Sekce

Galerie

/gallery/Jake BD.jpg

Tahle jednorázovka je jen takovej pokus o vyjádření Jacobových pocitů, když si myslel, že Bella zemřela při porodu.

Tak mě prosím neukamenujte, vím, že na tohle téma už vzniklo hodně povídek, ale prostě mi to nedalo, no. :)

 

 

 

Musel jsem pryč, musel jsem utéct, dřív než bych nechal padnout první slzu na svoji tvář. Vyběhl jsem před dům a padl do trávy. To už jsem slzám nebránil a nechal je jít si svou cestou. Před očima mi proběhlo všechno, co jsem s tebou zažil. Tvůj příjezd do Forks, když jsem tě poprvé uviděl a moje srdce vynechalo úder. Tvoje radost s Chevyho. Byla jsi snad jediná holka, která z toho auta byla nadšená, a já měl obrovskou radost, protože jsem ho opravoval.

Den, kdy jsi šla na ples a já tě našel, jak sedíš na lavičce v modrých šatech. Tak moc ti to slušelo a já věděl, že k tobě začínám cítit něco víc. Och, Bello proč jsi mi to jen udělala? Ne, nebyla to tvoje vina, měl jsem zabojovat dřív, než si tě získal on. To já jsem měl tvoje srdce získat jako první. Pak bys neležela na tom prokletým stole bez života jen proto, že jsi mu dala dítě.

Kdybych mohl vrátit čas, nic z toho by se nestalo. V tvůj svatební den bych nebyl jen jeho svatebním darem, já bych byl ten, ke komu bys kráčela uličkou celá v bílém. Stál bych tam a děkoval bohu za to, že tě mám. Kdybych mohl vrátit čas, nosila bys pod srdcem moje dítě, které by ti nevzalo život.

Když jsem viděl, jak jsi se podívala pohledem plným lásky na Edwarda a svoje dítě, srdce mi pukalo bolestí, a když jsi naposledy vydechla, bylo to, jako by mi ho někdo vyrval z těla. Odpusť mi, Bello, že jsem tvoje srdce nezískal dřív než on. Kdybych mohl vrátit čas, všechno by bylo jinak a držela bys v náručí naše dítě, živá a zdravá a já bych plakal štěstím za to, že vás mám.

 

Jenže čas vrátit nelze a já musím chránit ostatní, proto jsem byl přece zrozen. Chránit lidi. A tvoje dcera znamenala nebezpečí. Musel jsem udělat to, pro co mě budeš nenávidět i tam, na druhé straně.

Vstal jsem ze země a pevně rozhodnutý se vydal zpět do domu, vzít život tomu, co vzalo život tobě. Kráčel jsem pomalu a tiše, slyšel jsem Rose. Věděl jsem, že bude s ní, že bude s tou, která ti vzala život.

Viděl jsem, jak s ní sedí u krbu a usmívá se na ni, byl jsem připravený, ale pak… Pak ji zvedla ve své náruči a já ji uviděl. Co jsi mi to udělala, Bello?

Jen jeden pohled do jejích očí, do tvých očí, a moje srdce se znovu rozbušilo tak, jako když jsem tě viděl poprvé, jenže s tím přišel i jiný pocit.

Kam se poděla ta láska, co jsem k tobě cítil, Bello?

Hleděl jsem na tvoji dceru a všechna má rozhodnutí, všechna moje zloba a všechna láska, kterou jsem k tobě cítil, byly pryč. Cítil jsem, jako bych se vznášel, jako by ze mě spadla všechna ta tíha a bolest, kterou jsem sebou nesl tak dlouho.

Už jsem před očima neměl tvoji tvář. Viděl jsem ji. Její úsměv, její něžný pohled, cítil jsem na své dlani její hebkou pokožku. Zbláznil jsem se, Bello? Mám snad dar vidět a cítit to, co se ještě nestalo? Padl jsem na kolena. Pochopil jsem. Dala jsi mi novou šanci, dala jsi mi důvod mého bytí. Renesmé.

Kdybych mohl vrátit čas, Bello, a věděl to, co vím teď, nic by se nejspíš nezměnilo a já bych tě i tak miloval, jen bych s ním nebojoval o tvoji lásku. Stál bych po tvém boku jako tvůj přítel a netrápil bych tvé srdce, aby se rozhodlo pro mě.

Díval jsem se na Renesmé a konečně jsem poznal sílu otisku. Všechna lana, která mě k tobě táhla, byla pryč, zbylo jen jedno. Vždy budeš patřit do mého života, Bello. Vždy budeš má přítelkyně.

 

Uslyšel jsem rychlý tlukot srdce z místnosti, kde jsi naposledy vydechla, a pousmál se. Podařilo se mu to. Vrátí tě zpět. Budeš se svojí dcerou a já budu doufat, že mi odpustíš.

Kdybych mohl vrátit čas, vzal bych všechna slova, která ti ublížila, zpět a stál bych po tvém boku, tak jak přítel má.

Před domem jsem slyšel zvuk boje. Smečka dorazila.

Slyšel jsem Edwarda, byl před domem. Rose se postavila a upřela na mě svůj podezřívavý pohled. Přitiskla si k sobě Renesmé a z její hrudi se ozvalo zavrční.

„Neublížím jí,“ řekl jsem tichým, ale pevným hlasem. Dívala se na mě a přikývla. Zvedl jsem se a přistoupil blíž k ní. Tvá dcera se na mě podívala, a i přesto, že měla sotva pár hodin, se na její drobné tváři se objevil úsměv. Stál jsem jako přibitý a užíval si pocit, který naplnil moje srdce.

Zvuky z venku ke mně doléhaly a já věděl, že musím odejít a zabránit jim v tom, aby jí ublížil.

„Vezmi ji nahoru, Rose,“ můj hlas zněl sebejistě a odhodlaně. Přikývla a během sekundy byla pryč.

Dívala jsem se směrem, kterým odešla, a pak jsem vykročil ke dveřím.

Přišel jsem ve chvíli, kdy měli jít Cullenovi na smrt. Smečka byla v přesile.

Seběhl jsem schody a postavil se před ně. Hleděl jsem do očí Samovi. Měl v nich tolik zloby a odhodlání.

„Jestli jí ublížíš, ublížíš tak i mě!“ řekl jsem tvrdě. Věděl jsem, že Edward slyší mé myšlenky a ví, co se stalo.

Sam zavrčel. Moje tělo se začalo třást, neměl jsem strach, já byl alfa, já byl jejich vůdce, ať chtěl nebo ne. Nechal jsem své lidské tělo zmizet a postavil jsem se mu ve své vlčí podobě.

Poslal jsem mu ve svých myšlenkách, co se stalo. Zloba, kterou cítil, se ještě víc znásobila, ale zákon mu nedovolil udělat to, po čem toužil. Za mými zády se ozval Edwardův hlas. Řekl ostatním, co se děje. Sam s vyceněnými zuby a skloněnou hlavou odešel do temného lesa a smečka ho následovala.

Upřel jsem svůj pohled na Edwarda. Byl tak překvapený jako ostatní, jen chabým kývnutím hlavy mi dal najevo svůj dík.

Odešli do domu a já se posadil na schod zase jako člověk a oblečený.

Udělal jsem to, co jsem měl. Osud si se mnou pohrál. Otiskl jsem se snad proto, aby tvoje dcera mohla žít, Bello? Jak by to všechno dopadlo, kdybych nepřišel na tvoji svatbu, Bello? Kdybych se už nikdy nevrátil? Co by se stalo s tvojí dcerou? Jen při představě toho, co by se mohlo stát, mě bodlo u srdce. Osud je zvláštní věc a já věděl jen jedno. Byl jsem tam, kam jsem patřil.

Kdybych tak mohl vrátit čas, bylo by jen pár rozhodnutí, které bych změnil.

Postavil jsem se a udělal krok směrem, kterým byla moje budoucnost, udělal jsem krok ke dveřím, za kterými byla tvoje dcera, pro kterou jsem byl ochotný zemřít, tak jako kdysi pro tebe.

Kdybych mohl vrátit čas, Bello, neudělal bych to, protože bych nebyl tím, kým jsem dnes. Ale nikdy by se nezměnila jedna jediná věc. Byl bych navždy tvým nejlepším přítelem.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1

SestraTwilly

11)  SestraTwilly (27.08.2013 17:03)

Veľmi pekne si vystihla Jakobove pocity a myšlienky.
Super Maryblack!

10)  Jacob Black jr. (29.10.2012 20:01)

krása..jednoduše krása,někdo kdo se k Jacobovi staví tak jak by měl..

Marvi

9)  Marvi (18.10.2012 12:59)

Nádherná povídka, jo takhle nějak to mohlo být. Hudba jen umocnila nádherná písmenka, děkuji za krásné čtení

8)   (18.10.2012 12:09)

je dobré někam patřit

Marcelle

7)  Marcelle (18.10.2012 11:52)

maryblack

6)  maryblack (18.10.2012 11:49)

Moc vám děkuju za komentáře, holky. Jsem ráda, že se povídka líbí i těm, které jacoba nemají v lásce. Díky

NeliQ

5)  NeliQ (18.10.2012 11:42)

Fakt neznášam Jacoba, skutočne ho nenávidím, ale táto poviedka, proste niečo nádherné. Páčilo sa mi, ako si sa do neho dokázala vcítiť, zrejme aj Steph si predstavovala, že takto nejak sa mal Jacob cítiť. Poklona

4)  ada1987 (18.10.2012 09:38)

Empress

3)  Empress (18.10.2012 09:09)

Zlato, ty vieš, že čokoľvek napíšeš ma dostane, však !?
Toto bolo... nuž, ani k tomu nemám slov :'-( :'-( Bol to prosto Jake, aj s celým svojim zamotaným osudom, ranami pod pás a srdcom na dlani Presne takého som si ho zamilovala a milujem ho aj zo všetkými jeho chybami
Parádne dielko a ja sa už neviem dočkat tvojej ďalšej tvorby

sfinga

2)  sfinga (18.10.2012 00:09)

Osud je potměšilý stařík a dělá s námi to, co se mu zachce, Jacobe ;) Vzal ti Bellu, která ti nikdy nepatřila a místo ní ti přiřknul nemluvně s upířími geny, malou pijavici... kterou už navždy budeš chránit a milovat ji. Jinou láskou, než její matku. Hlubší, intenzivnější - prostě jinou. Ještě nemáte vyhráno, ještě před vámi neleží budoucnost prosycená jasem, ještě stále tebe i tvou malou Ness ohrožuje temnota. Neboj se a bojuj, uvidíš, dobře to dopadne.

LadySadness

1)  LadySadness (18.10.2012 00:07)

nuž, Jacob, musím ti pripomenúť, že keby si nebol tak posadnutý Bellou a neprenasledoval ju, tak by sa svorka o Reneesmé nedozvedela, lebo boli rozhodnutí nechať Bellu premeniť a Cullenovci by o malej určite mlčali; ak bola v ohrození ona a jej matka, tak len kvôli tebe
páči sa mi to, takto nejako si mohol uvedomiť a ľutovať čo zlé popáchal

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek