Sekce

Galerie

/gallery/ffnp.jpg

Kapitola je z více pohledů. Konečně se dostalo na operaci, takže si to užijte. Sundance

Embry

 

Později odpoledne jsme se všichni vydali s Alex a Jaredem do nemocnice. Jeli jsme nejméně třemi auty a snažili se dojet v pořádku. Šlo to docela dobře, než Alex začala pomalu omdlévat a Jared přestával vidět . V tu chvíli jsem šlápl na plyn.

Všichni jim říkali jen slova útěchy, ale po čtvrtině cesty i ta přestala působit a Alex s Jaredem si na zadních sedadlech začali špitat něco, co bylo i našim uších tajemstvím. S nikým jiným už nechtěli promluvit, dokud jsme nedojeli až k nemocnici a sestra si je nezavolala do ordinace. Potom už jsme mohli jenom sedět v čekárně a čekat, než je vyvedou ven a řeknou nám, co pak bude.

„Alexandra Ravenwoodová a Jared Cameron, prosím, pojďte do ordinace,“ pronesla sestra od dveří a dva zmínění už se zvedali a šli dovnitř. Ani po jednom z nás se neohlédli a nic neřekli, jen prkenně pokračovali v chůzi. Byl jsem tak naštvaný, když se po nikom z nás ani neohlédla. Ne, nebyl jsem ani tak naštvaný jako zmatený. Najednou jako by ke mně byla lhostejná. Vlastně oni oba k nám všem. Najednou jim proletěly kolem nosu včely a oni se za nimi ještě pořád dívali. Je to divné a dětinské. Možná bych to pochopil od Alex, ale od Jareda mi to teda přijde trapné.

 

 

Jared

 

Oba jsme vstoupili do ordinace s obavami a strachem. Absolutně jsme nevěděli, jak to teď bude. V autě jsme se domluvili, že bude nejlepší, když k ostatním zůstaneme chladní. Přeci jenom je nechceme znervózňovat dřív, než to bude nutné.

„Dobrý den,“ pozdravila Alex, já jsem na doktora jen kývl. Dnes neseděl za stolem, ale postával vedle lehátka u skříněk, ve kterých jsou pravděpodobně jeho a sestřiny pomůcky.

Usmál se na nás. „Dobrý. Takže teď by asi každý z vás měl podstoupit prohlídku odborníka a potom bychom začali s operacemi.“

Byl to dobrý doktor a já mu věřil, ale pořád tu byla nějaká šance, že se operace nepovede. Toho jsem se nejvíc bál.

„A budete nás operovat vy nebo někdo jiný?“ ozvala se nervózním hlasem Lexie a přešlápla z nohy na nohu. Mnula si roztřesené ruce a vyhýbala se pohledem každému z nás. Radši studovala své boty, než by se na nás zadívala. Celkem jsem ji chápal. Musela být celá špatná z té operace.

„Bohužel ne. Já jsem jen praktický lékař, ne operatér. Ale doktory, kteří zákrok budou provádět, moc dobře znám a můžu vás ujistit, že se není čeho bát,“ ujistil nás a usmál se.

Potom už všechno nabralo rychlý spád a po vyřízení všech papírů s Emily a Samem se nás ujala sestra a odvedla každého do jiné místnosti. Já jsem se v ní musel převléct do nemocničního oblečení a pak už jsem dostal narkózu. Řekli mi, že nechtějí riskovat, že sebou trhnu, když se mi budou vrtat v očích a v rameni.

 

Alex

 

Byla jsem celá zkamenělá a moc jsem s nimi nechtěla spolupracovat, ale co jsme v čekárně míjeli kluky ze smečky, tak jsem se vzchopila a poslušně dupala za Jaredem a sestrou. Mého kamaráda poslala do jedné z řady dveří, ale já jsem ji musela následovat až na konec chodby.

„Tak, ty budeš tady. Neboj, nic zlého tě nečeká,“ mrkla na mě a otevřela mi dveře. Váhavým krokem jsem vstoupila dovnitř, kde jsem se měla vysvléct ze svého oblečení a vzít si připravenou nemocniční košili. Udělala jsem tak a vyšla druhými dveřmi do místnosti, která vypadala jako atomový úkryt. Byly tam jen potřebné věci a čtyři lidé. Tři sestry a jeden doktor. Všichni se na mě usmáli a tím to všechno začalo…

 

 

Emily

 

Podepsali jsme v ordinaci nějaké důležité papíry a pak už si Alex i s Jaredem odvedli. S těžkým srdcem jsem se za nimi dívala a pak se svezla na židli vedle Sama a opřela si mu hlavu o rameno. Plánem bylo tu zůstat, než operace skončí a potom se odebrat domů.

„Pšš, Emily, to bude dobré, věř mi,“ utěšoval mě Sam a začal hladit po vlasech. Ani jsem si to neuvědomila, ale slzy mi tekly po tvářích v litrech a z nosu mi tekla nudle. Dal mi pusu na čelo a začal mnou kolébat. Bylo to uklidňující a tak známé, až se mi chtělo brečet ještě víc – a já věřila, že to jde.

Tohle dokonalé ticho přerušilo až zvonění mého telefonu. Vylovila jsem ho z kapsy a podívala se na displej. Alice.

S povzdechem jsem zmáčkla tlačítko se zeleným telefonkem a mobil přiložila k uchu. „Alice, teď doopravdy nemám náladu a ani čas na tvoje bláznivé nápady,“ oznámila jsem jí rovnou unaveným hlasem.

„Věděla jsem, že mi tohle řekneš, ale poslouchej. Až Lexie ta operace skončí, tak hned za ní jděte a potom přijeďte sem. Jestli se chceš vdávat, tak přijedeš,“ dodala a zavěsila. Koukala jsem na zařízení v mé ruce, jako kdyby mi ulétly včely. Sam to přirozeně všechno slyšel a koukal na mě stejně vyjeveně jako já na mobil.

„Co myslíš, že tam ukutila?“ zeptala jsem se ho a zvedla hlavu, abych na něj lépe viděla. Tvářil se celkem pobaveně, ale pořád měl na obličeji stín obav, který zřejmě patřil jen Lexie.

„Určitě něco, co nám má zlepšit svatbu,“ odvětil a usmál se na mě, pak mi ukradl polibek a opřel se hlavou o zeď za ním.

 

***

 

Čekali jsme dobrých pět hodin, než z ordinace vyšel doktor s unaveným výrazem. Vyskočila jsem ze židle a hnala se mu naproti. Kluci mi i se Samem byli v závěsu.

„Tak co, doktore, jak to dopadlo? Jak je jí? Co bude dál?“ chrlila jsem ze sebe otázku za otázkou a mezi nimi se ani nestačila nadechnout.

Doktor se jen pousmál a přikývl. „Ano, vše proběhlo hladce. Alexandra by měla být za několik týdnů v pořádku. U Jareda to také všechno proběhlo v naprostém klidu, a když se vše dobře zahojí, tak by měl vidět i hýbat rukou. Pokud mě teď omluvíte, šel bych zkontrolovat ostatní pacienty,“ dodal a s kývnutím hlavy odešel.

Vydechla jsem a potom se hystericky zasmála. Skočila jsem Samovi kolem krku a rozesmála se tak upřímným smíchem, který jsem od sebe už dlouho neslyšela. Bylo po všem a dopadlo to dobře. Všechna zranění, která utrpěli, se zahojí. Už to skončilo, uvědomila jsem si.


 

No, snaha byla, ale... :D

Prosím o komentáře. ;)

 

Sun

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

3)  Maťka (18.11.2012 17:26)

THe

2)  THe (15.11.2012 19:52)

Něco se zvrtne. URČITĚ se něco zvrtne. Ale teď...

1)  Jana (15.11.2012 19:52)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek