Sekce

Galerie

/gallery/lotr.jpg

Edwarda dohání jeho práce

,,Horacio, myslel jsem, že jsi mrtvý,” oslovil Edward muže stojícího přímo před námi. Jeho hlas byl úplně stejný, jako když jsem ho slyšela poprvé. Samet pomalu klouzající po ostřím nože. Už jen z jeho hlasu šla hrůza a být na místě těch chlapů, rozklepala bych se strachy. Když se k tomu ale přidal výraz Edwardovy tváře, měla jsem i já tendenci kus od něj poodstoupit.
Oči měl přivřené do tenkých škvírek, obočí zamračené a ústa pootevřená do úšklebku odhalovala semknuté zuby. V tu chvíli vlastně ani nevypadal jako člověk.

,,Ano, to se mi povedlo, že? Podezíral jsem Alvarese už delší dobu, ale potřeboval jsem mít jistotu, že on je ten, kdo ti donáší. Každé úterý jste spolu hráli poker. Nikdo vás nikdy neviděl spolu o samotě, ale neexistovala jiná možnost, než že ta krysa je on. Víš, Edwarde, docela by mě zajímalo, jaký systém předávání informací jste měli. Musím uznat, že byl přímo geniální,” odpověděl Horacio a uznale mlaskl. ,,Chtěl jsem to vytáhnout z Alvarese, ale ten parchant tvrdil, že s tebou krom lásky k pokeru nemá nic společného. Zapíral, i když jsem mu lámal prsty a držel pistoli u hlavy. Doufám, že ty budeš sdílnější.”

Edward si pohrdlivě odfrkl a povýšeně se pousmál.
,,Zabil sis nesprávného muže, Horacio. Alvares mi nikdy neřekl ani jediné slovo o tvých obchodech. Byl to parchant, to uznávám, snažil se podvádět v pokeru, a není mi ho líto, ale zrovna v tomhle byl nevinně.” Výsměch čišel z každého jeho slova.

Ulice byla špatně osvětlená, ale i přes to jsem zřetelně viděla, jak Horacio bledne a ruku bez zbraně svírá do pěsti.
,,Lžeš!” zasyčel na Edwarda. ,,Z mých lidí si jen on myslel, že jsem mrtvý. Jedině od něj ses to mohl dozvědět. Když mě viděl, byl podělanej strachy. Byl to on,” poslední větu skoro křičel.

Čím byl Horacio rozčilenější, tím Edward získával na jistotě. Vůbec jsem nechápala, jak může být tak klidný a ještě toho mafiána popichovat. O tom, že Horacio patří k mafii, se nedalo pochybovat. Stejně tak jsem nepochybovala, že tomuhle muži není radno stavět se do cesty. Nevypadal, jako někdo, kdo by váhal, zda svou zbraň použít.
Bála jsem se tak moc, že jsem nedokázala dělat nic jiného, než stát bez nejmenšího pohnutí a snažit se neomdlít. Špatně se mi dýchalo, spánky mi zběsile tepaly a nohy byly jako vrostlé do země. Informace i vjemy jsem zpracovávala jen velmi pomalu a se zpožděním. Slyšela jsem, co se říká, viděla jsem, co se děje, ale všechno to šlo jakoby mimo mě.

Edward udělal krok vpřed, čímž vyprovokoval Horaciovu ochranku k odjištění zbraní. Kovová cvaknutí se se zlověstnou ozvěnou nesla tichou ulicí. Roztřásla jsem se. Edward protočil panenky a zvedl obě ruce nad hlavu. V tom gestu ale nebylo vůbec nic podřízeného nebo bojácného.
,,Alvares byl podělanej strachy, protože ti neodevzdával celé výpalné. Na to, aby ti takhle bodl kudlu do zad, neměl dost fantasie. Horacio, Horacio, přemýšlej. Kdo by mi tak o tobě mohl vyprávět? Hm, kdo by tebe i tvých zákazů, příkazů a vnucovaných názorů mohl mít plné zuby a zradit tě?”
Edward naklonil hlavu ke straně, svěsil ruce a ukazováčkem si bubnoval na našpulené rty.
,,Kdo mi to asi zpíval, Horacio?”

Edwardovo ego bylo opravdu bezbřehé. V duchu jsem ho vybízela, ať se už sakra zticha a neprovokuje. Prosila jsem ho, aby jim řekl, co chtějí slyšet, a nehrál si na nezranitelného nebojsu. Nabádala jsem ho, aby se přestal chovat jako pán celé situace a arogantní vůl. Křičela jsem na něj, ať si konečně uvědomí, že na nás míří pět chlapů a minimálně čtyři z nich mají zbraně odjištěné a připravené kdykoliv vyslat smrtící kulku. Na hlas jsem ale neřekla nic. Nešlo to.

,,Alvares, nikdo jiný mě zradit nemohl. Všechny své lidi mám pod kontrolou,” trval na svém Horacio, ale i já ve svém stavu viděla a poznala, že teď přesvědčoval spíš sám sebe.
,,Své lidi možná, ale co tvá rodina, Horacio?” usmál se Edward triumfálně a po pár vteřinách zašeptal:,,Summer, tvoje malá holčička. Je vážně sladká a nemá tě moc ráda.”

Horacio zařval a i on si odjistil zbraň. Třásl se vzteky, propaloval Edwarda pohledem a neměl daleko k výbuchu. Explozi, kterou jsme já a Edward nemohli přežít.

,,To - není - pravda,” odsekával hlasem absolutně postrádajícím jistotu. ,,Mojí dceru neznáš, nemohl ses s ní nikdy nikde setkat. Lžeš.” I on ale pravděpodobně cítil, že je to jen zbožné přání.
,,Hm, myslíš, že lžu? Čím bych tě tak mohl přesvědčit, že Summer znám velmi dobře, dalo by se říct až intimně?
Horacio zachrčel a přiblížil se o tři rychlé kroky. Jeho nohsledi ho následovali. Edward se rozesmál. Falešně, nepříjemně, řezavě. Přeběhl mi mráz po zádech a naskočila husí kůže.
,,Už to mám!” zvolal teatrálně. ,,Ta rozkošná pigmentová skvrnka na jejím dokonalém pozadí. Tvarem připomínala srdíčko. Prý to máte v rodině. Řekni mi, Horacio, máš na zadku taky znamínko ve tvaru srdíčka?”

Horacio hlasitě zaklel a stiskl kohoutek. Čas se zastavil. Měla jsem pocit, že křičím, ale možná se mi to jen zdálo. Instinktivně jsem si zakryla oči. Při tom prudkém pohybu pravou rukou mi v ní nepříjemně škublo. Bolest mi na okamžik rozjasnila mysl. Věděla jsem, že bych se měla pokusit utéct. Co nejrychleji vyhledat pomoc, zalarmovat policii a zachovat se správně a uvědoměle. Zkusit si zachránit si život. Ale nemohla jsem. Modlila jsem se, aby se mi celá tahle šílenost jen zdála. Abych se probudila zpocená a zadýchaná u sebe v posteli, v bezpečí, a zasmála se, jak mám hloupé sny.

Jak se proboha stalo, že na mě míří mafiáni pistolí a plánují mi zajistit delší pobyt na dně řeky nebo podobně lákavém místě?

Byla mi zima a zmocňovala se mě hysterie. Nikdy, nikdy, nikdy jsem neměla jezdit tou pitomou, nebezpečnou čtvrtí! Nikdy jsem neměla zapomenout telefon doma a riskovat jízdu autem, které mi už přes týden hlásilo, že potřebuje do servisu. Nikdy jsem neměla podlehnout kouzlu Edwarda Cullena. Nikdy jsem se do toho lotra zamilovat a nesnažit se teď utéct ne proto, že bych se tak moc bála o sebe, ale protože jsem nebyla schopná odejít od něj. Bylo to absurdní, nemohla jsem mu pomoct, ale nemohla jsem ho nechat samotného.

Neozývaly se žádné výstřely, jen jakési supění, duté rány a nadávky. Najednou jsem uvažovala úplně jasně a chladně. Tlumiče. Samozřejmě měli tlumiče. Byli to profesionálové a nechtěli na sebe poutat pozornost. Jistě se umí i rychle a efektivně zbavit těla.
Nenáviděla jsem je a měla vztek na Edwarda, že se kdy rozhodl jakýmkoliv způsobem se paktovat s podsvětím, patřit do něj. Proč nemohl prostě vystudovat třeba právnickou fakultu a pracovat v obrovské kanceláři s krásným výhledem. Psal by obchodní smlouvy a jediné nebezpečí, kterému by se vystavoval, by byla možnost, že ho někdo z kolegů porazí na golfu.

,,Co seš kurva zač?” dolehl ke mně zoufalý výkřik.
Okamžitě mě uklidnilo, že nekřičí Edward. Odkryla jsem si oči a prakticky v tu samou chvíli jsem toho litovala. Haracio ležel na zemi jen necelý metr ode mě. Oči měl doširoka otevřené, ale úplně prázdné. Ruce mi ležely rozhozené kolem těla, jedna ještě svírala pistoli. Přímo uprostřed čela mu zela malá díra se zčernalými okraji. Udělalo se mi na zvracení.

Dva muže ze zbývajících čtyř jsem neviděla, ale jeden další seděl podivně zhroucený u sloupu vysokého vedení a nehýbal se, posledního držel Edward jednou rukou pod krkem. Nohy se mu komíhaly několik centimetrů nad zemí a chroptěl. Edward stál ke mně zády. Muž v jeho sevření ochabl. Ruce, které se do toho okamžiku snažily odtáhnout Edwardovu paži, mu bezvládně visely podél těla. Nohy se maličko houpaly, ale už jen setrvačností. Edward ho položil na zem.

Pomalu, jako šelma číhající na svou kořist, se otočil ke mně. Zaječela jsem. Tentokrát jsem si ten zvuk nepředstavovala, opravdu vycházel z mého hrdla.
Narovnal se.
Oči měl snad ještě černější a hlubší než kdy dřív, kruhy pod očima temnější.
Propaloval mě pohledem.
Ladnou chůzí se ke mně blížil. Jako kočka k myši.
Couvala jsem před ním. Nohy mě najednou poslouchaly, ale byly hrozně slabé a vratké.
Vztáhl ke mně ruku.
Třásla jsem se tak moc, až mi drkotaly zuby.
Jeho dlaň se vznášela téměř na dotyk, ale pár milimetrů nás stále dělilo.
Zády jsem narazila na zeď domu.
Dotkl se mé paže.
Vzlykla jsem.

Pohladil mě po paži. Od lokte až k rameni. Něžně mě vzal za bradu a jemným tlakem mě donutil pozvednout k němu hlavu. Pocit deja-vu kazil jeho výraz. Pekelně soustředěný, nebezpečný.
Hrudník se mi prudce zvedal a zase klesal. Dýchala jsem jen mělce a povrchně. Motala se mi hlava. Naklonil se ke mně.
Téměř jsme se dotýkali nosy. Někde v koutku mysli jsem si uvědomovala, co dělá. Působil na mě tím svým kouzlem. Lapil mě. Nesnažila jsem se bránit, nemělo to smysl.

,,Bello,” zašeptal mé jméno.

Po tvářích mi tekly slzy. Sama jsem nevěděla, jestli úlevy, nebo strachu. Nejspíš od každého trochu.

,,Bello,” zopakoval a v následující vteřině mě líbal. Tiskl mě ke zdi, objímal mě a líbal.

Z mých rtů se přesunul na tváře a slíbával mé slzy. Nedokázala jsem myslet, nedokázala jsem jednat, nedokázala jsem kromě pláče vůbec nic.

Objal mě. Držel mě ve svém náručí tak pevně, že jsem nemohla pořádně dýchat. Hladil mě po vlasech i zádech a mírně se mnou kolébal. Obklopovala mě jeho vůně. Vytěsňovala z mé mysli všechno ostatní a nutila mě soustředit se pouze na jeho blízkost.
Mohlo uběhnout pár vteřin, nebo hodina. Pomalu mě opouštěl šok. Zakazovala jsem si myslet. Vytěsnila jsem všechno kolem. Byl jen Edward a já. Objetí jsem mu opětovala a vší silou, které jsem byla schopná, jsem se k němu přitiskla.

Srdce mi stále splašeně bušilo a dech měl do pravidelnosti daleko. Edward byl oproti mně dokonale klidný. Hlavou jsem se opírala o jeho rameno a až po delší chvíli mi došlo, že je klidný až moc. Jen můj hrudník se rytmicky zvedal a klesal.

Uchem jsem se dotýkala místa, kde mu mělo bít srdce, ale nebilo. Necítila jsem jeho dech.

Jo v tranzu jsem se kousek poodtáhla a položila mu dlaň celou plochou na levou část hrudníku. Zůstala na místě, nepohnula se, necítila tlukot jeho srdce.

Zvedla jsem k němu pohled a zajíkla se. Edward měl zavřené oči, ve tváři bolestný výraz a mlčel. Přestal mě objímat. Jednou rukou se opřel o stěnu za mnou a druhou opatrně přikryl tu mnou na své hrudi.

,,Místo srdce mám kámen, Bello. Umlklo před víc než půl stoletím."

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2 3   »

Jalle

47)  Jalle (27.01.2013 17:43)

Pilly

46)  Pilly (19.07.2012 23:14)

O môj bože. Toto bolo... Wow. Som teda naozaj zvedavá ako jej to vysvetlí

Lia

45)  Lia (13.08.2011 02:47)

běžím...

Pajam

44)  Pajam (01.03.2011 23:43)

Mafiáni!
Téda! Už jsem několikrát četla Edward = vrah, ale teď se mi objevil v hlavě tak krásný obraz jeho jako zabijáka...

Jen doufám, že si tou poslední větou Bella zpečetila, že už se od sebe nehnou. O:-) :D

Silvaren

43)  Silvaren (01.03.2011 16:48)

wow, to tedy byla jízda! Hotový adrenalinový šleh! A ten konec Teď už má Edward jen dvě možnosti - buď jí věřit a být jí na blízku, nebo ji zabít. Čím to je, že se neodvažuji vyloučit tu druhou možnost úplně? Je to naprosto dokonalé.

Ewik

42)  Ewik (28.02.2011 00:17)

Dva dny jsem se na tenhle zázrak těšila a nemohla jsem se dočkat až si to přečtu.

Ajaj, to je tedy něco. Miluju tvoji fantazii. Klaním se, bylo to skvělé.

HMR

41)  HMR (27.02.2011 07:50)

Polibek místo facky jako protišokové opatření? Inovativní řešení. A ty poslední dvě věty jsou naprosto ohromující!

Evelyn

40)  Evelyn (26.02.2011 18:04)

hellokitty, díky
Tery, děkuju Další snad dneska, ale raději to neslibuju.
gabino, to je úžasně řečené - vyrovnat se s tím, co je, nebo s tím, kdo je Ano, oboje pro Bellu nebude úplně lehké... Děkuju
Janebko, děkuju on ale ani dwardův omamující pohled není všemocný...
janett, sobotní školu fakt nezávidím... Dílů ještě tak jednou tolik, ale jak je o mně známo, s odhadem na délku vlastních povídek mám trošku problém Děkuju
Bos, to si piš, že zrovna tohle si Bella bude pamatovat velmi dobře ;)
Lenko, mám důvod, proč nechci tentokrát psát z jeho pohledu ;) Řekněme, že by to prozradilo až moc Děkuju
sfin, neví! Ale umíš si představit, že takhle nečekaně podlehneš prvnímu chlapovi, který se ti fakt líbí, a nakonec zjistíš, že jsi prožila něco tak intimního s někým, kdo vlastně ani není tvůj živočišní druh? Děkuju
Carlie, děkuju Edward je holt macho
tesso, o nějakých ženách ještě zmínka bude, ale on Edward rychle pochopí, že to není vhodné téma Děkuju moc Další snad dneska, ale fakt raději neslibuju
Lucie, já vím - ty konce... Pokusím se polepšit
monikolo, děkuju Přiznám se - já po psaní divoké sny nemám, ale kdybych nepsala a měla ten příběh jen v hlavě, asi se moc nevyspím
morningstar, děkuju Ale žádné zastavování srdíčka, to bych nechtěla mít na svědomí...
MaiQo, děkuju a jsem moc ráda, že tu atmosféru cítíš
Pájo, prozradím ti tajemství - já taky ;) Děkuju
Hani, děkuju moc a moc O předělávání neuvažuju. Já po sobě nejsem schopná něco číst a představa, že bych to ještě měla přepisovat... Neměla bych se u toho ráda
belko, jestli myslíš vytisknout ji a svázat, tak to by neměl být problém. Sama už mám v knihovničce pár zdejších povídek hezky ve vazbě a na papíře
kamčí, děkuju
Pejto, jestli hned příště, to nevím, ale jeho příběh určitě chybět nebude Děkuju

sakraprace

39)  sakraprace (26.02.2011 17:48)

Tak to by ze šoku taky nemusela vyjít. Nejdřiv přepadení a pak žádný tlukot srdce. Jsem zvědavá, jestli se teď složí nebo to ustojí.
Hani, nádhera a jsem napnutá jak kšandy

Evelyn

38)  Evelyn (26.02.2011 17:46)

lucko, děkuju moc Lotra neplánuju nijak závratně dlouhého (první plán byl dvanáct kapitol, teď už je to samozřejmě víc, ale ráda bych se vešla do dvaceti).
kytičko, děkuju Já se zuby nehty snažím omezit dlouhé popisné pasáže, ke kterým mám jaksi sklony, a moc mě těší, že i přes tyhle moje škrty, se mi daří vtáhnout vás
eMuško, ta poslední přímá řeč měla asi deset verzí, ale nakonec stejně zůstala ta první Děkuju
Twilly, zlatíčko, děkuju
mary, mafián fakt ne Jsem až nudně slušná holka, co v neděli chodí do kostela a násilí nemůže vidět ani v televizi Děkuju
bb, děkuju Psala jsem to v mírném alkoholovém opojení a do teď se tak trochu divím, že tam ani nejsou chyby a dá se to číst
Nossko, ona letící kulka je tak rychlá, že by Bella stejně nic neviděla (a mně to nešlo popsat ). Děkuju
scherry, děkuju Mně vždycky docházejí slova, když si čtu vaše úžasné komentáře
Semiško, ten dumající smajlík je na místě ;) Děkuju
Terezko, Děkuju
BlackBeauty, děkuju
julie, jop, na název jsem hrdá Většinou vůbec nevím, co do těch perexů psát... Děkuju
Emo, děkuju Ale přiznám se, že už si vůbec neumím představit, že bych psala a rovnou nevydávala a neznala vaše reakce... Je to klišé, ale fakt to v dalším psaní pomáhá
Abero, děkuju
Lin, děkuju moc
vampirko, děkuju
monikolo, ona to moc nerozdýchá Děkuju
Belko, děkuju moc

Pejta

37)  Pejta (26.02.2011 17:40)

opět nádherný..doufám že se příště dozvíme o Edwardovi víc..co ty jeho oči??jak to že jí tolik omamuje? :)

36)  kamčí (26.02.2011 16:44)

nádherný, strhující, dechberoucí.....došly mi superlativy

35)  belko (26.02.2011 16:24)

Evelyn, souhlasím s Hanetkou, povídka je skvělá a mohla bys rozmnožit knihovnu zdejších autorek!!!

Hanetka

34)  Hanetka (26.02.2011 15:35)

Tak a je to venku. Teď jen, jak to Bella skousne. Bude příští kapitola utíkací, nebo vysvětlovací? Netroufám si hádat, po tomhletom tedy ani náhodou. Ale zvědavá jsem řádně. A ... Evelyn... ehm... tohle v netwilight podobě by tedy rozhodně stálo za vydání... nezkusíš to?

33)  Pája (26.02.2011 15:25)

Tak jo, dílek jsem už jednou četla včera večer, ale nebyla jsem schopna smysluplného komentáře, takže se za to omlouvám, i když nevím, jestli dnes (po opětovném přečtení) to bude lepší :p :p doufejme. Můj nejdůležitější dojem je asi to, že jsem hrozně ráda, že je nebo spíš ji zachránil, když on je ten nesmrtelný upír, že Takže tak...no a ke konci, že se Bella zřejmě domákne pravdy, z toho jsem hotová ještě teď, ale jsem samozřejmě ráda, a budu ještě radši, když to vezme s klidem a za nějaký čas nebo nejlépe hned :D :D budou spolu..to je asi tak moje představa, já vím děsně otřepaná a nijak originální ale co se dá dělat, jsem romantická duše :) :)
Moc děkuju za dílek a těším se na další

MaiQa

32)  MaiQa (26.02.2011 11:18)

Ješkovy zraky. S ohledem nato, že mě od včerejšího padání na zem, při hraní baseballu, bolí celé tělo, se klaním. Musela jsem si povídku přečíst znovu od začátku a až teď to pro mě má kýžené výsledky. Až teď se dokážu přesně vcítit do Belly. Pociťovat atmosféry dílů. Že mi to, ale trvalo. :D :D
Rychle další díl.

morningstar

31)  morningstar (26.02.2011 10:06)

uááááááá, holka, co mi to děláš zas mám nervy jak špagáty se málem zastavilo srdce i mě a to by teda nebylo dobrý, to ti povídám rovnou nejsem upír ... takže zase vidím jednu jedinou možnost to chce honem rychle další kapitolku já totiž strašně nutně, ale opravdu straaaašně nutně potřebuju vědět, jak to bude dál
jo, jinak jsem samozřejmě moc ráda, že se Edík nezapřel a jeho ego nebylo pokořeno snad tím, že by do něj někdo stihl udělat ďuzínku ;) , ale tou Summer mě trochu nakrknul sprosťák jeden ... na druhou stranu, je to frajer a já ho zbožňuju
bejt Bellčou, tak se jdu minimálně ožrat se divim, že sebou nesekla ačkoli to ještě možná přijde
skvělá kapitolka, takže hup hup ať tu máme další

monikola

30)  monikola (26.02.2011 09:21)

Evelyn tvoja kapitolka mi priniesla skvele sny..resp. sa mi presne cela a dopodrobna snivala...tak tomu hovorim sila...asi k tomu prispelo i to cervene vinko co som vcera popri citani posrkavama ale hlavne je, ze to nast nastie neboli nocne mory...prave naopak

dnes som si to musela precitat druhy krat...fakt husta kapitolka...moooc sa mi paci ako si opisala Belline pocity, to ako bola vystresovana, vystrasnena, no zaroven prikovana na mieste s myslienkami strachu o Edwarda...

a ta scena s rukou na hrudi...

pozri ako po dalsej kapitolke

29)  Lucie (26.02.2011 09:12)

Proč mi tohle děláš?! Vždyť já už jsem úplně na nervy...

tessa

28)  tessa (26.02.2011 09:06)

Co to bylo??? Bella nejen, že viděla Edíka, jak masakruje podstětí, ale ke všemu si v jednom dni dozví, že je upír, a že upíři existují???

Evelynko, ty nám tedy dáváš... Doufám, že to Bellča vezme docela v pohodě a dozví se, co dělá Edík ve skutečnosti za prácičku, pač mě to taky hrozně moc zajímá.


Kapitolka byla tak napínavá, že netrpělivě hlídám další díleček, abych se mohla dozvědět, co je vlastně zač Edík a jak vezme Bellča to jeho upírství! No a doufám a to hrozně moc tajně, že již žádné cizí ženy se v jejich vztahu neobjeví, i když... Jo, jednoho chlapa a jedu ženu bych snad snesla...

Shrnuto, podtrženo: za dnešní díl dávám FANASTICO!


P. S.: Kdy bude další díleček???

1 2 3   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek