Sekce

Galerie

/gallery/slon.jpg

Píp-píp!

KLIK


Furt jsem se nemohla rozhodnout jestli mám bejt na Emma namíchlá nebo mu spíš uznat jeden velkej palec nahoru, protože, buďme upřímní, Emmett byl vždycky mojí oblíbenou postavou, když ta přechytralá krabička začala zničehonic zvonit…

Tak tohle bude ještě zajímavý…

 

 

Jednou… dvakrát… třikrát…

Tenhle vyzváněcí tón se mi fakt líbí…

Čtyřikrát… pětkrát… šestkrát…

Měla bych to zvednout?

Sedmkrát… osmkrát…devět-konec…

Zrovna, když jsem si začala pohrávat s myšlenkou, že to prostě nezvednu a budu se dál prostě a jednoduše kochat tou fajnovou melodií, ten krám znenadání sklapnul…

… Aby moh hned zase začít zvonit nanovo…

Možná bych měla…

Jednou… dvakrát…

Ale i když…

Třikrát… čtyřikrát…

Fajn, tak teda jo!

„Dovolali jste se na mobilní přechytralou věcičku Belly Swanový, tady Isabella Khanová, s čím vám můžu pomoct?“ zeptala jsem se zdvořile tím nejmilejším tónem, jakej jsem ze sebe byla momentálně schopná vyloudit, zkrátka a dobře jak se sluší a patří.

Z druhý strany tohohle komunikačního špagátu se však ozvalo důrazný vyštěknutí: „To odvoláš!“

Chvíli jsem se vzpamatovávalo z toho šoku navozenýho nelidskou frekvencí toho nepříjemnýho pištění s mobilem v bezpečný vzdálenosti od mýho nebohýho sluchovýho aparátu. Když jsem to patřičně rozmrkala, párkrát jsem do tý krabičky ještě pro jistotu ťukla, jestli se něco náhodou nezvrtlo s reproduktorama, a pak ho nedůvěřivě přiblížila k napadenýmu uchu. No, co? Kdyby se to opakovalo, chci slyšet aspoň na to druhý, jasnačka?!

„Ha-haló?“ zkusila jsem to teda napodruhý.

„Jaká oblíbená postava?! To si ze mě děláš legraci, ne?!“ pokračovalo to vřeštění, k mý úlevě však viditelně - nebo spíš slyšitelně - ubralo na volume.

„Vždyť my jsme přece nejlepší kamarádky! Jak jsi mohla dát přednost zrovna JEMU přede mnou?!“ dožadovalo se to monstrum odpovědi dál, jako by se nechumelilo.

„Ali-alice?“ pokusila jsem se zastavit to její běsnění, ale nakonec můj chabej pokus o konejšení vyzněl spíš jako otázka.

„No, kdo jinej by to měl bejt? Bello, tohle jsem si od tebe teda nezasloužila… tohle teda ne!“

… Neúspěšně…

Tak teda jinak!

„Hele, Alice… j-já…“

„Ne, nic neříkej! Nechci to slyšet!“ skočila mi hned do řeči.

Takhle se chová řádně vychovanej nemrtvej? Že bych to na ní řekla Esme?

„Ať tě to ani nenapadne!“

Tak ne, no…

„Jinak za sebe neruč-, Bello! Bello, opovaž se! Polož mi to a já ti slibuju, že to, co ti udělám, se ti vážně líbit nebud-„

Jo, takhle je to mnohem lepší. A na rozdíl od Alice, já dávám v případě krajně nepříznivýho osudu přednost sladký nevědomosti…

 

A to se mi ta melodie prve tak líbila! Jenže s takovým třítisícím zazvoněním mi začala lehce lízt na nervy. Někde okolo půlšestýho litru se to lehký lezení přehouplo v dost silnou iritaci a než jsme se dostali k sedmičce, byla jsem na pokraji zhroucení ze svý neschopnosti najít vypínací čudlík.

Možná… kdybych ten pekelnej krám vodřízla vod zdroje energie… Jenže tahle věc je celá taková placatá… není možný, že by se tam někomu podařilo vecpat jedno jediný AAáčko…

Píp-píp!

Co to?! Ahá, vosermeska!

Hodně štěstí!

No tak to ti pěkně děkuju, Alice! Máš vo mě opravdu vysoký mínění, fakt dík…

Píp-píp!

No co zas?

Nehledě na to, jaké příjmení používáš, tvé technické zdatnosti zůstávají v záporných hodnotách, zlato.

Jen počkej, já ti ukážu zápornou hodnotu!

Píp-píp!

Si děláš prdel, ne?!

Ztrácíš čas nás obou, viděla jsem to.

Grrr! Ale aspoň ten pekelnej krám přestal vyzvánět!

Crrr!

Ku*va drát, to mi byl čert dlužnej!

Tohle se nedá vydržet!

No, tak se podíváme, jestli je tenhle krám i podrážkovzdornej…

Píp-píp!

Uhg! Klídek! Čtvrteční terapie… dechový cvičení…
Hlubokej výdech… Stres ven…
Ještě hlubší nádech… Klid sem…

Tak… Fajn… tak se na to mrkneme… Máte jednu novou zprávu. No nejsem to ale šťastlivec?

To bych nedělala…

Dík, že ses se mnou podělila o názor, o kterej jsem se tě neprosila!

Blokovat kontakt? Hele, ten krám bude asi nakonec fakt chytrej, nebo tak něco!

Píp-píp!

Víš, že mě to už přestává bavit?

Tohle bych vážně nedělala…

Pfff! A to jako proč?

Píp-píp!

Uskutečni kterýkoli ze čtyř scénářů, které tě napadnou za tři… dva… jedna… teď… a ne, ani tenhle ti neprojde… a povím Esme, že ji przníš syna!

Zatraceně! Ten zakrslej skřet odhalil mou Achilovu patu! Zuřící tchýně! Teda skoro-tchýně! Musím myslet na dobro toho malýho mutantka, co ho mám v poslední knize v nepopsatelný agónii. přivíst na svět A to se mi povede asi těžko, když Esme zavře Edwarda do věže a nasadí mu pás cudnosti, herdek!

Píp-píp!

Ach jo...

Už jsi skončila? Tohle vážně nemá cenu.

Asi ne, no…

 

„Vysvětluj a fofrem!“ nakázal ten prťavej manipulátor, ještě když jsem držela ten zpropadenej mobilní přístroj napůl cesty vod ucha.

„Hele, Alice… nech to bejt… já bych se tím, bejt tebou, teda vůbec nevzrušovala…“ začala jsem diplomaticky.

„Bello, mě je naprosto putna, co tě vzrušuje… Prostě vyklop, čím si Emmett zasloužil post tvý první oblíbený postavy a tvou nebohou nejlepší kamarádku odsunul až na druhou pozici!“ rozječela se nanovo.

„Alice… prosím tě, uklidni se… co sejde na nějakým druhým… nebo třetím místě na žebříčku oblíbenosti?“

„Jak uklidni se?! Počkej… co myslíš tím NEBO TŘETÍM MÍSTĚ! Ježkovy zraky, Isabello Marie Swanová! Já se vážně nez-„

O-ou! Druhý jméno, to nikdy nevěstí nic dobrýho…

„To si piš, že ne! Tak kdo je přede mnou, hm?! Je to Esme, že jo! Určitě je to Esme! No jasně! Všichni mají rádi naši příkladnou Esme! Jenže vona tě chtěla prve zakousnout, abys věděla!“ chrlila ze sebe další a další nenávistný slova.

„JASPER!“ zařvala jsem nepříčetně. Telefon, zdá se, na chvíli naprosto ohluchnul.

„C-cože?“ zalapala po dechu.

„Jop, je to tak, je to TVŮJ Jasper…“ odkejvala jsem jí hned horlivě.

„A-ale… ale vždyť on tě chtěl zabít… normálně tě chtěl vycucnout do sucha… j-já to viděla… a ne jednou!“ dušovala se.

„A divíš se mi?! Upíři vegetariáni! Kdo to kdy viděl? Jasper jako jedinej nepřipomíná zlatovokýho Furbyho. Navíc shledávám jeho dar dost praktickým. Vsadím se, že ten chlap je účinnější než rohypnol!“

„C-co, co je špatně s… s mým darem?“ začala mírně pofňukávat.

No, to nám tu ještě chybělo…

„Hele, Alice… to vážně není nic osobního…“ pokusila jsem se jí to podat co nejkulantněji.

„Jak osobního?! C-co… osobního?!“

To snad není schopná nechat jednoho dokončit jedinou větu?!

„Alice…“

„Je to osobní, že jo?! Jen to klidně řekni! Ono je to osobní! Já to věděla…“

Ach. Můj. Bože.

„Alice…“

„Tak už to, sakra, řekni!“

Hysterka jedna!

„Já za to prostě nemůžu! To ta knížka, jasný!“ vychrlila jsem na ní rychle.

„J-jaká knížka? To zase ta tvoje Sága? Ta tvoje předloha?! Ale já myslela, že jsem kladná postava… oblíbená postava...“

Tyhle halucinace mě jednou zničí!

„K-kaž-každej m-musí m-mít ráád A-alici!“

Vona mi do toho telefonu začala regulérně bulit?! No je to možný?!

„Jak, že se jmenuje ta autorka? Až já ji najdu, tak za sebe neručím!“

Auč!

„Alice, klídek! Dýchej zhluboka, jasný? Lepší?“

„J-jo… a-ale j-jenom trošku…“

Ona mi tu snad začne hyperventilovat, nebo co…

„T-ta… autorka…“ pokračovala z posledních sil.

„Šššš… Sága je naprosto neškodná… líčí tě v tom nejlepším světle, věř mi…“

„T-tak p-proč…“

„To ta fanfiction, no…“

„F-fan… c-cože?“

Tak. Tohle. Bude. Na dlouhou.

„No, Sága se docela chytla a ještě než se všechen ten poprask kolem ní stačil usadit, zvedla se vlna fanouškovský tvorby… Já osobně jsem četla jednu moc vydařenou povídku… Jak vono se to jenom jmenovalo… Myš..? O myších a lidech? Ne! Bylo to chytlavý… jako nějaký říkadlo… Myšičko myš! Jo, přesně takhle to bylo!“

„A.. a ty hlodavci m-mě po-pomlouvali?“ zajímala se hned.

„To né, ale zrovna nejsympatičtější jsi mi nebyla, víš… Já si fakt oblíbila hlavní postavu… Lišku jednu podšitou a tys… tys někde asi v devětadvacátý nebo třicátý kapitole udělala docela pěknou botu… Normálně jsi po ní vyjela… nadávalas jí do sobců a docela jsi na ní tlačila… Přitom, vona to Minnie vážně neměla jednoduchý… už jako malá… Jenže tobě to bylo fuk… nakráčela sis na scénu s těma svejma vizema a bezhlavě prosazovala svou… a bylo ti úplně ukradený, jak moc to s ní zamává… Jako, tys to myslela dobře, to jo… jenže jsi to mohla podat vo dost vopatrnějc… A prostě… po Myšce už jsem se na tebe nemohla podívat stejně jako dřív, víš… Drasticky to změnilo můj pohled na tvojí drobnou vosůbku… To mi přece nemůžeš mít za zlý, no ne?“

Uff, to by bylo.

„J-já… já jsem to přepískla?“ fňukla po chvíli a já si uměla dost živě představit její třesoucí se horní ret.

„No, docela jo… Třeba já si fakt oblíbila jednu pasáž… počkej, jak vono to bylo…“ snažila jsem si narychlo vzpomenout.

„Jo, už to mám, něco jako - zdálo se mi o tom, že klečím na na zádech ležící Alici, pevně ji svírám vlasy a třískám její hlavou o zem. Moc jsem si to užívala, přestože jsem si uvědomovala, že je to jen sen. Vzbudila jsem se s úsměvem na rtech - dobrý, co?“

Jo, tuhle ryze osobní drogu jsem si vychutnávala vždycky, když byl Dick v práci a děti ve škole a ve školce.

„A-až t-tak moc?“ zahuhlala mezi vzlyky.

„Jo, až tak…“ potvrdila jsem nekompromisně. No co? Na Minervu mi nikdo šahat nebude!

Chvíli bylo ticho a já si tu chvilku vážně užívala, když ji zpečetilo štkavý: „To nenííí fééér!“

„Co zas není fér?“ zeptám se už naprosto bez zájmu.

Hrome, tenhle den je vážně psychicky náročnej.

„T-to n-není fééér… p-proč se c-cítím p-pod psa k-kvůli ně-něčemu, c-co jsem vlastně ani ne-neudělala…“ vyvzlykala trhaně, než upadla do novýho kola hysterickýho pláče. Zase.

Jo, vítej v mým světě…


Když nevíte co by, tvařte se jako totem, spinny.

MADHOUSE

Anketa

Která Bella je v této povídce tou pravou/reálnou?

Bella Swanová (15) Isabella Khanová (16) Isabella Soprano (1) Žádná! (Autorka je *nuts*) (3) Sorry, v průběhu čtení jsem zecvokatěl/a (67)

Celkem hlasů: 102

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

blotik

13)  blotik (12.09.2011 20:02)

Ten jednostraný hovor po esemeskách, ten tvůj název tady radjěi nebudu psát:D , se mi vážně zamlouval.
No jo, chudák Alice. Ona za nic nemůže, ale Bella ji obviňuje. A jsem ráda, že jsi vzpomněla myšku. Já to četla a je to super povídka. Tvoje je taky samozřejmě, protože jsi mě dokázala přivést mezi vás, blázny. (Ne, že bych předtím bláznem nebyla, ale to byla úplně jiná kategorie cvoků. )

SarkaS

12)  SarkaS (07.09.2011 21:29)

Chudinka Alice, dostat sprda za chování v Myšce, ze které nemůže. Všechno je to vina Neb

nikolka

11)  nikolka (03.09.2011 23:04)

ehm... ok...
už som sa rozhodla - Alice nepatrí do rúk telefón...


(možno ani Belle)

sakraprace

10)  sakraprace (24.08.2011 09:11)

Alice byla naprosto luxusní

9)  Nikki (06.08.2011 22:35)

teda, tenhle díl byl přímo protkán hláškami bylo to prostě super

ScRiBbLe

8)  ScRiBbLe (06.08.2011 20:47)

Aliceee! To odvoláš.

Pás cudnosti - nééééé, to snad není možný!

Alice je prostě Alice, ale i přes to ji mám ráda.

julie

7)  julie (06.08.2011 17:43)

Ježíš,měla jsem skluz ve čtení,ale už jsem dofuněla,tohle je čím dál lepší!!!!

maky21

6)  maky21 (04.08.2011 17:24)

jo, tak jsem se vrátila od babičky ( kvůli tomu ta dlouhá pomlka komentářů, jsou zastaralí, nemaj počítač )

Všechny kapitolky úplně bombózní a nejlepší chudák Bella (nebo Isabella? ) ta to teď asi ještě dostane, že? no, každopádně bych nechtěla bejt v její kůži
s tím žebříčkem nej postav - vidim to stejně

jsem zvědavá, jestli se už brzo dovíme jaká je pravá Bella
P.S.: Myšičko myš jsem taky četla
P.S.2: v pondělí jedem do chorvatska, což moje komentáře taky docela slušně umlčí

5)  Kajla (02.08.2011 16:57)

Včera jsem byla nucena odejít a nemohla jsem si přečíst tento dílek. Ale dneska mi apsolutně zvednul náladu. Přestože Alici miluju, tak mám pocit zadostiučinění, že jí konečně někdo řekl jak občas svému okolí leze na nervy :) Moc se těším na dlaší kapču ;)

Kamci

4)  Kamci (01.08.2011 19:36)

chudák Alice

Twilly

3)  Twilly (01.08.2011 16:36)

spinny, tak tohle byla doteď ta nejdivočejší kapitola .. ale beztak musím říct, že Alice svým způsobem miluju :p

Nosska

2)  Nosska (31.07.2011 20:36)

Oou Bože! Jestli mi bylo smutno po přečtení Karolčiny Kukačky, tak teď jsem se toho zaručeně zbavila.

Evelyn

1)  Evelyn (31.07.2011 19:23)

Ty ole, spinny! Přesně tohle jsem dneska potřebovala. Směju se tak, až mi prasknul koutek Miluju Alici a miluju tuhle Bellu, ať už je to kdokoliv

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek