Sekce

Galerie

/gallery/Jessica2.jpg

Nejhorší situace je ta, kdy už nepomůže ani šroubovák! :))

3. kapitola

 

Další dny ubíhaly v podstatě ve stejném stylu. Ráno na ni vždy okouzlující čekal na parkovišti. O přestávkách ji doprovázel do tříd a jako třešničkou na dortu byl každodenní komfortní odvoz až před dům, který si Jessica užívala snad ze všeho nejvíc.

Mohla s ním být sama. Sice krátkou chvíli, ale mohla. To jí stačilo.

Prozatím.

Až jeden z mála slunečných dnů změnil tenhle jejich stereotyp. Jessica stejně jako každé ráno s dobrou náladou pochodovala ke škole. Dnes byla ještě lépe naladěná než obvykle, sluníčko holt dokáže své. Už se těšila, že ho uvidí, zrychlila krok, skoro popobíhala, ale… nestál tam.

Zamračila se. To bylo divné, nikdy se nezpozdil.

Už chtěla shánět skupinku Cullenových, když si všimla, že na jejich obvyklém parkovacím místě stojí červený náklaďáček.

A pak si to uvědomila. V tu samou chvíli by Cullenovy nejradši neviděla, což taky neviděla. To ho museli táhnout s sebou i na kempování? To se on musel nechat táhnout někam do lesa? Stejně by ji zajímalo, co na těch svých rodinných výletech dělají. Třeba takovou Rosalii zabalenou ve spacáku se škvorem u ucha si moc dobře vybavit nedokázala.

Poraženě svěsila ramena, dnes se bez něj bude muset obejít. Hned nato bojovnicky pozvedla bradu. Nikdo si jejího gesta nevšiml, ale pro ni bylo jako popostrčení vpřed. Přeci jen je silná a nezávislá žena. Obešla se bez něj doteď, zvládne to i nyní.

Snad.

Na obědě si sedla s Bellou. Když nemohla být s Luckem, pokusí se o něm ještě alespoň něco zjistit. Šla na to opravdu nenápadně.

„Bello?“ Jmenovaná si povzdychla. Přesně tohle čekala. Vlastně se divila, že s tím Jessica nezačala už dřív.

Jessica taky měla co dělat, držela se zuby nehty, aby po Belle neskočila hned po první hodině a nedolovala z ní cenné informace.

„Ano, Jess?“ Otrávenost v jejím hlase byla skoro hmatatelná. Byla špatná herečka.

„Povídej mi o něm, prosím,“ dělala Jess psí oči. Bella si znovu povzdychla a odložila vidličku, aby ji snad po ní nehodila.

„A co chceš ještě vědět? Řekla jsem ti snad už všechno, co vím. Není to zrovna ten typ, který by se mi svěřoval. Zeptej se ho sama,“ radila jí. Jenže Jessice to nestačilo. Nemůže ho vidět, tak o něm aspoň uslyší. Znovu se zatvářila jak ten největší mučedník.

Bella se v očích zablýskalo. „Vlastně by tu něco bylo, ale to ti říct nemůžu,“ kroutila u toho hlavou a znovu brala vidličku do ruky. Začala se nimrat v jídle, návnada byla nahozená, jen aby se rybka chytla.

Dlouho to netrvalo.

„Povídej… Bello, já tě prosím! Jako kamarádku…“ prosila, vypadala vážně zoufale.

„Nevím, jestli ti to neublíží,“ snažila se z toho Bella vykroutit. Její odhodlání pro původní plán trochu ochablo. Jess vehementně zavrtěla hlavou.

„Fajn,“ povzdychla si Bella poraženě a naklonila se blíž k Jessice. Pak sotva slyšitelným hlasem zašeptala: „Nejspíš je gay.“

Nikdy nebyly Jessičiny oči vykulenější. Prapodivně zbledla a užuž otvírala pusu, když ji Bella zarazila.

„Dělám si srandu, Jess. Nech tomu prostě volný průběh, nemusíš znát číslo jeho bot, abys měla pocit, že ho znáš.“

Jessica chvíli vypadala, že přemýšlí, očima provrtávala desku stolu. Jedna dírka, druhá. Pak začala nenápadně pokukovat po Belle. Ta si znovu povzdychla.

„Devět a půl.“ Popadla tác s nedojedeným obědem a kvapně odešla z jídelny. Jessica nebyla nadšená, moc nového se nedozvěděla. No, alespoň mu může pořídit boty.

Dál seděla sama u stolu a dívala se z okna. Obloha kolem se začala zatahovat, to nevěstilo nic dobrého. Rozhodně nic suchého.

Když se pak líně sunula ven ze školy, už pršelo. Jen co prošla prosklenými dveřmi, uviděla Edwarda, který se opíral o korbu Bellina náklaďáčku. S nadějí se rozhlédla po parkovišti, ale červené žihadlo nikde nestálo. Ani jeho modelový majitel.

Vytáhla z batohu deštník a roztáhla ho. Sešla dva schody, které ji dělily od rovné zemi, a čvachtavě na ni došlápla. Tohle se jí vážně nelíbilo. To zase budou všude žížaly. Jak ona tu havěť nesnášela!

„Jess?“ ozvalo se kousek od ní. Rychle se otočila, ale stál tam jen Edward. Shovívavě se usmíval, pořád na něj koukala.

„Neviděla jsi Bellu?“ zeptal se.

„Ne, ehm, odešla hned po obědě,“ při vzpomínce na své dotírání se Jessice skoro zapletl jazyk. Edward se tiše zasmál.

„Děkuju.“ Oni maj to slušňáctví snad v rodině, pomyslela si Jess a Edward se k ní raději otočil zády. Nemusela vidět, jak se směje, když „nebylo“ čemu.

Když se těsně před chodníkem objevil před Jessičinou nohou malý kamínek, neváhala a s pocitem vnitřního uspokojení ho nakopla. Vážně jí to udělalo dobře, potřebovala se vyvztekat.

„Hej!“ vypískl někdo překvapeně. „Tys ho kopla!“

Polekaně se podívala, co provedla. Stál tam Luck. U svého auta, které mělo na dveřích malý ťukanec.

„Panebože!“ vypískla Jessica a doběhla k autu, podívala se na odřeninu a skoro hystericky pokračovala: „Zabila jsem ti auto!“ chytla se rukou za čelo, deštník hodila v šoku na zem a vyjevenýma očima sledovala ještě před chvílí nepoškozené dveře.

Luck ji jen pobaveně pozoroval. Byla vážně rozkošná, když na to přišlo. Podíval se na místo, kde vedle sebe stáli Edward s Bellou. Ruce měli propletené a stěží zadržovali smích. Ušklíbl se na ně a Bella mu zamávala.

„To je v pohodě, to se vyhladí,“ uklidňoval ji. Nezabíralo to. Pořád dokola se omlouvala. „Jess!“ zvýšil trošku hlas, hned zvedla hlavu a poslouchala. „To je vážně dobrý,“ usmál se na ni. Nedůvěřivě si ho změřila. Právě mu rozbila auto, úžasné auto, a on řekne, že je to dobrý?

„Lucku Coopere, ty se mi snad zdáš,“ ulevila si a rukou ještě jednou přejela po vypuklině na dveřích. Už se nadechovala na další omluvu, ale zastavil ji důrazným ne.

„Chceš svézt?“ zeptal se. Jessica se nešťastně usmála a znovu sklopila oči k rozbitým dveřím. To už ji však Luck chytil za rukáv mikiny, která byla už úplně promočená, a táhl ji ke dveřím spolujezdce.

Skoro bez protestů nastoupila do auta, a i přesto si Luck připadal, jako by právě převážel policejního vězně. Sedl si za volant a pohodlně se uvelebil. Jess byla podivně zkoprnělá. Zapnul topení – už byl zvyklý – a hned nato stěrače. Lilo jako z konve.

„Budeš ticho celou dobu?“ uchechtl se Luck, když zatáčel o pár ulic dál. Jess pokrčila rameny, kdyby sledoval cestu před sebou, nemohl by si toho všimnout, on však stále po očku pokukoval po ní.

„Zítra budou už v pořádku,“ uklidňoval ji znovu, „myslím ty dveře,“ dodal pro jistotu.

„Stejně si to neodpustím,“ zavrtěla tvrdohlavě hlavou. Luck s ní zavrtěl pro změnu nevěřícně. Ženskou mysl asi nikdy nikdo nepochopí. Snad jen Edward.

Jeli delší dobu než obvykle. Jess byla natolik mimo, že si toho ani nevšimla. Probralo ji až úplné ticho, ani tichý motor nepředl. Zjistila, že zastavil.

Natočila se směrem k němu. Celou dobu se na ni díval. Něčím ho fascinovala, nechápal se. Vlastně ho nikdo nechápal.

Jakmile se Jessica všimla jeho pohledu, který vůbec nebyl nevinný, dech jí automaticky zhrubl. Snažila se myslet na něco jiného. Židle, lampička, Luck, šroubovák, Luckovy oči, šroubovák! jeho ruce,…

Šroubovák!!!

Už ani ten nepomáhal.

Luck se na ni jen dál omámeně koukal, vydržel by to dělat hodiny a stejně by ho to nepřestalo bavit. Díval se jí do temně modrých očí, kterými ho k sobě vábila. Zbožňoval ten drobný cuk jejího spodního rtu, když byla nervózní. Stejně tak nakrčení nosu, když se něčemu hlasitě smála.

Nikdy by tomu neuvěřil. On a člověk. Dřív pro něj něco nepředstavitelného, se stalo realitou.

Její srdce najednou začalo splašeně bít. Oči už neměla klidné, vypadala vyplašeně. Dýchala přerývavě… Auto naplňovala krásná nasládlá vůně, tlukot jejího srdce a rozkolísaný dech.

Dál už to nemohl vydržet.

Pomalu se k ní nakláněl, očima pořád sledoval její reakci. Pokud to bylo vůbec možné, její srdce ještě zvýšilo obrátky. Samolibě se mu vyhoupl jeden koutek úst výš. Dlaň jí položil na krk. Zachvěla se.

Už nebyla sama, kdo dýchal přerývavě.

Rukou mířil výš až k její tváři, kde ji také nechal. Naposledy zkontroloval její výraz, měla zavřené oči a čekala.

Prolomil poslední mezeru mezi nimi a lehce ji políbil na nehybné rty. Byl to krátký a přesto tak emocemi nabitý polibek. Ještě nikdy se tak necítil… tak… úplný.

Jessica na tom byla stejně. Nikdy nic takového nezažila. I když už jeho rty na svých neměla, pořád je tam cítila. Chtěla je tam cítit. Kam se na tohle hrabala oslintaná pusa od Mika Newtona.

Stále měli zavřené oči, a aniž by se navzájem viděli, oba se usmívali. Když Jessica pootevřela rty a překvapeně vydechla, už jen ten trhavý zvuk v něm vyvolal další touhu, a tak se skoro neomaleně znovu vrhl na její rty.

Jessica se zasténáním poddala.

Za tohle mu snad odpustí i to dnešní dopoledne…

 

Ajjinka

předchozí kapitoladalší kapitola

Přidat komentář

Autor:

Text:

Komentáře

1 2   »

ambra

23)  ambra (23.10.2011 23:13)

Obloha kolem se začala zatahovat, to nevěstilo nic dobrého. Rozhodně nic suchého. Bože, tam je životu nebezpečná koncentrace takových hlodů, že mě bolí drž... paulka . A může mu koupit boty . Ty voe a já furt, co máš s tím šroubovákem v perexu .
Ale pusa byla dokonalá

Kristiana

22)  Kristiana (22.06.2011 17:36)

No, alespoň mu může pořídit boty.
„Zabila jsem ti auto!“
Kdo, že má být gay? Bello, ty malá prolhaná potvůrko!
Nádherná líbací scéna.

eMuska

21)  eMuska (25.04.2011 14:01)

tak toto je úplne iný level! nadšená! je to fakticky perfektné, ľľúbi sa mi to!

Yasmini

20)  Yasmini (10.12.2010 18:34)

Jsem taky silná a nezávislá žena, dokud mi neprskne trubka v kuchyni nebo se nepokazí auto. :)
Šroubovák!!!Už ani ten nepomáhal.
Y.

Gassie

19)  Gassie (10.12.2010 17:19)

Tak Rose ve spacáku se škvorem u ucha se dlouho nezbavím
Zabila mu auto
"Ženskou mysl asi nikdy nikdo nepochopí. Snad jen Edward."

SarkaS

18)  SarkaS (20.10.2010 08:25)

:D :D :D Jess je ztracená... Další co dostala upírskou pusua už nikdy nebude chtít normální

Hanetka

17)  Hanetka (20.05.2010 23:25)

Ajjinko, s tím divočákem... Přiznej se, tys četla H1N1! A Bella by ti poradila, jak vyléčit upírovi prasečí chřipku!

krista81

16)  krista81 (20.05.2010 22:51)

Krása, naprosto dokonale vtípné a roztomilé (dostal mě šroubovák).

sakraprace

15)  sakraprace (20.05.2010 22:48)

Zabitý auto a šroubovák - naprosto luxusní.

Bosorka

14)  Bosorka (20.05.2010 22:17)

Chudák malý, to si snad nezaslouží....a byly to aspoň chráněné veverky?

Ajjinka

13)  Ajjinka (20.05.2010 22:09)

Bosorko, v tomhle tě asi trochu zklamu. Luck je zlatíčko se vším všudy, na krku nemá ani jednu lidskou mrtvolu, snad jen pár veverek by stálo za zmínění

Uvidíme, jak se příběh vyvine, třeba jednou Jess o sobě něco povypráví Momentálně bych ho ale v příští kapitole nechala umřít na prasečí chřipku po vypití divočáka :D

Bosorka

12)  Bosorka (20.05.2010 21:50)

Ajjinko a prozradíš něco z temné minulosti Lucka? Miluji napravené špatné hochy!:D

Ajjinka

11)  Ajjinka (20.05.2010 21:46)

Hanetko, ty jsi zlatíčko! :D

Karolka

10)  Karolka (20.05.2010 21:43)

anetko: híííííííííííííííííí :D:D:D Úplně jsi mě rozbila...

Bosorka

9)  Bosorka (20.05.2010 21:41)

Wauuuu ten má ale velkou nohu.....

Hanetka

8)  Hanetka (20.05.2010 21:38)

Ach, můj milý deníčku,
nech mě napsat větičku!
Dostala jsem dneska pusu,
moje srdce bylo v klusu.
Luck snad patří mezi bohy,
a vím, jak má velké nohy!
I když jsem se zlobila,
kamínkem auto zabila,
je moje láska veliká.
Deníčku, tvoje Jessica.

Karolka

7)  Karolka (20.05.2010 21:08)

*Karolka žbluňkavým hlasem požádala manžela, aby část té louže, která z ní zbyla, nalil do zkumavky. Zkumavka pak ožila a začala poskakovat po klávesnici, aby naťukala vzkaz* To byla krása!!! Ach ten Luck. Jejich polibek v autě ze mě udělal prvoka, který je schopen reagovat pouze na světlo a na tmu. (Tento zhoubný stav zachránila vhodně vložená věta o uslintaném Mikovi...) A šroubovák! :D
A teď: A J J

Bosorka

6)  Bosorka (20.05.2010 20:57)

Šroubovák mě dostal - už vím na co budu myslet při rozhovoru se šéfem.....evuntuelně bude znít při porodu divně, když budu křičet ŠROUBOVÁK?

Bye

5)  Bye (20.05.2010 20:52)

Úúú, tak ručička už je v rukávu!
No, Luck se s tím teda rozhodně nepáře!
Ještě, že nečte myšlenky, ten šroubovák by ho dozajista odboural tak, že by se pak žádná první pusa nekonala

AnneCullen

4)  AnneCullen (20.05.2010 20:30)

Z toho šroubováku jsem vážně nemohla... možná to slovo použiju, když se budu snažit uklidnit... že mě to nenapadlo?! No, prostě sranda to je!

1 2   »

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek