Sekce

Galerie

/gallery/suck.jpg.jpg

Na skok na Aljašku
(na přání Kristiany)

Řeknu vám to narovinu. Když jsou poblíž Denalijští, vyplatí se někam se zašít. Tomuhle pravidlu jsem věrnej už bůhví jak dlouho a doteď mě nezklamalo. Jenže nic nefunguje stoprocentně, víme? Jsou tu totiž ojedinělý okamžiky (smrtelníci tomu říkaj neštěstí, smůla, pech, pátek třináctýho nebo politickej systém), kdy se, aniž byste věděli jak, připletete do dost zapeklitý situace. Takže, když se na chvíli musíte někam uklidit, na oplátku se ocitnete právě v blízkosti Denalijských a nakonec to vypadá, že tak činíte zcela dobrovolně, nemusím vám snad povídat, že je to zlý. V krizovejch situacích jdou holt veškerý pravidla stranou.

Po menším fiasku ve škole jsem si teda sbalil svejch pět švestek a řezal zatáčky jako by mi za patama hořelo (což by bylo, pokud můžu podotknout, značně nemilé), takže vlastně jako vždycky. Jen co jsem dojel, podrobili mě přivítání tak vřelému, jak jen to naše tělesná teplota umožňuje, a vtáhli dovnitř.

Musí vám být jasný, že jsem, když mi Carmen po vzoru vzorový hospodyňky pokynula směrem k pohovce, prostě nemoh naznačit krok doleva a v tu ránu vystartovat vpravo, vzít to ostře kolem starožitný lampy přes stůl, u posuvnejch dveří se odrazit, vyletět kuchyňským oknem a přistát v jakejchkoliv vytrvalejch rostlinách, co si Carmen šlechtí v záhonku. To by nebylo hezký. Esme vždycky říká, že je lepší být mizernej hostitel než nevděčnej host a pak se mě obvykle zeptá, na co že jsem se to vlastně ptal.

Takže jsem si musel protrpět uvítací zdvořilostní záležitosti, asi tak patnáctkrát jim poděkovat za jejich pohostinnost, vysvětlit Carmen, že vážně netuším, jak je na tom Carlisle s výzkumem tý její delikátní záležitosti a po pár hodinách se konečně omluvit v záležitosti nezpochybnitelný nutnosti lovu.

Ještě jsem po cestě musel setřást Tanyu, která se mě držela jak klíště, ale po pár pokusech se mi to konečně podařilo. Nechápejte mě zle, Denalijští nejsou vůbec špatný, jenom jsou mnohem stravitelnější v menším množství a nejlíp z větší vzdálenosti.

Vemte si takovou Carmen s Elezarem. Moc milej pár a Elezar je navíc, jak to my zasvěcený mezi sebou říkáme, nadanej. Je to moc všímavej chlap, teda jak se to vezme. Na sto honů sice zavětří a k tomu i převážně zcela správně identifikuje upírskej dar, někdy dokonce ještě v lidským balení, ale to, že jeho drahá polovička ještě za svýho lidskýcho života ne vždycky konala potřebu vsedě, to si nevšimne. Místo s romskou dívkou ze Španěl tak sdílí lože se zakrslým toreadorem, ale když jim to tak vyhovuje, kdo jsem, abych si stěžoval, no ne?

Pak tu máme Katrinu s Irinou, adoptivní sestry z Denali, jejichž vztahy jizví spor starý jako lidstvo samo. Ano, správně, spor o prvenství. Tyto zdánlivě adoptivní sestry nejsou totiž adoptivní ani trochu. Jedná se jen o lacinej trik, kterak zmírnit dávnou křivdu. Jejich rty jsou sice zapečetěny, ovšem jejich mysli křičí ve dne v noci nad tou nespravedlností…

Ve skutečnosti jsou totiž dvojvaječnými dvojčaty. Co se tedy zvrhlo? Znáte ten starodávný argument „já jsem starší“? Pak dozajista také chápete jeho roli v boji o místo na výsluní mezi sourozenci a dokážete si hravě představit, jak stoupá hodnota vteřin a minut, která činí tento podstatný rozdíl mezi dvojčaty, v jejich případě. Kate i Irině byl tento podstatný výrok odepřen. Tenkrát byla péče o děti sama ještě v plenkách, a i kdyby si tehdy nebyly podobné jako vejce vejci, znáte mimina – ty vypadaj všechny stejně. Dodnes s určitostí nevíme, která je která…

A v neposlední řadě je tu taky Tanya. Tanya Denali. Její druhé jméno by klidně mohlo být Vytrvalá. Já ji za to vlastně tak trochu obdivuju. Nezáleží na tom, kolikrát řeknete „NE!“, ta holka je snad úplně splachovací. S Tanyou máme společnou vážně dlouhou historii a upřímně to nevypadá, že by to v nejbližší době hodlala zabalit. Jejím nejtajnějším tajemstvím však je, že jí o mě zas tak moc nejde.

Příčinou našeho odvěkého tance kočky s myší je vlastně Rosalie. Nevyložte si to nějak nepatřičně, Tanya o mě vždycky projevovala zájem a dávala ho jasně najevo, ale pochopila, že nemám zájem, hned napoprvý, tak mi dala vědět, že kdybych někdy změnil názor, vím, kde ji hledat.

Její zájem viditelně pohasnul, když měla tu čest s Rosalie. Rose s Tanyou zažila pár šílenejch a, pokud to tak můžu říct, i dost hlučnejch nocí, ale pak v lese narazila na Emma, poslala kvůli němu Tanyu k vodě a zbytek je už historie.

Jak z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, Tanya se nevzdává. Takže namísto, aby se vnucovala Rose, pověsila se na mě. Nějakým prazvláštním a pro mě zcela nepochopitelným způsobem totiž vydedukovala, že když ji budu právě já konstantně odmítat, přiblíží jí to k Rosalii, která z mýho odmítnutí taky nebyla zrovna extatická. Nikdo totiž nedrží při sobě líp, než zhrzený ženský.

Já jí to nemám za zlý, vážně ne. Neříkám, že mi to tehdy trošku nepochroumalo ego, ale teď už jsem na to zvyklej. Kdysi jsem obdivný myšlenky holek považoval za otravný, ale dneska si jich užívám, dokud můžu. Tím myslím, dokud do třídy nenakráčí Rose s tou svoují zlatou hřívou, dlouhejma řasama, patřičně vybaveným dekoltem, štíhlým pasem a kilometr dlouhejma nohama. Ne, abyste vyzvonili Emmettovi, že jsem si všim! To já jen, že to nonstop slyším ze všech stran a nejednou po mě po bouřlivým přijetí mý maličkosti neštěk ani pes. Jako by nestačily myšlenky mužský části populace. Teď už v tom jedou i ženský. Některý chtějí být jako Rose, některý chtějí být s Rose a některý by nepohrdly kombinací obojího…

Tanya se s Rose zatím dostala na bázi blízkejch přátel, tak jí držím palce. Nejen proto, že se jí chci zbavit, ale taky že Emmett umí být někdy vážně vůl a to kolosální.

Tak jsem se teda ocitnul tady, nucenej vyměnit svoji loučku za nějakej šutr v aljašským lese. A za všechno může Isabella Swanová. Teda Bella, jak hned každýho opravuje.

Hmm, Bella… ročník 1987, nádech mladýho ovoce a vanilky… snad jen… nasládlá tříslovinka s jahodami a vaječným likérem na patře… dominující a propůjčující potenciál dále dozrávat….

Bello, Bello, Bello…. Co s tebou jen udělám?


Děkuji všem, kteří okomentovali rozjezdovou kapitolu. Dvojitý dík těm, kteří se v této bohulibé činnosti rozhodli pokračovat i nadále, a těm, kteří řady vytrvalých komentujících rozšířili, spinny.

CVOKHAUS

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

Jalle

14)  Jalle (27.12.2012 09:56)

Edward degustátor a Tanya a Carmen čo si im to urobila

monikola

13)  monikola (23.08.2011 11:52)

jajajajaj ja som tieto dve kapitolky zhltla ako malinu...určite budem sledovať, či sa do nej nepustíš znovu, pretože toto si nechať ujsť by bol hriech
to ako si dokonalých upírov postavila do úplne iného uhla pohľadu...bože chudák Carmen...alebo skôr chudák Eleazar a... a ... a proste všetko

12)  prcek (27.07.2011 20:59)

tohle je zatím asi nejlepší povídka, kterou jsem kdy četla... takže přeju hodně štěstí do dalšího psaní a rozhodně si ty další díly nenechám ujít

HMR

11)  HMR (14.07.2011 19:09)

tu poznámku o Carmen jsem si musela přečíst dvakrát, nějak jsem napoprvé nevěřila svým očím ale jinak

10)  kyschu (14.07.2011 00:39)

...začíná mě to bavit...tak,co nám řekneš o Volturiových a psíčkách?

maky21

9)  maky21 (13.07.2011 21:33)

hej boreeeec další dávky vtipu

umírám z tebeeeeeeeeee

ScRiBbLe

8)  ScRiBbLe (13.07.2011 14:54)

Uáááááá!!!

Tak to nemělo chybu! Toho tvýho Edwarda úplně žeru, je úžasnej!

Popis Denalijských mě narosto odrovnal. Ještě více mě dostalo, když Edward zdrhal před Carmen, ale co bylo ještě víc - zakrslej toreador.

Pak Tanya a Rose - tohle jsem opravdu nečekala a tím pádem mě to složilo pod stůl.

Ovšem Bella ročník 1987 Ne! Tak to už jsem jen hýkala. Představa EDWARDA jako ochutnávače krve (vína) - .

Super, ať je rychle další.

Anna43474

7)  Anna43474 (12.07.2011 00:29)

Bože, chudák Tanya
Navzdory všem těm perlám mě finišálně odboural popis toho, jak Edward zdrhá před Carmeniným pohostinstvím
Holky, co nechtějí Edwarda
Isabella Swanová alias ročník 1987
TKSATVO

Nosska

6)  Nosska (11.07.2011 23:07)

Tohle je dokonalý Konečně Edward, kterej přemýšlí jako opravdovej puberťák:D :D :D
V tomhle díle jsem se našla, né všechny příbuzný musí člověk vidět víckrát než na Vánoce

5)  lady sadness (11.07.2011 22:37)

no - tak toto - bolo niečo - zakrslej toreador a lesbická Tanya...holt - nikdo není dokonalej a debužér Edward, žeby existoval someliérsky kurz aj pre upírov?

BlackBeauty

4)  BlackBeauty (11.07.2011 22:32)

skvěléééé tohle je fakt dokonalej styl vyprávění

3)  Nikki (11.07.2011 20:47)

moc pěkné, pokráčko bude brzo?

Kristiana

2)  Kristiana (11.07.2011 20:13)

Senzační rozbor rodiny Denalijských a ještě mnohem lepší charakteristika Tanyi. Lámala jsem se v pase od začátku až do konce.
Odstavečky o Belle mě úplně odrovnaly. Představu Edy se sklenkou Belliny krve v ruce, jak se rozplývá nad její kvalitou jako znalec nad vínem, z hlavy jen tak nedostanu.
Jsi geniální.
A děkuji. Čistě ze zvědavosti - když k tobě na shrnutí přijdu s dalším přáním, splníš je stejně rychle? :D

sfinga

1)  sfinga (11.07.2011 20:01)

Spinny, Spinny, co já s tebou udělám? Zhltla jsem obě kapitoly najednou a pravím... to je tedy nářez. Netušila jsem, že Carmen je zakrslý toreador, nebo že Rose a Tanya...
Těším se na další díl

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse