Sekce

Galerie

/gallery/Diner_by_scottalynch.jpg

Songfic.
Bistro, vysloužilé rádio, bolestivě krásná halucinace a pár motivačních kazet.

Tohle se vůbec nemělo stát. Ale ty upoutávky na Rozbřesk jsou úplne všude. I na YouTube...

„Bello, nevadilo by ti to tu dneska zavřít?“
Mac a jeho věčná zdvořilost.
Někdy až zapomínám, kdo je tu vlastně šéf.
„Žádný problém.“
Uspokojivá odpověď a snad i chabý úsměv navrch.
„Jsi si jistá?“
Zbytečné ujištění selhávající však skrýt až dětské nadšení.
Prostě Mac.
Táhne mu na padesát a i po pětadvaceti letech manželství se každý večer těší domů za svou Maggie.
„Naprosto.“
Ne, že bych měla v plánu něco jiného než poslouchání motivačních kazet.
Nebo se těšila domů.
Domů…
Vytírání podlahy a utírání stolů nakonec nezní zas tak špatně.

 

Cinknutí zvonku, ohlášení zákazníka.
„Máme zavřeno.“
Ta cedule na dveřích zřejmě nepůsobila dost přesvědčivě.
Ticho.
Moc velké ticho přerušené snad jen mým rezignovaným povzdechem.
Mé netrpělivé prsty pohrávající si s knoflíkem vysloužilého rádia.
Naduté nic nahradí šum nenaladěných radiových stanic.
Mac se ho chtěl zbavit, protože funguje, jen když stojíte na určitém místě v určité pozici.
Po chvíli přemlouvání se mi ho podařilo přesvědčit, že má alespoň charakter.

Když se odvrátím od toho vetchého veterána, setkám se s halucinací perfektní podoby Edwarda.
Takovou už jsem neměla měsíce, ušklíbnu se.
Je perfektní, naprosto dokonalá.
Až příliš dokonalá.
Takovou už jsem neměla měsíce a možná snad už nikdy nebudu.
Snad je to má poslední šance.
Zapečetit tuhle kapitolu mého života.
Přesně, jak to doporučuje ten příjemný hlas, bez tváře, z mých motivačních kazet.

Má dokonalá halucinace stojí uprostřed bistra a vpíjí se do mě pohledem.
Prosí mě očima.
Oč mě žádá?
Netuším.
Popojdu k ní o kousek blíž.
Zastavím se.
A evidentně stojím v tom spravném místě, v té jediné správné pozici.
Ono vysloužilé rádio vyplní prostor mezi námi zvukem svého života.
Začnou se z něj linout tóny písní těžící z lidských emocí.
Hudební průmysl přiživující se na lidské důvěřivosti a zranitelnosti.

Má krásná halucinace otevře svá bezchybná ústa.
Po chvíli z nich začnou splývat slova.
Prázdná slova.
Neslyším.
Nechci slyšet.
Tohle je totiž patrně má poslední šance.
Zapečetit tuhle kapitolu mého života.
Přesně, jak to doporučuje ten příjemný hlas, bez tváře, z mých motivačních kazet.
Vidím jen pohybující se rty mé bolestně krásné halucinace.
Slyším jen píseň lehce se nesoucí od vysloužilého veterána.
Tohle je má poslední šance.
Předstírat, že jsi skutečný.
Jen na chvíli.

 


(Doporučuji spustit NYNÍ!)

 

I know I can't take one more step towards you

Je to zvláštní.
Jsi tak blízko…
… Stačilo by jen natáhnout ruku.
A přece daleko.
Ne dost daleko.

Cause all that's waiting is regret

Litoval jsi někdy některého z těch rán,
kdy se podle vlastních slov bavil mým nočním žvatláním
a já se probudila vedle tebe?
Já ano.
A ne jen jedno, každé z nich.
Ránem, kdy jsem se poprvé probudila sama, počínaje.

And don't you know I'm not your ghost anymore?

Zvláštní.
Vzpomínám, jak jsem tě následovala na každém kroku.
Jako tvůj druhý stín.
Visela na každém tvém slově.
Jak poblázněná školačka.
Ztělesněná průměrnost po boku ztělesněné krásy a elegance.
Jako pěst na oko.

You lost the love I loved the most

Proč jsi jen ztratil víru v sebe sama?
Ztratil víru v nás.
Myslíš si, že nemáš nárok na štěstí.
Měli jsme pak vůbec někdy šanci…
… Být šťastní, společně?

I learned to live, half-alive

A věř mi, není to snadné.
Snad jen…
… Děkuji, pane s příjemným hlasem, bez tváře.

And now you want me one more time

Jak mám vědět, že tentokrát to bude jiné?
Že se nesebereš a nenecháš mě za sebou na pospas mému vlastnímu dobru.
Kolikrát tě ještě budu sledovat odcházet?
Kam až sahá tvoje nesobecká sobeckost.
Kdo posbírá, co ze mě zbyde?

And who do you think you are?

Mlčíš.
Odpověz.
Kdo ti dal právo ukrást mi má vlastní rozhodnutí?

Runnin' 'round leaving scars

A přece jsi mě tu nechal poznamenanou.
Na duši i na těle.

Collecting your jar of hearts

Vzal jsi mi je.
Vzal jsi mi je všechny.
Bude to, jako bys nikdy neexistoval.
Sejde s očí, sejde z mysli, stálo dozajista v příručce.
Co už autor neuvádí je fakt, že jeho hypotéza v praxi nefunguje.
Skrýt je do podlahy.
Musel jsi vědět, že je najdu.
S tím množstvím času, které trávím na zemi, ti muselo být jasné, že je najdu.
Jsi krutý.

And tearing love apart

Nebo ses o to alespoň snažil.
Tohle je ale jediná věc, kterou mi nemůžeš vzít.

You're gonna catch a cold

Ach, jak bys jen mohl?

From the ice inside your soul

Nezazlívám ti to.
Sama se obklopuji chladem.

So don't come back for me

Buď milosrdný a ušetři mě trápení.

Who do you think you are?

Ptám se tě.
A ty mlčíš.

I hear you're asking all around

Charlie mi volal, že na tebe vytáhl služební zbraň.
Hlupáček.
Kdyby jen věděl, že jsi nebezpečnější, než vypadáš.
Jak škodu můžeš způsobit.
Já o tom něco vím.

If I am anywhere to be found

Protože Alice patrně nebyla schopná zodpovědět tvou otázku.
Život podle motivačních kazet tě osvobodí od rozhodnutí.
A žádná rozhodnutí znamenají žádné vize.

But I have grown too strong

Zocelená vlastní slabostí.

To ever fall back in your arms

Chytíš mě, když roztáhnu ruce a zavřu oči?
Párová cvičení důvěry nikdy nebyla mou oblíbenou aktivitou.

I've learned to live, half-alive

A věř mi, není to snadné.
Snad jen…
… Děkuji, pane s příjemným hlasem, bez tváře.

Now you want me one more time

Jak mám vědět, že tentokrát to bude jiné?
Že se nesebereš a nenecháš mě za sebou na pospas mému vlastnímu dobru.
Kolikrát tě ještě budu sledovat odcházet?
Kam až sahá tvoje nesobecká sobeckost.
Kdo posbírá, co ze mě zbyde?

Who do you think you are?

Ptám se tě.
A ty mlčíš.

Runnin' 'round leaving scars

A přece jsi mě tu nechal poznamenanou.
Na duši i na těle.

Collecting your jar of hearts

Vzal jsi mi je.
Vzal jsi mi je všechny.
Bude to, jako bys nikdy neexistoval.
Sejde s očí, sejde z mysli, stálo dozajista v příručce.
Co už autor neuvádí je fakt, že jeho hypotéza v praxi nefunguje.
Skrýt je do podlahy.
Musel jsi vědět, že je najdu.
S tím množstvím času, které trávím na zemi, ti muselo být jasné, že je najdu.
Jsi krutý.

And tearing love apart

Nebo ses o to alespoň snažil.
Tohle je ale jediná věc, kterou mi nemůžeš vzít.

You're gonna catch a cold

Ach, jak bys jen mohl?

From the ice inside your soul

Nezazlívám ti to.
Sama se obklopuji chladem.

So don't come back for me

Buď milosrdný a ušetři mě trápení.

Who do you think you are?

Ptám se tě.
A ty mlčíš.

Dear, it took so long

Příliš dlouho.

Just to feel alright

A přece to bylo málo.

Remember how to put back

Tehdy, když jsi ještě dával.
Tehdy, než jsi začal brát.

The light in my eyes

Pamatuješ?
Já ne.

I wish I had missed

Tak strašně moc.

The first time that we kissed

Protože na některé věci zapomenout nelze.

'Cause you broke all your promises

A já bláhová ti věřila.
Se vším, co jsem měla.

And now you're back you don't get to get me back

Nikdy.
Už nikdy.
Je pozdě.
Nyní je čas.
Abych sama sebe začala vnímat jako prioritu.

And who do you think you are?

Mlčíš.
Odpověz!
Kdo ti dal právo ukrást mi má vlastní rozhodnutí?

Runnin' 'round leaving scars

A přece jsi mě tu nechal poznamenanou.
Na duši i na těle.

Collecting your jar of hearts

Vzal jsi mi je.
Vzal jsi mi je všechny.
Bude to, jako bys nikdy neexistoval.
Sejde s očí, sejde z mysli, stálo dozajista v příručce.
Co už autor neuvádí je fakt, že jeho hypotéza v praxi nefunguje.
Skrýt je do podlahy.
Musel jsi vědět, že je najdu.
S tím množstvím času, které trávím na zemi, ti muselo být jasné, že je najdu.
Jsi krutý.

And tearing love apart

Nebo ses o to alespoň snažil.
Tohle je ale jediná věc, kterou mi nemůžeš vzít.

You're gonna catch a cold

Ach, jak bys jen mohl?

From the ice inside your soul

Nezazlívám ti to.
Sama se obklopuji chladem.

So don't come back for me

Buď milosrdný a ušetři mě trápení.

Don't come back at all

Věř mi, bude to tak lepší...

Who do you think you are?

Ptám se tě naposled.
A ty mlčíš.

Who do you think you are?
Who do you think you are?
Who do you think you are?

 

Cinknutí zvonku.
Ozvy mých kroků.
Křupání sněhu.
Mac to pochopí.
Však kdo by tu kradl v jeho bistru.
Burácivý rachot motoru zdráhajícího se nastartovat.
Pokus o zprovoznění stávkujícího topení.
Mé zimou prokřehlé prsty pohrávající si s knoflíkem rádia.
Prohrabování se přihrádkou na rukavice.
Kořist v podobě dvou motivačních kazet.
Zaváhání.
Stažení okénka a rychlý let.
Úpění nebohého plastu.
Sbohem, pane s příjemným hlasem, bez tváře.
Mám teď svou vlastní motivaci.
Je čas.
Čas vnímat sebe sama jako prioritu…

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

17)  Aalex (13.12.2011 14:00)

Nádhera - včetně té písničky. Jedna Bella, co získala sebeúctu skrz utrpení.

Twilly

16)  Twilly (12.12.2011 18:05)

To znělo jako poznámka ze žákovský , ale to beru :D

spinny

15)  spinny (12.12.2011 17:55)

Čte v práci a pouští si u toho písničky v hlavě!
Tady máš ještě jedno:!

Twilly

14)  Twilly (12.12.2011 17:51)

Já se přiznám, že to čtu v práci, takže hudba nehrozí, co je to za písničku, jsem zjistila jenom podle textu a "pouštěla" jsem si ji akorát tak v hlavě, ale to docela jde... a ta slova, opravdu je to na kecnutí na zem a otevřenou pusu, no tak jsi dobrá, no co

spinny

13)  spinny (12.12.2011 17:46)

O to nejde, já se jenom divím, co s to s váma dělá.
Mě to docela děsí - pěsti v krku, fyzické bolesti žaludku, hrozně smutno a tíživá atmosféra a teď ještě tohle!

Twilly

12)  Twilly (12.12.2011 17:40)

No jo, tak jsem dneska výřečnější než obvykle, ale ten potlesk snad napověděl, ne?

spinny

11)  spinny (12.12.2011 17:37)

Tak teď si nejsem úplně jistá, jak na tohle reagovat...
Ale jo! Kuju!

Twilly

10)  Twilly (12.12.2011 15:44)

No dopr*ele!

spinny

9)  spinny (11.12.2011 17:27)

Kuju.

Kamci

8)  Kamci (11.12.2011 08:27)

strašně smutný

HMR

7)  HMR (10.12.2011 22:30)

Krásné a děsivé, co dodat?

Astrid

6)  Astrid (10.12.2011 21:09)

Neuveriteľný rozsah myšlienok. Myslenie je pre Teba hobby, i keď-
cez to všetko je toto jedinečný článok a hodný obdivu.

Ree

5)  Ree (10.12.2011 20:18)

Wow! Já fakt nevím, co říct. Hrozně obdivuju tvoje myšlenkové pochody. A spojené s touhle písničkou! Já vážně nevím, co napsat. Dostala jsi mě. Asi na hodně dlouho

spinny

4)  spinny (10.12.2011 19:48)

Kuju.
Tohle jsou vážně milionové komentáře.
Udělaly jste mi velkou radost.

Evelyn

3)  Evelyn (10.12.2011 16:03)

spinny, krásné! Miluju tu písničku a teď už ji asi napořád budu mít spojenou s Bellou a Edwardem v prázdném bistru. Během celé povídky jsem měla pocit, že se stane něco, co nečekám (na to jsi obdorník). Bylo mi hrozně smutno a s každým dalším řádkem se ta tíživá atmosféra stahovala blíž a blíž ke mně. A pak přišel dokonalý závěr, po kterém se musím usmívat. Absolutně netypický happy end (alespoň já to tak vnímám). Bellino vítězství

eMuska

2)  eMuska (10.12.2011 11:05)

ou, brjbý! toto je autorstvo ako oči! také pisateľstvo! normálne neviem, či to ranný - alebo ešte zostatkový (alebo sú to slzy v očiach) ale od toho rozhodenia až vidím dvojmo! To bolo tak špičkovo špičkové, že mne asi prvý raz v živote nevadí, že Edward s Bellou nie sú spolu. Prvý! Ja keď niečo také čítam, väčšinou mám až fyzické bolesti žalúdka, ale toto bolo dokonalé...

ambra

1)  ambra (10.12.2011 09:58)

spinny, mám pěst až v krku, abych tu nevzlykala moc nahlas. Za největší kumšt zde považuju napsat něco slzotvorného tak, aby to nebyl kýč. Tvá povídka se ke kýči ani vzdáleně nepřiblížila. A výhoda takové kvality je, že to člověka nerozdrásá na pět minut, ale na... Ani se neodvažuju odhadovat. Obávám se, že tu písničku už se suchýma očima nedám nikdy. Kurnik, lákáš na BD a složíš mě tu skrz nejlepší konec NM, jaký jsem kdy četla! Ty se prostě nezapřeš, to je marný;) .

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek