 19:50)

na tohle potvrzení jsem čekala hezky dlouho..fakt celej třpytivej!!!

ScRiBbLe

12)  ScRiBbLe (23.07.2011 04:12)

Tak jo, už jsem přestala očekávat a v duchu si říkat, že v další kapitole by mohlo být třeba... (chápeš, ne? ) Ne, normálně ne, protože se stejnak pokaždý seknu. Sice jsem teď v čtecím maratonu neměla moc času přemejšlet, co nám naše úžasná spinny naservíruje do další kapitoly, ale stejně - nějaká blesková myšlenka (mám fakt rychlej mozek, ale že se nezdám:D ) tam proběhla.

Ty její vnitřní monology na jeho vysvětlování - Proč jsem vlastně nahatej? - naprosto geniální! A vtipný, samozřejmě.
Třpytící se Edward... a celej! :D

A pak ten konec - to byl můj konec. „Fajn, dáme si trojku, ale mákni, jo?!“

Tralaláááááá, teď si Scrib vezme závoj (neptej se, jak jsem zrovna přišla na něj), do ucha si strčí cigáro (do ucha? Tam asi né, co?), popadne flašku (mám dilema - rukou, nohou? Mám asi přetočený hemisféry či co. A ještě tohle vodku či vodu?) a půjde se na palouček kymácivě točit do kola.

Hypjé, ať žije spinny a Sloni. Sice mi dávaj zabrat ( ), ale je to naprosto luxusní.

AliceBrandon

11)  AliceBrandon (21.07.2011 19:20)

Tak, konečně jsem se dostala k mé oblíbené povídce.
A i když talent matení máš na stupni devět a půl (desítku ti nedám, člověk musí mít pořád možnost se zlepšovat), mě nezmateš.
Ale tu chudinku personifikovanou halucinaci v rouše Adamově se ti tedy zmást nadevšechny meze podařilo.
Poprvé po strašně moc dílech (po pěti nebo tak) nemám depku. Snad proto, že úplná temnota byla zastrčena do pozadí (ne do tamtoho, proboha!), snad představou třpytících se geniehmtálií, snad tvým osobněpísemným poděkováním, nevím.
Možná proto, že jsem díky třpytící se rose, zapomněla na všechny ty hrůzy, co se tam dějou a co se staly jí, takže ona teď odmítá...
A dost! Jsem se teď skoro zdepkařila sama.
Každopádně děkuji za podruhé tvými prsty zmíněné své jméno, i za rychle doplňovanou vanu tvými litrovkami.
Ávé, lahve!

magorka

10)  magorka (21.07.2011 08:57)

Teda mám to ale kliku! Zas desátý komentář :) Jo, po ránu taky prosím jen holé věty...nebo ještě lépe, prohlášení typu "hmpfff, eeee, ano miláčku" :) V závěru vstávacího procesu jsou povoleny otázky jako -chceš snídani?- nebo o něco lepší -chceš k snídani udělat tousty? - v ideálním případě pak věta oznamovací, kterou asi miluju: "Pojedem na snídani"
Tyžova, taková trojka s Carlislem ;) Díky spinny

9)  ivet (20.07.2011 21:15)

měla jsem v tom malilinko zmatek, ale teď si myslím mám jasno. Jsem zvědavá co se z toho vyklube. Vypadá to nadějně.

Kamci

8)  Kamci (20.07.2011 20:36)

tak jsem po necelém týdnu mimo počítač zhltla všechny nové kapitoly a přesto, že stále ještě tak úplně nechápu...musím se smát a nedočkavě čekám na další super kapču

Evelyn

7)  Evelyn (20.07.2011 18:07)

Spinny, pořád se nemůžu rozhodnout, jestli mám brečet depkou, co se to Belle stalo, nebo se hroutit smíchy.

6)  LostriS (20.07.2011 17:53)

chudák Edward z ni(ch) musí úplně šílet.. :D

ODCULTI

5)  ODCULTI (20.07.2011 17:42)

dobry

Nosska

4)  Nosska (20.07.2011 17:23)

Tak to byl hukot:D :D :D :D Víš, že jsi první, kdo řeší, kde všude se Edík třpytí?!

Anna43474

3)  Anna43474 (20.07.2011 16:37)

Tolik teček
Chudák Edward, chudák Carlisle, chudák Bella... chudák Banner, jestli potká Edwarda
Tleskám Ti

2)  Nikki (20.07.2011 15:37)

tak touto kapitolou jsi mě moc potěšila:) musím říct, že vyděšený Edward (a hlavně nahý) moc líbí Bella mu dává pěkně zabrat, což je jen dobře

1)  Night Mist (20.07.2011 15:07)

A,...A...a...B....Bé...ÉééÉ... Já chci slona!"Teda,vlastně..Eda..ne.......E....:D Nechám toho. Já,já...Spinny tak skvělá kapitola že nemůžu napsat ani jeden komentář. No,to polohování Edy do záře slunečních paprsků mě nakřáplo,trojka s Carlem mě dorazila a poděkování mě rozmetalo na cimprcampr..... Jak to ty a Bella děláte?
;) Jen tak dál,holky "moje" :(
Thumbs Up!!!!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still