Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/M%C3%BAz%C3%A1ci%204.jpg

Takže do třetice. A kdo za to může? Múza Bye, která mě svou povídkou tak rozbila, že jsem si nutně musela pořídit nějaké rozptýlení a Múza Amisha, která mi vnukla Alici.

Pečlivě jsem obrázek vycentrovala a pomocí špendlíčků připíchla na terč. Celá natěšená a spokojená jsem odkrokovala optimální vzdálenost a jako při duelech v historických filmech počítala kroky nahlas. V levé ruce jsem trochu rozrušeně třímala opeřené šipky.

Čelem vzad.

Přimhouřenýma očima jsem se zadívala na terč a vnitřně se koncentrovala, aby moje ruka byla pevná. Na první hod jsem si vybrala šipku s modrými peříčky.

Mělký nádech. Ruka se šipkou byla zvednutá a pokrčená.

Teď!

Edwardovi přímo do oka.

„Jo!“ Zavýskla jsem a cítila, jak se mi hrudí rozlévá spokojené teplo.

Já ti dám, pacholku nevěrnej!

„A pro vlčáka třebááá...“ Váhala jsem mezi smaragdově zelenou a červenou šipkou.

„Tak pojď, miláčku,“ broukla jsem si a už se zase soustředila. Věděla jsem přesně, kam se chci strefit.

Teď!

„Bingo! A máš po ptákách, kamaráde!“ To byl pocit!

No, jasně. Kdybych se nad sebou zamyslela – a to já vážně nehodlala udělat – musela bych uznat, že se teď chovám poněkud dětinsky. Zase jsem se nechala nachytat...

„Bídáci, mizerný!“ zavrčela jsem a moje ruka se už potřetí vymrštila směrem k terči. Edwardovi teď už z obou očí trčela různobarevná peříčka.

„Hádám, že teď už po žádný vočima házet nebudeš, zmetku.“

Počítač jsem měla vypnutý, bylo by to zbytečné plýtvání elektrickou energií. Klávesnici jsem odsunula stranou. Na jejím místě teď stála skoro prázdná sedmička Vavřince.

Doházela jsem všechny šipky a zbytkovou agresivitu použila na domalování oslích uší oběma krasavcům na teď už děravé fotce.

Ztěžka jsem dopadla do svého „psacího“ křesla a zatápala po skleničce. Teď, když jsem se už nemusela soustředit, se svět nějak podezřele houpal.

„Ťuky ťuk,“ ozval se veselý zvonečkový hlas doprovázený ťukáním na okno.

Beze slova jsem zula pantofel a mrskla ho tím směrem. Aktuálně jsem to měla v paži.

„To sou ale odporný škrpály!“ ozvalo se znechuceně.

Chvíli jsem zaostřovala svůj lehce ovíněný zrak.

To jsem si mohla myslet! Cha!

Na parapetu seděla Alice v tyrkysových sexy minišatech, s parádním účesem a diamantovým piersingem na křídlech. Mezi palcem a ukazovákem štítivě svírala mou rozšmajdanou domácí obuv.

„Máš postřeh,“ zabručela jsem.

Hodila botu za sebe do otevřeného okna a seskočila na zem. Byla mrňavá, ale krásná jako víla Zvoněnka. Jenže tyhle věci už na mě neplatí!

„Líbat tě nebudu! Na to zapomeň,“ zavrčela jsem. „A víno došlo!“ Rychle jsem do sebe na ex kopla poslední nalitou dvojdecku. Pokoj se pak nějak zúžil a zešišatěl.

Rozesmála se a zase to bylo jako rolničky, jenže mě to v tu chvíli akorát tak namíchlo.

„Nepíšeš?“ zeptala se rozverně a prstem přejela po zaprášené klávesnici. Chuchvalec, který se jí vytvořil na špičce prstu ledabyle odcvrnkla do mé prázdné sklenice.

„Co bys řekla?“

Teatrálně si povzdechla a posadila se na kraj stolu.

„Víš, v čem je tvůj problém?“ zeptala se hlasem psychologického poradce.

„Že nemám v oknech moskytiéry?“ zkusila jsem to.

Zamračila se na mě. Na moment zavřela oči, jako kdyby se potřebovala uklidnit, pak znovu nasadila úsměv a pokračovala.

„Jak můžeš něco solidního napsat, když máš na sobě tepláky a vytahaný flekatý triko?“ Přitom mě demonstrativně píchla prstem do ramene.

Mlčela jsem. Někde hluboko uvnitř to ve mně začínalo pěkně bublat. To mohlo znamenat jen dvě věci. Buď jí za chvíli seřvu, nebo pozvracím. Představa, že by se mi možná mohlo podařit oboje, mi vykouzlila na tváři blažený výraz.

„Ať tě to ani nenapadne,“ vykřikla a rychlostí světla se přesunula do bezpečné vzdálenosti.

Ach jo... Ona je to vážně Alice se vším všudy...

„Ale vraťme se ke tvému problému“ pokračovala.

„Vypotřebovanej Biolit?“ neodpustila jsem si.

Nešťastně zavrtěla hlavou a zase se ke mně blížila. Položila mi ruce na ramena a dívala se mi do očí. Její voňavý dech mě omamoval víc než víno. Pak jsem na ni dýchla já.

Prudce zamrkala a tiše zasténala.

Zazubila jsem se na ni.

Celá nesvá se ode mě odtáhla.

„Tak tohle je výzva,“ řekla sama sobě a pak jí pohled padl na prošpikované postavy Edwarda a Jacoba. Nápadně zbledla.

„Co to je?“ vyjelo z ní.

Začínalo mě to bavit.

„Múzáci. Ti, co sem lítali před tebou.“

Sledovala jsem, jak se jí ve stejný moment začala třást brada i kolena. Křídla nervózně rozrážela vzduch v pravidelných intervalech, jako by se Alice ovívala obrovským vějířem.

„Aha,“ špitla a pomaličku, nenápadně, začala couvat k oknu. „Tím se ale všechno mění,“ řekla nervózně a očima těkala mezi mnou a otevřeným oknem.

Když ucítila za zády okenní rám, viditelně se jí ulevilo.

„Ale nevíš, o co přicházíš. Vážně by ti prospělo, kdyby ses aspoň trochu...“

„Jedeš!“ sykla jsem na ni a naznačila pohyb směrem k šipkám zabodnutým v terči.

Jela. Tedy, vlastně letěla a bleskově.

„Aspoň si umej vlasy!“ ozvalo se zvenku nenávistně. „Takhle to vypadá, jako když ti na tý hlavě chcípla kočka.“

Vyškubla jsem šipku z Jacobova rozkroku a mrskla ji naslepo z okna. Řev, který se ozval nepatřil Alici. Bezpečně jsem poznala hlas pana Majera odnaproti.

Padla jsem na zem jako podťatá, aby náhodou v rozsvíceném okně neviděl mojí siluetu. Celá rozchechtaná jsem se doplazila k psacímu stolu a už se škytavkou se vydrápala do křesla.

„No, aspoň mám konečně o čem psát.“

 


Povídky od Karolky

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

Pilly

39)  Pilly (31.10.2012 21:23)

Řev, který se ozval nepatřil Alici. Bezpečně jsem poznala hlas pana Majera odnaproti. Alice... je proste Alice :D

Jalle

38)  Jalle (31.07.2012 20:29)

Vypotřebovanej Biolit

Karolka

37)  Karolka (28.04.2012 08:38)

Děkuji, dámy. Ano, tohle byl úlet. Ale moc jsem si ho užila.

ireen

36)  ireen (25.04.2012 20:45)

Sakra, sakra, tak sned tentokrát se mi podaří už ten komentář napsat, ale vlastně jsem už naprdnutá jako Ty. K předchozím kapitolám nejde nic napsat!
Je to skvělý!!!!!!!!!!!!!!

35)   (05.04.2012 21:29)

Alice neskutečný zážitek

miamam

34)  miamam (19.05.2011 14:30)

chudinka Alice, tohle si snad nezasloužila:D ...bublání mě hrozně rozesmálo a taky poměr mezi Dechem a Puchem

Karolka

33)  Karolka (10.02.2011 11:30)

Ejdriana: Děkuju. Ten pes mě dostal.

32)  Ejdriana (10.02.2011 00:36)

Bezkonkurenčně nejlepší:-D se tu řežu smíchy, až na mě pes štěká:D :D

31)   (02.02.2011 17:03)

Bože, škoda že si to neslízla Alice... ne že bych byl nějaký násilnický, či co.
Ovšem, zase jsem se chechtal od začátku do konce.

eElis

30)  eElis (22.10.2010 14:16)

Karolko, tak Alici si přesně vystihla. Ale to, že si Edwardovi prošpikovala ty jeho nádherný očka šipkami, styď se.

MisaBells

29)  MisaBells (06.09.2010 00:04)

Chci další múzy!!
A teď k tomuhle... Ty saďoure! chudinka Edward, vypíchnout mu ty jeho dokonalá kukadla a to víno... inspirace z reálu? Pošli mi Edu, když ho nechceš. Hodil by se mi takový sexy múzák, ale Jacoba s Alicí si nech. Buzerace ohledně vzhledu nepotřebuju :D Karolko, beruško, tleskám a áchám! A hurá dál

Karolka

28)  Karolka (05.09.2010 23:23)

Alorenie: A nebudu líná a znovu poděkuju. Tys taky nebyla líná to číst. Děkuju!

27)  Alorenie (02.09.2010 16:09)

Já už nevím, co ti mám psát! To je úžasný! Edwardovi do očiček, Jacobovi do rozkroku :D Chudák Alice!
Skvělé!!

blotik

26)  blotik (22.05.2010 15:43)

Super. Nemělo to chybičku.

Linfe

25)  Linfe (19.05.2010 10:00)

Moc pěkkný, ale na Jacoba to prostě nemá. Nejsem sice team Jacom, ale stále jsem na chlapi. Alici si vystihla nádherně Karolko. Díky

Karolka

24)  Karolka (17.05.2010 22:44)

AB: Děkuji uctivě.

AliceBrandon

23)  AliceBrandon (17.05.2010 22:44)

A máš po ptákách! V tu chvíli jsem zalehla :D
Alice doporučující lepší šaty a umyté vlasy, celá ona, to s tou kočkou by mě vážně vytočilo.
Závrečná šipka řev pana Majera mě nechává přijemně se škubající.
Múzáci se ti moc povedli.

giselle

22)  giselle (17.05.2010 01:16)


alice s piercingem na křídle - prostě bomba!:D

skvělá práce - další, prosím!

Rosalie7

21)  Rosalie7 (17.05.2010 00:42)

Karolko moje drahá, já ti ani za mák nevěřím, že by se u tebe ani jeden neukázal... Určitě si to ani nepostřehla! Bylo to něco - překvapivě - úžasného a naprosto dokonale jsi se pomstila Jen chudák pan Majer, ten jediný z téhle jednorázovky srandu mít nebude

ambra: dobře, sestro

Popoles

20)  Popoles (16.05.2010 21:45)

Mysím, že se zmůžu jen na bezmocné kvílení

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek