Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/thumbs/zelen%C3%BD%20r%C3%A1j.jpg

Zase tu máme naše oblíbené co kdyby :). Takže: Co kdyby se Cullenovi přistěhovali do Forks o pět let později? Jak by vypadal život naší "svaté trojice"? Kolik věcí by se změnilo, které události by byly nevyhnutelné?

Povídka určená k rychlému konzumu, kapitoly nebudou mít víc než 1500 slov (tady jsem trošku přetáhla, ale jen trošku :))

Ano, je čas připomenout, že jsem jasný tým E+B, ale na Jacoba mi nikdo nesahejte! :P

 

1. kapitola - Zákazníci

 

Potichu jsem dovřela dveře dětského pokoje. Ještě pár vteřin jsme počkali – zvlášť Setha umělo znovu probrat i sebemenší zaskřípění kliky – pak jsme se vzali za ruce a jako dva puberťáci se s tichým smíchem po špičkách rozběhli do ložnice.

Zkontrolovala jsem chůvičku na nočním stolku a s pocitem, kterému se nic nevyrovná, se znovu položila do postele. Venku pomalu svítalo, ale když to klapne, děti nám možná dopřejí ještě dvě hodinky spánku.

Těsně předtím, než jsem se začala propadat do snu, jsem na zádech ucítila jemný dotek. Vzápětí mě na uchu pošimral Jacobův dech.

„Něco rychlého, ale kvalitního před usnutím, paní Blacková?“

Asi tři vteřiny jsem bojovala s ospalostí, ale jako vždy jsem to vzdala. Otočila jsem se k němu a zabořila ruku do hustých dlouhých pramenů, které mu přes rameno padaly na nahou hruď. Nebyl žádný zápasník, ale díky pravidelnému cvičení na sobě neměl ani gram tuku a mně stačilo jen se ho dotknout a ospalost definitivně zmizela.

Trochu samolibě se zasmál a vrátil se k mému ušnímu lalůčku. Fungovalo to víc než dobře, ale když se po několika mučivě dlouhých minutách přesunul teprve ke krku, popadla jsem ho za vlasy pevněji, odtáhla mu hlavu, abych mu viděla do očí a trochu zadýchaně si postěžovala:

„Neříkal jsi něco o rychlosti? Za devadesát minut vstáváme do práce.“ Zamračil se, nesnášel, když jsem naše milování opravdu chtěla šidit, ale nakonec se podvolil.

„Takže rychle?“ Přimhouřil oči a než jsem stihla zaprotestovat, klekl si nade mě, popadl oběma rukama výstřih mé noční košile a prudce trhnul. Ve vteřině jsem před ním ležela nahá.

„Jacobe!“ vyjekla jsem. Na dalších pár minut naposledy. Umlčel mě tím nejlepším možným způsobem.

 

 

xxx

 

 

S Jacobem Blackem jsme se znali už jako děti. Pak jsme se léta neviděli, to když jsem odmítla jezdit na prázdniny do Forks a táta mě místo toho bral do Kalifornie.

Pak se objevil Phil a krátce po něm mámin nešťastný kukuč. Vyřešila jsem to po svém – na konci třetího ročníku jsem se odstěhovala k tátovi do městečka, které bylo mým zapomenutým domovem a které jsem tak dlouho nesnášela.

Moje snaha zapadnout nebyla právě úspěšná, i když i teď, po pěti letech, jsem se občas sešla s Angelou a výjimečně dokonce i s Jessicou. Ale potkala jsem tu jen jediného skutečného přítele. Jen jeden člověk zabránil tomu, abych z té mokré zeleně po pár měsících nezešílela. Zvládl dokonce i něco mnohem lepšího – naučil mě to tu milovat.

A protože Jacob Black do téhle krajiny prostě patřil, brzy jsem zjistila, že miluju i jeho. Nebyl to žádný velký třesk, žádný pohled do očí a bum! to je on. Jen jsem si nějak postupně uvědomovala, že mi nestačí, aby vedle mě jen tak seděl v kině, že mě uvnitř hezky hřeje, když se mi podaří ho rozesmát, a že když mě políbí, podlomí se mi kolena a okamžitě vláčním.

Náš vztah všechny překvapil – hlavně kvůli tomu, že Jacob byl o dva roky mladší než já, ale po pár týdnech ti stejní pochybovači tvrdili, že si nás neumí představit jinak než spolu.

Moje závěrečné zkoušky přišly příliš rychle. To, že jsem si poslala přihlášku na vysokou, jsme oba považovali tak nějak za samozřejmost, ale když mi přišel dopis o tom, že jsem byla přijata a pak tu najednou byl den rozloučení a odjezdu, oba nás zaskočilo, jak moc se nám od sebe nechce.

„Vánoce tu budou, ani nemrkneš,“ šeptal mi na letišti a uklidňoval tím víc sebe než mě. Oceňovala jsem, že o tom, co ho trápilo nejvíc – možnosti, že bych potkala někoho jiného – se během těch týdnů před mým odjezdem ani jednou nezmínil. Teď jsem mu viděla na očích, jak si připadá bezmocný a jak se s tím vlastně už předem smiřuje.

Trápil se zbytečně. Vydržela jsem stěží do Díkůvzdání a hned první noc po mém příjezdu jsme taky udělali to, s čím jsme chtěli počkat až do jeho závěrečných zkoušek. Se smíchem mě druhý den ráno uklidňoval, že původní obyvatelé dospívají dřív a že jsem rozhodně nesvedla nezletilého.

Dva roky uběhly. Ne zrovna rychle. Oba jsme byli ustýskaní a oba jsme si uvědomovali svou neúplnost, když byl ten druhý na opačném konci Států.

O tom, co bude dál, rozhodl osud. Jacobovi rodiče měli nehodu, při níž jeho maminka zahynula a táta zůstal ochrnutý a odkázaný na invalidní vozík. Lépe řečeno na vozík a na Jacoba. Ten s hořkým úsměvem roztrhal svou přihlášku. Myslel si, že tím definitivně přichází i o mně. Hlupáček. Netušil, jak moc ho potřebuju. Nevěřil, že bych ho mohla tak milovat.

Podala jsem si žádost a přihlásila se k základním zkouškám. Udělala jsem je bez problémů a s bakalářským diplomem se vrátila domů. K Jacobovi. Navždy.

Po mém návratu se na nás usmálo štěstí. Tátův zástupce Mark si přes seznamku našel dívku ze Seattlu a odstěhoval se za ní.

Charlie nabídl uvolněné místo Jacobovi. Ten nastoupil do policejní přípravky, ale na částečný úvazek už pracoval, takže jsme bez peněz nezůstali. Já se zadlužila a otevřela si ve Forks malé knihkupectví. Ve městě s třemi tisíci obyvatel to byl riskantní podnik, ale když jsem do nabídky přidala turistické průvodce a mapy, začalo se mi rychle dařit. A přineslo nám to i další příjem. Jacob se nejprve náhodou, potom už cíleně nabízel jako průvodce pro zazobané turisty z velkých měst. Brzy jsme si mohli dovolit hypotéku a malý domek.

Moje těhotenství nebylo plánované a vzhledem k akutnímu nedostatku babiček v rodině se jevilo jako značná komplikace. Zvlášť když se ukázalo, že čekám dvojčata. Proplakala jsem několik nocí. Tehdy jsem si poprvé jasně uvědomila, že i když mám vedle sebe pořád chlapce, je to chlap se vším všudy.

„Knihkupectví se zavírat nebude a ty budeš mít čas i na děti,“ bouchl jedno ráno, když jsem mu zase celá opuchlá chystala snídani, do stolu.

Přibral si víc turistů, v práci si bral směny navíc, a když se Seth a Lea narodili, měla jsem od prvního dne k ruce dvě šikovné studentky. Jedna mi pomáhala s dětmi a s domácností, druhá se se mnou střídala v obchodě. Noci bývaly krušné, ale Jacob často vstával se mnou a pomáhal mi tišit a přebalovat věčně hladové a plačící děti. Když jsme přešli na lahvičky, krmili jsme každý jednoho prcka.

Teď jsme se těšili na jejich první narozeniny a doufali, že už to bude jen lepší.

 

xxx

 

 

To ráno jsem si později vybavovala úplně přesně. Nevím proč, nebylo ničím zvláštní. Stála jsem před zrcadlem v ložnici, snažila se sponkou zmenšit obvod pasu své jediné slušnější sukně, jedním uchem přes otevřené dveře poslouchala Jacobovo hudrování nad krimi zprávami v ranním vysílání televize a druhým brblající dvojčata v dětském pokoji.

Nakonec jsem to vzdala, s povzdechem jsem nechala sukni sklouznout na podlahu a sáhla po riflích, které se prostě daly stáhnout páskem. Nějak to všechno fungovalo, ale neměla jsem ani minutu pro sebe a hubla jsem víc, než mi bylo milé.

Vlasy jsem jako vždycky stáhla do ohonu, vyhnula jsem se pohledu na toaletní tašku s několika zkrášlovadly a poklusem se vydala do svého dalšího obyčejně šťastného dne. Postarala jsem se o děti, vytáhla z mrazničky připravené jídlo, popadla za rukáv zabraného Jacoba a pokoušela se ho od televize odtáhnout k autu. Jezdili jsme společně, cesta na stanici vedla kolem mého obchůdku. Se Sarou, naší chůvou, jsme prohodili sotva tři nejnutnější věty, ale neurazila se, byla zvyklá.

Asi po kilometru Jacob zastavil a naklonil se ke mně. Chtěla jsem mu jako vždy dát obvyklou slušnou pusu na rozloučenou, ale přitáhl si mě blíž a polibek prohloubil. Celá udýchaná jsem ho odstrčila.

„Tobě to nestačilo?“ zahrozila jsem mu naoko. „I tak budu celý den jako mátoha a to ani nemluvím o tom, že jsem pravděpodobně znovu těhotná.“ Jacob zbledl.

„Ježiši, Bells, na tohle téma žádné vtipy. K Vánocům si přeju deset hodin spánku v kuse. A bojím se, že nejen k těm letošním,“ zašklebil se.

Teď jsem ho objala já. „Mám to pod kontrolou, hlupáčku,“ líbla jsem ho na nos a pohladila mu vlasy, které si do práce stahoval stejnou gumičkou, jako já. „Jen jsem chtěla říct, že to bylo úžasné. Ne že by jindy ne,“ zasmála jsem se ještě a vyběhla ven.

Drobně mrholilo, ale komu by to vadilo?


Dopoledne bylo až moc klidné. Přebrala jsem a zaevidovala nové zboží, utřela prach i na místech, kde ho utírám jen o svátcích a nakonec si uvařila kávu a sáhla po jedné ze svých oblíbených knížek. Vypadalo to, že dnes bych si, i když v práci, mohla dvacet minut odpočinout.

Přesně o minutu později cinkl nade dveřmi zvonek. Usmála jsem se. Takhle to bylo vždycky. Nezlobila jsem se. Každé cinknutí byl zákazník, skoro každý zákazník něco koupil. A každý dolar dával mému snažení smysl.

Byli dva. Drobná, na krátko ostříhaná tmavovláska a vysoký muž, možná spíš ještě chlapec, s těžko popsatelnou barvou vlasů. Kývli na mě ode dveří, ona se usmála. Zamířili rovnou mezi regály. Znovu jsem sáhla po knížce, ale pak mě něco přinutilo podívat se na ně. On stál nějaké tři metry ode mě. Úplně strnule, bylo v tom něco nepřirozeného a… děsivého. Sotva mi to slovo blesklo hlavou, uvědomila jsem si, jak se na mě dívá. Roztřásla jsem se.

Trvalo to možná pět vteřin. Zachytila jsem jeden prudký a příliš rychlý pohyb a ta dívka najednou stála těsně u něj. Otočila se ke mně zády, něco mu šeptala. Všimla jsem si, že do něj tlačí. Ano, ona se ho snažila odtlačit. Pryč. Ven.

Trvalo to nekonečně dlouho, ale on se nakonec opravdu pohnul. Nejprve sklonil hlavu, a pak udělal několik rychlých kroků ke dveřím. Otevřel a ještě jednou se na mě podíval.

Jacobovi jsem nic neřekla. Mezi několika nevýznamnými novinkami se zmínil, že se do městečka přistěhovala nová rodina. Nějací Cullenovi.


Tu noc se mi poprvé zdálo o Edwardu Cullenovi.

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

«   1 2

maryblack

10)  maryblack (04.03.2012 00:16)

Dokonalej Jacob, chci ho za manžela Jen doufám, že mu Bella nezdrhne s Edwardem! To bych nerozdýchala :'-( :'-(
Moc hezký, těším se na další

gucci

9)  gucci (04.03.2012 00:14)

ty jedna ambře..... ...já prostě kombinaci B+J nesnáším...je to jak sprosté slovo...a jednou by někdo mohl třeba napsat,že Jacob se s Bellou dohromady nikdy nedali, i když se Edward ukázál i o šest nebo víc let později...já vím,to by byl zase jiný příběh... a matka Jacobových dětí..tak mi Bella vůbec nevoní , ale už je tam krvelačný Edward takže má duše je opět v peřině!!!!!!!!!! ...abrouši ty ty povídky kosíš!!!

8)  Bobo (03.03.2012 23:31)

Nó, to vypadá zajímavě, Bella už je starší, není to takové jelito, co se pořád červená a jenom civí, tady asi poteče krev,

HMR

7)  HMR (03.03.2012 23:14)

ááááááááááááááááááá drahá autorko, tohle se vážně, ale vážně, nedělá čekám nějakou čertovinu

THe

6)  THe (03.03.2012 22:22)

Normálně bych si řekla, jo, to bude v pohodě, ale ty to v pohodě nenecháš, viď? Každopádně povídku budu pečlivě sledovat a modlit se za chudáčka Jacoba, i když ho nějak v lásce nemám.

sfinga

5)  sfinga (03.03.2012 22:13)

Ach jo, já tě znám, ty jim určitě šíleně zauzluješ život Já blbec se zapřísahám, že další Ambru už ne, že mi nedorostly okousané nehty od předchozí povídky, ale stejně nevydržím, stejně do toho spadnu. Do háje, to nemůžeš psát trochu míň čtivějc? Už to vidím, zase budu vyhlížet další kapitolu
No jo no, smířená hlásím, že se mi první kapitola moc líbila a těším se na komplikace a lá Ambra

Marvi

4)  Marvi (03.03.2012 21:58)

Novinka, no toto, a hned takhle zhurta? Jsem zvědavá jak to bude pokračovat, E+B a co chudák Jacob??? Jak s jejich osudy naložíš??? Těším se na to

Bosorka

3)  Bosorka (03.03.2012 21:33)

A ještě - jestli Jacobovi zlomíš srdce nebo něco jiného...tak...tak.....tak tě vůbec, ale už vůůůůůůůůůůůůbe nikdy nebudu mít ráda! Tak a máš to!

Bosorka

2)  Bosorka (03.03.2012 21:32)

Ambři, ty jsi naklonovaná, že jo?!!!!!!!!!!!!!!!§

Ajjinka

1)  Ajjinka (03.03.2012 21:13)

ambřič... začínáš mě solidně děsit

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Edward & Bella