Sekce

Galerie

http://www.stmivani.eu/gallery/image.jpg

Když přijede rodina...

28. kapitola


Slunce mi nemilosrdně svítilo do obličeje. Vždyť je zima, má sněžit, ale místo toho se mi nebe směje do obličeje. Proč sakra Edward rozhrnul závěsy? Jednou rukou jsem si přetáhla polštář přes hlavu, snažíc se sama sebe přesvědčit, že ještě usnu, a druhou jsem hledala Edwarda.

Pod dlaní mi zašustilo. Další vzkaz? Otevřela jsem oči a chvíli mžourala, než se mi podařilo zaostřit na písmenka.

Jsem u stromku, miluju tě.

E.

Jéžišmarja! Jestli ho uřízne dřív, než přijede Alice, tak budu vdova před vdavkami!

Vysoukala jsem se z postele, zabalila se do županu a zamračeně to vzala do kuchyně se zastávkou v koupelně. Šmatlala jsem po schodech, třela si oči a mumlala si o palačinkách.

„Čau, Quinn,“ pozdravila jsem svoji kamarádku, rozvalenou na gauči, a udělala ještě několik kroků. Pak můj ospalý mozek zpracoval informace, já se otočila a zaječela: „Ježíš, ahoj!“

Chvíli jsem ji objímala a pak hladila bříško a povídala prckovi.

„Kde jsou všichni?“ zeptala jsem se.

„U stromku, já měla zákaz, prý se musím šetřit – pche! Esme je v kuchyni a připravuje ti snídani, prý tě vykrmí, hned sepsula Edwarda, že tady nemáte skoro nic pořádného. Dělá skořicové rohlíčky,“ kývala významně hlavou Quinn a hladila si bříško. V tom vrazila Esme s tácem do obýváku a šveholila:

„Zlatíčko, ahoj, jak ti je? Jak se cítíš? Jak se máš? Musíš trošku přibrat,“ spustila vodopád a drtila mě v objetí. Její starostlivost a také pevný stisk mi vehnaly slzy do očí. Za chvíli jsme seděly na pohovce a povídaly si o tom, co jsme poslední dny dělaly. Všichni ostatní společně s Kiki byli pro vánoční stromek.

Očima jsem hypnotizovala rohlíčky, které tak krásně voněly.

„Rychle si ber, Bello, přijde Jake a všechno ti to sežere!“ pobídla mě Quinn a natáhla se pro jeden. Moje ruka rychle vystřelila a v tom se ozvalo zalapaní po dechu.

Co je? Na Quinn už to přišlo?

„Kdy?“ slyšela jsem Esme.

„Jak?“ vyjekla Quinn.

„Co?“ dostala jsem ze sebe.

„Tohle!“ chytila mě Quinn za ruku a prskala na můj prsten kousky skořicového rohlíčku.

„Jo, tohle. No, budeme se brát, ale před Alicí ani muk,“zašeptala jsem vyděšeně. Obě se rozesmáli.

„Ty si vážně myslíš, že tohle,“ zamávala mi Quinn mou rukou před obličejem, „se ti podaří utajit?“

„Asi ne, co?“ řekla jsem sklesla a obě zavrtěli hlavou.

„Čaj?“ nabídla Esme.

„Spíše vodku,“ zabručela jsem.


************************

 

„Jak to neseš! Polámeš větvičky!“ slyšela jsem Alicin ječák.

„Doprdele Alice, nesu to normálně, nemám si vzít náhodou ještě bílé rukavičky?“ ječel Emmett nazpátek.

„Nehádejte se pořád,“ snažil se je uklidnit Carlisle.

„Jak to tam dostaneme?“ zeptala se Rosalie.

„Jak asi, tím velkým francouzským oknem, změřila jsem ho už v létě, vejde se tak akorát!“ Alice byla ve formě. A fakt, že jo. Za chvíli jsem čučela na sromek, který měl odhadem minimálně dva metry.

„Kiki!“ zapištěla jsem a ta malá potvůrka zahrabala na podlaze a tryskem vyrazila ke mně. Skákala, vlnkala se a vydávala neidentifikovatelné zvuky. Nic se nezměnilo. Stromeček, který nám vyrostl v domě, se jí moc nelíbil, protože jakmile ho  zbystřila, začala na něj vrčet a štěkat.

„Neboj se,“ uklidňovala jsem ji a pak se na mě vrhl zbytek Cullenovic rodinky a já šla z náruče do náruče. Carlisle si mě prohlížel více než bylo nutno, když mě objímal, přísahám, že mi určitě počítal tep a dech. Měla jsem chuť zaklonit hlavu a udělat staré dobré áááá, jako při kontrole krku. Alice se mi pověsila na krk a vzrušeně štěbetala něco o novinkách.

„Tak co Bello? Co nového?“ zkoušela na mě pořád.

„Ale celkem nic,“  mávla jsem schválně pravou rukou a levou měla pečlivě ukrytou v kapse. Alice začala podupávat a Edward se smál.

„Vlastně jo! Málem jsem zapomněla,“ teatrálně jsem vrtěla hlavou.

„Co? Co? Co? Co? Co?“ nadskakovala šťastně Alice.

„Jak si mi říkala o tom novém pleťovém krému, tak jsem si ho koupila, je vážně dobrý.“ Pak jsem se otočila na Kiki a dál se s ní muckala.

„Tsss,“ slyšela jsem Alice.

„Ale no tak!“ napomenula jsem ji hlasem, který používají učitelky v mateřské školce.

„Bello!!!“ křikla na mě.

„Fajn, ale slib mi, že z toho neuděláš, žádnou vědu, nebudeš mi vnucovat časopisy a nenaplánuješ monster akci,“ žádala jsem po ní.

„Jasně, jasně, jasně,“ kývala rychle.

„Edwarde?“ požádala jsem ho. S klidem anglického gentlemana ke mně přišel, vytáhl mi ruku z kapsy a všem oznámil:

„Budeme se brát!“

A pak se to všechno zvrhlo.

Kde?

Kdy?

Kolik lidí?

Kdo ti bude dělat šaty?

Kdo půjde za svědky?

Kdo bude oddávat?

Kdo bude družička?

Kde?

Kdy?

Jak?

Při západu slunce?

V zimě?

V létě?

Tyto a ještě další milion otázek se mi slilo v jednu: Bože, proč? A začala jsem uvažovat o letenkách do Las Vegas.

 

 

***********************

 


„Tohle už bude ono, slibuju,“ táhla mě Alice do dalšího obchodu. Pořád jsem neměla dárek pro Edwarda a začínala jsem být hodně hysterická.

„To už si říkala o pět obchodů dřív, nechtěla by sis seštelovat antény? Hapruje ti signál,“ narážela jsem na její schopnost.

„Bello?“ zavrčela na mě. Nesnášela to, že mě nevidí, a já si to náramně užívala.

„Ano, Alice?“ zamrkala jsem nevinně svýma kukadlama.

„Radši nic,“ mávla rukou a my vešly do obchodu. Vešly jsme dovnitř, byl to malý krámek, který při otevření dveří upozornil majitele, že někdo přišel, zvoněním zvonečku. Moje oči si musely přivyknou na šero, chvíli jsem mrkala, pak jsem to uviděla. Věděla jsem, že tohle bude ten pravý dárek. Sada starožitných lékařských nástrojů. Edward vždycky říkal, že se mu s nimi dobře pracovalo, i když dnešní technika je dokonalá, držet tyto nástroje v ruce je něco naprosto….

„Bello!“ vypískla Alice a já málem opět dostala infarkt.

„Co je?“ protáčela jsem oči a šla na druhý konec obchodu. Alice stála u vitríny a dívala se na šperky, lépe řečeno na jeden šperk. Diadém, tvořený z bílých kamínků, které se díky různým propletencům skládaly do kytiček. Musím uznat, že vypadal nádherně. Alice z něj byla naprosto nadšená, dokonce jsem měla pocit, že hladí sklo vitríny a áchá. Je to pako!

Vrátila jsem se zpět k mému objevu. Vyleštěné nástroje ležely na červeném sametu, tolik jsem se toužila jich dotknout. Byla jsem jako historik v Egyptě, jako Emmett při mistrovství světa v basketbalu, jako Alice při výprodeji, jako Quinn v růžovém království – byla jsem šílená!

„Přejete si?“ oslovil mě prodavač středního věku, který měl špatně nasazené a nekvalitní tupé.

„Ráda bych viděla lépe ty starožitné lékařské nástroje,“ ukázala jsem na osvícenou vitrínu. Prodavač se na mě pochybovačně podíval, ale i přesto přede mě na pult rozestavěl jednotlivé kousky. Opatrně jsem se jich dotýkala, věděla jsem, že je to ten pravý dárek pro něj.

„Vezmu si je, máte k tomu ještě něco?“ zeptala jsem se.

„Slečno, ony stojí v podstatě skoro tolik, co ojeté auto,“ chvíli jsem nechápala, o čem to ten chlap mluví, a pak mi to docvaklo. Ten mizera si myslí, že nemám peníze. Ne, že bych si jimi mohla připalovat cigarety, ale mám jich dost a takové chování bytostně nesnáším. Kdybych ten dárek tolik nechtěla, udělala bych mu takovou scénu! Všechno bych chtěla vidět, všechno ukázat a pak bych řekla – nic moc a odešla bych.

Jenže místo toho jsem mu rozladěně podala platební kartu a skřípala zuby. Prodavač překvapeně zvedl obočí, když platba prošla, a pak už to bylo jenom mladá paní sem, mladá paní tam. Když si všiml prstenu, vytřeštil oči, a když po něm Alice chtěla ten diadém a k tomu náhrdelník a náušnice, byly jme už speciální zákaznice – vlezdoprdelista jeden!

„Proč si to kupovala?“  zeptala jsem se Alice a ukazovala na její balíčky.

„Bello, šperky jsou výhodná investice, kromě toho Vaše svatba bude událost sezóny,“ zacvrlikala – lítají ji kolem hlavy ptáčci se závojem? Nebo už blbnu?

„Jak jako událost sezóny? Jaké sezóny? Alice, o čem to mluvíš?“ byla jsem fakt vyděšená.

„Neboj, vše bude probíhat v rodinném kruhu, jediný, kdo tam bude a ty ho neznáš, je klan z Denali. No ale dost o tvém nejšťastnějším dnu. Víš, máme před sebou úkol, Jacob chce překvapit Quinn. Budou se zítra brát!“ vyjekla.

„Cože?“ To znamená, že Alice je ve dvojnásobném rauši. Svatba a vánoce k tomu – to člověka zabije. „Ale Quinn nic neříkala,“ vrtěla jsem hlavou.

„Vždyť říkám překvapení. My jdeme vyzvednout šaty pro Quinn, dekorace, šperky, boty a tak. Kluci se staví pro prstýnky pod záminkou, že pro tebe Edward nemá dárek. Esme zaměstná Quinn a my vše připravíme. Bude to kouzelné. Quinn bude nadšená!“ básnila Alice.

„To bude skvělé,“ vydechla jsem. Věděla jsem, že se to Quinn bude líbit. A tak jsem nadšeně vkráčela do svatebního salónu. Nadšení mě nepřešlo ani ve chvíli, kdy mě Alice požádala, abych si šaty pro Quinn zkusila, jsme stejně vysoké a ona všechno nabrala spíše v bříšku. Alice měla její míry v oku, takže jsme za hodinu vycházeli s perfektně upravenými šaty. Myslela jsem, že si je jenom půjčíme, ale Alice se ohradila, že to naprosto nepřipadá v úvahu a zatvářila se zděšeně a poklesla v kolenou – herečka jedna. Musím uznat, že šaty pro Quinn byly opravdu nádherné. Byly celé z benátské krajky, bez ramínek a od kolenou se rozšiřovaly do vlečky. Quinn v nich vynikne bříško. Ještě jsme vzaly závoj – protože, jak řekla Alice – nevěsta bez závoje je jako výprodej bez kreditky. Cestou jsme se ještě stavily v květinářství, kde Alice udělala tak velkou objednávku, že prodavač valil oči. Když jsme se konečně dostaly domů, byla jsem vyřízená, a to nás ještě čekalo zdobení stromečku.

 

*****************************

 

 

 

„Na tomhle místě máte moc baněk a tady zase žádné,“ peskovala jsem je. Stromek musí být perfektní, na tomhle jsem si obzvlášť zakládala.

„Ten řetěz vám jde tady nakřivo,“ upozorňovala Alice a jala se to spravit.

„Ne, Emmette, další barevná světýlka tam opravdu nedáme a už vůbec ne ty, které hrají dokola znělku rolniček,“ vrtěla jsem hlavou.

„Jak tam dáváte ty třásně?“ zhrozila jsem se. „Musíte to dělat neorganizovaně, tak nějak od ruky, ale musí to být naprosto přesně rozdělené!“

„Ježíši kriste, ony jsou dvě!“ chytil se Emmett za hlavu.

„Jak dvě?“ nechápala jsem.

„Jsi stejná jako Alice. Podívej, stromek už zdobíte jen vy, protože jste po nás všechno opravovaly, dokonce jsme dávali špatně i baňky na háčky,“ upozorňovala  mě Quinn.

„To toho chci tak moc? Ne, jen perfektní stromeček.“

„Vážně je stejná jako Alice, tuhle větu pronáší každé vánoce,“ mumlal Jasper. Alice se zvonivě zasmála, byla ráda, že má konečně někoho, kdo jí pomůže terorizovat rodinu. A to ještě ani není Štědrý den…


**********************

 


„Rolničky, rolničky, kdopak Vám dal hlas, kašpárek maličký, nebo děda mráz…“ pěla jsem falešně ve sprše a myla si vlasy. „Dnes je ten slavný den…“ změnila jsem repertoár, když mě zarazil Alicin hlas:

„Ticho tam, nebo tě utopím!“ Jo, tak to znělo jako výhružka, raději jsem sklapla  přemýšlela, jak to zítra uděláme s Quinn. Alice říkala, že má být od rána krásně, proto se půjdeme projít společně s Edwardem a Jakem. Mezitím Rose, Esme a Alice vyzdobí dům a pokusí se nezabít Emmetta a Jaspera, kteří se jim budou pořád motat pod nohy.

V duchu jsem si představovala naší svatbu. Bílé šaty se závojem, úzká ulička, kterou mě ovšem nemá kdo vést… ale má… Povede mě Jake. Určitě budu nervózní, ale jakmile mě Edward chytne za ruce, pohltí mě absolutní klid a jistota. Alice bude ležet v bezvědomí na dvorku, protože se ji pokusím zabít. Emmett si bude hrát na fotografa a na všech fotkách nám bude chybět kus hlavy. Esme připraví perfektní jídlo, Quinn bude brečet a Rose si bude hrát s prckem, který mi ve finále poblije šaty. Jojo, naše svatba, to bude mejdan…

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

Any12

25)  Any12 (21.05.2011 19:58)

Prostě úžasné!!! A ty výbuchy smíchu mě asi zabijou!!! Prostě dokonalost! Nejlepší byla ovšem představa Alice ležící v bezvědomí na dvorku... Emmett s fotkama, na kterých chybí půlka hlavy... Zdobení stromečku... Prostě perfektní!!!

24)  lucka2010 (31.10.2010 18:56)

nádhera už se moocinky těším na další dílek

Silvaren

23)  Silvaren (31.10.2010 18:46)

Bella je prostě skvělá a moc jí její štěstí přeju. Je to dokonalé, jsi mistr ironie.

Lenka326

22)  Lenka326 (31.10.2010 11:24)

Moc, moc hezké , romantické a k tomu jako bombónek tolik vtipů . Hlášky Belly jsou k nezaplacení, hlavně teda její představa vlastní svatby .
Už teď se moc těším na další dílek, jako proběhnou Vánoce a hlavně svatba Quinn...

21)  Tru (31.10.2010 09:18)

Ty víš, jak mi udělat pěkné nedělní ráno:)

Ewik

20)  Ewik (31.10.2010 08:37)

Nádhera

julie

19)  julie (30.10.2010 22:51)

Katie

18)  Katie (30.10.2010 22:22)

:D :D :D :D

SarkaS

17)  SarkaS (30.10.2010 20:23)

Al ty mě zničíš, zase dokonalost. Miluji Vánoce a tuhle úchvatnou rodinnou pohodu si vážně užívám

Alrobell

16)  Alrobell (30.10.2010 20:08)

Díky, díky, díky...

otázky klidně pokládejte a já V8m podle uvážení na některé odpovím... doublesvatba? Fakt ne...

Al

sfinga

15)  sfinga (30.10.2010 19:27)

Tak a teď jsem napnutá, co bude Quin říkat překvapení se svatbou? A co Bella a Edward? a Co... Kruci, hele lásko, pokud to půjde, dej co nejdřív nový dílek
Nebo se uotázkuju

Mili

14)  Mili (30.10.2010 18:25)

Fantastická kapitola a ten závěr

13)  Aalex (30.10.2010 18:14)

Nádhera, nádhera, nádhera. Nemůžu se dočkat další. Sranda by byla, kdyby ta svatba nebyla jen Quin, ale i Belly.

12)  Lucie (30.10.2010 17:54)

eElis

11)  eElis (30.10.2010 17:50)

nádherná kapitolka a ten konec mě dostal

Janeba

10)  Janeba (30.10.2010 17:48)

Tak teda - rolničky - nesnáším, ale jinak?! Nádhera! Že se budou holky vdávat spolu?! Není Bellinka těhulka?! Ach jo, jen co začnu číst - je konec! Čte se to báječně jedním dechem! Strhující dílko! Díky!

semiska

9)  semiska (30.10.2010 17:34)

AL, moc krásná kapitolka opravdu. Moc se mi líbila. Ty všechny otázky by mě asi taky zabily Prej: nevěsta bez závoje je jako výprodej bez kreditky to mě naprosto položilo :D:D MOc krásný a představa Alice v bezvědomí na dvorku Skvělý, už se moc těším na další kapitolku.

Dennniii

8)  Dennniii (30.10.2010 17:33)

Belliny představy o svatbě . Úžasná kapitolka, moc se mi líbí dárek pro Edwarda a těším se na svatbu.

7)   (30.10.2010 17:32)

Skvělé !

tessa

6)  tessa (30.10.2010 17:01)

Milá Al,

musím říct, že tohle je zase opět vyvedený díleček... Zabití Al při Bellině a Edíkově svatbě, tak to nemělo chybu. Dárek jak by smet a nakonec tajná svatba pro Quinn.

Sečteno podrtrženo, zase jsem se tu válela u hlášek . Jo a abych nezapomněla, tak prosím co nejrychlejic další díleček!!!!

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still