Sekce

Galerie

http://www.stmivani-ff.cz/gallery/Edward-and-Bella-edward-and-bella-cullen-vampires-6612937-1680-1050.jpg

Jeden obyčejný den v životě Edwarda a Belly. Nebo ne?

Velké díky Karolce, jsi nejlepší!

Obyčejný den:
V malém domečku na kraji lesa seděla ve svém pokoji na posteli dívka. Nohy pokrčené a ruce obtočené kolem nich, zasněně pozorovala okno. Venku právě svítalo. Světlo pomalinku pronikalo do místnosti a postupně prohřívalo každý centimetr plochy, kam dosáhlo.

Dívka si povzdechla.

Hodinové ručičky ukazovaly 6:03.

Za oknem začali zpívat první ptáci. Vstala. Svým pohybem zvířila prach, který se roztočil v paprscích ranního slunce. Šla se umýt. Nikam nemusela. Byla sobota.
Pokoj na její návrat čekal s prozářenou náručí tepla. Ona se lehce usmála a opět si sedla na postel.

Čas se posunul na 7:30.

Z venku slyšela startování auta svého otce, který jel na ryby. Soused začal sekat trávu. Netrvalo dlouho a její vůně posílená sluncem pronikla až do pokoje.
Teplé paprsky už ji hladily po prstech na palcích u nohou, když do pokoje pronikl rychlý závan vzduchu. Charakteristická vůně zaplnila její nos a ona šťastně zavřela oči. Na svých rtech pocítila ledový dotek sametu.
„Dobré ráno, miláčku,“ pozdravil jí chlapec s rozčepýřenými vlasy barvy mědi.

„To je,“ souhlasila dívka.
Jemně, jak už to u něj bývá zvykem, laskal její obličej něžnými polibky. Rukama ji hladil ve vlasech od krku až po temeno. Vydechla. Její nitro naplnili motýli, kteří zuřivým třepotáním naráželi do stěn jejího těla. Cítila, jak taje. Zlehka se přesunul na její krk, kde kontroloval měkkost a vůni její kůže. Vychutnával si každičký okamžik, netvor v jeho nitru mlčel, byl pokořen. Osmělil se a jeho ruce putovaly na její kříž, kde ji hladily. Nechala oči zavřené a užívala si jeho blízkost. Probírala se jeho vlasy a jemně mu třela rameno. Lehce strnul. Oči neotevřela, ani když přestal a lehl si vedle ní. Věděla, že už to na něj bylo příliš. Chápala ho a nechtěla mu nijak stěžovat situaci. Věděla, že když otevře oči, uvidí dvě černé studně hořící touhou. Nikoli po krvi, ale po ní samotné. Přitulila se k němu a jemně ho hladila po ruce. Po chvilce ji objal a políbil do vlasů.
„Miluji tě,“ prohlásil do ticha.
Dívka otočila hlavu směrem k jeho obličeji a pohlédla mu do tmavých karamelových očí. Upřeně, bez jediného pohnutí, studovala hloubku jeho pohledu. Jemně ho pohladila po tváři a svými rty našla ty jeho. Líbala ho jemně, ale intenzivně až zahlédla, jak jeho oči znovu temní nejčernější barvou. Přitiskla se k němu chtíc prodloužit poslední vteřiny, než se jí vymaní z náručí. K jejímu překvapení jí ovinul ruce kolem pasu a přetočil si ji pod sebe.
„Miluji tě, miluji... víc než svůj život.“ šeptal jí mezi polibky. Když přestal líbat její rty a odtáhl svůj obličej, podívala se mu do očí hledajíc jeho pocity. Jeho oči plály nevyslovenou otázkou. Dívka cítila, jak ji polilo horko. Pak na jeho přání přikývla. 
Tak se z obyčejného dne stal jeden velmi neobyčejný...

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1 2   »

Amisha

26)  Amisha (12.03.2012 20:27)

Kajko děkuju

kajka

25)  kajka (12.03.2012 19:29)

Amishko, to je krása!!! Jemná, něžná a neobyčejná povídka. Připadala jsem si skoro nepatřičně, že tam můžu být s nimi. Děkuju Ti moc.

HMR

24)  HMR (17.07.2011 11:55)

Takový NUDNÝ den bych taky brala

nikolka

23)  nikolka (17.06.2011 17:35)

krásne ráno, ešte krajší deň.... až im začínam závidieť...

Bosorka

22)  Bosorka (16.06.2011 18:52)

Miluji takové obyčejné dny....

MisaBells

21)  MisaBells (16.06.2011 18:44)

Sááákra! Tohle mi uteklo, jak je to možné??? Já chci taky takovéhle obyčejné dny! Robe, pocem!

Kristiana

20)  Kristiana (16.06.2011 18:38)

Krásně nevinné a plné jejich vzájemné lásky.

SarkaS

19)  SarkaS (11.10.2010 09:49)

Tak tohle bylo tak krásně... čisté. Jiné slovo se mi na to tak dobře nehodí. Bylo to nezkalené jedinou špatnou věcí, prostě perfektní oddechové

Carlie

18)  Carlie (28.09.2010 07:34)

Nemůžu se nepřidat ke chvalozpěvům, příběh byl tak nádherně, něžně vykreslený

17)   (24.06.2010 21:00)

Nebraska

16)  Nebraska (23.06.2010 07:35)

Hmm, tak tohle byla čirá láska a já jsem celá naměkko Jak snadno zmizí obyčejná sobota...

krista81

15)  krista81 (23.06.2010 00:02)

To je tak krásný , že ani nevím jak to nejlépe popsat.
Tak prostě jenom

sakraprace

14)  sakraprace (22.06.2010 18:37)

Amisho, tak skvělé, připadala jsem si, že tam snad sedím taky. Cítila jsem tu posekanou trávu a viděla jsem ta zrnka prachu. Cítila jsem to teplo ze slunce a slyšela jsem ty ptáky. Pak Edwardův příchod a s ním vlna něhy. Chjo, a najednou jsem doma. Jsem celá uáchaná a toužím po nudném dni.

Monelien

13)  Monelien (22.06.2010 18:30)

Na chvíli jsem přestala vnímat realitu a pohroužila se do toho líného, teplého rána zalitého sluncem. S každým dalším řádkem plným těch zázračných slov jsem jihla víc a víc, až ze mě zbyla hromádka culící se želatiny. Na chvilku jsem zapomněla na všechny starosti a nechala hýčkat svou duši. Jen na chvilku a pak zas zpátky...

Amisha

12)  Amisha (22.06.2010 18:10)

Holky děkuju, takovou reakci jsem nečekala
Silvaren: Jaký zbytek?

sfinga

11)  sfinga (22.06.2010 18:03)

Krásná snová nálada, ovíjí se kolem mě jako mlžný opar. Venku hulákají děti, ale v mé hlavě se mění na zpěv ptactva. V dáli slyším hluk aut projíždějících naším městem, ale nevnímám ho. Slyším jen bušení Bellina srdce, když se k ní naklání láska jejího života.
Děkuji, bylo to krásné...

Radussska

10)  Radussska (22.06.2010 17:18)

O5 mi došla slova

Popoles

9)  Popoles (22.06.2010 17:08)

Eh... polk..ehm...polk - jo už zase dýchám a možná budu za chvíli schopná i promluvit.
krásné, něžné a rozhodně neobyčejné

Silvaren

8)  Silvaren (22.06.2010 14:24)

To byla nádhera! A kde je zbytek?

Noth

7)  Noth (22.06.2010 14:19)

První:

Jeden nudný den...
Amishko, musím Ti poděkovat.
Mohla bych Ti dalekosáhle děkovat za estetický dojem, který byl nepochybně součástí balení, nebo třeba za to, že jsem si díky Tobě užila téměř hmotné vykreslení jednoho zdánlivě nepodstatného dne.
Za to Ti však může poděkovat kdekterý čtenář.
Já si však perfektně užila myšlenku, která mi nyní po přečtení Tvé povídky neposedně kurzuje napříč myslí.
„Jeden nudný den"
Je až pozoruhodné, že MY, coby lidé v obecném měřítku, si vesměs zapamatujeme ty dny našeho života, jež jsou něčím význačné.
Je smutné, že se obvykle jedná o katastrofy.
Například datum 11. 9. 2001 se automaticky vybaví téměř každému.
Tragično o nic menší je však skryto v tom, že jen málokdo si vybaví některý ze zdánlivě bezcenných dní svého života.
Jen málokdo zaloví v paměti a vzpomene si třeba na 15. den minulého měsíce, jako na den, kdy se na něj usmála postarší paní v tramvaji, když jí nabídl své místo.
Noviny i média věnují zbytečný prostor věcem negativním.
A MY, coby konzumentí denních novinek, si pak můžeme dovolit kroutit v neuvěření svými ctěnými hlavami a zapomínat, že pachatelé jsou jedni z nás.
Obyčejným dnům a nebo právě těm „nudným dnům" věnujeme pramálo pozornosti,
ačkoliv právě z nich se sestává náš život...

Ještě jednou díky, Amishko

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek