Sekce

Galerie

/gallery/thumbs/goodbye.jpg

Kdo komu šeptá Good bye...? :-(

Je po všem…


Jako by Isabella Cullenová skutečně slyšela tu skladbu, jako by se jí její text, její tóny vrývaly do mysli, do paměti, která byla najednou jako hrst sněhových vloček - jedinou slzou by se rozpustila na smutné pramínky… stejně jako její vzpomínky.

Balila. Balila si své šaty, své knihy, své – všechny věci.
Nejraději by zabalila i ty vzpomínky, starostlivě je obložila polystyrenem, na krabici nalepila: „Pozor křehké, neklopit!“, protože hrozilo, že to nejcennější se jí jediným neopatrným dotykem, jediným neopatrným slůvkem roztříští pod rukama.
Jenže nemohla, musela se pokusit dát svým vzpomínkám svobodu, dovolit jim jít svou cestou,… stejně jako Edwardovi.

Už dávno odložila hrdost, už dávno netlumila vzlyky ve svých dlaních, křičela svou bolest do celého světa a momentálně i do telefonu: „Tatínku, budu se rozvádět, opustil mě…“ štkala.

A i když byl dům prázdný, měla posluchače, blonďatá upírka s očima barvy v západu umírajícího slunce, s obličejem, k jehož dětskému vzezření neladila krutost jejího úsměvu, vzhlédla směrem k domu uprostřed lesa.

Bella vzala do ruky kufr, vyšla před dům a naposledy se zahleděla do jeho náhle opuštěných oken. Dům dýchal osamělostí. Tolik se v tu chvíli podobal jí.
Bella s  povzdechem definitivně zavřela vstupní dveře a již bez ohlédnutí se vydala ke svému vozu.

Zhroutila se na sedadlo, opřela si hlavu do paží, které bezmocně zavěsila o volant. Do mysli se jí vkradla jiná píseň a ona s bolestným úsměvem zašeptala: „Adieu…“

Adieu.
Uzavřem´ spolu příměří a bitvy vzorců kýčových
a místo teplých večeří dáme si volnost -  jako dřív.
Třesklo jak výstřel ze tvých úst
a já snad ani nebrečím,
po velké párty bývá půst
a pachuť - vzdát to bez řečí. Adieu.

Vypadáš stejně jako dřív, jen happy end se nekoná.
A žádný osmý světa div. Je konec - spadla opona.
Třesklo jak výstřel ze tvých rtů,
mám se tě vzdát a nevím jak.
Volejte rychle sanitku
a nebo radši pohřebák.
Ó adieu, Ó adieu
Adieu." (text písně)


Upírka s očima barvy karmínu nasedla do auta a zavelela: „Můžeme zpátky, Demetri, pomsta dokonána.“
„Spokojená, Jane, drahoušku?“ zavrkal muž za volantem a prudce sešlápl plynový pedál.
„No, tahle one woman show mě docela zklamala, bez toho svého Romea je nudná, víc jsem se bavila minule,“ hleděla Jane zamyšleně na silnici před sebou „to bylo tak patetické, lepší jak balkonová scéna z Romea a Julie!“

„Stejně to nechápu,“ prohrábl si po chvíli muž vlasy „že od ní utekl jen kvůli jedné, hm... večeři!“
Jane se zasmála: „Jsou divní, tihle… vegetariáni,“ skoro si s vyřčením posledního slova odplivla „a nejubožejší je, že ona by mu to jedno selhání - co to je, jeden bezcenný člověk, pche - odpustila, ale on tu zkázu jejich vztahu dokonal.“
„Mě ale štve, že jsme si s nimi moc nepohráli, bylo to moc snadné,“ reptal Demetri.

„To máš pravdu, ten raněný turista, co ho měl Edward to štěstí,“ ušklíbla se dívka „potkat, nám to překazil, práce se udělala sama.“



Bella vzhlédla a pomalu se rozjela.

Opačným směrem než kterým zmizela dvojice jí příbuzného a přece tolik odlišného druhu.

Ke kterým z nich patřil Edward?



Po nekonečném letu a dalších několika hodinách strávených v autě z půjčovny zastavila Isabella Cullenová před motorestem v zapadlém městečku v Kanadě.
Vzala z palubní přihrádky mobilní telefon a sama pro sebe se usmála, když si všimla, že nemá vloženou baterii. Chvatně akumulátor umístila na patřičné místo a telefon zapnula.
Vystoupila, otřásla se chladem a pohybem navyklým z lidských let schovala dlaně do kapes prošívané vesty. Nahmatala chladný tvrdý kroužek, láskyplně jej promnula mezi prsty a nechala jej odpočívat v bezpečí jeho úkrytu.

Vešla do motorestu, ve kterém večeřelo jen pár lidí, příbory cinkaly, lokálem se nesl tlumený hovor a výpary z kuchyně.

Bella se rozhlédla a přistoupila k jukeboxu v rohu jídelny. Našla správnou minci a navolila požadovanou skladbu. Místností se rozezněly první tóny písně. Zůstala stát s pohledem upřeným na hrací skřínku a zaposlouchala se do slov songu, když ji zezadu uchopily pevné paže.
Ten dotyk by poznala všude na světě, otočila se s očima zavřenýma.

„Ahoj manželko,“ pohladil její sluch tolik milovaný hlas.

„Edwarde,“ zašeptala.
Otevřela oči a vpíjela se pohledem do těch jeho.

Zlatavých.

„Bello,“ pronesl sotva slyšitelně do jejích vlasů, pak se zmateně odklonil: „třeseš se!“

„Já,“ sklopila zrak „bojím se.“

Edward zvedl jedním prstem její bradu a zahleděl se jí vážně do očí: „Je po všem. Skočili nám na to! Čeho se bojíš?“

Bella si skousla ret: „Že vyhraju Zlatou malinu!“

Edwardovi došla pointa až o setinu vteřiny později a zahrozil Belle prstem, aby ji vzápětí potrestal polibkem.
„No ale já nemám připravenou děkovnou řeč!“ brblala Bella.

Edward vzal ženu kolem pasu a společně vyšli z budovy.

„A co děkovná řeč pro nás?“ zasmál se za Bellinými zády Jacobův hlas.
Bella se pobaveně otočila, pohledem pohladila celou svou rodinu, která je obklopila, a Renesmé sevřela v náruči.

„Jo, víš, co to dalo práce ukrást tu mrtvolu z márnice?“ durdil se na oko Emmett a mrkl na Carlisla.

„A palcové titulky v novinách taky nebyly zadarmo,“ přimhouřil oči Jasper.

„A ty rudé kontaktní čočky, eh, to bylo efektní, skoro jsem se tě sama bála, bráško!“ kroutila hlavou Rosalie.

„A mně zase z té vaší hádky málem puklo srdce, zněla tak skutečně,“ povzdechla smutně Esmé, ale pak se usmála.

„Ještě, že Volterrské viděla teta Alice včas přicházet!“ přitiskla se Nessie prozměnu k otci.
„Věštby všeho druhu, s. r. o.,“ cvrlikala pomrkávající Alice.
„Tak jaké bude zítra počasí, rosničko?“ smál se Jacob.
Alice se na něj zaškaredila (copak přes něj mohla něco vidět?): „Psí!“

Museli opustit svůj dům, utéct z kraje, kde byli doma… ale domov si nesli s sebou, byl v těch, kteří je obestoupili, byl v hřejivých pohledech a škádlivých poznámkách a Volterra se v tuto chvíli jevila být na jiné planetě.

Edward vzal Bellu za ruku, aby ji odvedl k autu, zarazil se, pak s drzým úsměvem provedl „osobní prohlídku“ a s vítězným výrazem vytáhl z její kapsy snubní prsten, aby jej, již s vážnou tváří, navlékl opět tam, kam patří, na prsteníček jeho ženy, navždy.

 

Povídky od Carlie

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

«   1 2

Rosalie7

14)  Rosalie7 (29.10.2010 22:33)

Proboha, tak tohle je něco neuvěřitelného! Čtenáře necháš při tom, že je konec, stejně jako celou Volterrskou smečku(ale těm to patří!), a ono nic. Naštěstí Jsi zlatíčko, tohle byl bezvadný konec a jsem moc ráda, že nemám depku, jak jsem ze začátku očekávala

henna

13)  henna (29.10.2010 19:54)

To bylo... úžasný. Zpočátku jsem byla úplně mimo, čekajíc na okamžik vysvětlení, proč ji Edward ZNOVU opustil a pak přijde tohle... Nádhera, dokonalost.

Bosorka

12)  Bosorka (29.10.2010 19:38)

Tohle se roztřesené šestinedělce dělat nemá!
Opravdu se ti povedlo navodit pocit totálního konce (Edíkovi by to bylo podobné). Poklona veliká

Carlie

11)  Carlie (29.10.2010 17:45)

Děkuji vám všem za čtení i povzbudivé komentáře :-)
tellenko a Fanny: díky, snad se Jane nachytá aspoň na chvíli :-), ale ne na moc dlouho, potřebuji ji do další povídky :D
Amisho: díky za neprozrazení pointy :D a to víš, jobovky se píšou samy
Ivanko: vtipný příběh je porod, ale potrápit postavy, hm, to jde samo ;-) (zvlášť, když vím, že to s nimi dobře dopadne :-))
Hanetko: prokouklas mě :D, alibisticky jsem nechala část příběhu odvyprávět Jane a Demetrim, protože jednak jsem neměla dost sil vydržet to napětí jejich rozchodu :(, jednak jsem měla obavy, že by to bylo moc patetické - líčit, jak přepadl turistu, hádku s Bells a v souvislosti s tím jsem se bála, že bych vás dlouho neudržela na špeku , takže jsem honem spěchala k prozrazení :-)
sfinguško: to mi nedělej, nekolabuj ;)
eMusko: Ty víš, jak pohladit ego, co... rozplývala jsem se jak cukrová vata :D
Janebo: díky /i za ten naviják /, snažila jsem se trousit indície, které postupně prozradí, že je to jen "ochotnické divadlo" :-) ... Bells "telefonující" s otcem (z mobilu bez baterky ;-)) atd. ...
Yasmini: to já děkuji
milico: Já měla taky strach to sem dát :D Díky

milica

10)  milica (29.10.2010 15:08)

nádhera, ze začátku jsem ale měla strach:) :) :) :) :)

Yasmini

9)  Yasmini (29.10.2010 13:06)


Krásné to bylo.

Děkuji
S Y

Janeba

8)  Janeba (29.10.2010 12:32)

Šmankote holka, máš mě na svědomí! Vždyť já ti to slupla i s navijákem! Fakt jsem si myslela, že je rozdělíš a ona to byla jen habaďura na Volturiovce! Skvělé, myslím, že se mrknu na nějaké tvé další práce! Díky!

eMuska

7)  eMuska (29.10.2010 11:51)

Moje nervy! PO perexe sa mi začali prebúdzať slzné kanáliky. V polovici poviedky som si ymslela, že už to neudržím a nakoniec... Nie sú to slzy smútku, ale slzy dojatia. Tu možno ani nešlo o Volterru. A ani o Jane, či toho chudáka kvázi-turistu. Tu šlo celkovo o rodinu. Páči sa mi, s akým nápadom si prišla. Tvoje poviedky dokážu totiž človeku strašne veľa dať. Je to ako na trhu. Tu máš balenie šťastia, tu pohody, tu sa smieš zasmiať, tu si trochu poplakať... A všetkému velí tvoja fantázia, Carlie. Si skvelá...

sfinga

6)  sfinga (29.10.2010 11:06)

Carlie, právě jsem prodělala nekolikavteřinovou zástavu srdce
Ti dva se rozejít? Nikdy!
I s nebijícím srcem se mi podařilo číst dál a hurá on to byl jen plán na setřesení Volterských
Moje srdce opět naskočilo a já si jdu znovu přečíst tvou povídku a tetokrát si ji vychutnat v klidu
Děkuji, bylo to krásné

Ivanka

5)  Ivanka (29.10.2010 10:39)

Wow!!! O tobě už vím, že umíš velmi dobře pobavit. Ale tohle bylo taky super. Jak to prosím tě děláš? Vypadalo to zle, hodně zle, ale přece to nakonec skončilo dobře. Krása!

4)  Fanny (29.10.2010 10:18)

Tak tohle mě dostalo, jo kdyby to Jane zjistila...

Hanetka

3)  Hanetka (29.10.2010 08:33)

Ježíši Carlie... Po přečtení jsem se šla kouknout, jestli mi náhodou něco neuteklo, když Jane říkala, že "minule" se bavila víc. To bylo tak... super! A strašně mě unáší, že z povídky, která na začátku vypadá na totální tragédii, dokážeš udělat příběh plný lásky a štěstí. Díky!

Amisha

2)  Amisha (29.10.2010 07:16)

Nádhera!!!
Holka ty mě překvapuješ, já čekala jobovku. Což tedy byla!
Pozmamka pro ostatní: Nečekali jste, že vykecám pointu, že ne?

1)  tellenka (29.10.2010 06:22)

Super nápad, jak podfouknout Jane. Nádhera!

«   1 2

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse