Sekce

Galerie

/gallery/NHL1.jpg

Večírek na přivítanou.

 

 

Omlouvám se za pozdější přidání ;)

Cesta letadlem proběhla rychle, tedy aspoň pro mě, celou jsem ji prospala na rozdíl od táty, který měl strach z létání. Snažil se mě přesvědčit, že bude lepší jet autem se stěhováky, ale vážně se mi nechtělo trmácet se přes celé státy, když můžeme letět. Když jsme dorazily do cíle, netrvalo dlouho, než jsme měli kufry a vyrazili ven z letištní haly.

Bylo to tu o tolik jiné než v New Yorku. Port Angeles bylo malé město a podle toho, co jsem si zjistila o Forks, je to spíš vesnice. Bude to pro mě nezvyk, žít obklopená stromy, a ne mrakodrapy. Místo troubení taxíků a naštvaných řidičů, budu mít ptačí koncert. Nejspíš jsem se nakazila od táty, ale opravdu jsem byla zvědavá, jaké to tam bude. Bude to tam jako ve filmech, kde se každý zná s každým, nebo úplně jiné?

Navíc tu byla škola, nejsem moc společenská a bojím se, jestli zapadnu, nechtěla bych poslední rok na střední prožít jako vyvrhel. Snad si najdu aspoň jednu kamarádku podobnou Jo. Co ta asi teď dělá? Nejspíš se s Tomem prochází po Miami a užívá si slunce. Mě přivítal déšť. Nečekali jsme na letišti dlouho, ani ne za půl hodiny dojelo policejní auto, které řídil jeden z tátových nových kolegů, nějaký Donovan. Naložili jsme dva malé kufry, zbytek věcí by měl během dneška dorazit. Čím víc se blížíme do nového, tím víc mnou prostupuje panika.

Tolik zeleně jsem si ani neuměla představit. Snad se nebudeme muset k domu prosekávat jako v nějakém pralese.

 

Naštěstí jsme se nikam prosekávat nemuseli, zastavili jsme před menším domkem, nevypadal špatně, ale svoje nelepší roky měl už za sebou. Červená střecha a okna v podkroví vypadaly docela roztomile.

„Charlie, měl byste vědět, že zdejší lidé pro vás připravili na zítřek večírek na přivítanou,” oznámil Donovan, když donesl do domu poslední tašku.

„Podívejme, Bello, nakonec nás tady čeká bujnější společenský život, než v New Yorku,” smál se táta.

Jeho nadšení jsem rozhodně nesdílela. Večírek na uvítanou znamená okukování a umělé navazování hovorů s lidmi, které vůbec neznám a ani nevím, jestli znát chci.

„Trochu nadšení, holka. Určitě tam poznáš i své nové spolužáky,” mrkl na mě táta.

„To určitě. Celé město je zvědavé na nového ředitele policie, který se přistěhoval z takové dálky. Museli jsme to připravit ve školní tělocvičně, abychom se tam všichni vešli,” chechtal se Donovan.

Bezva, takže nás přijde očumovat celé město. Šla jsem se raději podívat do svého nového pokoje. Práce je tu víc než dost.

 

…......

 

Nikam se mi nechtělo, náš nový domov vypadal jako po špatné vykrádačce a byla jsem hrozně unavená. Moje námitky, že jde hlavně o tátův večírek na uvítanou, mi neprošly a já se ocitla v tělocvičně střední školy ve Forks plné neznámých lidí.

Donovan nás nejprve seznámil s druhým kolegou. Jméno jsem nepostřehla, ale na první pohled to nebyl žádný chytrák. Páni, táta bude ředitelem těmhle dvěma, tomu ale říkám povýšení za všechny prachy. A kvůli tomu jsme se sem stěhovali?

„A tohle je moje dcera Jessica,” ukázal ten moula na hnědovlásku v mém věku.

„Těší mě,” řekla a zvědavě si mě prohlížela. Nebyla jediná v místnosti, ale stejně mi to bylo nepříjemné.

Táta se zapovídal se svými podřízenými a já zbyla napospas Jessice.

„Je super, že tohle město má nový přírůstek. Už jsem se bála, že po odjezdu Cullenových tady bude nuda.”

„Hmm,” zabručela jsem a šla ke stolu s pitím.

„Máš kluka?” pronásledovala mě. Měla bych se přeci snažit být trochu vstřícná, nejspíš to bude moje spolužačka.

„Jo, Jacoba,” pokusila jsem se na ni usmát.

„A kde je?” rozhlížela se okolo.

„V New Yorku,” povzdechla jsem si.

„Takže nikoho nemáš. No, výběr tu zrovna není, ale pár kousků není k zahození. I když nikdo z nich není jako můj Edward.”

„Ty chodíš s Edwardem?” Její poznámku o mém údajném nezadání jsem raději nechala bez povšimnutí, asi má jiný pohled na svět, než já.

„Vlastně už ne, říkala jsem, že se Cullenovi odstěhovali. Ale byl tak úžasný, neumíš si představit, jak líbal.”

„Aha,” nevěděla jsem, co říct.

„Jess, představíš nás?” objevil se vedle nás kluk s dětskou tváří.

Jessica protočila oči. „Mike Newton, Bella Swanová.”

„Ahoj, jsem rád, že tě poznávám.”

„Jo, já taky.” Snad nebyla ta lež moc průhledná. Bylo mi z toho všeho tady úzko.

„Promiňte, musím za Lauren,” nechala nás Jessica o samotě.

„Jak se ti líbí ve Forks?”

„Mno, je tu hodně zeleně.”

Zasmál se: „Jo, pro Newyorčany to musí být velká změna. Do kterýho půjdeš ročníku?”

„Do čtvrťáku.”

„Já taky. To je bezva, to se budeme často vídat.”

„Super,” snažila jsem se být taky nadšená. I když bude fajn mít alespoň nějakého známého v ročníku.

„Musíš mi někdy vyprávět o New Yorku, jaké to tam je?”

„Já nevím, asi víc civilizované? Teda, promiň, nechtěla jsem urážet Forks.”

„Vím přesně, jak to myslíš. Taky mi to tak připadalo, když jsme se sem přistěhovali z Kalifornie, lidé jsou trochu vlezlý, když se sem přistěhuje někdo nový. Hlavně Jessica a její kamarádky. Jess se furt chlubí, jak chodila s Edwardem, ale měli jen jedno rande, když Edward prohrál sázku. Chudák ona mu byla furt v patách, dokonce mluvila o tom, jak spolu budou až navěky. Nedivím se, že se celá jeho rodina odstěhovala, minuli jste se o pár dní.”

„Bello, můžeš na chvilku?” zavolal na mě táta.

„Uvidíme se později,” mrkl na mě Mike.

„Tohle je Billy Black, správce místní rezervace,” představoval mi táta staršího indiána se sympatickým úsměvem. Skoro se mi zdálo, že ho odněkud znám.

„Ráda vás poznávám,” opakovala jsem dnes večer snad posté, ale poprvé to bylo upřímné.

„I já vás, slečno Swanová,” podával mi ruku.

„Prosím, jen Bella.”

„Billy zná prý skvělé místo na rybolov. Tak jsem si říkal, že vyzkouším dárek od toho tvého Jacoba.” Při zmínce mého pana božského jsem si musela sáhnout na přívěsek, který mi dal a já ho od té doby nesundala z krku. Přišlo mi, že jsem mu tak alespoň trochu blíž. I když ten malý kousek studeného kovu mi nemohl nahradit jeho horkou ruku, kterou bych teď držela nejraději.

„Snad znáte dost receptů na úpravy ryb, protože jestli tam vyrazíme, čeká nás úlovek nejmíň na týden,” povzbuzoval Billy tátu.

„Co říkáš, Bells, uděláš rybí hostinu pro svého starého tátu?” smál se.

„Hostinu nevím, ale pár ryb už jsem poctila na své pánvi,” pousmála jsem se a chytila tátu za paži. Billy si mě zkoumavě prohlížel, ale možná se mi to jen zdálo.

„Tak to doufám, že brzy navštívíte rezervaci. Je tam krásná pláž, i když ne taková jako na Floridě.”

„Co říkáš, Bells, budeš chtít mezi indiány?” smál se mi táta. Ušklíbla jsem se jeho nevhodnému chování, ale naštěstí to vysvětlil, i když ne zrovna nejlíp: „Bella totiž našla mezi vámi svojí první lásku.”

„Skutečně?” Billy si mě zamyšleně prohlížel.

,,Mno, jo,” bylo jediné, co jsem v tak trapné chvilce ze sebe dostala. Proč musím podstupovat takovou potupu.

„Takže až si vybalíte, budeme vás čekat,” uzavřel Billy a rázným krokem zamířil k nějakému mladíkovi.

„Musíš na potkání vyprávět o mém životě?” obořila jsem se na tátu.

„No tak, bylo to jen malé škádlení.”

„Viděl jsi, jak se tvářil?”

„Děláš z komára velblouda. Měla by sis to tu trochu užít. Podívej, tamhle ten kluk na tebe kouká,” upozornil mě na Mika.

„Já už kluka mám. Myslela jsem, že ti to došlo, když o něm každému vyprávíš.”

„Život je plný možností,” usmál se na mě a začal se bavit s Donovanem.

To mi scházelo, ještě mi táta bude dělat dohazovačku.

 

…......

 

Sice jsem se snažila déle než týden, aby se v našem novém domově dalo pořádně žít, ale pořád se mi to moc nedařilo. Nebyl nikdo, kdo by mi pomohl, takže když táta přišel s tím, že v sobotu se jede do rezervace v La Push, myslela jsem, že si půjčím jeho služební zbraň a začnu střílet.

„Slíbili jsme návštěvu. Neměli bychom to dlouho odkládat, aby se Billy neurazil. Navíc, jako ředitel místní policie se musím v rezervaci představit. Na úklid máš přece zbytek prázdnin.”

To je vážně sen každý holky, trávit prázdniny vybalováním.

Ale s tvrdou hlavou nic neudělám. Ještěže ode mě nečeká teplé večeře, to už bych asi vážně vylítla z kůže.

 

 

 

autor myšlenky: Tamias01, pomocník při realizaci: emam

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

emam

7)  emam (27.10.2013 11:02)

A když se nenaplní? To nás necháš v nevědomosti?! B)

Empress

6)  Empress (27.10.2013 09:46)

Nooo... ak sa naplnia, tak potom poviem, čo to bolo

emam

5)  emam (20.10.2013 20:27)

Děkujeme za komentáře!:)
Empress, jaké máš předpoklady?

4)  ada1987 (18.10.2013 21:46)

svetove

SestraTwilly

3)  SestraTwilly (18.10.2013 20:05)

Takže sú presťahovaní. Cullenovci odišli?Ale podľa
mňa sa vrátia,aby to Edward skomplikoval...
Pekná kapitolka dievčatá.;)

2)  Seb (18.10.2013 15:43)

Docela jsem zvědavá, jak to bude pokračovat dál, když se s Cullenovýma minula.

Empress

1)  Empress (18.10.2013 04:58)

Čo to vidím, ďalšia kapitola
Páčilo, veľmi a ten krátky rozhovor s Billym mnohé naznačil, tak som zvedavá, či sa v mojich predpokladoch mýlim, alebo nie
Cullenovi odišli... no sláva
Takže nabudúce hurá do La Push

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse Jacob 2