Sekce

Galerie

http://www.stmivani.eu/gallery/krv%C3%ADk.jpg

„Počkejte,“ zastavila jsem ho. „Takže mě dneska nezabijete?“

Věnoval mi poslední pohled. „Ne, dneska ne.“

A odešel.

Zakňučela jsem, přitáhla si kolena k sobě a začala se třást.

"Ne, dneska ne..."

..............................

„Takže tě nesežral…“ zašeptala mi Jenna do ucha, když mě objímala, hladila a do toho ještě zívala. „Ale vyhrožoval ti…“

Přikývla jsem a řekla ji, proč tu přišel.

„To jako vážně? Ztratila se mu přítelkyně? To jde? Počkat…oni se páří?“

Pak jsem ji taky pověděla, jak jsem se rozhodla bránit si svůj vlastní život.

„Ty jsi ho chtěla zbít? To je roztomilé, Bello…“

Pořád jsem jen vrtěla hlavou. „Bylo to tak rychlé, Jenno. V jednu chvíli přišel, hodil na mě škaredý pohled, zeptal se mě na přítelkyni – kterou mimochodem vůbec nepopsal, pak ho zbiju.“ Jenna pobaveně nadzvedla obočí. „On se pak na mě usmívá, hledá mi lékárničku a pak mi vyhrožuje smrtí.“

„Asi rozštěp osobnosti…“ zívla a promnula si obličej v dlaních. „Bože, Bello…já jsem tak se tak opila!“

Zasmála jsem se a ona se ke mně za chvíli přidala. „Byla jsi na té párty?“

Přikývla.

„A Max byl s tebou?“ Představila jsem si Maxe, jak tančí na rychlou disco hudbu.

Obrátila oči v sloup. „Nebyla to párty jako párty, vždyť to víš,“ povzdechla si. „Moc jsme netančili. Spíš jsme se zašili v garáži a v hlučnějším prostředí jsme se opíjeli žalem. Včera tam byla mizerná nálada. Zjistila jsem, že byl Anthony fakt oblíbený…s tím svým ksichtíkem bych se ani neměla divit. Clare a Caroline – vtipné, že mají tak podobná jména, do něho byly zamilované. Plakaly tam…hodně,“ usmála se, ale jakoby si uvědomila, že to není vtipné, zamračila se. „Podlehla jsem atmosféře a pila…to bylo samé: ‚Na Anthona!‘ nebo: ‚Teď jsi v nebi, užívej si to!‘ Bylo otřesné,“ natočila si pramínek vlasů na prst.

Jenna byla asi o rok starší než já, ale zažila toho tolik, že by mohla konkurovat nejedné, osudem poznamenané, čtyřítce. Narozdíl od té mé, její rodina byla naživu, ale žili v Evropě, daleko od Jenny. Byli rozhádaní na život a na smrt, a tak bylo pro Jennu zatím nepřijatelné, přestěhovat se k nim. Měla tři bratry, kteří ji občas poctili svou návštěvou, ale její rodiče ji zcela ponechali svému osudu.

Ať se jdou bodnout!" řekla mi, když jsem se na ně zeptala. Opustili mě, když jsem je potřebovala..."

Jenna byla těhotná, ale potratila ve třetím měsíci. Když se to její katolicky založená rodina dozvěděla, opustili ji. V té době už pracovala měsíc v Útočišti a ač neplánovala v tomto zapadákově zůstat, zůstala.

Pořád nevím proč," pokrčila vždy rameny. Možná čekám, že mě rodina...kdybych odjela..."

A tak zůstala a všechny ve městě okouzlila svou povahou.

Ty jsi tady nová? Super!" řekla mi, když jsem s ní začala pracovat. Bože, ty tvoje zdravé vlasy..."

Zamilovala jsem si ji od prvního komplimentu.

A tak se stala Jenna mou nejlepší kamarádkou. S nadšením jsem ji představila Maxovi, který ji poznal s daleko menším zalíbením. Pamatuju si to jako dnes...

Maxi, to je Jenna...Jenno, tohle stvoření je Max!" Věnovala mu vřelý úsměv, ale Max, chladný a bezcitný Max, si ji nejdříve prohlédl od hlavy až k patě, než se rozhodl, že si s ní potřese rukou. Už od začátku ji neměl rád. Choval se k ní jako k povrchní a bezcitné Barbie a ona mu to oplácela stejnou mincí.

Bello, opravdu nevím, co na tom sexy bastardovi vidíš..." povzdechla si. K tobě se hodí princ na bílém koni. Někdo, kdo ocení všechny tvé přednosti..." natáhla ke mně ruku. A kdo se na mě nebude koukat jako na zdroj všeho zla."

Usmála jsem se na ni a hodila po ní utěrkou.

Zpátky v Útočišti, po útoku na mou psychiku, si s profesionálním výrazem prohlížela mou ruku. Musí tě to bolet. Zajdi si k doktorovi, zlato."

Povzdechla jsem si. „Asi bych měla..."

Zavrtěla hlavou a odběhla za pult. Vytáhla z kabelky prášek a nalila mi do sklenice vodu. „Sejně? Co je to za pošuka? Jediné, co ti pomůže je prášek na bolest a nějaká ta ortéza…okamžitě padej k doktorovi!“

Hodila jsem po ní zástěru a ona ji s úsměvem chytila. „Víš, že tě mám opravdu moc ráda?“

Věnovala mi vřelý úsměv. „Vím."

„Obejmi mě!“ usmála jsem se na ni a natáhla se po ní. „Už půjdu.“

Trhly se dveře a do místnosti vešel nový zákazník. Jenna nasadila profesionální úsměv a zatímco si ta žena objednávala pití, oblékla jsem se. Věnovala jsem Jenně poslední úsměv a osaměla jsem.

Mrholilo.

Opravdu jsem zamířila do nemocnice, kde mi nasadili ortézu.

S Jennou jsme se shodli na tom, že se o tuhle příhodu s Maxem nepodělím, protože by zbytečně vyšiloval. A tak jsem se vymluvila na pád ze schodů - docela průhledné, ale u mě vcelku normální. Uvěřil mi.

Asi...

O dva nudné týdny později, jsme se s Jennou rozhodly udělat si menší holčičí párty v mém bytě. Obě jsme měly volno a Max se ztratil ještě dřív, než Jenna překročila práh domu.

Tak na to, že tě sexy hybrid stále nepoctil svou návštěvou!" pozvedla skleničku a ťukla si se mnou.

Díky bohu!" usmála jsem se vřele.

Jenna přikývla a našpulila rty.Díky jeho ztracené přítelkyni se kterou se právě páří..."

Rozesmála jsem se a zavrtěla hlavou. Tak na to!"

Ups," zasténala Jenna, když drkla do láhve s vínem a než ji stihla chytit, trochu vylila na podlahu. Omlouvám se a hned to utřu." Vstala, udělala pět kroků a zase se vrátila zpátky.

Máš štěstí, že nemáme koberec," ušklíbla jsem se.

S Maxem jsme měli pronajatý jednopokojový byt. V místnosti byla velká postel s modrým prostěradlem. Koupila jsem ho před půl rokem ve výprodeji. Mělo barvu noční oblohy s potiskem zlatých hvězdiček. Stěny byly bílé. V rohu místnosti byl malý, modrý gauč a skleněný, konferenční stoleček. V pokoji jsme taky měli jednu velkou skříň se zrcadlem. Jednu celou stěnu zabírala bílá komoda a poličky. Neměli jsme počítač, neměli jsme televizi, neměli jsme telefon – na co taky? Měli jsme jen malý, béžový stůl a dvě židle. Kuchyně byla menší, ale útulná. Kuchyňská linka byla tmavě hnědá se světle hnědými doplňky. Měli jsme tam ledničku, sporák a dokonce i mikrovlnou troubu. Na chodbě jsme měli jednu skříň, kde jsme skladovali vše, co se nevlezlo do pokoje. Takže se táhla přes celou chodbu až ke dveřím.

Bylo to malé, ale bylo to naše.

A je to!" usmála se a hodila houbičku do dřezu. "Už to tu máš zase krásné a malebné."

Díky, Jenno!" oplatila jsem ji úsměv a natáhla se pro chipsy, které jsem měla u levé nohy. Jenna si sedla do tureckého sedu a nacpala si do pusy dvě kostky čokolády.

Seděly jsme na zemi a opíraly se o gauč - podlaha byla větší a pohodlnější. Kolem sebe jsme měli čokoládu, kterou koupil Max a tři druhy chipsů, které koupila Jenna. Já jsem obstarala tři láhve vína.

„Nenávidím tě!“ zasyčela na mě. „Zakázala jsem si jíst čokoládu! A ty ji tady přede mě tak nestydatě položíš...“ nacpala si další dílek do pusy. „Prostě tě moje tělo nenávidí!“

Tu koupil Max."

Jenna se zakuckala. Není jedovatá?"

Možná," pokrčila jsem rameny. Koupil ji sám sobě. Ukradla jsem ji..."

Hmm," ušklíbla se Jenna. Ty jsi tak podlá, Bello!"

Pokrčila jsem rameny a obě jsme se rozesmály.

O dvě hodiny později jsme začínaly být opilé. Ale jen trošičku. Trošilinečku.

„Hele, ale zpátky k sexy hybridovi...“

Zakňučela jsem. „Ne, už zase!“ vzala jsem si z pohovky polštář a zabořila do něj hlavu. „Já už na něj nechci myslet!“

„Bože, chtěla bych ho vidět!“ smála se mi Jenna. „Myslíš, že upíři vypadají tak neodolatelně sexy, když jsou nazí?“ našpulila rty. „Chtěla bych to vědět.“

Zasmála jsem se. „Ty jsi tak zvrácená, když jsi opilá, Jenno.“

Nejsem opilá! Ale zato ty jsi...úplně červená!"

Nejsem!"

Taky bys ho chtěla nahého!"

Ne!"

Ne?"

„Třeba mě někdy taky poctí svou návštěvou,“ povzdechla si Jenna. Pak ti dám vědět." A smyslně na mě mrkla.

Hodila jsem po ni polštář a ona ho se smíchem chytila. „Dobře, už budu hodná...“ zakuckala se, když si do pusy strkala chips. "Nebuď tak seriózní. On už nepříjde..."

Zavrtěla jsem hlavou, ale pak jsem se přistihla, že přikyvuji. „Jsem moc vážná...nudná...ach, bože! zabořila jsem hlavu do polštáře."

Jenna se naklonila a pohladila mě po vlasech. Ne, ty nejsi nudná...Max je!"

Jak jsme se dostali k Maxovi?"

Jenna pokrčila rameny. Jen mě tak napadlo, že se tu pořád neukázal...kde je?"

U Adama...myslím."

Ty nevíš, kde je láska tvého života?" nadechla se Jenna. Jsem pohoršena!"

Hmm..." nacpala jsem si do pusy další chips.

Co to je za hmm? Hmm...počkej...on není láska tvého života?" začala se mnou třást. "Můj svět se právě otřásl v základech!"

Chceš dolít?"

No tak to je v hajzlu..." zajela si Jenna do vlasů. A sakra že chci!"

Vstala jsem, udělala pověstných pět kroků tam a zpátky a vrátila se s vývrtkou.

Opravdu jsem musela přemýšlet nad tím, jestli je Max láska mého života?

Takže zpátky k Maxovi," otočila se na mě, když jsem si zase sedla zpátky. Takže ty ho nemiluješ..."

Tohle jsem neřekla, Jenno..."

Tvá řeč těla mluví jinak, zlato!" natáhla se po skleničce a napila se. Tohle naprosto mění..."

Nic to nemění, ano?" vykřikla jsem. Já jen...nemám to s kým srovnat. Je můj..." Kdo ví proč mi bylo právě trapně. První."

Jenna vykulila oči. Cože?"

Mám devatenáct Jenno..."

Bože, jsi stařena!" zasmála se. Ale pak je to jasné...Max rozhodně není láska tvého života."

Jsi zaujatá," smála jsem se ji. Nemáš ho ráda."

Pokrčila rameny. Je to vzájemná nenávist."

Ach..."

Ano, ach..."

Ale víš co? Může za to ten jeho nos..." našpulila rty. Má strašně veliký nos..." se smíchem si lehla na zem. Takový," naznačila prsty obří kouli. Je jasné, že mě nemá rád. Závidí mi ten můj roztomilý knoflíček."

Lehla jsem si vedle ní a věnovala ji jeden káravý pohled. „Jeho nos je roztomilý!“

Není!" zamračila se.

Je!"

Není!"

Tak není, spokojená?"

Ty zpochybňuješ nos lásky svého života?"

Zamračila jsem se. "Takže je?"

Není, ale..." začala se hihňat. "Jaký je v posteli?"

„Bože, Jenno!“ schovala jsem si hlavu do dlaní a zatímco se ona doslova řezala smíchy, já jsem kňučela. „Na to jsem ještě málo opilá. Zeptej se mě za hodinu.“

„Dobře,“ pokrčila rameny a dolila mi. „Neodejdu, dokud nebudu všechno vědět.“

Opravdu to trvalo ještě další hodinu, než se Jenna dozvěděla o celém našem sexuálním životě.

A o další hodinu později jsem zase věděla vše o jejím. Někdy v polovině výbuchu smíchu přišel Max. Co asi tak viděl? Dvě rozcuchané holky, které ležely na zemi a hystericky se smály. Dále pak prázdné sklenice, tři flašky vína a poloprázdné misky se vším, co na nich bylo.

„No, vy jste krásné,“ zhodnotil náš celkový stav.

„Velký nos je tady,“ zasmála se Jenna. Max zavrtěl hlavou, hodil klíče na stůl a zavřel se v koupelně. „Taky tě mám ráda, Maxíku.“ A začala pomalu vstávat.

Zamračila jsem se na ni. „Kam jdeš?“

Pokrčila rameny. „Domů. Vrátil se ti muž, ženo. Máme po zábavě.“

Obrátila jsem oči v sloup. „Můžeš tady přespat. Vypadáš...opile.“

Zavrtěla hlavou. „Ne, nechci ti dělat problémy.“

„Nesmysl! Nepustím tě,“ vstala jsem a trochu zavrávorala. Jenna se mě snažila chytit, ale místo toho jsme obě spadly na zem a vybuchly v nekontrolovatelný smích. Někdy v té chvíli vylezl z koupelny, teď už umytý, Max.

„Asi bys měla jít, Jenno,“ poznamenal jízlivě a propálil Jennu pohledem. Okamžitě se přestala smát, shodila mě ze sebe a opět vstala. Tentokrát vypadala vyrovnaně, téměř střízlivě.

„Neboj se, už jdu.“ s úšklebkem se po mně natáhla, aby mě mohla obejmout, ale nenechala jsem ji.

„Ne, zůstaneš tady! Max si lehne na sedačku.“ ukázala jsem na pohovku za mnou. "Tady!"

Max si odfrkl. „To sotva!“

Všimla jsem si, že se Jenna jemně oklepala, jako by ji právě dal facku. „Ne, to je dobré, Bello. Nemám to daleko já...“

„Nesmysl!“ trvala jsem si na svém. „Maxi, spíš na pohovce!“ podívala jsem se na něj. „A myslím to vážně.“

„Bello, já ji tady nechci!“

Obrátila jsem oči v sloup. „Chováš se jako děcko, Maxi.“

„A ty jsi opilá, Bello!“

Jenna to mlčky sledovala. Po někonečně dlouhé chvíli si Max vzal peřinu, polštář a hodil vše na pohovku. „Fajn!“

„Fajn!“ celá jsem se třásla. Očima jsem vyhledala Jennu, která se tvářila rozpačitě. Jednou nohou u dveří, připravená okamžitě odejít. Vzala jsem ji za ruku a omluvně jsem se na ni usmála. „Půjčím ti nějaké pyžamo a půjdeme spát, jo?“

Mlčky přikývla, vklouzla do koupelny a já jsem se dala do úklidu. Točila se mi hlava, ale pořád jsem ještě vnímala natolik, abych vycítila Maxovu zuřivost. Nehodlala jsem se tím dnes večer - nebo ráno?, zabývat a potichu jsem skládala nádobí do dřezu a flašky jsem strčila ke koši s tím, že je ráno vynesu s odpatky. Jenna byla do deseti minut venku a s těžkou hlavou jsem ji vystřídala.

Bože, bože..." mumlala jsem si pro sebe ve sprše. Proč ji tak nemá rád? Proč?"

Trvalo mi věčnost než jsem se cítila pořádně čistá a další věčnost, než jsem se oblékla. Zrovna, když jsem tahala za kliku, slyšela jsem hlasy. Zastavila jsem se s rukou na klice.

Proč se ke mně tak chováš?" zašeptala Jenna do ticha.

Natahovala jsem uši a doufala jsem, že ji Max odpoví.

Neodpověděl.

S nadzvednutým obočím jsem otevřela dveře a v tichosti vyšplahala za Jennou na postel. Jemně jsem ji stiskla ruku a usmála se na ni. „To bude dobré, kočko. Ráno ho zmlátím."

„Tak jako sexy hybrida?" ušklíbla se.

„Tak jako sexy hybridla," zašeptala jsem a zavřela oči.

Do minuty jsem usnula.

................................................................................

Proč nám jen Maxík nemá sladkou Jennu tak rád? :-D Třeba se to dozvíte v příští kapitole...nebo třeba ne... :-)

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

4)  lucy (13.01.2015 14:30)

A WC nemajú:) Ale inac super poviedka.

kikketka

3)  kikketka (28.12.2014 17:07)

Ahojky, povídka se mi moc líbí. Nápad super, a prozatím musím říct, že mě to chytlo a nepustilo. K vývoji dodám jen, že mi přijde, že Max s Jennou už spolu minimálně jednou spali. To, jak se on k ní chová, vypadá, že ho to štve a je za to na sebe naštvanej, a proto se chová jak se chová. Nebo minimálně Jennu chce. Tak honem další kapitolku!

2)  betuška (28.12.2014 15:43)

žeby s ňou niečo mal? alebo chcel?:) už sa teším na ďaľšie pokračovanie, dúfam , že bude aj sexy hybrid

1)  BabčaS (27.12.2014 21:13)

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek