Sekce

Galerie

/gallery/bels1.jpg

Paní Nerozhodná - to jsem já. A tak jsem si sepsala seznam autorek, kterých bych se chtěla ptát, a Karolka vybrala číslo. A ambra se vůbec nezlobila :-)

Chcete vědět, kdy přicházejí nápady? Kdy se dostane do transu? A která generace je vlastně ta příští? Tak neváhejte a čtěte ;-)

1. Kdo je ambra? Co má ráda?

Ambra je opravdu jen nick, který nic neskrývá. Celý život jsem až trapně čitelná a průhledná (pozor – ne upřímná, jde mi mráz po těle z takových těch upřímných přes mrtvoly), což je někdy výhoda, někdy ne, ale nic moc už s tím nenadělám. Je to jméno mé oblíbené (jedné z mnoha) literárních hrdinek (Na východ od ráje, ale její tatínek jí ho dal taky jako citaci z jiného zdroje) – možná je mi blízká tím, že musela celkem zásadně volit (i když mě čím dál častěji napadá, jestli ty moje „volby“ nejsou jen iluze a jestli nejsem jen zmítána okolnostmi). Mám ráda jistou nepravidelnost v životě, což mě po letech práce na (z pohledu jiných) úžasných pozicích přivedlo k pracovnímu osamostatnění. S tím souvisí další věc – mám ráda, když nemusím poslouchat žádného chlapa (otec se u mě moc nekonal a moje mamka je prostě příliš velká individualita – to vás holt ovlivní). Mám ráda svou rodinu. Mám ráda tlusté knížky. Mám ráda film, který mě dokáže rozhodit i na pár týdnů. Mám ráda dobré víno ve společnosti dobrých přátel. Mám ráda ženskou solidaritu. Té, když je pravá, se nic nevyrovná!

2. Kdy a kde tě přepadnou nápady na příběh?

Klasika – večer před usnutím – tisíckrát jsem si říkala, že si to budu zapisovat, ale jsem líná… Ráno pak lovím takový ten odvar z bramborových slupek…

3. Co prožíváš při psaní? Jsi nad věcí, nebo trpíš se svými postavami?

Prožívám hlavně časový tlak (blíží se půlnoc, ještě tak hoďku a měla bys to zabalit!), ale někdy se dostanu do takového příjemného transu, kdy prsty nestíhají (o to víc se pak ale tento text, který vzniká zdánlivě snadno, musí dolaďovat). Jsem asi cvok, ale opravdu mě dokáže dojmout vlastní povídka, ale až s pořádným odstupem…

 

4. Co tvá rodina říká úletu zvanému fanfiction - chytají se za hlavu, nebo se ti smějí?

Rodina… Můj Edward domácí je blíženec, takže jednou je rád, že mi po delší době svítí oči, pak zas remcá, že zanedbávám děti… To máme asi všechny podobně. Nejstarší dcera je kritik, mladším jsem nakukala, že pracuju. Skutečně mi asi fandí mamka, ale ta s námi nežije, takže se jí ten lehký chaos moc nedotýká…

5. Kdyby ses mohla stát postavou v knize a prožít její příběh, koho by sis vybrala?

To je možná nejtěžší otázka. Fascinují nás hrdinky, které prožijí a překonají skutečné drama. Ale mně už se do dramat nechce… Ale ty emoce… Přesně chápu, proč Steph tolik zdůrazňuje tu neměnnost upířích citů a upíří vášně. Je v mém věku a ví, že pokud se nechceme co dva roky vrhat do náruče nových lásek, tak jsou pro nás motýlci někde mezi žaludkem a srdcem definitivně pasé a můžeme si je dopřávat jen zprostředkovaně přes knížky a filmy. No, u některých témat je to hodně o tenkém ledu, takže já to šibalsky uzavřu a řeknu, že taková Angela k Benovi určitě necítila nějakou lásku druhé kategorie…

 

6. Jaké pohádky jste doma četli dětem před spaním?

Proč ten minulý čas? Vzhledem k věkovému rozptylu to aktuálně vypadá takto:  Nejstarší čte povídky na Stmívání-ff (jinak plkáme o tom, co zrovna obě čteme – jen Bukowského Ženy jsem jí tuhle nepřiznala), prostřední výběrově Andersena (Děvčátko se sirkami – ne, to bych mu neudělala), Dětskou Bibli, Strom pohádek, Nepila, Čapky, nejmladší je hodně na poezii. Sejdeme se nad Pipi. Prohlášení „Tak ahoj učitelko, až budu tu nábosilku potřebovat, tak se stavím,“ je tak trochu mým výchovným krédem. Ale vážně mi zatrnulo, když jsme s nejmladší odcházely ze zápisu do MŠ, ona se mezi dveřmi ohlédla, upřela oči na ředitelku a rozloučila se „Ahoj učitelko.“ Pravda je ale taková, že četbu hodně prokládáme cd, vede Povídání o pejskovi a kočičce namluvené Karlem Hogrem.

 

7. Tvůj vzkaz příštím generacím? :-)

Ty bláho! Než jsem si přečetla tuhle otázku, tak jsem si myslela, že já jsem ta příští generace! :-)  Když budu parafrázovat Fučíkovo Lidé, bděte!, tak rozhodně Lidé, čtěte!, a potom klasika: Milujte se a množte se!  Mám Vás ráda, děkuji za pozornost.

 

Povídky od ambry

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2 3   »

ambra

55)  ambra (11.05.2010 21:50)

Děkuji ze srdce všem sladkým dámám, které mi dnes tak hezky nahrály (pravda, řekla jsem si o to!), aby finále tohoto článku vyznělo trošku veseleji. A jak řekla moudře Noth: Amen!;)

Noth

54)  Noth (11.05.2010 21:46)

Amen...;)

ambra

53)  ambra (11.05.2010 21:37)

Noth, samozřejmě jsem občas zasněná nádoba plná zloby... Ne vážně, pro přežití nějaký mimikry potřebuješ a já bývala trapně snadný cíl. Nicméně s probíraným termínem jsem to dříve řešila velmi jednoduše, a to tak, že jsem moc neřešila a užívala každého dne:) (a teď by na to rozhřešení nestačilo milion Otčenášů). Druhá část je těžká... Nevím, zdála ses mi na sladký řeči moc drsná? Možná to dělá ten avatar (ne, to kecám, když jsem občas přelítla Tvoje komenty na Fóru, napadlo mě párkrát - Ta jim to dá sežrat za nás za všechnyB)

Noth

52)  Noth (11.05.2010 21:27)

Děkuji za odezvu.
Upřímně řečeno jsem v něco podobného doufala.
Testem, z něhož jsi mohla vyjít buď jako snílek, nebo v horším případě jako nádoba plná zloby, jsi překvapivě vyšla jako praktická osoba, jež ví, o čem mluví;)

Jen by mě zajímal důvod Tvého překvapení, jenž se zcela nepochybně stal zdrojem mého vlastního údivu...

ambra

51)  ambra (11.05.2010 21:24)

Karolko, já tím žila! Celou první a druhou třídu jsem četla John jako John...

ambra

50)  ambra (11.05.2010 21:23)

Evelýnko, odpovídám až teď, protože jsem se začetla do TEBE - vůbec mě nepřekvapuje, že máme stejnou čtenářskou průpravu - já taky ráda ty košatý souvětí:)... Chodila jsem na nějaký stránky kolem TW, náhodou jsem otevřela FL od Bye, uchvátilo mě to!, a když jsem zjistila, že mi nemusí být pod patnáct, abych ještě něco sesmolila, tak jsem se asi na pět minut zbláznila a už nebylo cesty zpět

ambra

49)  ambra (11.05.2010 21:19)

Milá Noth, řekněme si to na rovinu - bez ohledu na věk - je to blábol;). Kdo říká, že to zažil např. po narození dítěte, tak kecá, protože už když "to" vyleze (případně "to" vyndaj - jako u mě), třeseš se o "to" strachy a je to zase v háji... Je to přízemní, ale někde jsem zachytila "moudro" (virtuální moudra skutečně zbožňuju - jako každý správný polovzdělanec a polointeligent) - Pokud nechcete v dohledné době skočit pod vlak, neptejte se sami sebe, zda jste šťastní, ale zda jse spokojení. Takže já každý večer hodím kukuč přibližně nad sebe, poděkuju za zdravý děti a chlapa, kterej je někdy i snesitelnej (snažím se, aby to díky znělo fakt upřímně), zalehnu a myslím na blbosti...B). Jinak jsem upřímně překvapená a fakt polichocená, že něco ode mě čteš... Díky!:)

Karolka

48)  Karolka (11.05.2010 20:56)

ambra: Arthur Ransome, můj lístek do prázdninového světa fantazie! Díky za připomenutí.

Evelyn

47)  Evelyn (11.05.2010 20:54)

Tohle měla být malá sonda nejen zkoumající Tvůj vkus, ale i přinášející inspiraci pro mě No a zjistila jsem, že až na Margret Atwoodovou jsem všechno četla. Ale na MA jsem koukala na Googlu a vypadá jako autorka, kterou budu brzy číst, takže děkuji
Další otázka, možná už tu padla, ale myslím, že ne: Jak ses dostala ke psaní ff?

Noth

46)  Noth (11.05.2010 20:52)

"Zlost a zloba" jsou z mého úhlu pohledu stejně tak relativními pojmy jako "poutavost a čtivost".
Možná jsem zvrácená, avšak právě druhý z těchto protipólů nalézám ve Tvé povídce - Laskavý čtenář promine...

A snad na protest, ač předem marný, bych Tě chtěla požádat, zda bys zde nemohla definovat svůj "pocit absolutního štěstí".
Všudypřítomná relativita tohoto sousloví z něj přímo čpí, a proto bych jej chtěla vidět Tvýma očima.
Snad jsem příliš troufalá, snad se jen snažím vzdorovat dospělosti...

ambra

45)  ambra (11.05.2010 20:41)

Milá Evelyn, právě proběhla Velká omluva před knihovnou - hladila jsem hřbety všech knih, které neřeknu (a určitě neřeknu ty nej), ale namátkově (a třeba v různé době) na mě měly velký vliv: Babička (léta jsem ji četla znovu a znovu), jako dnes děti hltají HP, já hltala knížky Arthura Ransomeho (nedaly se sehnat!), samozřejmě Jana Eyrová, Malé ženy, Na Větrné hůrce, Svět podle Garpa, Sophiina volba,Agatha Christie, most do dospělosti byla Netrpělivost srdce od S. Zweiga, v poslední době třeba Cunningham a vřele doporučuji Margaret Attwoodovou (nej kanadská prozaička současnosti). Trvale a ráda ujíždím na "lehčí" literatuře, kterou kradu dceři z knihovny:D

ambra

44)  ambra (11.05.2010 20:19)

Kobru nech, kde je, takový surrealistický prvek nebude mít ve Zpovědi nikdo:). Mimochodem, snad splnila účel a děkuji Tobě i Karolce za zastání. Moje fobie mizí s každým dalším dítětem - větu "ty naděláš s pavoučkem" už ovládám skoro bez zachvění:D. Takže už si pěstuju jen fobii ze zlých lidí...

Evelyn

43)  Evelyn (11.05.2010 20:16)

Tak když se takhle nabízíš, já se zeptám Zmínila jsi, že máš ráda Na východ od ráje, ale co Tvoje další oblíbená četba? Které knížky patří ke Tvým srdcovkám a na které nedáš dopustit?

Nebraska

42)  Nebraska (11.05.2010 20:12)

Mám tu kobru smazat? ;) I když - vidíš to, hned mě napadl další dotaz :-) Máš nějakou fóbii?
Já na férovku přiznávám pavouky, s těma se fakt nemám ráda a přestože se před dětma snažím vypadat statečně, nakonec vždycky odcupitám za mužem a prosím, aby mě zachráníl

ambra

41)  ambra (11.05.2010 19:54)

Ráda bych jenom připomněla, že ta níže zmíněná kobra není zastrašovací ,a pokud jsem to správně pochopila, tento rozhovor není jen on-line dvě hodinky po vydání, ale pokud tu "visím" jsem stále "Vaše". Takže kdokoliv máte stále možnost zeptat se Ambry skoro na cokoliv... :)

Nebraska

40)  Nebraska (10.05.2010 13:06)

Cha, věděly jste, že kobra černokrká dokáže plivat jed do vzdálenosti tří metrů a až do výšky dospělého člověka?

Karolka

39)  Karolka (10.05.2010 13:03)

ivv: Nepatřil. Tento článek včetně komentářů je celý věnovaný ambře a s tebou nemá nic společného.

38)  ivv (10.05.2010 13:00)

karolka, bacha, je pre teba asi ťažke si udržať fasadu, stale maš s tym problemy. tvoj zbytočny koment asi patril mne alebo snad nie, alebo drahy čtenár promine... v literature racionalne myslenie je skor na škodu.;)

Karolka

37)  Karolka (10.05.2010 12:48)

ambra: My děkujeme! (A když teda půjdu ven a pak se zase vrátím... najdu tu nový díl???) ;)

ambra

36)  ambra (10.05.2010 12:39)

Berunky, mám dnes pracovní frmol, ale stejně jsem aspoň jukla a i za cenu průšvihu Vám MUSÍM napsat, že možná tak na 5% můžete odhadnout, jak moc pro mě Vaše slova znamenají... Je to jen TW, je to pár stránek čehosi, co se snaží, aby to zavánělo literaturou, ale málo platné - jak člověk něčemu věnuje čas a v tomto případě i kus sebe, slovíčko "jen" už ten vztah úplně přesně nevystihuje... Takže bych měla říct: Běžte ven, tam je život (ale potichoučku dodávám - pak se hezky vraťte, udělejte si kafe a dejte si těch pár stránek místo zákusku;).)Děkuju znovu a strašně moc!!!

1 2 3   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek