Sekce

Galerie

/gallery/thumbs/audinka.jpg

Esmé jako řidič-zajíc, poslední díl z řady volně navazujících jednorázovek

 

Moje rodina a jiné katastrofy 5 aneb Esme, doprava – to je ta druhá levá!


Carlisle se nemohl zbavit plíživého dojmu, že se garáž jejich rezidence právě pokouší rozbít sbíječkami celá parta dělníků. No nebyl daleko od pravdy, jen místo dělníků se snažila plnit plán na 120 % partička decibelů linoucích se z reproduktorů Esmeina nového vozu (kabrioletu Audi A5 v barvě cappuccina).
Zaškolující se budoucí řidička Esme si pobrukovala společně s Olivií Newton-John: „I´m carried away (jsem unešená)…“
„No, miláčku, to je skvělý, že jsi unešená z toho, že řídíš, ale mohla by ses víc soustředit a zkusila konečně z garáže vyjet, ať tvé nové auto vyzkoušíme i na silnici?“ pronášel trpělivě Carlisle, zatímco se opatrně usazoval na sedadlo spolujezdce a ihned si pro jistotu zapínal bezpečnostní pás.

Esme poraženecky povzdechla, vypnula CD přehrávač, zavřela oči a optala se manžela: „Takže, jak to bylo? Přidávat plyn a pomalu pouštět spojku?“
Carlisle pohladil ženu povzbudivě po paži: „Správně. Ale vždyť už jsi to trénovala.“ (Vzpomněl si s pousmáním, jak Esme seděla na gauči v obývacím pokoji, v ruce vařečku coby řadicí páku, pod nohama polštáře plnící funkci pedálů a kolem všechny své děti, přičemž Emmett s Jasperem dělali zvukový doprovod tůrujícího motoru, Alice ubíhající stromky za okny Esmeina imaginárního vozu, Edward s Bellou stopaře a Rosalie hysterickou spolujezdkyni.)
„A ještě jednu maličkost, prosím,“ ozval se po chvíli Carlisle „otevři oči!“
Esme se rozpačitě usmála na manžela, a pak s odhodláním upřela zrak na výjezdovou cestu z garáže: „Tak jo, pravou na plyn, levou na spojku, pozvolna přidávám plyn, opatrně pouštím spojku…“
Auto se ani nepohnulo.
Carlisle zadržoval smích: „Jde ti to báječně! A teď to zkusíme s nastartovaným motorem…“

Konečně vše klaplo a po mírném hupsnutí se Esmeino nové vozítko rozjelo vstříc nic netušícím silnicím.

 

☼☼☼


Později toho odpoledne ozářila interiér garáže zadní světla Esmeina auta.
„Neboj se, jen couvej, máš parkovacího asistenta,“ promlouval na svou ženu mile Carlisle a v hlase se mu zračila úleva, že ručička tachometru se opět drží pěkně při zemi.
„Parkovacího asistenta?“ zopakovala nechápavě Esme a rozhlédla se kolem sebe „Edwarde?“ zvolala nakonec na syna, který právě o čemsi diskutoval s Rosalií, jež v montérkách ležela pod Edwardovým Aston Martinem.
Carlisle si skousl ret, aby zadržel smích: „Ne, Edwarda jsem nemyslel, parkovací asistent je to, co ti tu celou dobu pípá, a tady ti ukazuje, jak daleko jsi od překážky,“ poklepal na malý monitor na palubní desce, na němž se objevila do stále větší výšky narůstající škála čárek.
„Aha,“ povzdechla Esme a pomalu couvala.
„Stop, bacha, sloup!“ vyjekl Carlisle.
„Oops, no to je taky rozum, dávat do garáže sloup,“ brblala Esme, zatímco opatrně popojela dopředu a stočila volant, aby auto couvalo kolem sloupu lehkým obloukem.
Carlisle se rozesmál: „No on je opěrný, takže se docela hodí… ale jestli chceš zase dělat nějakou přestavbu domu, jak je libo…“
Esme zuřivě zatáhla ruční brzdu, vypnula motor, vložila do CD mechaniky jiné album a otočila ovladačem volume řádně doprava, to vše s provokativním úsměvem upřeným na manžela. (Can´t we try… Nemůžeme zkusit…)
Carlisle rezignovaně opustil vůz: „Ale ano, zkusíme to znovu, šlo ti to hezky!“

Jasper, který vstoupil do garáže za ruku s Alice (chystali se na večerní projížďku na motorce), s úsměvem podotkl: „Za pár dní ti to půjde skvěle a můžu ti vyzvednout řidičák u Jenkse.“
Carlisle dodal polohlasně: „A já marně doufal, že aspoň jeden z nás by mohl mít papíry legálně, no nic. Někde jsem musel ve výchově udělat chybu…“

 

☼☼☼


„Kde jsi tak dlouho?“ zakňourala Bella, která si došla pro Edwarda do garáže „věnuješ se tomu autu víc jak mně!“
„Myslel jsem, že mě nepostrádáš, když si čteš ty povídky na netu!“ škádlil ji manžel.
„No, četla, ale realita je lepší,“ přitulila se Bella k Edwardovi a zulíbala celé jeho rty od jednoho koutku úst k druhému a zase zpět. „A taky teď nikdo nějakou dobu nic nepřidal,“ dodala s poťouchlým úsměvem.
Edward se zhrozil: „No to jsem dopad´, to jsem jen reklamní přestávka?“ Rozhodl se ženu „potrestat“ zavrčením a polibkem na krk.
„Hmmm, tenhle výrobek stojí za to, to si možná pořídím domů,“ zavrněla Bella.

Edward se se smíchem od ní odvrátil a s rukou kolem manželčina pasu se otočil zpátky na Rosalii, která stále cosi vylaďovala v motoru vozu.

 

☼☼☼


Bella se opět nenápadně vytratila k notebooku v Edwardově pokoji.
Pohodlně se posadila a začala psát e-mail Renesmé, o tom, jak se její babička učí řídit, co se děje ve Forks a jak se jim po Nessie i Jacobovi stýská.

Závěrem napsala: „Kdyby naše maily někdo četl, řekl by si, že to s tou fantazií přeháníme, to snad není ani možné, kolik se toho v naší rodině semele. Jsem ale moc hrdá, že je to moje rodina - i se všemi těmi katastrofami“.
Pustila si CD, založila ruce za hlavu a s očima zavřenýma vzpomínala na vše, co již s Edwardem prožili.

„A co pro nás šílený scénárista Osud ještě přichystá?“ zašeptal Belle měkce do ucha Edward a ženu objal.


Povídky od Carlie

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

«   1 2

krista81

6)  krista81 (17.10.2010 19:21)

Paráda, zase jsem se báječně bavila
Škoda, že je to poslední dílek, ale doufám, že napíšeš něco jiného a taky tak dobrého.

SarkaS

5)  SarkaS (17.10.2010 19:03)

Úžasné! Jak já se u toho výkonu, který Esme predvadela malem valela po zemi. A ten konec, to bylo takové. No jak to popsat, proste takové konečné, ale moc hezké...

Evelyn

4)  Evelyn (17.10.2010 18:54)

Carlie, děkuji za tenhle díl i všechny předchozí Katastrofy. Báječně jsem se u nich bavila.

ScRiBbLe

3)  ScRiBbLe (17.10.2010 18:43)

No tohle
Vážně super!!!
Řehtám se ještě teď

2)  Iwka (17.10.2010 18:14)

maximálně povedené jako vždy!!

Ree

1)  Ree (17.10.2010 16:39)

Proboha, Carlie, právě jsem zdolala všechny díly Katastrof a málem umřela na přesmání. Esme je dokonalá, Carlisle je dokonalý... vlastně oni všichni. Rensemee a veterina
Kdyby tě někdy napadl další díl, bylo by to fajn. Ráda bych se k tomu zase vrátila. Smekám klobouk, takhle jsem se dlouho nezasmála...

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek