Sekce

Galerie

/gallery/slon.jpg

Koblihy s extra polevou


c

9 z 10 Colinů podporuje tuto povídku.


 

 

Zašedlý zahradní židle, zelený lino a nechutně vysoký stropy. Hm, jak tak na to koukám, splnil se mi můj nejtajnější sen. Dobrá, uznávám – druhej nejtajnější. Třebaže jsem se se svou fantazií číslo jedna nikdy moc netajila. Jo, kdyby mě tak hlasité skandování jeho jména odlifrovalo přímo na klín samotného Colina  Farrella, řekněme, že bych se mu tam uhnízdila už dávno…

Ale zpět k tématu, hm – vysoký stropy, to je zaručeně sen každý hospodyňky! Zajímalo by mě, jak to tu udržujou bez pavučin. Mají snad k regulérnímu smetáku připevněnou násadu, která je připevněná k další násadě, která je připevněná k násadě, která je..?

Ale když to vezmete kolem a kolem, ani pohodlí plastový židle, prostředí bez pavouků a snad ani takový Colin vám negarantujou, že bez větších úhon přežijete skupinovou terapii. Ráda bych důkladně poděkovala tomu pánovi (protože od ženský bych takovou podpásovku vážně nečekala) kterej si jednoho den řekl, že zavře tucet magorů do jedný místnosti a uvidí, co se stane.  Jak říkám, moc ráda bych mu poděkovala, nejlíp ručně.

Tak jako tak jsem se na jedný ocitla. Musím se jich dobrovolně účastnit, protože to bylo v přijímacích papírech, který za mě Dick podepsal. Dobrovolně znamená, že se musím vyvarovat kousání, škrábání a kopání, ale Dick tu teď není.

Otráveně pootočím hlavu k Jessice a počastuju ji jednim z pohledů, který si schovávám pro Dr. Bannera. Do pomyslnýho diáře si napíšu, že zítra musím zavolat domů, aby s sebou při příští návštěvě vzali koblihy. Už se těším, jak z jejich konzumace udělám před Jessicou pořádnou show. Však oni měli dost dobrej důvod, proč ji šoupli do prvního oddělení, bulimičku. A jako by toho nebylo málo, přerušila mi moc pěknou halucinaci, káča pitomá.

 

 

Chvíli jsem pozorovala, jak skoro neslyšně fňuká, a přemýšlela jsem, jestli se utěšování halucinace považuje za košer. V průběhu fňukacího procesu se mu rozevřel kabát, takže jsem měla perfektní výhled na to, co tam schovává. Nakonec jsem došlá k závěru, že by absence utěšujících dotyků mohla být považována za neslušnost. A to přeci nechceme, že ne?

„Edwarde?“ otestovala jsem svoji teorii společně s definovaností jeho ramena.

„Díky bohu, Carlisle říkal, že je pravděpodobné, že si na nás nevzpomeneš… že se tě tvá mysl bude snažit ochránit před traumatickými vzpomínkami,“ odvětil tónem, ve kterým se mísil šok s úlevou.

„Dr. Cullen… je Carlisle? Ty vole, tyhle léky maj fakt grády…“

Edward znova svěsil ramena a vložil si hlavu do dlaní. Po chvíli vzhlédl a prosil mě slovy stejně jako pohledem: „Bello, řekni, co mám udělat. Snad, i kdybych žil další století, tohle nikdy neodčiním…“

„Ale no tak, Edwarde, nevyčítej si to. Odešel jsi… jenom abys Bellu ochránil, nebo sis to aspoň myslel. V který knize to teď vlastně jsme? V Novým měsíci? Hrome, Edwarde, vždyť ty tu vlastně nemáš co dělat! Bella ještě musí zamotat hlavu Jacobovi… tohle je moje oblíbená část, bez milostnýho trojúhelníku to prostě nejde. Navíc z něj bude vlkodlak, abys to neměl tak snadný…“ vykoktala jsem tak rychle, jak to jen šlo, ale on jako by to vůbec neregistroval. No jasně – jedním uchem tam, druhým ven. Chlapi!

„Ach, Bello, co jsem to jen udělal,“ lamentoval dál, jako by se nechumelilo.

Pomalu jsem vydechla pro zklidnění nervů a psychicky se připravila na další nesmyslnou argumentaci: „Podívej, jsem unavená a asi bych neměla kouřit v kombinaci s těma lékama, co do mě pumpujou. A ty se tu přestaň utápět v lítosti. Kdybych… kdybych byla tvoje Bella, nenechala bych tě odejít. Sice bych ti asi na pár dní zavírala okno, aby se neřeklo, ale tu tvoji lež bych prokoukla jasný?!“

Vyčerpaně jsem se svezla na kolena a v duchu nadávala na upírský předpoklady, protože jsem si uměla dost dobře představit, jak se ze sebe snažím manuálně dostat tu frustraci nad jeho dalším sebeobviňováním a zároveň to z něho vymlátit.

Jakmile jsem zpozorovala, že se nadechuje pro vychrlení další plejády nesmyslů, připravila jsem se na útok.  Jenže jak jsem to pohledem visela na jeho tváři, oči mi samovolně putovaly k jižnějším regionům. Stejně tak moje dlaň zakotvila na jeho líci. Byl to dost divnej pocit. Ne, spíš zvláštní, jo zvláštní zní líp. Chladná pokožka mi pod prsty skoro rezonovala. A ač byla jeho tvář chladná a pevná na dotek a celkově působila jako leštěnej kámen, zachovala si něco z původní jemnosti.

Moje zvědavé ruce jako by najednou disponovaly vlastní myslí a samovolně se vydaly přes linii krku až se zastavily na pevnejch ramenou, který pevně stiskly. Okamžitě jsem se rozhodla využít okamžiku překvapení, protože, třebaže se mi skutečnost, že nic nenamítal a kecy o vině taky vypustil ze svýho repertoáru, docela zamlouvala, bylo mi jasný, že jde jen o chvilkovou slabost.

Požitkářsky jsem zasypávala trasu začínající ušním lalůčkem přes hrdlo až po hrudní kost mlaskavými polibky a užívala si ten matoucí pocit, kdy se mi jeho kůže, zdá se, ohřívala pod jazykem, když mě s roztřeseným výdechem upozornil: „Bello, tohle je mučení.“

„Tahle upírská halucinace je super!“ Poněkud zaměstnaná víc než zajímavou činností jsem pak už moc nedávala pozor, jestli mluvím nahlas, nebo se jedná jen o vnitřní monolog. Jenže pak se ve dveřích objevila Jessica a já najednou sexuálně obtěžovala vzduchoprázdno. Poznámka do pomyslnýho diáře – koblihy s extra polevou.

 

 

Tiše jsem si plánovala vysoce kalorickou pomstu, když se to individum po mý pravici začalo nezřízeně vrtět. Evidentně byl čas na menší rozptýlení.

„Hele, slyšels od růžovejch slonech?“ povídám.

Když zavrtí hlavou v záporu, pokračuju: „Je to v dnešní době velkej hit mezi magorama jako jsme my. Myslím tím halucinace. Si představ, řekněme, 5 magorů, co sedí v kroužku jako teďka my. Pacient jedna – pojďme jí říkat třeba Jane – povídá: „Vidíš toho přežranýho růžovýho slona támhle v rohu?“, pacient dva, dejme tomu Alec, na to: „No, teď když jsi to řekla, tak sice uznávám, že na první pohled jsem si ho nevšim, ale teď už ho vidím!“, pacient tři, Aro, propadne hysterii a začne řvát, protože si najednou uvědomil, že ten slon je ve skutečnosti jeho mrtvá prababička, která se mu momentálně zakusuje do lýtka,“ odmlčím se, když na chvíli poruším oční kontakt a s radostí shledám, že se tomu blbci celkem slušně orosilo čelo.

„Na druhé straně pacient čtyři, Heidy, popadne pacienta jedna, Jane, za vlasy a začne ji vláčet po místnosti, protože jí ukradla jejího posranýho slona!“

Když skončím, pacient pět – vrtící se blb – viditelně polyká a neslyšně se věnuje umělecké rytbě do plastu zašedlé zahradní židle vlastníma nehtama.

S vidinou chvíle ticha se svezu po opěrce ve snaze najít tu správnou polohu. Tak nějak počítám s tím, že jakmile ji najdu, něco se stejně přihodí. A nejsem daleko od pravdy, jak jinak.

„Tak kdo se dnes podělí se skupinou?“ zahýká odněkud zleva Dr. Banner.

„Nějaké úspěchy? Nezdary?“ rýpe dál.

„Co třeba vy, Bello?“ doráží dál na nějakou nešťastnici. Najednou místnost pohltí divný ticho, tak postupně rozlepím jedno oko. Když zjistím, že všichni civí na právě mě, tak i to druhý. Počastuju Bannera jedním z pohledů, který si schovávám speciálně pro něj, ale nevím, proč se netváří moc poctěně.

„Jmenuju se Isabella.“

Za ty dva týdny bych už měla vědět, že je to zbytečný. Ach jo, potřebuju si zapálit…

 


Děkuji všem, kteří okomentovali rozjezdovou kapitolu. Dvojitý dík těm, kteří se v této bohulibé činnosti rozhodli pokračovat i dnes, spinny.

MADHOUSE

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

blotik

20)  blotik (11.09.2011 19:13)

Hned ten začátek mě dostal. (Nehledě na to, že toho herce zbožňuju.)
Ale je to úžasný. Akorát si vůbec nedovedu představit, kam to směřuje. Takže jedu rychle dál. Seš prostě úžasná.

SarkaS

19)  SarkaS (07.09.2011 20:27)

Taky chci takovou halucinaci, ale bez vyrušení prosím

nikolka

18)  nikolka (27.08.2011 22:48)

utešovanie halucinácie - tie šišky budú musieť byť naozaj s extra polevou

sakraprace

17)  sakraprace (22.08.2011 08:41)

Ale, ale...ona není Bella, ale Isabella... takže fakt magor :D :D Ale halucinace má parádní a její úvaha o růžovým slonovi...luxusní

Paja

16)  Paja (17.08.2011 18:01)

Je to úžasný, vtipný, praštěný a neotřelý

julie

15)  julie (24.07.2011 18:49)

omg!!! Sním, či bdím??? !!!!!

magorka

14)  magorka (18.07.2011 11:27)

heh, koukám, že místo kopání, kousání a škrábání si Bella (pardon Isabella)k uvolnění napjaté atmosféry skupinové terapie pořídila takového pěkného, růžového slona :o) A pacienti č. 1-5 se nestačí divit. Jsem zvědavá, co provede extra big kobliha s polevou s bulimičkou Jess na to se fakt těším

eMuska

13)  eMuska (10.07.2011 23:07)

ježkov zraak, ja som z toho glupá! velmo moc podarené!

HMR

12)  HMR (10.07.2011 20:18)

jen zírám

AliceBrandon

11)  AliceBrandon (10.07.2011 12:47)

Fajn, devět z desíti Colinů mě naprosto přesvědčilo.
Kde jsi se tu ku*va vzala? Přiletěla jsi z planety Vtipu a kouře? To je moje oblíbená!
Beru mávátka a jedu!

10)  Night Mist (09.07.2011 22:49)

Honééém Další(!!!) Halušku Edušku a fenomenálně šílenou Bellu :)

MaiQa

9)  MaiQa (09.07.2011 20:08)

Ježiši, tohle je úžasný. Moc se mi tahle povídka líbí, rozhodně si přečtu další díly.
Ale halucinace Eda vede. Víc jich chci.

Nebraska

8)  Nebraska (09.07.2011 17:37)

Víc ochutnávek upířích halucinací, prosím! Eda je krásně konsternován

mima19974

7)  mima19974 (09.07.2011 16:52)

Je to perfektnéé!!
Rýýýchlo ďalšiu!!!

6)  Nikki (09.07.2011 16:34)

máš skvělý styl psaní, čte se to úplně samo těším se na pokračování

janulka

5)  janulka (09.07.2011 14:53)

Lenka

4)  Lenka (09.07.2011 14:07)

Super.

3)  LoveRain (09.07.2011 08:50)

Původně jsem zabloudila, ale slůňata mě chytla. Teorie o růžovým slonu v rohu mě rozsekala Chudák Aro.
Efektní způsob Edwardova mučení
Ale tohle si na konci neodpustím

ScRiBbLe

2)  ScRiBbLe (09.07.2011 06:36)

Vysoký stropy a - Mají snad k regulérnímu smetáku připevněnou násadu, která je připevněná k další násadě, která je připevněná k násadě, která je..?

Pět magorů (Jane, Alec, Aro, Heidy a vrtící se blb) a růžovej slon.

Uááááááá, takže Edward byl jen halucinace? Nebo...? Ona je Bella jako Bella, nebo Bella jako jiná Bella? Ví o knížkách?

Ehm, soudě podle mého zmateného komentáře se může zdát, že i já jsem na podobném místě jako naše hrdinka, ale fakt ne. :D

Parádní, bude brzo další, sím?

Anna43474

1)  Anna43474 (08.07.2011 23:59)

Bella má, zdá se, zajímavé halucinace Teď by mě jen zajímalo, jestli byl ten Ed skutečný, nebo ne
Tahle povídka je skvělé odreagování
TKSATVO

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek