Sekce

Galerie

/gallery/LilyBC.jpg

Ahoj všichni, tuhle kapitolu přidávám trochu pozdě, ale hlídala jsem čtyřletou sestřenici a ta mě zaměstnávala natolik, že jsem neměla sílu psát. Ovšem dneska odpoledne odjela a já tady mám pro vás další pokračování Emmina příběhu. Krásné čtení.

S Edwardem jsme se na mýtinu dostali jako poslední. Sam i Seth ve vlčí podobě seděli na druhé straně od nás. Líbla jsem Edwarda na tvář a zamířila jsem za nimi. Sedla jsem si na zem a zády se opřela a Setha.

„Ahoj,“ usmála jsem se na něj. Šťouchl do mě čumákem.

Sledovala jsem, jak se všichni Cullenovi cvičili v boji. Rosalie se na mě ani jednou nepodívala. Hodně jsem zpozorněla, když měl Edward bojovat s Emmettem. Chápala jsem, že když budeme bojovat s novorozenými, musíme se my i upíři dostatečně připravit. Ale vidět Edwarda, jak letí vzduchem, bylo hrozné. A co teprve maminkovská Esmé nebo malá Alice? Po tom, co Edward skončil, se za mnou vydal a zbytek boje jsme sledovali společně. Sam se Sethem se na konci zvedli a odběhli do lesa.

„Asi bych tě měl vzít domů,“ řekl Edward a vedl mě ke svojí rodině.

„Proč? Jsou teprve dvě v noci a stejně mám v pět vystřídat Jacoba s Paulem,“ usmála jsem se.

„Vezmu tě k nám, jestli ti to nevadí,“ pošeptal mi.

„A nebudu vám tam vadit? Doufám, že mě tvoje rodina rozdýchá - dneska už podruhé,“ řekla jsem ironicky. Myslela jsem jen na Rosalii. Ostatní z rodiny byli fajn.

„Z Rose si nic nedělej,“ řekl a vzal mě do náruče.

„Umím taky docela rychle běhat, nemusíš mě pořád nosit,“ ohradila jsem se trošku podrážděně.

„Ale já chci,“ usmál se. Viděla jsem, jak Emmett protočil oči, když jsme k nim došli. Pravděpodobně měl stejný názor jako já. Ovšem bylo to tolik příjemné, když Edward utíkal. Miluju rychlý běh. Když jsme byli doma u Cullenových, Edward mě vzal k sobě do pokoje. Tolik hudby nemají ani v hudebním obchodě.

„Můžu?“ zeptala jsem se a sahala na tlačítko na velkém stereu.

„Jasně,“ usmál se. Spustila se nádherná skladba. Takhle jsem ještě nikdy nikoho hrát na piáno neslyšela. Sedla jsem si na pohovku a zavřela oči. V mžiku seděl u mě.

„Líbí?“ zeptal se. Cítila jsem v jeho hlase usměv a podívala se na něj.

„Nikdy jsem nic tak krásného neslyšela,“ přiznala jsem.

„Hraju i rychlejší skladby.“ Chvilku jsem nechápala, jak to myslí, a potom jsem vykulila oči.

„To hraješ ty? Jak to, že nevím, že hraješ na klavír? Proč jsi mi to neřekl?“ divila jsem se.

„Neptala ses,“ usmál se šibalsky. Protočila jsem oči. Chytil mě něžně za čelist a políbil mě. Tohle se mi nikdy neomrzí.

 

Emmo, Embry! Okamžitě utíkejte ke Cullenovým. Něco se změnilo. Samův hlas zněl hrozně vážně.

Jasně, Same, už běžíme. Ozval se Embry.

Rychle jsem vyrazila skrz houští a přes malý palouk. Nabrala jsem tu největší rychlost, které jsem byla schopná. Nedbala jsem na husté větve, které se mi zamotávaly do srsti. Objevila se přede mnou řeka. Odrazila jsem se, jak nejvíc mi to šlo, a přeskočila ji. Už jsem byla blízko domu, a tak jsem zmizela ve křoví, přeměnila se v člověka a oblékla se. Rychle jsem utíkala přes louku. U obrovských cedrů na mě čekal Edward. Nic neříkal, jen mě políbil na čelo, obratně mi vymotal větvičku z vlasů a táhl mě do domu.

Byli tam úplně všichni. Cullenovi, naše smečka a dokonce i Bella. Esmé ji mateřsky držela okolo ramen a Jacob ji chytil za ruku.

„Co se děje?“ zeptala jsem se vyděšeně.

„Padlo rozhodnutí,“ zamumlala Alice.

„Victoria se rozhodla, kdy přijde,“ řekl na vysvětlenou Carlisle. Edward si mě stáhl na klín.

„A kdy?“ vyhrkl Seth. Cullenovi se po sobě podívali.

„Máme týden.“ Přišlo mi, že Alicin tichý hlas prořízl ovzduší v místnosti.

„Týden? To si děláte legraci,“ vydechl Jared.

„To není to nejhorší.“ Edwardův hlas mě děsil. Podívala jsem se mu do očí.

„Novorozených je zhruba třicet,“ osvětlil nám Jasper. Belle stekla slza.

„Třicet? Tolik?“ ptala se vyděšená.

„Tím líp, bude vzrůšo,“ zasmál se Paul, ale Sam ho zpražil pohledem.

„Měli bychom vymyslet strategii,“ navrhl Sam.

„Výhodou je, že si Victoria myslí, že je Bella pořád se mnou. Když ji schováme v La Push, nenajde ji,“ vysvětloval Edward.

„Victoria počítá s tím, že bude Bella tam, kde bude Edward, ale my ji převezeme,“ řekla Alice.

„Dobře. Vlci se rozdělí na čtyři skupiny. V La Push s Bellou a Charliem zůstanou Brody, Colin a Jared. Já, Jacob a Emma povedeme svoje skupiny,“ rozhodoval Sam. Já a Jacob jsme byli hned po Samovi nejvyšší ve smečce.

„Se mnou bude Paul a Seth, Jacob bude mít Leah a Embryho. K Emmě se přidá Quil.“ Mrkla jsem na svého parťáka.

„A bude s ní i Rosalie,“ rozhodl Carlisle. Vrhly jsme na sebe s blonďatou upírkou krátký pohled.

„Emmett bude s Esme, Alice s Edwardem a já s Jasperem.“ Carlislův hlas zněl neuvěřitelně klidně. Všimla jsem si, jak se Colin a Brody nasupeně koukají. Byli moc mladí na boj.

„Nechci, abyste kvůli mně nasazovali životy,“ zaslechla jsem vzlykající Bellu. Všichni začali jeden přes druhého mluvit. Co jsem byla schopná rozluštit, byly to jen výtky k tomu, jak se o nás Bella bojí. Přišlo mi to zbytečné. Nám se nic nestane. Moji vlčí kamarádi byli nadšení. Jen na Samově a Jacobově tváři jsem poznala starost. Povzbudivě jsem se na bratra usmála a on mi úsměv vrátil.

Všichni se ještě dohadovali na podrobnostech, ale já jsem je moc neposlouchala. Měla jsem starost. Týden, to bylo málo. Slyšela jsem Sama, jak říkal něco v tom smyslu, že ode dneška budeme na mýtinu chodit všichni, kteří se zúčastníme boje.

Zvedla jsem se z Edwardova klína a zamířila k oknu. On mě okamžitě následoval.

„Nechci, abys bojovala,“ řekl velice vážně. Rychle jsem se na něho otočila.

„Děláš si legraci, že jo?“ Moc vtipný mi to teda nepřišlo.

„Ne.“ Všichni se na nás dívali, toho jsem si byla vědomá.

„Edwarde, já budu bojovat. Nenechám v tom ani své bratry, ani tvou rodinu.“ Můj hlas se pomalu zvyšoval.

„Ne, nebudeš,“ I jeho hlas měl namířeno pěkně vysoko.

„Budu bojovat! Nezastavíš mě! Stačí, aby mi Sam dal rozkaz a je to jasné!“ křičela jsem jak Viktorka u splavu.

„Páni, ta holka má páru!“ zachechtal se Emmett. Edward se podrážděně podíval nejdřív na svého bratra a potom prosebně na Sama, snad u něj hledal pomoc. Sam zkřivil obličej.

„Emma je moc důležitá,“ řekl jen. Kdyby to bylo možné, Edward by teď byl rudý jako rak. Nasupeně odkráčel z domu. Chtěla jsem jít za ním, ale zachytila mě Alicina studená ruka.

„Nech ho, potřebuje se uklidnit,“ řekla tiše. Ostatní se opět zapojili do debaty o taktice. Viděla jsem Rosalii, jak na mě kouká. Nedokázala jsem poznat, co si myslí, ten pohled byl ale nepříjemný.

Pomalu se začali vlci trousit do svých domovů. Já jsem se rozloučila s Bellou a Jakem. Brácha mě rychle objal. Zapomněla jsem, jaké to mezi námi bylo fajn, než jsme se oba proměnili. Zůstal už jen Sam a Paul, kteří měli hlídku. I ti nakonec odešli. Podívala jsem se na Alici.

„Kde je?“ zeptala jsem se jen, samozřejmě hned pochopila.

„Za řekou,“ odpověděla mi a povzbudivě se na mě usmála.

„Děkuju,“ usmála jsem se slabě.

„Jen mu pěkně vynadej, Emmo, tohle si nesmíš nechat líbit,“ smál se Emmett.

„Myslím, že pro dnešek už jsem na něj ječela dost,“ zašklebila jsem se a vyběhla z domu.

Nemusela jsem ho hledat dlouho. Seděl na velkém balvanu, ramena svěšená. Sedla jsem si vedle něj a opřela si hlavu o jeho rameno.

„Promiň,“ hlesla jsem. Objal mě okolo pasu.

„Neomlouvej se. To já bych se měl omlouvat. Jen… Nechci o tebe přijít.“ Jemně mě líbnul do vlasů. Zvedla jsem k němu oči.

„Taky se o tebe bojím, ale věřím, že se nám nic nestane.“ Můj úsměv byl sotva přesvědčivý.

„Strašně moc tě miluju,“ zašeptal.

„Já vím, taky tě miluju,“ usmála jsem se a natáhla se k němu. Ten polibek byl k mé radosti dlouhý a oba jsme ho čím dál víc prohlubovali. Měla jsem pocit, že mi srdce vyskočí z hrudi. Nakonec se odtáhl a já tak měla možnost se nadechnout. Přesunul se na můj krk a já blaženě vzdychla.

„Nějak to zvládneme,“ řekl nakonec zvedl mě z kamene.

„Jo, jsme na to dva,“ usmála jsem se.

předchozí kapitoladalší kapitola

Uživatelé musí být přihlášeni pro psaní komentářů.

Komentáře

1

zuzka88

7)  zuzka88 (17.01.2011 22:30)

Super

VerunkaEmily

6)  VerunkaEmily (19.11.2010 15:29)

Zase Viktoria? No aspoň že to nejsou Volturiovi :D
Jen doufám, že to všici přežijou
Ale jako vždy krása

Marketa

5)  Marketa (19.11.2010 15:25)

4)  ada853 (19.11.2010 14:46)

uzasne nejradsi by sem tu victorii rozcupovala na kousicky a bylo to tak romanticky uz se tesim na dalsi

3)  Tru (19.11.2010 13:00)

Krása od začátku do konce:) Akorát mi porád nejde do hlavy, že si voní...no jo no, láska:)

2)   (19.11.2010 12:29)

Victoria!
Ale Edward je táák hodný
Báječná kapča

1)  Nicol97 (19.11.2010 07:38)

Další!

1

Hledat

Přihlásit

Už. jméno:

Heslo:

Registrace

Aktuální články

Napsali jste

Náhodný obrázek

Eclipse still