Sekce

Galerie

/gallery/666215_zombie.jpg

Jak jsem slíbila, tady je druhá část Bosorko. Snad je tam dost krve, i když věřím, že na konci řekneš, že nic moc. :D

Důrazně doporučuji nečíst všem, kdo nečetli Bludiště zde a hlavně první část z Maxwellova krátkého druhého života, kterou můžete najít zde.

18+

Slídil za tím sladkým ocasem, který po sobě ta mrcha nechala ve vzduchu, a vnitřně se třásl touhou zakroutit jí krkem. K jeho naprostému úžasu se netřásl doopravdy. Navenek se neprojevilo vlastně téměř nic. Jen slídil a běžel. Prvních několik metrů překonal za vteřinu a byl to šok. Zastavil se stylem na hubu, jak se lekl.

Děvka mizerná, co mu to provedla?!

Hlavou mu běželo všechno a nic. Myslel na všechno, sledoval všechno, ale nechápal nic. Co se to do prdele děje?! Nadechl se a ten cukr mu pošimral plíce snad ze všech stran, tak proč měl kurva pocit, že vzduch je něco, co nepotřebuje? Tu otázku už si kladl za běhu, stejně jako všechny ostatní. Pak ho ale do uší uhodilo něco, co za celý svůj život neslyšel. Lahodný zvuk.

Jak do prdele může být zvuk tak ukrutně příjemný? Nezáleželo na tom. Několik vteřin, co ho dělilo od zdroje, zmizelo stejně jako překonaná vzdálenost. Hlavu měl jako před výbuchem a krk v plamenech. Pravidelnost bušení ho ohlušila, když se před ním objevila pláž. Do vzdálenosti, kam až ji cítil, byla pokryta pachem hladu.

„Maggie?“ Před ním se objevil kluk. V první chvíli Max zaznamenal zklamání, ale to v další pohřbila skutečná a hmatatelná hrůza. Všechno přehlušilo hladové zařvání. Popadl ho děs, co za zvíře vydalo ten zvuk, ale nebylo to zvíře. Vycházelo to z něj.

Další momenty se slily v jednu krvavou rež. Prsty, zuby i celé paže nořil do těla před sebou a rval ho na kusy touhou dostat se do něj. Přijmout každou kapku toho nektaru, který už mu nebušil v hlavě, teď protékal mezi jeho zuby, pod jazykem a dál do krku. Mezi prsty drtil kosti a maso mu z dlaní vytékalo proměněné v kaši. Ta neskutečná síla! Chtěl toho víc. Všeho!

V příštím okamžiku měl pocit, že se mu splnil sen. Ten cukernatý zápach byl tady. Šířil se kolem, ne ve vlnách jako voda, ale tetelivě jako vzduch. Nepřetržitá masa čím dál silnějšího pachu. Otočil se a jako šelma zaútočil dřív, než si to utlačený Max kdesi uvnitř vůbec stihl uvědomit. Zvíře zatnulo drápy a nehodlalo se kořisti vzdát. Ta zrzavá píča si to vyžere i s bonusem!

®

Utekla! Děvka mizerná! Měla víc štěstí, než by jí přál, ale on se nehodlal vzdát. To maso ho možná zdrželo, ale nikdy mu nedokáže utéct!

Vyrazil po její stopě. Vztek a chuť se mstít mu dávala sílu nezastavovat pokaždé, když ucítil tu neskutečně vábivou vůni. Do uší mu bez ustání narážel zvuk srdcí. Teď už dokázal identifikovat, odkud to jde. Už totiž tři navždycky umlčel a ten pocit byl neskutečný. Bylo to jako skočit do řeky života a lokat plnými doušky tu jedinečnost a sílu okamžiku. Miloval to!

Maggie. Zrzavá kunda, která ho protáhla do nežití skutečným peklem. Jeho rozsáhlý rekonstruovaný mozek ovládaly představy, jak ji pomalu sápe na kusy. Mazlí se s vyrvanými kusy masa a chlemtá sladkou krev. Sežerte nepřítele; to razily všechny významné kultury. Silné kultury. A on v to věřil. Už teď v něm tři nové životy probouzely sílu, jakou nikdy nepoznal. Až zabije ji, vrátí se zpátky a zabije Sparkyho. Zabije i Bena. Ale hlavně… hlavně pomalu a bolestivě vyrve z Dooma každý orgán a do jednoho mu je ukáže, než je rozdrtí mezi zuby.

Ta kráva ho mučila. Neskutečně moc. Její pach se táhnul městy naplněnými voňavými vaky s krví. Zkoušel to překonat. Zkoušel vydržet a pokračovat v lovu, ale pach tekoucí krve byl příliš.

Nemocnice!

Ta vychcaná malá mrcha ho navedla přímo k pohotovosti. Okna zářila do tmy jako restaurační cedule a spolu s pachem ho k sobě lákala jako lva do řeznictví. Bránil se tomu, a přitom si neskutečně přál podlehnout. Chtěl zabíjet, krmit se a vydrásat život z každého jednoho voňavého pytle tam uvnitř.

Na parkovišti u vchodu s kvílením zastavila sanitka. Řidič vyskočil a vběhl do budovy, přitom něco vykřikoval. Zadní dveře se otevřely a k Maxovi zavál ničím neředěný příslib utišení hladu. V další vteřině byl uvnitř a nořil zuby do ženy se vzedmutým břichem, která krvácela z rány na boku.

Slyšel křik a cítil, jak do něj narazilo jiné měkké tělo. Jediným máchnutím rozdrtil lebku lékaře a pach krve mnohonásobně zesílil. Žena bolestivě vřískla a utichla. Přesto stále slyšel jedno srdce, které tlouklo v jeho bezprostřední blízkosti. Skrze mlhu opojení pohlédl na vzedmuté břicho a zabořil do něj ruku. Rozerval křehkou membránu mezi světem a tím, co se skrývalo uvnitř v temném a teplém bezpečí.

Tenhle tvor nikdy šanci nedostane, došlo ustrašené malé části mysli někde hluboko, když monstrum sevřelo plod mezi drápy a přitáhlo si ho k ostrým zubům a stále hladovému chřtánu.

Poslední srdce umlklo a krev protekla ohněm seškvařenou částí nového těla. Plameny, které zpočátku hořely, jako hranice v Salemu, se vyčerpaly a teď jen stěží skomíraly. Monstrum se bez emocí rozhlédlo a poslední kousek starého Maxe to vzdal. Zbyteček příčetné paměti zešílel a poddal se nenasytné podstatě.

Nový příčetností nezatížený Maxwell vyskočil ze sanitky zanechávajíc po sobě krvavou lázeň uvnitř a několik cákanců na silnici. Byl na pár vteřin sytý a měl před sebou jiný cíl. Pomstu.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

Fanny

7)  Fanny (28.10.2012 15:13)

Tyjo! To je teprve ukázka bezcitného krvesajce! No, troufám si říct, že v něm nezbyla ani špetka citu. Teda kladnýho citu... Perfektní.

SarkaS

6)  SarkaS (23.10.2012 21:39)

Dyť říkám, neuprd se. :D Ale dobře, tak ani mimčo neposvačil a byl na šťerk. Detailisto :p

Bosorka

5)  Bosorka (23.10.2012 21:37)

Ale Šárko - s jeho kameným svěračem by se prostě neuprdnul

SarkaS

4)  SarkaS (23.10.2012 21:20)

Bos! Ale no tak, ten jsi přece viděla. Nestih se ani uprdnout a bylo po něm, to by snad nestačilo ani na těch povinných pět set slov.

Bosorka

3)  Bosorka (23.10.2012 20:39)

áááááááááááá Ty jsi fakt poklad! To je přesně to, co jsem chtěla - pohled nefalšovaného zmagořeného, silou a krví opitého novorozeného upíra. žádná dokonalá Cullenovic familie plná dokonalého sebeovládání, sebeobviňovní a selektivního výběru jen těch zlých (a to ještě v tom "temném" období - Eda mi přišel trochu jako hysterka), ale drsná realita.
A klobouk dolů za tu scénu v sanitce


a hele....já vím, že mě asi praštíš...ale co se takhle kouknout na jeho opravdový konec?

SarkaS

2)  SarkaS (22.10.2012 22:40)

stěží, ale díky ;)

1)  ada1987 (22.10.2012 21:34)

genialne!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek