Sekce

Galerie

/gallery/ffnp.jpg

Svatba. Hurááá. :D No, v téhle kapitolce zjistíte, proč je hořká. ;) Sundance

„Kdo jsi a co jsi udělal s Emily?“ zeptal se vážně Jared, když z něj trošku opadl počáteční šok. Měl na sobě sako a na hlavě si udělal nádherný účes. Moc mu to slušelo. Stála jsem schovaná za tetou a jen čekala, kdy si mě všimne. Zatím byl slepý.

„To bylo podlé,“ zamračila se na něj Emily a dala ruce v bok.

„Je to tvoje kuchařka a ty tu nemáš co dělat. Sakra, proč nejsi s ostatní venku? Jestli se přeměníš a všechno jim v hlavě ukážeš, budeš litovat,“ osopila se na něj Alice a vykázala ho z domu. Musely jsme Emily dovést až do její ložnice tak, aby ji nikdo neviděl, takže musíme být jako špioni.

Dokázaly jsme to, ale to jsem ještě nevěděla, že tam budu muset zůstat taky.

„Ale Alice, vždyť potřebuješ pomoc a taky trošku zorganizovat kluky. Já tu nechci trčet skoro dvě hodiny,“ dupla jsem si a založila ruce na prsou.

„Já to zvládnu i sama a ty musíš být překvapená stejně jako Emily, takže bez debat,“ ukončila rázně náš rozhovor a odešla. Ach jo, co tu mám jako dělat?

„Víš, Lexie, chci ti jenom říct, že kluci si tě moc oblíbili a Sam taky, takže jsme pozvali jejich rodiče a kamarády, tak snad tě nesežerou,“ usmála se a nervózně si třela paži.

Položila jsem na ni ruku a tím ji zastavila. „Klid, všechno bude v pohodě, mami,“ uklidňovala jsem ji, ale hned jsem si dala ruku přes pusu. To oslovení ze mě vypadlo samo, prostě tam najednou bylo. „Promiň, to bylo omylem,“ omlouvala jsem se hned, ale vypadalo to, že jí to moc nevadilo.

„Neomlouvej se, mně to nevadí,“ odpověděla se slzami v očích. Už zase se projevila ta moje hnusná vlastnost – když vidím někoho brečet, musím taky.

„Nesmíme brečet, jinak si rozmažeme líčení a Al nás nejspíš zabije,“ rozesmála jsem se a rychle zamrkala, abych ty zrádkyně rozehnala. Zase mě zradily a přetekly přes okraj.

„Pojď sem, ty moje vlčice,“ pousmála se a mateřsky mě objala.

„Holky, od sebe, okamžitě!“ zakřičel někde poblíž ten malý skřítek. Odskočila jsem snad kilometr dozadu, jak jsem se lekla. Mířila si to k nám ta malá organizátorka a vypadala jako bomba před výbuchem. Snad nevybouchne teď. „Nenechala jsem vás tu spolu, abyste zničily celou svatbu, takže teď budete nejblíž tak metr, jasný?“

„Klid, Alice, jenom jsme se objímaly,“ smála se Emily.

„Víš, jak moc jste si mohly rozmazat líčení?“ hysterčila a všude kolem máchala rukama, až jsem málem dostala přes nos.

Nakonec nám zrušila zákaz přibližování a my se v klidu mohly bavit. Po pár minutách už si pro nás přišla. Nejdřív šla Bella, za ní Al a pak jsem měla jít já, jakožto nebližší příbuzná Emily jsem musela jít co nejblíž jí.

Všichni vydechli ohromením, když uviděli Bells a Al. Kdo taky ne? Vypadaly jako dvě překrásné bohyně, které se nesly přes celou zahradu až k oltáři. Postavily se vedle, a to bylo znamení, abych vyšla já a hned za mnou Emily.

Klepala se mi kolena, až jsem se bála, že se neudržím, ale překonala jsem to a vykročila. Když jsem vešla na zahradu, všichni se koukali dopředu na družičky – třeba ani nečekali, že ještě jedna půjde –, ale někdo se ozval a ukázal na mě.

Hlavu jsem měla svěšenou a snažila se soustředit na své nohy, abych nezakopla, ale když se ze všech stran ozvaly užaslé výdechy a někde i pískot, málem jsem se štěstím vznesla. Odhodlala jsem se zvednout pohled a podívat se do davu – neměla jsem to dělat. Projela jsem očima celou zahradu, ale pořád všude viděla jen puberťáky. Bylo tam pár holek, ale jinak samí kluci a v předních řadách sedělo asi dvacet dospělých. No, to bude ještě vzrušující.

Došla jsem až k holkám a vysloužila si od nich připitomělé úšklebky. Jen jsem se zasmála, ale to už se všichni koukali zase na cestičku mezi židlemi. Taky jsem se otočila a jen se usmála jako před chvílí družičky.

Emily šla uličkou a usmívala se na každého, kdo se usmál na ni. Měla vztyčená ramena a v očích takovou zář, až nás to málem všechny smetlo. Sam se u oltáře začal celý kroutit a přešlapávat, až jsem na něj musela syknout, aby toho nechal.

Omluvně se usmál a už v relativním klidu čekal, až teta dojde až k němu. Celý se rozzářil, když jí mohl dát pusu na tvář. Bohužel její ruku mu nemohl předat její otec, jelikož už je mrtvý, ale vypadalo to, že na to teď ani jeden z nich nemyslí.

Obřad proběhl v naprostém pořádku a hostina byla ještě lepší. No, až na nějaké výjimky – třeba kdybych nemusela sedět vedle Embryho a ještě nějakého otravného blonďáka asi stejně starého jako já. Všimla jsem si tam i Adama a musela se usmát. Alice se doopravdy vyznamenala.

Po jídle byl naplánovaný tanec nevěsty s ženichem, při kterém jsme měli hrát my. Přiběhl za mnou Collin, že už je čas, tak jsem za ním se svěšenou hlavou cupitala.

„Jdeme na to, lidi,“ zasmál se Jared za bicími a paličkami nám odpočítal začátek písně. Byla standardní a pomalá, prostě taková, jaká se na svatbách hraje. Všichni vyklidili parket a nechali tam místo jen pro ty dvě hrdličky.

S Chrisem jsme začali pomalu zpívat a pozorovali všechny, co byli na svatbě. Stáli kolem tanečního parketu a sledovali ten zamilovaný pár, co se tam pohupoval do rytmu hudby. Hleděli si tak hluboko do očí, že by ten pohled měl být dětem nepřístupný.

„A zatleskejme naší chvilkové kapele, která si na nás udělala čas a zahrála nám tu. Děkujeme,“ zasmála se Alice a zatleskala. Ostatní se k ní přidali a my radši co nejrychleji slezli z pódia. Do té doby jsme měli přesně nalinkované, co se bude dít, ale když začala hrát najatá kapela rychlejší písně, mohli jsme mluvit, s kým jsme chtěli. Díkybohu.

U stolu s punčem jsem uviděla Adama, tak jsem se za ním co nejrychleji rozeběhla. Moc rychle to nešlo, jelikož v botách na podpatku stojím poprvé.

„Ahoj,“ pozdravila jsem ho. Stál ke mně zády, a když se otočil, málem na mě vyprskl punč, kterého se právě napil.

Rychle ho polkl a prohlédl si mě od hlavy k patě. „Páni, Alex, sluší ti to.“

„Díky,“ pousmála jsem se a snažila se zabránit červeni, aby se mi nevehnala do tváře.

„Ehm, nechceš jít třeba tancovat?“ zeptal se a hlavou hodil k parketu. Hrála hodně rychlá hudba a já se rozesmála, když jsem viděla Al s Jazzem, jak to tam rozjeli. Tančili hodně složitý tanec, ale jelikož byli sehraní, neudělali jedinou chybu. Emmett to tam taky pořádně rozjel s nějakou mladou slečnou. Mohlo jí být tak dvaadvacet. Vypadalo to, že se znají.

„Jo, jasně, ráda,“ souhlasila jsem a přijala jeho nabízené rámě. Dovedl mě do středu parketu a potom jsme začali tančit. Nejsem moc dobrá tanečnice, takže jsem radši nepokoušela štěstí a jen tak se vlnila do rytmu hudby.

„Tak co? Jak to jde s Embry?“ zeptal se mě po chvíli. Křičel, protože si myslel, že ho přes ten hluk nebudu slyšet, ale já ho slyšela moc dobře, proto mě zarazila jeho otázka.

„Jak by to s ním mělo jít?“

„No, ve škole jste vypadali jako dvě hrdličky, co se neustále cukrujou, tak jsem chtěl vědět, kolik je v tom pravdy,“ bránil se a usmíval. Mně to vtipné nepřipadalo.

„Nejsme žádné dvě hrdličky, jsme jenom dobří kamarádi,“ procedila jsem skrz zuby.

„Tak promiň, jenom jsem v tom chtěl mít jasno,“ vysvětlil a roztočil mě. Za chvíli jsme na tuhle debatu zapomněli a jenom si užívali společně strávený čas.

Ale on si nedal pokoj a po pár tancích to zkusil znovu.

„Víš, Alex, mně jenom vadí, že se s ním tak moc bavíš. Prostě mi nepřijde bezpečný, abys s ním trávila tolik času. Víš, kolik se tu toho o něm povídá?“ zeptal se mě.

„Ne, nevím, a ani to vědět nechci. Je to věc těch lidí, kteří těmhle drbům věří. Mě ani jeho do toho netahej,“ prskla jsem po něm a chtěla odejít. On si mě ale přitáhl za boky k sobě a nedovolil mi to.

„Promiň, neměl jsem to říkat, ale doopravdy by sis měla dávat pozor, s kým se to kamarádíš,“ poradil mi. Zase. Nejspíš mu za tu dobu, co jsme se neviděli, pořádně přeskočilo, protože jinak si neumím představit, co by se mu mohlo stát.

„A dost! Copak se ti stalo? Kde je ten starý Adam?“ ptala jsem se zoufale a snažila se od něj dostat, ale držel mě za zápěstí a odmítal pustit. Sakra!

„Ten starý Adam odešel, když jsi mu dala kopačky,“ zavrčel a přitáhl si mě zpátky k sobě. Bránila jsem se a snažila se ho odstrčit, ale marně. I když jsem vlk, pořád má větší sílu než já. To je v háji, pomyslela jsem si.

„Myslela jsem, že jsi to vzal celkem v pohodě,“ řekla jsem, abych ho donutila trošku mluvit. Třeba to pomůže, aby povolil stisk a já se mohla vyvléknout.

„Zdání klame, co?“ zakřenil se odporně. Bylo mi z něj na zvracení.

„Jo, nevěřil bys jak,“ procedila jsem skrz zuby a snažila se mu vytrhnout. Cítila jsem, jak se mi na zápěstí dělá modřina. Nechtěla jsem křičet, protože tím by se zkazila celá svatba. Doufala jsem, že se mi nějak podaří mu uniknout.

„Nějaký problém?“ ozvalo se za mnou tvrdým hlasem. Rychle jsem se otočila a spatřila Embryho. Koukal se hodně naštvaně na Adama a já jen děkovala Bohu, že se tu konečně někdo objevil.

„Ne, dej si odchod,“ odpálkoval ho blonďák a zase se zaměřil na mě.

„Promiň, ale myslím, že nějaký zádrhel tu bude, když se Lex tváří, jako bys před ni postavil cibuli,“ pronesl v relativní pohodě. Pousmála jsem se a na Adama se zamračila. Cibuli jsem nesnášela a Embry to nějakou záhadou věděl.

„Ne, řešíme si tady nějaký svý věci, tak nás neruš. Díky,“ odvětil.

„Sorry, ale to asi nebude možné, jelikož mi Lex dluží tanec a já si ho chci vybrat zrovna teď,“ začínal být naštvaný a položil mi ruku kolem pasu. Byla jsem ráda, že se mě z toho snaží dostat.

„No, tak ještě chvíli vydržíš.“ Blonďák se mě snažil přitáhnout k němu, ale já se chytla Embryho, on chytil mě, a tím Adamovi zabránil, aby mě někam odvlekl.

„Pusť ji. Okamžitě,“ vrčel vlk a snažil se dostat jeho ruku od té mé. Povedlo se mu to, až když tu jeho stiskl dost silně. „A teď si dej odchod ty!“

„Ještě jsme neskončili, Alex,“ zahrozil mi, než se vzdálil.

„Ale jo, skončili,“ odpověděla jsem mu naštvaně a třela si zápěstí. Měla jsem tam od něj červenou skvrnu. Super, zítra tam bude modřina. Ohlédla jsem se na Embryho. „Děkuju.“

„No, nemáš za co, ale jako poděkování chci jeden tanec,“ usmál se a nabídl mi ruku. Už jen to gesto mi připomnělo Adama. Rychle jsem zavřela oči a snažila se zapomenout. Asi to nebude tak lehké, jak se píše ve všech knížkách a hraje ve filmech.

Oči jsem zase otevřela a s úsměvem položila svou ruku na tu jeho. Vzadu jsem viděla Jareda tancovat s nějakou holkou, ale když se naše pohledy střetly, mrkl na mě a němě naznačil hodně štěstí.

Jen jsem přikývla.

Došli jsme na místo, které bylo skoro prázdné, a zaujali taneční pozice. Nestačili jsme ani začít tancovat a předešlá píseň skončila a nahradil ji ploužák.

Nervózně jsem se podívala na Embryho a chtěla odejít, ale on mě chytil za ruku a přitáhl k sobě. Tvrdě jsem mu narazila do hrudi, ale nebolelo to, spíš to bylo hodně příjemné.

„Slíbilas to,“ připomněl mi potichu a chytil mou ruku do své a druhou mi dal na kříž. Já mu tu svou položila na rameno. Roztočili jsme se po parketu, jako kdybychom spolu tančili už roky. Byli jsme tak sehraní a předvídali každý další pohyb toho druhého, že každý nestranný pozorovatel by si musel myslet, že se známe od dětství.

Píseň skončila na můj vkus až příliš brzy. Ještě před chvíli jsem se kroutila, když mě žádal o tanec, ale teď bych s ním tančila klidně celou noc.

„Můžu si půjčit tvou tanečnici?“ zeptal se za Embrym Jared. Nevypadalo to, že by s tím můj vlk nějak souhlasil, tak jsem se na něj usmála a přikývla. Odstoupil ode mě a nechal Jareda, aby si se mnou také zatancoval.

„Tak co se stalo?“ zeptal se, když jsme byli z doslechu Embryho. „Kluci jsou nedočkaví a už to chtějí vědět.“ Hlavou hodil k hloučku vlků, kteří se shromáždili na kraji parketu a nedočkavě po nás pokukovali.

„Vy jste hrozný drbny,“ zavrtěla jsem hlavou, ale smála se. „No, moc se toho nestalo, jenom mě vysvobodil ze spárů Adama, ale cena byla jeden tanec s ním,“ vyprávěla jsem mu. Detailně jsem mu popsala náš střet zájmů a on celou dobu poslouchal, přikyvoval a vyptával se.

„No, jsem rád, že tě z toho dostal. Kdybych to viděl, taky bych ti pomohl,“ mrkl na mě a odstoupil, abych mohla udělat otočku.

„Já vím,“ pousmála jsem se a obmotala mu ruce kolem krku. Položil mi ruce na boky a začali jsme se pomalu vlnit. Zase hrála pomalá píseň, takže jsme moc na výběr neměli.

„No, asi bys už měla jít za Embrym. Vidím ho, jak je celý nedočkavý na to vaše rande na pláži,“ zazubil se a koukal za mé rameno.

„Jo, asi měla,“ povzdechla jsem si a dodala: „A není to rande.“

„A co to tedy je?“

„Je to jen výměnný obchod, který jsme uzavřeli ráno,“ vyplázla jsem na něj jazyk.

„Říkej si tomu, jak chceš,“ řekl a odešel ke klukům. Nejspíš jim už říkal nejnovější drby.

Než jsem se probojovala k Embrymu, zatancovala jsem si s taťkou Collina, bratrancem Quila a ještě někým, kdo měl být nevlastní bratr Paula. Nevím, kolik na tom bylo pravdy.

„Už jsem myslel, že tě budu muset jít vysvobodit,“ usmál se můj vlk a chytil mě za ruku. „Pojď, někam tě zavedu.“



Vím, že to trvalo dlouho, ale psala jsem povídku do soutěže a potom spoluautorskou, takže nebylo moc času. Snad mi to prominete. ;)

Chci se ještě zeptat, jestli tu není nějaká Directionerka, jelikož jsem poslední měsíc na 1D dost ulítlá, tak kdo by mě chápal? :D

V příští kapitole se konečně dočkáte tak vytouženého páru. ;)


Sun

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

11)  miška555 (10.01.2013 23:12)

Ahoj, ja ti chcem pochváliť poviedku :), je to predovšetkým výborny napad a spracovanie je ukážkové. Dej nie je unáhlený a ani pomalý :). Jednoducho dokonalosť :)
Btw. Tiež som Directionerka :D chápem ťa ;)

10)   (03.01.2013 08:05)

Já to pochopila.:-)

THe

9)  THe (03.01.2013 06:36)

Doufám, Lynn, že to nechápeš tak, že by ten komentář byl nějak namířený proti tobě, protože to tak opravdu není. Já jsem tím chtěla říct, že prostě: to pokračování s dospělější Lex a dospělějším Embrym bych uvítala a je mi jedno, jak to bude dlouhé. Ono nějak roztahovat se už asi nedá.

8)   (02.01.2013 21:37)

Já jsem to nemysla tak, aby tom psala nĕkolik desítek kapitol , ale tak třeba na pĕt, max deset.:-) Myšleno to bylo tak, že by z toho vznikla krátká bonusová kapitolovka nebo vícedílná jednorázovka, ale to už je na Sun. :-)
Jo a Sun, kdyby jsi mĕla chuť a náladu, nechtĕla by jsi napsat nĕkdy spoluautorskou povídku na pokračování? Je zo samozřejmĕ pouze návrh, jenom já strašnĕ ráda píšu, ale problém je v tom, že nikdy u toho nevydržím, protože vždycky dostanu jiný nápad a na to předešlé se vybodnu a tak bych k sobĕ potřebovala parťáka na psaní, kterÿ by mè donutil u toho vydržet... Tak kdyby jsi nĕkdy mĕla zájem napsat povídku se ztřeštĕnou holkou s bláznivýma nápadama na povídky. :-)

THe

7)  THe (02.01.2013 19:52)

Tak si čtu komentář od Lynn a nemá špatný nápad, naopak. Myslím, že by se to v pohodě vešlo do jednoho dílu, ne to rozpitvávat na několik desítek kapitol. Co takhle prostě jednodílný bonus? Moc ráda bych si to přečetla!

6)   (02.01.2013 19:10)

Ten Adam je teda s prominutím pěknej zmrd!!! A prej mami, na to jsem čučela jak vrána. Jinak kapitola je zase suprová. ;)
Psala jsi, že pokud by měl někdo nějaké návrhy, tak by jsi možná napsala 2. sérii. No a mě napadlo, že by jsi mohla napsat něco krátkého o vývinu jejich vztahu. Přece jenom Lex je čtrnáct, pokud se nepletu a Embrymu nějak devatenáct? Mě osobně se nezamlouvá konec s tím, že si dají pusu, řeknou si jak moc se milují a tralaláá, zazvonil zvonec a pohádky je konec, chápeš co tím chci říct? Třeba to napsat, když bude Lex už trochu starší... je to jenom nápad, neber si to tak, že chci hanit tvoje dílko (které jen tak mimochodem totálně žeru ), ale zkus se na to podívat trochu realisticky, Embrymu je osmnáct, devatenáct nebo kolik a kluci v tomhle jsou nadržená paka a Lex je zase v tom stádiu, kdy si holka začne uvědomovat, co se s ní děje a já jsem to myslela tak, že by jsi si mohla napsat něco o tom jejich věkovém rozdílu a jak by se s tím vlastně vyrovnávali. Vím plácám tu nesrozumitelné nesmysly, ale zkus o tom přemýšlet... Ještě jednou chválím a pospěš si s dalším dílem. :)

THe

5)  THe (01.01.2013 20:12)

Bylo mi to jasné. Ale máš samozřejmě pravdu, dalších čtyřicet kapitol by z toho udělalo spíš telenovelu a to nikdo z nás nechce. Já ti děkuju, že jsi se vůbec dostala tak daleko, protože mě nic nerozesmutní víc, než když se objeví pár dílů povídky, já si ji zamiluju, a autor/ka se prostě vypaří.
Další povídky z tvého pera si přečtu moc ráda, zvlášť z prostředí vlků.
A ne - to ty jsi nejlepší!!!

Sundance

4)  Sundance (01.01.2013 12:21)

THe, bohužel, musím tě zklamat. Každá pohádka jednou musím skončit - ať šťastně, nebo ne - a téhle naší by už taky měl zazvonit konec. Nic nejde protahovat do nekonečna a - i když bych si to přála - pořád přidávat nové problémy. Ano, napadlo mě, že bych mohla ještě napsat nějakou další překážku, ale nebylo jich už dost?
Lexie s Embrym by už taky měli být konečně šťastní. Mohla bych napsat druhou sérii, ale o čem by byla? Jestli máte nějaké nápady, hoďte mi je sem a nebo na shrnutí. ;)
Mám naplánováno pár bonusovek, ale nevím, jestli je napíšu. :) Moc se omlouvám, ale téhle cestě už se blíží konec. Můžete si později, až budu sama přesněji vědět děj příběhu, přečíst v mém shrnku, jakou další povídku si pro vás chystám. Také bude z prostředí vlků, takže jestli si budete chtít přečíst, počkejte si. ;)

Moc vám všem děkuju za milé komentáře a nedočkavé reakce.

Jste nejlepší.

S láskou,
Sun

THe

3)  THe (01.01.2013 10:43)

Tak moment - jestli se v příští kapitole dočkáme A E, znamená to (krom jiného) taky brzký konec téhle povídky, protože od prologu to přece směřuje právě k tomuhle.
Doufám, že se mýlím...

2)  Jana (01.01.2013 09:59)

THe

1)  THe (31.12.2012 19:24)

„Klid, všechno bude v pohodě, mami.“ Mami!
„Ten starý Adam odešel, když jsi mu dala kopačky." Ach Bože, jen ať jí nic neudělá! *nehty si kousající smajlík*
„A není to rande.“ A my všichni víme, že je.

Nevěřila jsem, že se to někdy stane, ale na cizí rande se těším mnohem víc, než kdybych ho měla já. :D Té hořké svatby jsem se dost bála, ale nakonec to nebylo zase tak strašný, díky Bohu, že Embry existuje. Doufám, že Adam se ho bojí natolik, že se k Alex už radši ani nepřiblíží.
A páni - příště budou vážně ČTVRTÝ kulatiny? A páni páni páni - Alex a Embry příště budou vážně spolu? VÁŽNĚ?
A mimochodem - díky. Skvěle jsi mi zpříjemnila Silvestra!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse promo - Demetri, Jane, Alec