Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/mimo%C5%88II.jpg

Muselo to přijít. Bylo přece jasné, že jí jde jen o to jedno.

Takže nekompromisně 12+.

Dneska totiž poteče krev.

 

Loučím se, děkuji a těším se na setkání u nějakého dalšího zásadního díla ;-)

 

Ples byl na spadnutí. Angela s Jessicou byly tak rozčilené, že úplně zapomněly, že se mnou vlastně nemluví. Ulevilo se mi, dost mi chyběly. Upřímně řečeno – chodit v sedmnácti s fakt hustým týpkem a přitom nemít možnost probrat to s kámoškama je pořádný vopruz. Ne že bych jim vykecala všechno, ale i to málo stačilo, aby se na ně Edward nedokázal nemračit. Holky byly prostě o chlup čitelnější než já.

Na oplátku jsem ale získala spoustu informací, které mi za těch pár týdnů, kdy si forkská střední zvykala na pár Cullen - Swanová, unikly. Příjemná změna. Jasně že ráda čtu a jasně, že jsem děsně nezávislá, ale nemůžete čekat, že by se ze mě přes noc stala mimoňka, která si do smrti vystačí jen s upřeným pohledem do očí svého drahého. Když už jsme u Edwarda – docela jsem ho teď zanedbávala. Před plesem bylo potřeba zařídit spoustu věcí – nakoupit doplňky, vyzkoušet účes, vybrat k němu to správné líčení. Chtěla jsem být hezká. A líbil se mi pocit, že tentokrát chci být hezká pro Edwarda. Díky tomuhle faktu mi všechny jeho námitky, že jsem věčně v tahu, připadaly maličko absurdní.

Dva dny před dnem D (nebo raději večerem V) zbývala poslední drobnost. Stačil letmý pohled na mé domácí preventivní zásoby, abych zjistila, že už jsou nějakou dobu prošlé. Navzdory Edwardovu tvrzení, že sex s ním bude vždycky bezpečný, jsem nehodlala riskovat. A tak mě čekala ještě poslední nákupní výprava – tentokrát do oddělení drogerie v jediném forkském supermarketu. Druhou možnost představovala lékárna, ale zkuste se zadívat do očí pětadvacetiletému očividně nepolíbenému lékárníkovi a požádat ho o několik balení kondomů, nejlépe v různých velikostech?

Takže jsem se to středeční odpoledne pokusila o absolutní nenápadnost a po krátké zastávce v oddělení polévkových konzerv (nikdy jsem polévku z konzervy nejedla) a kočičího žrádlla (to jsem ochutnala jen jednou) jsem se připlížila k inkriminovaným regálům. Na první pohled bylo zřejmé, že většina mých spolužáků už tuhle výpravu absolvovala – některé položky nutně potřebovaly doplnit. Přesto jsem sehnala všechno, co jsem potřebovala. Několik balení největší velikosti plus – jen pro jistotu – jeden balíček těch středních. Byly označeny jako velikost teen. Já ale tajně doufala, že jsem se ve svém odhadu nespletla – i když zatím moje odhadování probíhalo víceméně přes tesilky. A i kdybych přeci jen měla moc velké oči, tak se rozhodně nedalo popřít, že můj vyvolený už dávno není teen.

Celý svůj úlovek jsem ve vozíku rychle překryla velkým balením toaletního papíru. Před sprintem k pokladnám jsem se ještě rychle rozhlédla. Na malý moment jsem prodělala zástavu – to když se mi zdálo, že se ve vedlejší uličce mihla mámina rozčepýřená hlava. V tu chvíli jsem ale dokázala přesvědčit sama sebe, že to byla jen fata morgána.

V pátek nám ředitel zkrátil vyučování, i tak ale bylo potřeba naplánovat každou minutu. Edward už naštěstí vrčel jen maličko, a když jsem mu při loučení před Weberovic domem, kde jsme měly s Jessicou a Angelou hlavní zkrášlovací základnu, pošeptala, že mu to večer všechno vynahradím, bez dalších protestů odjel. Vlastně jsem velkoryse přehlédla, že odjel až příliš rychle a že jsem na jeho tváři zase zahlídla ten povědomý zpanikařený výraz.

Dalších několik hodin proběhlo ve znamení vlasů, šminků a dohadů na téma, jestli je možné užít si to hned napoprvé.

Ukázalo se, že jsem jediná optimistka. Musela jsem se kousat do rtu, abych těm dvěma skeptičkám neřekla hlavní argument, proč Edwardovi tak bezmezně věřím. Nakonec ale možná bylo dobře, že jsem udržela jazyk za zuby. Kdo ví, jestli se všechny ty bezva upíří schopnosti uplatní i v téhle oblasti. Koneckonců – mimořádná síla a mimořádná rychlost ve spojení se setrvalou chutí na krev možná nejsou tou nejlepší výbavou pro ideální poprvé…

Abych zahnala chmurné myšlenky, potřásla jsem hlavou, na což Jessica, která mi právě dokončovala účes, zareagovala takovým jekotem, že omráčila všechny moje mozkové buňky nejmíň na půl hodiny, a já tak měla naději, že dokončím přípravy bez všech těch zneklidňujících představ…

Domů jsem se vrátila vykoupaná, navoněná, učesaná a nalíčená – zbývalo vklouznout do šatů, které visely nažehlené na dveřích mé šatny. Cestou ke schodům do patra jsem se stavila v kuchyni, jen abych se ujistila, že večeřet budu opravdu až na plese, ale nějak jsem se tentokrát na mámu nedokázala zlobit.

To mi ovšem vydrželo jen do okamžiku, než jsem otevřela dveře svého pokoje.

Máma stála uprostřed a nakrucovala se před zrcadlem.

V mých plesových šatech.

Nakrucovala je možná silné slovo – toporně se otáčela tři centimetry tam a tři centimetry zase zpátky – přesně tolik, kolik jí příliš těsný živůtek dovoloval. Později jsem si říkala spoustu možná a spoustu kdyby – to hlavní se týkalo faktu, že jsem při pohledu na ni ostře zaječela. Máma se lekla, v důsledku čehož se nadechla víc, než bylo zdrávo.

Trvalo mi, než jsem pochopila, že série drobných cvrnknutí jsou nárazy perleťových knoflíčků do plochy zrcadla.

Většina knoflíčků ale bohužel necvrnkla, protože sebou při prudkém startu ze  startovací rampy mámina poprsí vzaly i kousky jemňoučkého hedvábí, na kterém byly našité. Toho hedvábí, které ze mě měl za pár hodin stahovat Edward Cullen.

Máma vytřeštila oči a s omluvným úsměvem se chytila za ty svoje medicinbaly, které mi právě zkazily… všechno. Jako by se bála, že odcvrnknou spolu s knoflíčky.

Pokoj se mi rozmazal před očima.

Nevím, jak dlouho jsem nakonec ležela na posteli a kvílela, ale v každém případě dost dlouho na to, abych zničila svůj perfektní účes a skvělý make-up. Když se nade mnou objevila Alice Cullenová, už jsem jen apaticky popotahovala.

„Musí to být tyhle,“ prohlásila smrtelně vážně. Napadlo mě, že sklony k dramatickému projevu mají v rodině. Až pak jsem se zaměřila na to, o čem mluví. Chvíli to trvalo, ale nakonec jsem na ramínku, které mi strčila pod nos, poznala máminy šaty ze školního plesu. Mohla bych dlouze popisovat tu lesklou šílenost s děsivou spoustou volánků na úchylných místech, ale když řeknu osmdesátá léta, možná to bude stačit.

„Chceš to rozstříhat a našít si z toho šatičky pro svou sbírku Barbie?“ zeptala jsem se. „Klidně můžeš,“ pokrčila jsem rameny a hodlala pokračovat ve svém truchlení.

„Ne!“ vykřikla. „Když jsem vás viděla spolu, měla jsi na sobě tohle,“ zamávala šaty, jako bych byla poněkud natvrdlý býk a ona toreador, který má poněkud naspěch.

„Viděla jsi nás spolu?“ zamračila jsem se.

„Jo!“ nadskočila s blaženým úsměvem. „Konečně! Viděla jsem vás při tom,“ zakmitala významně obočím.

„To je nechutný,“ zašklebila jsem se. „Bolelo mě to?“ vypálila jsem vzápětí, ale nepočkala na odpověď. Tohle bylo podezřelé. „Proč bys měla být ráda, že jsme spolu?“ Proč by mi najednou Alice Cullenová chtěla pomáhat?

„Za prvé jsem ráda, že tohle,“ poklepala si na čelo, „pořád funguje. A za druhé… No popravdě bychom se smířili i s variantou Edward a Jacob Black, jen kdyby do toho ten náš zatvrzelý panic konečně praštil. Uznej, že ty jsi dokonce o maličko lepší možnost, než ten nenažraný retarda,“ ušklíbla se překvapivě přátelsky. Jo jo, Alice byla vždycky mimořádně milá. A proklatě upřímná.

„Takže tohle je podmínka?“ ukázala jsem nevěřícně na šaty. Alice teď mohla dát konečně doopravdy najevo, co si o nich myslí, štítivě odtáhla ramínko co nejdál od sebe a přikývla. Jako by osmdesátky byly nakažlivé. Přitom bych se vsadila, že zrovna ona v té době nosila mega volány na mega lesklých hadrech.

„Pokud do toho jdeš, máme jedenáct minut na to, abychom z tebe udělaly použitelnou verzi Belly Swanové,“ mrkla zběžně na drahé hodinky na svém zápěstí. Beze slova jsem ukázala na svůj obličej a na to, co bývalo mými vlasy.

„Necháš to na mně?“ nadskočila těžko skrývaným nadšením.

„Mám na vybranou?“ vyplázla jsem na ni jazyk a posbírala se z postele.

O deset minut později mě postrčila před zrcadlo. Do chodidla mě píchnul jeden z knoflíčků.

„Kde je vlastně máma? Zabilas ji?“ zeptala jsem se s nadějí v hlase.

„To bych nikdy neudělala,“ ohradila se Alice zprudka. „Už jenom proto, že…“ Všimla jsem si, že se kousla do rtu, ale na řeči o mámě jsem teď stejně neměla náladu. Vyděšeně jsem zírala na tu věc před sebou.

„Kdybychom byly ve filmu, popadla bys teď pár těch nejhorších volánů, trhla za ně a z té hrůzy by se vylouply nádherné šaty,“ zasténala jsem.

„Kdybych trhla za tohle, vyloupla by se akorát tvoje podprda,“ uzemnila mě Alice. Zbývala mi jediná naděje. Její vize. Edwarda tenhle obal zřejmě nevyděsí, takže možná tenhle večer ještě není úplně ztracený.

„Je tady,“ postrčila mě Alice znovu, tentokrát ke dveřím. O pět vteřin později se ozval zvonek. Vůbec se mi tam nechtělo. Slyšela jsem jeho melodický hlas, jak si povídá s tátou – máma se zřejmě ještě pořád schovávala ve sklepě – a trnula jsem, že při pohledu na mě vezme nohy na ramena a uteče.

Neutekl.

Jen trochu zalapal po dechu. Trochu víc. Jako by neměl doma ve skříni ustájené stádo sobů, kruci!

„Ahoj, lásko,“ pozdravil mě, když jsem dopajdala do poloviny schodiště (přes volán na hrudi jsem si neviděla pod nohy). Teď jsem zalapala po dechu i já.

Vypadal… Prostě dokonale. Něco mezi Bondem a hrabětem Draculou. Znovu mě bodlo u srdce. Máma věděla, proč ještě nevylezla. Málem jsem se znovu rozbrečela.

„To zvládneme, nehnu se od tebe,“ zašeptal mi do ucha, když jsem se ocitla jen jeden schod nad ním. Kašlal na tátu, klidně mě objal kolem pasu a pevně mě k sobě přitiskl. Cítila jsem, jak se mi zip mého disco modelu zarývá do páteře, ale v tu chvíli mi to bylo ukradené. Edward má pravdu. Zvládneme to.

 

 

Večer byl skvělý.

Nesmáli se mi úplně všichni, což mě nakonec trochu iritovalo.

Trochu jsem pila.

Hodně jsme tančili.

Králem a královnou plesu se stali Mike a Lauren, což mi bylo celkem jedno, protože při vyhlašování mě Edward nenápadně odtáhl do rohu sálu, kde byla tma a kde se znovu po několika suchých týdnech rozhodl použít jazyk i na něco jiného, než na dokonalou výslovnost francouzských nepravidelných sloves. Málem jsem zapomněla, jak skvěle líbá…

Krátce po desáté jsem si začala provokativně mnout kotníky.

„Jsi unavená?“ zeptal se opatrně.

„Možná bych už měla jít do postele,“ odpověděla jsem s tak nevinným výrazem, že by mě museli pochválit i rodiče. Trochu jsem se děsila, že Edwardovi zase ztuhnou rysy, ale on se jen usmál, vzal mě za ruku a nenápadně mě vyvedl ven. Neptala jsem se, kam jedeme, ale když odbočil do lesa, hrklo ve mně.

„Jedeme k vám?“ snažila jsem se znít uvolněně.

„Až do rána máme celý dům pro sebe.“ Natáhl se pro mou ruku a políbil mě do dlaně. Poprvé za dobu, co jsme se znali, mi připadal naprosto dospělý. Jeho klid se rychle přenesl i na mě.

Dům byl určitě nádherný, ale já dokázala vnímat jen Edwardův pokoj s obří postelí uprostřed. Znovu mě začal líbat, a pak jsem konečně ucítila, jak polevuje tlak toho pitomého zipu. Kouká se Alice i teď? napadlo mě. Zachichotala jsem se.

„Jsi nervózní?“ odtáhl se Edward od mých rtů. Zavrtěla jsem hlavou.

„Jen něco podám, ano?“ usmála jsem se a sehnula se pro kabelku, kterou jsem předtím odhodila na křeslo. Edward se zamračil.

„Bello, vysvětloval jsem ti, že tohle nepotřebuju, že jsem…“

„Víš, jak bych se klidně mohla jmenovat?“ přerušila jsem ho. „Renéiny neplodné dny,“ ušklíbla jsem se.

„Dobře,“ kapituloval s povzdechem. „Tohle nechám na tobě. Ale je tu ještě dost dalších záležitostí. A v těch bys zase mohla poslechnout ty mě,“ zasmál se tiše.

A protože se právě v tu chvíli přesunul k tomu místu na mém krku, se zasténáním jsem přikývla. Takže to byl vlastně souhlas pod nátlakem. Ale nelitovala jsem ani vteřinu.

I když se mi minimálně několikrát v průběhu té jiskřivé a megahusté noci zdálo, že můj milovaný Mimoň je ze mě definitivně mimo.

 

 

 

Epilog

(o dva měsíce později)

 

 

Probudil mě divný zápach.

Nebo vůně?

Vyděšeně jsem vyskočila z postele. Na schodech jsem se málem přerazila. Konečně jsem vpadla do kuchyně. Máma stála u sporáku a hltala vajíčka se slaninou přímo z obrovské pánve.

„Ty vaříš?“ zalapala jsem po dechu. „A v sedm ráno?“ Obezřetně jsem se rozhlídla, odkud na mě vyjukne skrytá kamera.

Máma na mě chvíli zírala, pak švihla s vařečkou do dřezu a rozvzlykala se. Než jsem se vzpamatovala, svezla se na židli a schovala obličej do dlaní.

„Za to může ten tvůj pleeeees!“ kvílela.

„Ples?“ koktala jsem. Máma už dva měsíce úspěšně předstírala, že neví, že u mě Edward skoro každou noc přespává. Muselo jí docvaknout, že to začalo tu noc po plesu. Ale proč to vytahuje teď? A proč kvůli tomu bulí? A hlavně: Proč kvůli tomu vaří??? Ne že bych si teda stěžovala, vonělo to skvěle.

„Chtěla… chtěla jsem si s tátou tehdy taky udělat hezký večer,“ vzlykala dál a znovu tím upoutala mou pozornost. Snad ta vajíčka nevystydnou…

„Koupila jsem víno… a noční košilku… Takovou sexy, víš?“ zvedla na chvíli obličej a zatvářila se trochu vyčítavě, jako bych jí na tu košilku měla zvýšit kapesné. Pak se jí znovu obličej zkřivil návalem pláče. „A ještě jsem chtěla koupit kondomy,“ zanaříkala, „jenže jsem v supráči málem vrazila do tebe, zpanikařila jsem a utekla a teď… uáááááááá!“ Pořád jsem nic nechápala. Až když nečekaně ztichla, vykulila oči, chytila se za pusu a vystřelila směr koupelna, došlo mi to.

Takže možná to jméno - Renéiny neplodné dny – nakonec nepřijde nazmar. Ale v zájmu svého sourozence budu doufat, že stejně jako v mém případě přijdou mí rodiče na nějakou normálnější variantu.

 

***

 

Zbýval den do odjezdu. Edward a já jsme se společně chystali na vysokou. Osobně jsem zkontrolovala, jestli si sbalil všechny vestičky, košile, tesilky a boty s kulatou špičkou. Nehodlala jsem investovat energii do odhánění nějakých Laureniných klonů, většinu mé energie si totiž můj chlapec nárokoval pro sebe.

S Edwardem jsme si užili skvělé prázdniny a já přesto nenasytně doufala, že nás čekají ještě lepší měsíce. A snad i roky. Toho dne, kdy Edward sebere odvahu a navlíkne mi ten prstýnek, co ho schovává v nočním stolku a každou noc, když si myslí, že spím, na něj kouká, tak toho dne se trochu děsím, ale jsem si jistá, že to nějak zvládneme.

Taky se pomalu připravuju na to, že se za pár let nechám tak trošku pokousat. Teda víc než obvykle. A je docela dobře možné, že těsně předtím otestuju, jak je to vlastně s tou Edwardovou neplodností.

To mu ale zatím nehodlám vykecat.

Už takhle je ze mě dost mimo.

Díkybohu.

 

 

 

Graceland

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

40)  LuLu (05.06.2017 09:58)

Perfektneeeee!!!!neskutocne som sa nasmiala...celu poviedku som zhltla na jeden sup :) Edward a vesticky a tesilky...no to bola parada!!!!

39)  alexin11 (01.02.2015 21:15)

To byla parada. Chvilema jsem se dost nasmala. Konecne nekdo tomu sexu mezi E a B nakopal prdel a nedelal s tim obstrukce. Bella nebyla za ukrivdenou putku a Edward konecna fungoval jak chlap. Takze moooc dekuju a chvile smichu a toho zpravneho nahledu na jejich pribeh. Fakt super.

38)  Agule99 (03.05.2014 16:33)

Celou kapitolovku jsem zhltla za jedno odpoledne a nelituju! To bylo boží, minimálně třikrát z akapitolu jsem se nahlas smála, až se na mě mamka divně dívala :D Takže fakt parádní oddechová kapitolovka, určitě se k ní někdy vrátím! Děkuju za skvělej zážitek! :) :D
*A.99*

Grace

37)  Grace (28.06.2013 09:54)

Janebko, ty jsi naprostý poklad...

Janebka

36)  Janebka (27.06.2013 16:56)

Mylovaná Grace, konečně jsem se dostala k dočtení tvého balzámu na nervy, pohlazení po dušičce, prostě léku na život!
Maskovaný Edward je naprosto neodolatelný , Renéé nasoukaná v plesových šatech na odstřel a bomba na závěr ....... miminko!
Jsi neskutečná a dostatečně šílená na zhmotnění dalších skvostů, kterými dokážeš zpříjemnitnáš nekončící maraton.
Díky za to, že jsi!!!
Děkuji!!!

Grace

35)  Grace (05.03.2013 17:37)

Vřelé díky!

34)  MayaMystery (05.03.2013 16:38)

Jalle

33)  Jalle (16.02.2013 18:10)

myslela som, že ples bude dokonalý v ich prípade musí byť vždy niekto z nich mimo

GinaB

32)  GinaB (25.11.2012 23:42)

Tak nakonec tím Mimoněm byla chudák Bella. Ale gentleman Edouš to zvládl na jedničku a evidentně nejenom ples... Zato Renéé to krásně prokaučovala. Na stranu druhou, alespoň jim nebude s Charliem smutno, až se Bella nechá pořádně pokousat. Budou mi chybět Mimoňci roztomilí, ale třeba na nás ještě od někud vykouknou.

31)  Ivy (25.11.2012 17:18)

Musím říct, že tahle mimoňská óda mi přišla místy otřepaná, místy trapná ale taky neuvěřitelně zábavná a vtipná což rozhodně přebilo ty mé rozporuplné pocity a zhltla jsem to za jeden den

Grace

30)  Grace (20.11.2012 18:20)

Leni a Leni

Lenka326

29)  Lenka326 (19.11.2012 20:11)

A tak Mimoň domimonil zatímco Bella se stala mimoňkou plesu :D Njn, láska dělá divy. Díky za skvělý závěr mojí oblíbené povídky, hlavně za Renéiny plodné dny, to bylo hodně veselé překvápko.

Lenka

28)  Lenka (18.11.2012 17:42)

Díky za super pobavení. Moc zábavné čtení.

Grace

27)  Grace (15.11.2012 18:12)

Marci, moni, děkuju

monikola

26)  monikola (15.11.2012 17:16)


proste sa obsoluuuutne sklanam pred tymto veldielom humornej fanfiction...pisat takto vtipne a nadnesene prosti nikdy nebudem vediet, preto proste

hoci som mimona citala uz v zaciatkoch jeho vychadzania, dnes som si ho dala celeho od znova a rozhodne nelutujem myslim, ze moje dieta zazilo prvy airobic, pretoze sa v tom bruchu muselo strasne natriasat pri tom ako som sa smiala :D :D dakujem, dakujem za skvele popoludnie

Marcelle

25)  Marcelle (11.11.2012 19:01)

Konečně jsem dočetla, bylo to skvělé, báječné a já nevím jaké. A moc se těším na Krásného a Chytrou. :D

Grace

24)  Grace (11.11.2012 13:29)

Ani, Sabi, eMi, Nikki, děkuju!

23)  Nikki (11.11.2012 12:08)

Tak.. Dnes jsem si řekla, že si tuhle povídku konečně přečtu. A udělala jsem sakra dobře! Skvěle jsem se bavila, bylo to chytlavý, vtipný a skvělý Takže ti děkuji za tu krásnou hodinku, kterou jsem u toho strávila
opravdu super povídka

eMuska

22)  eMuska (11.11.2012 02:52)

ach jo, ja ich zbožňujem. boli totálne perfektní, aj keď René v Belliných šatách mi je stále poriadne protivná. Ale inak to bolo super. Svieže a vtipné, som ti vďačná sa spestrenie noci/rána. dúfam, že sa uvidíme tuto pod čiarou aj nabudúce, keď znovu niečo vymyslíš!

21)  Sabienna (10.11.2012 12:48)

No, tak to byl skvostný závěr Přes průšvih se šaty, přes Renéiny neplodné dny, až po plánovaně neplánované kousnutí Tahle povídka byla vážně výjimečná v mnoha směrech Pobavila mě jako žádná jiná A budu na ni ještě dlouho vzpomínat a blbě se pochechtávat
Úžasné

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse