Sekce

Galerie

/gallery/18247318.png

Chvíle po můžou být celkem rozpačité.

Obzvlášť u těchhle dvou.

15+ za jeho slovník ;)

Myslel jsem, že už jsem zažil všechno. Ale to byla samozřejmě chyba. Trapnější chvilku po sexu jsem ještě nezažil… Bella se ode mě odvrátila , překryla se dekou a dělala, že v pokoji vůbec není. Což způsobilo hned dvě věci najednou. Moje péro připravený na druhý kolo kleslo a nevypadalo, že by se ještě dneska nechalo k něčemu přemluvit. A moje ego zakolísalo a s ránou, která rvala uši, sletělo několik set metrů dolů.

Tolik k výkonu Edwarda Cullena, kterej si nechal tak záležet na tom, aby za něco stál.

Možná jsem to přehnal. Možná opravdu potřebovala čas… Čas? To ona mi vjela do kalhot jako první. Nepotřebovala žádnej čas! Tak proč teď dělá, jako bych ji zneužil na všechny možný způsoby, který si jen člověk dokáže představit? Nerozuměl jsem tomu a vlastně si ani nebyl jistej tím, jestli tomu rozumět chci.

Isabella Redayová byla jeden obrovskej otazník, kterej jsem snad nikdy nemohl pochopit, protože to ani nešlo. Nevybavoval jsem si jedinou chvíli, kdy by vypadala nespokojeně. Nemyslel jsem sobecky jen na sebe. Snažil jsem se, aby se jí to líbilo. A podle toho, jak jsem měl seškrábaná ramena, se jí to prostě líbit muselo. Pokud nebyla tak dobrá herečka. A o tom jsem dost pochyboval.

Podíval jsem se na ni, tělo se jí zvedalo a zase klesalo dolů, jak se nadechovala a zase vydechovala. Už klidně, ne tak, jako před chvílí, kdy mohla stěží popadnout dech. Do prdele. Mohlo jít s touhle holkou někdy něco normálně? Nejspíš ne.

Měl jsem něco udělat, šťouchnout do ní a narovinu se zeptat, co se děje, ale na to jsem byl moc velkej srab. Co když jsem fakt stál za hovno? Nevěděl jsem, jestli bych něco takovýho dokázal slyšet zrovna od ní. Kurva…

A po další chvíli dusivýho ticha jsem začal propadat hysterii. Ale z úplně jinýho důvodu. Jo, bylo dost pravděpodobný, že se moje fantazie rozjela až moc, ale i tak mě to překvapilo. V tom neuvěřitelně rychlým sletu událostí jsem zapomněl na jednu podstatnou věc. Kam se podělo moje přesvědčení o tom, že bez šprcky nikdy?! Co jsem z toho měl minule?

Vorvaně v kalhotách, kterej vůbec nevypadal roztomile. A už vůbec ne zdravě.

Úplně nelogicky se mi vybavila jedna z Carlisleových přednášek o bezpečným sexu, kterou mi zpříjemňoval už tak hrozně příjemný dny ve Forks. Spíš se všemi, se kterými spala ta vedle tebe. Uvědom si to, Edwarde. Tentokrát jsem se pohledu na ni neubránil. Ale teď to bylo jiný. Z představy, že jsem právě šukal s Redayem, se mi dělalo na blití.

Slova ze mě vypadla dřív, než jsem nad nima mohl víc zapřemejšlet.

„Co se děje, Bello?“ Odhodlal jsem se a nahnul se k ní. K jejím zakrytým zádům, na kterejch jsem ještě před chvílí měl přitisknutý dlaně. Popostrčil jsem se a opatrně zvednul ruku, abych jí odhrnul vlasy z krku. Chtěl jsem alespoň vědět, jak se tváří. Do tváře jsem jí stejně neviděl, takže to gesto bylo k ničemu.

Neodpovídala, ale to mě nepřekvapilo. Rukou jsem jel níž, před její rameno. Spolu s mým prstem mizela i deka, která ji zakrejvala, a objevovalo se něco úplně jinýho. Překvapeně jsem nadzvednul obočí. Jak jsem si toho mohl nevšimnout?! Prudce jsem odtáhl deku od jejího těla a šokovaně sledoval tmavě modrý modřiny, který se jí táhly skoro přes celá záda. Přes žebra i páteř. Znechuceně jsem se posadil.

„To udělal on?“ vydechnul jsem skrz zatnutý zuby. Nechtěl jsem, aby odpověděla. Nechtěl jsem, aby cokoliv říkala. Měla mlčet, jako to dělala doteď. Jenže tohle byla Bella Redayová, která řekla vždycky něco až ve chvíli, kdy jsem to nepotřeboval.

„To nic není,“ zavrtěla se a snažila si lehnout na záda, abych na všechny ty namodralý fleky neviděl. Sáhnul jsem po ní dřív, než to stihla udělat. Nebyla silnější než já, i když ránu měla slušnou. Nemohla mě přeprat, když došlo na měření svalový hmoty.

„No rozhodně to nevypadá, že by to nic nebylo!“ vyjel jsem vztekle. Vzdorovitě se mi dívala do očí. „Ten zmrd je vážně nemocnej!“ Nemohl jsem uvěřit, že se tu po sexu bavíme o jejím manželovi, ale už to tak bylo. „Nebo tobě to přijde normální?“ Hlas se mi zhoupnul, protože jsem se fakt bál, že jí tohle normální přijde.

„Ne,“ kňourla a zavřela oči. „Nepřijde.“

A i když to ve mně nejdřív vařilo vzteky, teď jsem měl chuť vzít ji k sobě a nějak, jakkoliv, ji utěšit, protože ten její tón… Soustředěně jsem zavřel oči, abych ten novej pocit dokázal pobrat.

„Pojď sem,“ brouknul jsem k ní tiše. Nechtěl jsem ji vyděsit, protože to bylo přesně to, co jsem udělal. Vyděsil jsem ji tím, jak jsem vyjel. Choval jsem se jako idiot. Jasně. Jak mě mohlo vůbec napadnout, že by jí něco takovýho mohlo připadat normální? Tejhle holce, která tu vedle mě byla, i když věděla, jakej kretén dokážu bejt. To zjištění mě udivilo a potěšilo zároveň.

Poslechla mě. Nechala deku dekou a vyškrábala se mi do klína. Nahá a popotahující. Nahá víc než jen po fyzický stránce. Chvíli jsem si myslel, že se mi v náruči rozpadne, ale pak ke mně zvedla oči. Věděl jsem, že je jen otázkou času, než se rozbrečí. Měla je skelný a stačilo jen málo a…

„Bello?“ Smutně se pousmála a zavrtěla hlavou. Chtěla ji odvrátit, ale moje ruka, která se automaticky přitiskla k její tváři, jí to nedovolila. „Nenech ho, aby ti zkazil život. Nenech ho, aby tě ovládal. Ty máš na víc. Žádnej sráč s nedozrálým mozkem nemá právo na to, aby ti říkal, co máš a co nemáš dělat.“ Popotáhla a její úsměv už byl o něco opravdovější.

„To je tím sexem, že se chováš takhle?“ uchechtla se a popotáhla, jak se všechny ty sračky snažila odehnat. Oba jsme stejně dobře věděli, že jen dočasně, ale to v tuhle chvíli nebylo podstatný.

„Sexem… Tebou,“ pokrčil jsem rameny. „Sexem s tebou,“ vyřešil jsem to nakonec. Rozesmálo ji to. Kdybych neviděl, co se v ní před chvílí odehrávalo, nevěřil bych, že se přetvařuje. Ale já to viděl a to poslední, o co jsem stál, byla přetvářka. Nějak mi k ní neseděla, ona byla vždycky přímá. Řekla, co si myslí, i když se mi to nelíbilo. Proč něco takovýho měnit? Byla to jedna z věcí, která se mi na ní líbila. Kurva. Jedna z mnoha.

„Už se tě nikdy nedotkne,“ zavrčel jsem. Ona teď byla moje. „Rozumíš? Už nikdy na tebe ty jeho špinavý pracky nehrábnou, slyšíš mě?“ ujišťoval jsem se. Plaše přikývla. A pak udělala něco, co mi vyrazilo dech a bradu shodilo o pár cenťáků níž. Rukama mě objala kolem krku a hlavu si schovala těsně u mě. Její vlasy mě šimraly na tváři, ale nebylo to nepříjemný.

„Kdyby bylo všechno tak jednoduché,“ povzdechla si. Neohrabaně jsem ji rukou hladil po vlasech a připadal si tak… divně. Nebyl jsem zvyklej na tyhle věci. Neuměl jsem dávat najevo to, co jsem chtěl. Chtěl jsem jí nějak ukázat, že na to není sama, protože tím, co se před chvílí stalo, se věci změnily. Ale nenacházel jsem správná slova.

„Dostane přes hubu, jestli na tebe šáhne,“ ujišťoval jsem ji. Bylo to to jediný, co jsem teď mohl. Nevěděl jsem o jejich pofiderním vztahu vůbec nic a k tomu, abych celou věc nějak obstojně pochopil, mi chyběly informace. Sralo mě, že se přede mnou klidně svlíkla, ale mluvit se mnou nechtěla. „Stejně to nechápu…“ zavrtěl jsem hlavou. „Ty…“ Zarazil jsem se. Jak správně pokračovat, aniž by to vyznělo kurevsky kýčovitě? „Můžeš mít každýho, na kterýho si ukážeš. Všichni by ti padali k nohám…“ nadnesl jsem potichu. „Stejně jako já,“ dodal jsem nevinně. Zvedla hlavu a zamrkala. Nevěděl jsem, kdo v tu chvíli vypadal víc zaraženě, jestli já, nebo ona.

„Tohle nemusíš dělat, Cullene, opravdu ne.“ Nechápavě jsem nakrčil čelo. O čem to zase mele? „Nepřetvařuj se. Alespoň ty ne. Vyspala jsem se s Edwardem Cullenem. Kdybych chtěla někoho citlivého, určitě bych neskončila tady…“ Tak to zabolelo. Myslela si, že se přetvařuju? Do prdele! Kde byla celou tu dobu?! Měla zavřený oči a kolem sebe nic nevnímala?!

V hlavě mi to šrotovalo pomalu. Bylo těžký přemejšlet tak, abych si její věty správně vyložil. A pak jsem si vzpomněl na náš rozhovor v kavárně. Na to, jak jsem jí navrhoval, aby to Redayovi oplatila… Udělala to jenom proto? Nenapadlo mě, že by mě mohla poslechnout. Fakt jsem byl jen prostředník k tomu, aby si se svým kreténským mužem vyřídila účty? S tím bych se spokojil zezačátku. Byl bych šťastnej z toho, že jsem si zašukal a nic mě to nestálo, ale teď už to nebylo jen o tom. Porval jsem se kvůli ní. Riskoval jsem a tak nějak si asi naivně myslel, že už jsme někde jinde, než jen u dětinskýho oplácení.

„To se mi ulevilo,“ ušklíbnul jsem se a zkusil se usmát. Chvíli mě váhavě pozorovala, ale pak se taky usmála. Jo. Bylo to v prdeli… Vlastně jsem se jí ani nedivil. Vážně mohla mít každýho, na kterýho si ukázala. Neměla důvod zahazovat se se mnou. Bylo to tak lepší. Ale ani to neznamenalo, že bych ji dokázal poslat zpátky domů, když jsem věděl, co se tam děje. „Vážně to nebolí?“ zamumlal jsem a rukou jí opatrně přejel po zádech.

„Ne, už ne,“ zavrtěla hlavou a povzdychla si. „Na tuhle bolest si dokážeš zvyknout. Ale nic se nevyrovná tomu, když sedíš doma a čekáš, až se vrátí domů. Nevíš, kdy to bude a jestli vůbec. Já se opravdu snažila, víš?“ Už se nedívala na mě, ale někam k mýmu ramenu. Měl jsem tam něco? „Byla jsem dobrá manželka, nikdy jsem neudělala nic špatně, ani po tom, co…“

„Ani po tom co…?“ zajímal jsem se. Nesnášel jsem, když něco nakousla a nechala větu nedokončenou. Jednou z mejch pitomejch vlastností byla domýšlivost. A ta teď pracovala na plný obrátky. „Bello, ani po tom co?“

„Nic,“ snažila se z toho vykroutit, ale podle toho, jak se její tělo na okamžik celý napnulo, jsem jasně usoudil, že o žádný nic nejde. Spíš o kurevsky zvrácený nic, který by přesně pasovalo na takovýho zmrda, jako byl Reday. „Jen jsem chtěla říct, že jsem tohle nikdy neplánovala. Nechtěla jsem toho tak moc, nebo jo? Jen trochu uznání…“

„Ty si zasloužíš mnohem víc, než jen trochu uznání, Bello. Pamatuj si to. Nikdo ti nesmí cpát do hlavy opak. Prostě to tak je.“

„Nikdy bych do tebe neřekla, že budeš takovej optimista, Cullene,“ zasmála se. A mně bylo dokonce jedno, že se směje mně. Hlavní bylo, že jí z obličeje zmizel ten zahořklej výraz. Pořád mi nešlo do hlavy, jak někdo mohl dovolit, aby byla s někým takovým. Musela mít rodinu, přátele. Nemohli bejt všichni tak pitomí, aby si ničeho nevšimli. „Vlastně bych do tebe neřekla hodně věcí,“ zapřemýšlela nahlas a její malá ruka mi přejela po prsou. Zavřel jsem oči. Nebylo to tak dlouho, co mě po nich škrábaly její nehty. Teď po tom doteku nebyly ani památky, jen pár sytě červenejch šrámů, který během pár hodin zmizí.

Stejně jako ona.

„Překvapil jsem tě?“ uchechtnul jsem se. Tak strašně jsem se snažil dostat se k jinýmu tématu, ale pořád jsme se nějak podvědomě vraceli zpátky tam, kde jsme byli. Pořád k těm samejm sračkám, na který jsme byli oba krátký. „Beru to jako kompliment.“

„Máš sebevědomí na rozdání, ty nepotřebuješ komplimenty,“ šťouchla do mě prstem.

„Kdybych měl sebevědomí na rozdávání, nějaký bych ti dal. Evidentně ho potřebuješ víc než já,“ mrknul jsem na ni. „I když s tím přepychovým zadkem musíš mít nějaký sebevědomí i ty,“ popíchnul jsem ji. Šokovaně otevřela pusu a hravě mě plácla do ramene. Nebolelo to. Na rozdíl od toho, co měla na zádech ona. Ale konečně se mi povedlo odlákat její pozornost jinam. To byl úspěch. „Co?“ bránil jsem se. „Máš pěknej zadek.“

„Přestaň, Cullene!“ vyjekla celá rudá.

„Proč? Je to pravda,“ culil jsem se. Líbilo se mi, že je ze mě celá nesvá. Zajímalo by mě… „Byl jsem lepší než on?“ risknul jsem to a zeptal se. Pusa se jí otevřela ještě víc. Já ale nic nedělal, jen jsem čekal na odpověď. Ať už měla přijít jakákoliv.

„Nezeptal ses právě na to, co si myslím, že ne?“ Byla celá rudá a působila tak kurevsky roztomile, že se to skoro nedalo. „Zeptal,“ zasténala a trochu se ode mě odtáhla, aby si mohla zoufale složit hlavu do dlaní. Roztáhla prsty a skrz mezeru mezi nima se na mě podívala. „Ty se mi fakt jenom zdáš.“

„Co?“ nechápal jsem. „Musíš vědět, jestli jsem byl lepší. Nebo alespoň dýlko-“

„Nemluv!“ Zarazila mě připlácnutím dlaně na pusu.

„Puoč?“ zkoušel jsem mluvit přes její dlaň, ale nešlo to.

„Do háje, Cullene!“ vydechla poraženě, dala ruku z mojí pusy a spolu s tou druhou mi ji přehodila přes ramena. Znovu se na mě vrhla a bylo jí jedno, že mi ještě neodpověděla. A protože se moje péro bez většího přemlouvání připravilo znovu do akce, bylo to nakonec u prdele i mně... Stejně jsem byl lepší.

Věděl jsem to.

 

Ajjinka

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

ambra

19)  ambra (24.04.2012 23:15)

Musím říct, že ta definice - Mudrlantskej nihilista, sexuální mašina a zamilovanej ťuňťa - mě odrovnala na pět minut

Ajjinka

18)  Ajjinka (24.04.2012 23:03)

Kurňa, ženská! Co se mnou děláš? To já jsem z tvých komentářů úplně paf Těší mě, že se bavíš, alespoň něco z toho bušení do klávesnice mám, a řeknu ti - stojí to za to, děkuju!

kajka

17)  kajka (24.04.2012 22:25)

Ty vo.e, Ajji, já nehraju!!! Jak mám napsat komentář, abys pochopila, že jsem z tvých písmenek úplně a dočista paf? Jsi skvělá a ještě lepší! Žeru ti to celý i s navijákem, je to tak opravdový, všecičko do posledního písmena uvěřitelný. jak je možný, že dokážeš myslet jako chlap? Konkrétně, tenhle chlap? Mudrlantskej nihilista, sexuální mašina a zamilovanej ťuňťa dohromady? Jsem z něho a potažmo z tebe naprosto zpitomělá! Tak to byla trocha hysterických výkřiků, myšlených naprosto vážně.
Evidentní je, že sex byl báječnej pro oba, ale nejistej, zaláskovanej a zblbnutej Eda se musel zeptat.....trdlo, potřebuje písemný vyjádření? Notářsky ověřený? Pouhá pomsta to snad nebude, to mi k téhle Belle nesedí. Nepoužili ochranu, jejda. To ta vácheň!!! Chápu....budou následky? No, autorko, jsem zvědavá, s čím se vytasíš. Těším se. Ten psychouš Reday je opravdu hajzl. Nesnáším ho stejně jako Edward. Btw, super záporák!!! Ani se na scéně neobjeví, ale ve mně se vaří krev. Tuhle kapitolku vnímám jako echtovně pocitovou. Ovšem naprosto mě dostaly jeho poznámky o jejím pozadí! A ještě musím zmínit, že se mi hrozně moc líbí, jak ho důsledně oslovuje příjmením. Báječně jsem se bavila. Děkuju.

Silvaren

16)  Silvaren (26.03.2012 12:19)

No to by byl gól, kdyby se s ním Bella vyspala jen kvůli pomstě. Ale nevěřím, že by byla taková, myslím, že mezi nimi už je něco víc, i když se to zatím ještě nijak nejmenuje. Každopádně jsou krásně rozdílní a božsky se k sobě hodí.

15)   (25.03.2012 23:19)

Ajji , miluju tvého krásně znejistělého Edwarda
a bolí mě vše,čím si musela projít Bella :'-(
Bye s Ambrou přesnou trefou vystihly mé pocity,takže by bylo zbytečné se opakovat

nestačí mi přečíst jednou,každý odstavec má svou tíhu ,svou radost , napětí a ... jo,je to skvěle napsané a já si tě užívám
díky

Bye

14)  Bye (24.03.2012 09:51)

Ajjo, tak tohle se Ti povedlo vystihnout dokonale!!!
Ty první okamžiky po prvním milování. Rozechvělé, nesmělé. To jsou ještě ty nejsité vody, kdy většina z nás tápe, co k němu vlastně ten druhý cítí. A jestli vůbec. Jaké jsou jeho pohnutky? Chce se jen bavit, nebo je to vážnější? Vždyť to kolikrát nevíme sami!
A tady je to navíc komplikované tím, že Edwardovi došlo, že by to z Belliny strany opravdu mohla být jenom pomsta Readyovi - a ještě jí to sám poradil!
No to musí být nápor na jeho přerostlé sexego A tak ho zcela logicky!!! nenapadlo nic lepšího, než se zeptat, jestli byl dobrej... ehm... jestli byl lepší... ehm... delší Uáááááááááááááá
Ale z těch modřin mi šel mráz po těle. Já vím, násilí jako násilí, ale mezi červenou tváří od facky a modřinama na zádech je sakra rozdíl! To bude ještě drámo, že?

ambra

13)  ambra (24.03.2012 09:26)

Tak, konečně chvilka klidu a to správné rozpoložení na ty dva úžasné cvoky .
Četla jsem na jeden nádech, jako bych dýcháním mohla způsobit nějakou katastrofu. Jako by mohli spadnout z toho tenkého lana, na kterém oba balancují. Po dočtení mě jako první napadlo nejlepší kapitola. Edwardovy myšlenkové pochody, dokonale a uvěřitelně zachycený "emoční vývoj", ty jeho pochyby a zmatky o tom, co a jak vlastně může říct...
Bella nás drží v napětí všechny, ale nemyslím, že by tam nakonec musela být nějaká bum informace - tohle je prostě příběh týrané holky, která si příliš dlouho myslela, že to zvládne sama, a tak, jako se Edward vyrovnává se svou proměnou, musí se ona vyrovnat s tím, že to tak být nemusí. Ona se musí odhodlat a udělat ten rozhodující krok. Nakročeno má dobře .
PS: Miluju číst o vážných věcech a zároveň se u toho chechtat:D :D :D .
Je to úžasný příběh!!!

Abera

12)  Abera (23.03.2012 18:00)

Astrid

11)  Astrid (23.03.2012 14:50)

Ajjinko, krásna kapitola, včera sa mi zmazal koment, odhlasilo ma to Xkrát . No, to som chcela; tá Bella v tom nemá jasno, čohosi sa bojí, niečo zlé, alebo nejaká minulosť ju spája s Redayom, inak si neviem jej váhanie vysvetliť. Miesto plesania nad vzájomnou láskou, to stále Edwardom riešia - to volačo, tak som zvedavá, čo to je . Inak to bola velmi dobrá práca táto kapitola.
Díky za dobré čtení.

10)  jenka (23.03.2012 11:59)





Prostě nevím, jakou emoci si vybrat. Píšeš prostě úžasně!

Marcelle

9)  Marcelle (23.03.2012 11:41)

Ájjo, já nemám slov a to jsem chtěla napsat něco fakt hodně chytrýho. Musí ti teda stačit - díky díky, jsi skvělá.

Ree

8)  Ree (23.03.2012 08:50)

Uáááááááá Kde jsou další písmenka?! Kde jsou další písmenka?! Kde jsou... Au! Samozřejmě, že byl lepší než ten idiot. O tom není pochyb. A Bella to neudělala jenom proto, aby to tomu blbečkovi oplatila. Prostě to chtěla udělat. A kdo by se jí divil, že?

Lenka326

7)  Lenka326 (23.03.2012 07:19)

Jejda, tohle po ránu :p , ale moc jsem si je užila, oba. Ty rozpaky, Edwardovy obavy, že nebyl dost dobrý, i to jejich opatrné odkrývání se kousíček po kousíčku. Co se stalo Belle? Radši nebudu spekulovat a počkám si. Nevím, jak moc je důležitá poznámka o kondomu, spíš jsem ji brala jako úvod k tomu Edwardovu proslovu o otcových radách. Beru to tak, že ona je vdaná ženská, nevím, jak moc Reday střídal výprasky se sexem, ale určitě bere antikoncepci. I když já tu nejsem autorka, že? Kdoví, co nás ještě čeká.
Ale pobavil mě poslední odstavec. Byl lepší, to je jasné! A Bella ho chce znovu... a znovu... a tjádydádydá, je ráno, konec řečí o sexu, je třeba makat!
Aji, skvělý dílek.

matysekmj

6)  matysekmj (23.03.2012 05:19)

Postelová scéna První co mě napadlo,když si uvědomil,že neměl gumu že se možná něco stane,no uvidíme co si na nás nachystáš

Twilly

5)  Twilly (22.03.2012 23:29)

Hlavně by to bylo "překvápko", jo, bež šprcky do postele nelez ... ale abych řekla pravdu, mě napadlo to samý, Tralala.:p

Nosska

4)  Nosska (22.03.2012 23:28)

To víš, že jo, Ede, ty jsi nejlepší! *fworks*
Carliseovy přednášky a Edwrdova dedukce

Něco mi pořád říká, že v rozpadu jejího manželství hrálo roli dítě... Ona o něj přišla a on místo, aby ji podržel jí to začal dávat za vinu. Bella, aby se z toho nezbláznila, nastoupila na školu. A ...
A když už jsme u těch dětí, byl by hukot, kdyby se jim to teďka s Edwardem povedlo/nepovedlo

Tralala

3)  Tralala (22.03.2012 23:27)

prvni:)

Twilly

2)  Twilly (22.03.2012 23:21)

Hezky řečeno, leelee, a hlavně trefně. Líbila se mi pasáž s jejím zadkem, Ajjo

leelee

1)  leelee (22.03.2012 23:18)

tak trochu jako fénix:D teď je z něj hromádka popela a neví co s tim, zpět to nejde a dopředu ... nojo ale kam?

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek