Sekce

Galerie

/gallery/Hladomorna.jpg

Středověké vězení bylo chladné i na začátku léta. Přesto dalo vykvést skryté lásce Jaspera a Alice...

„Jaspere,“ zašeptala do temné noci. Byla si jistá, že ji uslyší. A nemýlila se. O zlomek vteřiny později jí tvář ovál studený vítr a ještě studenější ruce ji objaly.

Pevně si ji přitiskl na svou hruď se zatajeným dechem. Bál se, že by ho blízkost lidské krve přemohla a on by tak zabil tu, která mu dala nový smysl života. Už necítil prázdnotu smrti a zoufalství. Křivdy minulosti se v její přítomnosti zdály nepodstatné. Nicota se naplnila a zlo přestalo existovat. Tak to bylo, jen když byl s ní a mohl se nořit do hlubin její lásky, která mu brala z hrudi nejen všechna trápení, ale nejspíš i rozum. Přál si, aby byla šťastná a aby jí mohl vrátit alespoň zlomek toho, co sám od ní dostával.

Hladomorna staré tvrzi byla pohřbena hluboko pod zemí. Jen pták či nějaká mýtická bytost se mohla dostat dovnitř oknem ukrytým nespočet sáhů nad kamennou podlahou. Byla to špinavá, shnilou slámou pokrytá kobka, ale ti dva se zrovna ocitali na nejkrásnějším místě, kde mohli, protože byli spolu.

„Nemohla jsem se tě dočkat,“ zavrněla mu do hrudi a přitom se vytahovala na špičky. Byl to však marná snaha, kdyby se nesehnul, nikdy by na jeho ústa nedosáhla.

Ale on znal její přání a bez váhání jí vyhověl.

Hladivá síla odevzdané věčné lásky se kolem něj začínala rozhořívat do plamene touhy. Prahla po něm a on si musel připustit, že nemůže být k takovému žáru netečný. Sám ho cítil a s tím jejím se ještě násobil, ale...

„Alice,“ vydechl zoufale.

„Já vím, jsem člověk,“ zanaříkala a proti své vůli se od něj odtáhla. Podívala se mu do černě planoucích očí a poručila: „Dýchej!“

Ostře zavrtěl hlavou na protest.

„Dýchej,“ zopakovala znovu a pak se jí na okamžik rozostřil zrak. „Teď mě nezabiješ. Viděla jsem to.“

„Vidíš jen rozhodnutí a ta se mění,“ zasyčel skrz zaťaté zuby.

Zvedla ruku, aby ho pohladila. Slastně přitom zavřel oči a užíval si dotyk její něžné dlaně na tváři, krku a prsou. Ale ona se nezastavila a pokračovala níž. Když se dotkla jeho pasu, pochopil její záměr. V hrůze na ni vytřeštil oči a sevřel dívčí útlé zápěstí.

„Poslední přání,“ zašeptala.

„Co to povídáš?“

„Zítra padne rozsudek. Odsoudí mě za čarodějnictví... Nemáš sílu mě proměnit, abych byla jako ty, ale můžeš mě změnit v ženu.“

„Nemůžu.“ Hlasitě polkl a odvrátil se od ní. „Mohl bych tě zabít.“

„Smrt stejně přijde. Já si alespoň můžu vybrat způsob.“

Objala jeho záda a on tak cítil vlhké slzy, kterými mu smáčela košili.

„Buď dnes v noci nebo zítra ráno. Buď z lásky a nebo z nenávisti...“

Zhluboka se nadechl: „Unesu tě.“

„Víš, že nemůžeš dlouho skrývat člověka.“

Otočil se k ní a klekl si na jedno koleno, aby byl ve stejné výšce jako ona. Něžně ji chytil za ruce a zaprosil: „Najdu způsob, jak tě proměnit, a budeme spolu navždy.“

Potlačila vzlyk.

„Tys to viděla?“ zhrozil se a ona přikývla. „Není jiná cesta?“

„Jen láska nebo...“

„Nenávist,“ dokončil za ni a byl si jistý, že od dnešní noci se bude navěky nenávidět...

 

 

 


 

Potřebovala jsem si trochu odpočinout od B&E a nečekaně ze mě vylezlo tohle.

Za tu hořkost v tomto obodí se omlouvám. Nevím, proč to tak dopadlo...

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Janebka

18)  Janebka (15.07.2015 11:39)

Ehm, tomu říkám vskutku podařený odpočinek. Mylá emam, super!!! Líbilo se mi to! Sice si neumím představit, jak věčně hladový Jasper se ovládne, ale když né, při troše dobré vůle by z Alice upírka býti mohla s bonusem navíc. Přece ji nenechá odsoudit za čarodějnictví a navíc ještě jako pannu! Skvělý nápad!!!
Děkuji!!!

emam

17)  emam (14.12.2014 23:16)

To nevadí. Nechám si o tom alespoň zdát ;)

HMR

16)  HMR (14.12.2014 23:14)

a já nedostala žádný honorář...
hele, dneska ze mě nic pozitivního nedostaneš...

emam

15)  emam (14.12.2014 23:08)

To je jak slogan z nějaký reklamy

HMR

14)  HMR (14.12.2014 23:07)

jsou chvíle, kdy to nestačí...

emam

13)  emam (14.12.2014 22:46)

Každý má přeci naději. I když... Pod tuhle povídku bych to asi psát neměla

HMR

12)  HMR (14.12.2014 22:22)

a já že jsem "optimista"

emam

11)  emam (14.12.2014 22:17)

Optimista promluvil. Ale léto mě nedostane! Já ho ráda I když, jestli vůbec nějaké bude

HMR

10)  HMR (14.12.2014 22:10)

na podzimní depku ale navazuje předvánoční, povánoční, novoroční a když to jde dobře, plynule se přesuneme do jarní...

emam

9)  emam (14.12.2014 22:03)

Potlačovaná podzimní depka, ale už se snažím zpředvánočnit, jen to jde ztuha

HMR

8)  HMR (14.12.2014 21:57)

a diagnóza zní?

emam

7)  emam (14.12.2014 21:55)

Hani, tak nějak začínám tušit, ale snad už to odezní... A konce? Ty tam přeci být musí, ne?
Všem moc velké díky za komentíky!

HMR

6)  HMR (14.12.2014 21:45)

neví? ona neví? a kdo to má vědět? no? kdo?
ty konce...

5)  Lucka (14.12.2014 10:02)

skvělé a smutné

Kate

4)  Kate (13.12.2014 22:09)

Wau, tak nějak jsem ani nedoufala, že by to mohlo nabrat happy end. Děsivé a depresivní, přesto krásné! Takové autentické a k J+A mi to dokonale sedí. Díky!

SestraTwilly

3)  SestraTwilly (13.12.2014 00:05)

Naozaj dosť depresívna poviedočka.;)

2)  Seb (12.12.2014 21:34)

Tak nějak mi to zrovna padlo do nálady, děkuji.

1)  BabčaS (12.12.2014 12:05)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Edward & Bella