01.07.2014 [12:45], Agule99, Poezie, komentováno 1×, zobrazeno 1923×
Jasper, krátce po přeměně. Zmatený, zničený a nucený k něčemu, co vlastně sám nechce.
Příjemné čtení,
*A.99*
Chlapec s temně vážnou tváří,
šel vpřed a nevěděl kudy.
Sám trpěl, jako zvíře v žaláři,
mučili ho z prosté nudy.
Nemohl běžet, ani nic víc,
sám stál a vzdával se propasti.
Cítil jen smrt a bolestné nic,
na zranění nepomůžou náplasti.
Chlapec s temně stálým úsměvem,
cítil zlomyslnost kolem duše.
Vnímal okolí pod větrným záchvěvem,
a šel dál, marně, do záhuby hluše.
Srdce měl pobodané noži lásky,
a duši rozervanou nenávistí.
Stále více chtěl být bez té masky,
toužil se jí zbavit, jako strom listí.
Chlapec s temně smutnou tváří,
kráčel a nevěděl kam.
Neznal pocit, když slunce září,
byl slepý a nepoznal smrti klam.
1) SestraTwilly (01.07.2014 20:25)
Trochu depresívna,ale zaujímavá báseň.